„Divadlo na Orlí (DNO) má všechny technické atributy hudebního divadla, disponuje i Janáčkovým akademickým orchestrem, složeným ze studentů hudebních oborů, který je příležitostí k realizaci pro nastávající dirigenty.“
„V nedávných minulých létech byla radost pěvecké zrání poslouchat, letos se zdá, že to taková radost není. Absolventi, kteří se letos představovali v inscenaci Dvě vdovy, nebyli slyšitelně ve své kůži a nepřesvědčovali, že právě oni mají našlápnuto na úspěšnou kariéru.“
„Režijní zpracování je absolventským dílem Jany Tajovské Krajčovičové, pod vedením pedagožky Aleny Vaňákové a působí velmi přirozeně, neboť jeho síla je v jednoduchosti nápadů a v pravdivosti. Lze říci, že tentokrát vizuální složka inscenace daleko předčila složku auditivní.“
Komorní opera Hudební fakulty JAMU je výjimečná svým konáním i posláním. Je to ideální příležitost pro studenty operního zpěvu naučit se ovládat své řemeslo. Každoročně se zde mohou předvést absolventi a adepti pěveckého umění a zjistit, co se již naučili a zda je jejich úsilí publikem přijímáno. Letos byla vybrána opera Bedřicha Smetany Dvě vdovy. Zdánlivě nenáročné libreto Emanuela Františka Züngela bylo inspirováno jednoaktovou francouzskou komedií „Les deux veuves“ Féliciena Mallefilla a je podloženo hudbou, která klade velké nároky na pěvce i hudebníky. Ve dnech 18. – 23. března ji pětkrát studentské divadlo uvedlo, recenze je z první reprízy 21. března 2023.
Studentský projekt Komorní opery Hudební fakulty JAMU uvede na jevištních prknech tradiční dílo Bedřicha Smetany – Dvě vdovy. Komická opera na námět francouzské jednoaktovky nabízí zpracování nadčasové tematiky vdovského života. Premiéry studenti odehrají již o víkendu 18. a 19. března v brněnském Divadle na Orlí od devatenácti hodin. Reprízy jsou na programu v úterý 21., ve středu 22. a ve čtvrtek 23. března.
V pořadí čtrnáctý Mezinárodní festival Divadelní svět Brno se bude konat od 13. do 27. května. Jeho pořadatelé pro diváky přichystali více než sedmdesát představení i nejrůznějších akcí, které jinak není možné v Brně zažít. Festival nabídne prestižní výběr zahraničních inscenací z Polska, Německa nebo Izraele a ta nejlepší představení z tuzemské divadelní scény. Několik dnů nabitých velkou činohrou, komorními projekty, tanečními inscenacemi, site-specific performancemi ve veřejném prostoru a bohatým doprovodným programem, spolupořádají téměř všechna brněnská divadla. Národní divadlo Brno, Městské divadlo Brno, Divadlo Husa na provázku, Divadlo Polárka, Divadlo Radost i umělecké scény Divadelní fakulty JAMU - Studio Marta a Divadlo na Orlí.
„Poté dochází k dramatizaci, o kterou se postaraly zejména výrazné údery tympánů, přecházející až do vznešeně znějícího motivu, který je klimaxem skladby i večera jako takového.”
„Předzvěstí zvratu je dramatický přechod virblu, po němž chromaticky stoupající motiv se zároveň zvyšujícím se tempem eskaluje do úplně nového motivu, který vykreslují smyčce, a je zároveň vrcholem druhé věty.“
„Čtvrtá věta začíná dramaticky s výraznou dynamikou, jež je střídána jemnou, melodickou pasáží s komplexnější hrou smyčců a dechů.“
Páteční podvečer 17. února v Redutě Moravské filharmonie Olomouc patřil podruhé v letošní sezóně studentům hudebních fakult. JAMU a tentokrát i HAMU. Těm filharmonie věnovala celou koncertní řadu, čímž dává mladým a talentovaným hudebníkům šanci osvojit si práci s orchestrem a místním posluchačům zase možnost navštívit cenově přívětivý koncert s méně všedním repertoárem. Koncert s názvem JAMU2 nabídl Symfonii-koncert pro violoncello a orchestr e moll op. 125 Sergeje Prokofjeva a Symfonii č. 5 F dur op. 76 Antonína Dvořáka.
Sólistka brněnské opery a zároveň stěžejní představitelka především janáčkovských rolí Marie Steinerová by 10. ledna oslavila sto let. Národní divadlo Brno pěvkyni proto věnuje představení Pucciniho Toscy, a to dne 10. února v Janáčkově divadle. V prvním pořadí foyeru divadla je od 10. ledna také vystaven portrét umělkyně.
