Primadona české opery Jana Sibera se aktuálně již těší na cestu do jarního New Yorku. Bylo by tudíž hříchem jejího neuvěřitelného elánu nevyužít a nepožádat ji o recitál pro Czech Center New York. Galakoncert ve Velkém sále Bohemian National Hall se uskuteční ve středu 19. dubna a zazní při něm například árie usalky, Violetty, Normy, Cunegonde nebo Julie. Přípravy na operní hudební událost jsou v plném proudu, přičemž Janu SIberu, hlavní hvězdu, bude na klavír doprovázet známá americká pianistka s českými kořeny Katelyn Bouska, pocházející z Filadelfie.

„Dvaaosmdesát dětí nacisté odvezli do koncentračního tábora Chełmno a tam je bez milosti zplynovali.“

„Až se nás příští generace zeptají, za co jsme ve válce bojovali, měli bychom jim povědět příběh Lidic.“

„Z hudebníků jako první zareagovali zřejmě pěvkyně Jarmila Novotná a výše zmíněný diplomat Jan Masaryk (coby klavírista).“

Na pátek 10. 6. 2022 připadá osmdesáté výročí vyhlazení obce Lidice. Tragický osud tamních obyvatel našel brzkou odezvu nejen v politické rovině, ale také v uměleckých dílech. Památku obětí uctili svými skladbami například Bohuslav Martinů, Klement Slavický, Milan Báchorek, Václav Lídl nebo Miloslav Ištvan, jehož Odyssea lidického dítěte zazněla na včerejším koncertu v Českém centru New York. Vzpomínkové akce plánuje na víkend 11. až 12. června pochopitelně také Památník Lidice.

Už Velikonoční koncert chystá na středu 6. dubna v Červeném kostele pěvecký sbor Gaudeamus Brno. Dominovat mu bude netradiční a sugestivní zvuková kombinace smíšeného sboru a violoncella. Sólového partu se ujme Štěpán Filípek. Zazní skladby soudobé estonské skladatelky, rodačky z Kyjeva Galiny Grigorjevy, norského skladatele a sbormistra Knuta Nystedta, polského soudobého skladatele Pawła Łukaszewského, národního ukrajinského skladatele Mykoly Leontovyče,  oudobého skladatele a sbormistra žijícího a působícího v Kyjevě Rubena Tolmačova a výběr z  duchovních motet Antona Brucknera. Výtěžek z dobrovolného vstupného bude věnován brněnskému ženskému vzdělávacímu spolku Vesna na podporu rodin z Ukrajiny.

„Martinů se vrátil na celý jeden rok do města, ve kterém dosáhl některých ze svých nejvýznamnějších skladatelských úspěchů.“

„O odkaz Bohuslava Martinů je mezi pamětníky i dnešní mladou generací amerických muzikantů přirozený zájem.“

„Bohuslavu Martinů, spolu s Janáčkem a Dvořákem, byl věnován také galakoncert mezzosopranistky Ester Pavlů.“

České centrum v New Yorku naplnilo dvanáct měsíců roku 2021 řadou programů spojených s připomínkami 80. výročí připlutí skladatele Bohuslava Martinů do New Yorku a jeho pobytu a tvorby na východním pobřeží Spojených států v následujících letech. Součástí oslav byly dvě výstavy v Galerii Czech Center New York, několik živých koncertů amerických i českých a slovenských interpretů v České národní budově na Manhattanu a dále mistrovské kurzy, skladby znějící online a připomenutí historických souvislostí v podání známých osobností české hudby.

„Myslím, že v USA nazrál čas na rozšíření omezeného specifického hudebního kánonu, který střežíme a studujeme a který už je podle mého názoru příliš obehraný.“

„Jak vyčíslit Voříškův vliv na Schuberta, Vaňhalův na Haydna, Myslivečkův na Mozarta…? Jsou to všechno jedineční a velkolepí hudebníci, kteří utvářeli hudební historii a zaslouží si místo ve světě.“

„Při práci s nimi jsem v Brně zakusila realitu a bezprostřednost, které Američané zažívají jen z druhé ruky.“

Americká klavíristka, muzikoložka a pedagožka Katelyn Bouska působí ve Filadelfii. České kořeny ji však poutají ke Spillville ve státě Iowa, kde její předkové vyučovali na Bouškově škole. V roce 1893 se tam při jeho návštěvě setkali s Antonínem Dvořákem. Katelyn na učitelskou tradici navázala na hudební škole Curtis Institute of Music. V její koncertní, pedagogické i výzkumné činnosti se odráží kulturní dědictví spletené z českých i amerických pramenů. Často se věnuje českým a americkým skladatelům ze současnosti i z minulosti a snaží se tyto kulturní a hudební prvky přenést do zvuku. Ve své doktorské práci se zaměřila na klavírní dílo brněnského skladatele Miloslava Ištvana a nedávno dokončila nahrávku pro Český rozhlas Brno jeho souborného díla pro sólový klavír. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, ještě před letošní listopadovou cestou do České republiky, popisuje americký hudební život, zejména s ohledem na českou hudbu, ale mluví i o sobě.