„Generace dirigentů, kteří jsou dnes na vrcholu, vystudovala na AMU. Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Jakub Klecker a ještě i já, všichni pocházíme z moravské metropole a šli jsme do Prahy za možnostmi, které AMU poskytovala.“
„Především vím, že nikdy nesmím orchestr podceňovat. Hráči poznají hned, jak je dirigent připraven a taky jak slyší. Poznám, kdy mne zkouší a kdy si dělají legraci, nebo naopak mlží.“
„Mám rád nová prostředí a kolektivy a rád poznávám jejich specifika, která jsou dána jednak krajem, kde orchestr působí, a samozřejmě hlavně lidmi, kteří tu hrají.“
Robert Kružík je dirigent, který vzešel z brněnského hudebního prostředí a přes své mládí se už stačil etablovat u několika divadel a orchestrů. Všude překvapuje svým nadhledem, precizností a spolehlivými uměleckými výkony.
„Specifikem operních představení JAMU je, že studenti pod dohledem pedagogů připravují celou inscenaci sami.“
„V opeře Noemi Savkové se posluchači dostalo mnohem více mluveného slova podbarveného hudbou než zpěvu. To ovšem není kritika, naopak, výsledek působí velmi osvěžujícím dojmem.“
„Markétě Brothánkové se daří k tématu přistoupit způsobem, který nutí k zamyšlení a někdy i k pocitu zahanbení.“
Stalo se už zvykem, že Komorní opera Hudební fakulty JAMU kromě inscenací tradičních děl dává příležitost uvést na jeviště univerzitního Divadla na Orlí tituly také studentům a absolventům školy. Je tomu tak i letos, kdy mají diváci v rámci festivalu Janáček Brno možnost zhlédnout dvě krátké opery z pera Noemi Savkové a Markéty Brothánkové. Představení už za sebou mají premiéry, které se konaly 10. a 12. listopadu, až do středy 16. listopadu je možné navštívit reprízy v různých alternacích. Tato recenze se týká druhé premiéry.
„Janáčkův Otčenáš, hudba k několika živým obrazům inspirovaným díly polského malíře Józefa Męciny-Krzesze, je vše, jen ne liturgické dílo.“
„Stravinského Mše, mimořádně krásná a zajímavá, v prostotě připomínající Žalmovou symfonii vznešená, končí prosbou o pokoj bez patosu, náhle, bez zvýrazněné tečky.“
„Janáček a Stravinskij si jsou hudebně dost vzdáleni, ale přesto je spojuje jedna podstatná věc: ani jednoho z nich by nebylo snadné napodobovat.“
Brno má jedinečnou památku spojenou s Leošem Janáčkem – baziliku Nanebevzetí Panny Marie v areálu augustiniánského kláštera. Zpíval tam roky jako chlapec, později byl ředitelem kůru. Chrámový koncert duchovní hudby právě na tomto místě ani v programu festivalu Janáček Brno 2022 nemohl chybět. Navíc byl šikovně a zajímavě sestaven.
„Brňák, jak se patří, uvedl Jakuba Hrůšu na úterní besedě v aule JAMU dirigent Jakub Klecker.“
„Moje rodina byla úplně v transu, když jsem to rozhodnutí, že se chci věnovat hudbě, udělal. Celé prázdniny jsem ležel v notách a poslouchal a oni se báli o mé psychické zdraví.“
„Závěrem zodpověděl Hrůša několik dotazů od studentů. Například studování dirigování doporučuje až v pozdějším věku.“
Jakub Hrůša – jméno, které v posledních týdnech rezonuje českými médii. Dirigent, kterého nejen talent, ale také tvrdá píle a láska k hudbě dovedly až na post hudebního ředitele Královské opery v Londýně. Úspěchy a světová uznaní slaví ale dlouhodobě. O Janáčkovi, o tom jak to chodí v londýnských orchestrech a operních domech, ale také o tom, jak se připravuje na koncerty a co by doporučil studentům, si povídal s bývalým spolužákem z pražské AMU Jakubem Kleckerem v aule Janáčkovy akademie múzických umění v Brně, jejíž pozvání a dary vřele přijal v úterý 1. listopadu. Prozradil, jak propadl hudbě a jak probíhala jeho studijní léta a dny strávené v knihovně. „Chtěl bych říct jako výraz vděčnosti vůči vám a jako výraz určité kyselosti vůči ostatním, že je to poprvé, kdy se stalo, že by mě jakákoli hudební škola pozvala na jakoukoli hudební besedu,“ pronesl s úsměvem současný šéfdirigent Bamberských symfoniků.
„Brněnské hudební školství by se bez Janáčkovy celoživotní dřiny začalo rozvíjet později.“
„Stejně jako JAMU, i Janáčkovo kvarteto slaví letos pětasedmdesáté narozeniny.“
„Kniha s názvem ‚…vždy svou hřivnou přispívat…‘ je věnovaná devatenácti držitelům titulu doctor honoris causa.“
Přestože se jejího založení Janáček nedožil, dnes by na její počest jistojistě složil nějakou oslavnou skladbu a byl by nadšen z toho, že jeho celoživotní snažení založit vysokou uměleckou školu mělo přece jen nějaký smysl. Historie Janáčkovy akademie múzických umění v Brně je dlouhá tři čtvrtiny století a za tu dobu se toho opravdu hodně událo. Institucí prošla řada významných pedagogů, absolventů a jiných předních hudebních a divadelních osobností. Koncerty k oslavám výročí pětasedmdesáti let od založení akademie probíhaly po celý rok a vygradovaly 16. října, kdy vystoupilo v Besedním domě v Brně nemalé osazenstvo z obou fakult v čele s dirigentem Jakubem Kleckerem. Na programu nemohl chybět Leoš Janáček. Zazněla ale i díla jiných českých a světových skladatelů. „JAMU na cestě k uzavření kruhu přeji odvahu, nasazení a schopnosti táhnout za jeden provaz. JAMU je 1,“ vzkazuje rektor Petr Michálek.
V neděli 16. října se v brněnském Besedním domě uskuteční slavnostní koncert nazvaný JAMU75. K příležitosti výročí pětasedmdesáti let od založení se představí studenti Hudební i Divadelní fakulty. Mezi účinkujícími nebudou chybět studenti, absolventi, pedagogové a další hosté. V 17 hodin zazní pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera známé skladby Leoše Janáčka, Antonína Dvořáka nebo Wolfganga Amadea Mozarta v podání Janáčkova akademického orchestru a sboru JAMU.
Hned dvě výročí si v roce 2022 připomíná brněnská Janáčkova akademie múzických umění. Jedním z nich je deset let od postavení vlastní divadelní scény – Divadla na Orlí. K příležitosti kulatého výročí se v něm ve čtvrtek 15. září odehraje slavnostní premiéra muzikálu Frankenstein – skutečný příběh. Od roku 2012 to bude v Divadle na Orlí už šedesátá premiéra. 12. září zase uplynulo pětasedmdesát let od založení celé Akademie.
„Festival otevře premiéra nové inscenace propojující drama Z mrtvého domu s prvním scénickým uchopením Glagolské mše.“
„Quo vadis, monumentální dílo Felikse Nowowiejského, zazní v Brně 19. listopadu vůbec poprvé.“
„Pozornost budí v programu americká sopranistka Corinne Winters, která v rámci ženevské produkce ztvární Káťu Kabanovou.“
Pět operních inscenací, čtyři mimořádné symfonické koncerty, patnáct komorních programů a recitálů i studentské projekty slibuje program mezinárodního operního a hudebního festivalu Janáček Brno. Město bude od 2. do 20. listopadu 2022 patřit dílu Leoše Janáčka a umělců, kteří ho inspirovali nebo jím naopak byli inspirováni. Vystoupí významné české i zahraniční soubory a s nimi mimo jiné čtveřice nejznámějších českých dirigentů střední generace – Jakub Hrůša, Tomáš Hanus, Tomáš Netopil a Marko Ivanović.
Na 28. ročník Mezinárodní soutěže Leoše Janáčka, kterou pořádá Hudební fakulta Janáčkovy akademie múzických umění, se chystají mladí hudebníci z celého světa. Změří od 11. do 18 září síly ve hře na varhany a na klavír. Finálová kola se uskuteční 17. září v jezuitském kostele a 18. září v Besedním domě, tam za doprovodu orchestru Czech Virtuosi.
„Ten, kdo prošel Kantilénou, tak se v životě po lidské stránce neztratí, má dobrý základ. A to říkám ne proto, že jsem sbor vedl, ale že jsem jím jako dítě prošel…“
„Věřím, že se to nějak podaří, včetně zabezpečení rodiny. Když je člověk sám a věnuje se jen své hudbě, je to také něco jiného, ale o tom, podle mého, život není…“
„V tuzemsku funguje řada schopných agentur i manažerů, ale bohužel nemají prostor přijmout někoho dalšího.“
Docent Janáčkovy akademie múzických umění v Brně a dirigent souboru Janáčkovy opery Národního divadla Brno Jakub Klecker má za sebou pět let ve funkci hudebního ředitele operního souboru Národního divadla moravskoslezského v Ostravě a následné tři sezóny v pozici šéfdirigenta Moravské filharmonie Olomouc. Také patnáctileté vedení dětského sboru Kantiléna. O tom všem mluví v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz v roce svých čtyřicátin, v okamžiku, kdy bilancuje a kdy se zároveň rozhlíží po novém angažmá i po nové agentuře, která by ho zastupovala.