„Budu absolutně šťastný, když se teď po Filasově Requiem ještě podaří dva koncerty na závěr roku.“

„Musíme mít kontakty. Nesmíme sázet na to, že České centrum samo osloví širší publikum.“

„O interpretaci české hudby mají zájem i Asiaté, kterých je na amerických školách opravdu hodně. Neznají naše emoce, ale nahrazují je nesmírnou pílí.“

V New Yorku se letos koná řada akcí ke 180. výročí narození Antonína Dvořáka, který se ve Spojených státech nesmazatelně zapsal světovou premiérou Novosvětské symfonie Také už bylo a je více akcí k osmdesátému jubileu příjezdu Bohuslava Martinů do amerického exilu. A v těchto dnech i ke smutnému dvacátému výročí teroristických útoků z 11. září 2001, při nichž bylo zničeno Světové obchodní centrum a zahynulo několik tisíc lidí. Vpředvečer výročí je to multimediální projekt s hudbou Juraje Filase – jeho Requiem Oratio Spei věnovaného obětem teroristických útků. Za mnoha kulturními projekty v těch souvislostech stojí newyorské České centrum. Jeho ředitel Miroslav Konvalina, někdejší rozhlasový zpravodaj, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hlavně ty hudební.

České centrum New York věnovalo celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do Ameriky, o kterém jsme psali zde. V návaznosti na tento projekt přichystalo centrum ve spolupráci s Katelyn Bouskou, pianistkou žijící ve Filadelfii a vyučující na Curtis Institute of Music, online masterclass. Ten má být pohledem do jedinečné hudební mysli našeho skladatele. Čas vysílání je trochu netradiční, jelikož v USA začíná dnes v 19 hodin, ale v Česku bude už první hodina po půlnoci na pátek.

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní "Jednou to pomine“. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus však hovoří nejen o příležitostné tvorbě z doby karantény, ale hlavně o vlastních dlouhodobějších projektech, o komorní hudbě a svých nejbližších spolupracovnících, o natáčení děl Františka Emmerta i o tom, kdy se zase vrátí normální provoz do Národního divadla Brno, v jehož orchestru hraje.

Klasickou hudbu, jazz i rock představí posluchačům listopadová série komorních koncertů pod názvem Krumlovské podzimní recitály. Každý sobotní podvečer posledního podzimního měsíce vystoupí v synagoze v Českém Krumlově špičkoví domácí i zahraniční umělci, z nichž někteří se na festival po roce vracejí.

„Do svého salonu ve Washingtonu nás pozval mecenáš Dominick Cardella. A po vystoupení pro českou ambasádu nás čeká ještě koncert v Harrisburgu.“

„Podpora přišla i ze strany amerického velvyslanectví. Společný projekt propagující kulturu obou zemí se jim líbil.“

„Na Americkém jaru máme pět koncertů: Písek, Budějovice, Nelahozeves, Hranice na Moravě a Prahu.“

Ve Washingtonu se dnes koná koncert, na kterém violoncellista Štěpán Filípek a americká pianistka Katelyn Bouska zahrají díla Leoše Janáčka a Vítězslavy Kaprálové. Hudbou z meziválečných let doprovodí vzpomínkový večer věnovaný českým velvyslanectvím památce Edvarda Beneše, československého prezidenta a předtím ministra zahraničí. Po koncertech ve Spojených státech má před sebou duo potom několik koncertů v českých městech v rámci cyklu Americké jaro, který podporuje velvyslanectví USA. „A hned po skončení našeho květnového miniturné budeme pak v brněnském rozhlasovém studiu pracovat na další společné desce,“ řekl portálu KlasikaPlus.cz Štěpán Filípek.

„Zatímco Kvapil žil z pozdně romantických východisek, Ištvan již cítil, že vývoj se ubírá jiným směrem. Učil se tedy víceméně sám.“

„Z celosvětového hlediska je nejhranější Ištvanovou skladbou Sonáta pro klarinet a klavír.“  

„Nechával si jedno místo přehrávat stále dokolečka. Pak přistoupil ke klavíru, škrtl asi tři noty a oznámil nám: Pánové, jsem spokojen – Bartók je pryč…“

Skladatel Miloslav Ištvan, jedna z legend české hudební avantgardy druhé poloviny dvacátého století, díky originálnímu přístupu ke kompozici a díky poctivé práci dokázal ve vývoji kvalitativně konkurovat generačním kolegům jak na západ, tak na východ od našich hranic. Letos v září jsme si připomněli jeho nedožité devadesátiny. Ištvanovu hudbu přibližuje violoncellista Štěpán Filípek.