„Jednoznačně největším dramaturgickým triumfem Státního divadla v Brně a především dramaturga Václava Noska bylo v následujících letech obdivuhodných pět světových premiér jevištních děl Bohuslava Martinů.“
„Martinů a já jsme zkonstruovali operu-film, o němž je možno říci, že má skutečně dva otce – dvojčata, neboť jestliže já jsem dal pouze potravu hudbě, Martinů byl plný nápadů pro libreto.“
„Martinů jednoaktová opera zazněla v jednom večeru věnovaném antické Ariadně spolu s dalšími dvěma díly: Monteverdiho fragmentem Nářek Ariadnin a scénickým melodramem Jiřího Bendy Ariadna na Naxu.“
Před časem jsme přinesli příspěvek o baletních a operních inscenacích Bohuslava Martinů, které byly ve světové premiéře provedeny v Brně v meziválečných letech, týkalo se to let dvacátých a zejména třicátých. Skladatel sám byl tehdy s nastudováním těchto inscenací spokojen, a tak se dalo čekat, že do Brna přibydou ještě další novinky. Bohužel se tak nestalo. V roce 1938 byla ještě nastudována jeho operní novinka Julietta, provedená ovšem v Národním divadle v Praze, a pak přišla neblahá válečná léta, která pro skladatele znamenala nedobrovolné přestřižení vazeb s domovem a posléze dokonce opuštění Evropy a život v zámoří. Od roku 1938 do své smrti se už do Československa nevrátil.
„Po mém koncertě mne pozval na rande a místo kytice vzal noty. A místo do kavárny či do kina mne pozval ke klavíru. Tak jsem současně udělala konkurz na parťáka ke klavíru i na manželku.“
„Nastoupila jsem do budovy konzervatoře jako profesorka před pětasedmdesáti léty a chodím tam jako domů. Já tam zažila všechny ředitele, kromě Janáčka samozřejmě.“
„Jsem z Moravského Slovácka, tam je základem života optimismus, dobrá nálada a hezká písnička.“
Klavíristka Věra Lejsková je brněnským fenoménem. Přestože letos oslaví už třiadevadesáté narozeniny, překypuje elánem a stále vymýšlí projekty, které realizuje ve svých knížkách a v Českém rozhlase na stanici Vltava. Její vzpomínky na bývalé kolegy jsou plné laskavého humoru i relevantních a zajímavých informací. Na klavír už sice nehraje, ale stále se organizačně podílí na akcích, jako je například soutěž Franze Schuberta pro dva klavíry v Jeseníku. Založila ji kdysi s manželem Vlastimilem Lejskem, se kterým léta koncertovala jako klavírní duo.
Brněnská varhanice Alena Štěpánková-Veselá, někdejší první polistopadová rektorka JAMU, oslavila 99. narozeniny, a to u varhan. Zahrála Suitu Louise-Nicolae Clérambaulta. Na čtvrtečním Narozeninovém koncertě se v jezuitském kostele Nanebevzetí Panny Marie podílel varhaník Petr Kolař, který hrál Bacha, Francka a Musila. Byl to závěrečný program letošního 42. ročníku Brněnského varhanního festivalu.
„Opera se jmenuje J.A.K. z Labyrintu a zpracovávám v ní námět Komenského Labyrintu světa a ráje srdce.“
„Jako experimentátorka se necítím, spíš mám své tvůrčí jádro v mimohudebních inspiracích a možná stále i v těch romantických představách...“
„Možná už jsem z generace, pro kterou je vyrovnaný gender něco zcela přirozeného.“
Hudbu Noemi Savkové jsem poprvé slyšel na festivalu Ostravské dny v létě roku 2019 a už tehdy mě zaujala. Koneckonců jsem své tehdejší dojmy v krátkosti zahrnul do článku „Zvukové představy v Hlubině“. Letos na jaře pak konečně vznikla příležitost, abychom se seznámili osobně, když jsme se svými kompozicemi participovali v mezinárodním projektu JAMU Brno x RC Haag Connections. Netrvalo dlouho a potkali jsme se na kávě k rozhovoru.
