301

Po delší době se Symfonický orchestr Českého rozhlasu chystá v pondělí uspořádat koncert v Rudolfinu. Rezidenční umělec tělesa, violoncellista kanadsko-francouzského původu Jean-Guihen Queyras, přijede navzdory složitým okolnostem do Prahy a přednese hned dvě skladby – Haydnův Koncert C dur a Čajkovského Andante cantabile. Během pondělního večera dále ve Dvořákově síni zazní suita z baletu Pulcinella od Igora Stravinského a Variace na Haydnovo téma od Johannesa Brahmse, a to pod hudebním vedením šéfdirigenta Alexandera Liebreicha. Koncert 19. dubna od 19:30 hodin vysílá v přímém přenosu stanice ČRo Vltava, živý stream bude k vidění na facebookovém profilu SOČRu, záznam pak na stanici ČRo D dur. Koncert bude vysílán i do ostatních zemí v rámci sítě Eurorádia (EBU).

 
Zveřejněno v VýhledPlus
2000

Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.

 

 

Zveřejněno v VýhledPlus
pátek, 09 duben 2021 12:00

Festival Dvořákova Olomouc bude online

118

Moravská filharmonie Olomouc pořádá další ročník festivalu Dvořákova Olomouc, který se bude konat od 13. do 23. května. Vzhledem k vládním opatřením však letos proběhne bez účasti diváků prostřednictvím online přenosů. Jak filharmonie uvádí, situace s epidemií koronaviru není natolik dobrá, aby se dal festival nabídnout posluchačům v tradiční podobě. Tudíž se uskuteční na webu a YouTube kanále Moravské filharmonie. Pořadatelé jsou přesvědčeni, že kulturní nabídka, život i kultura jako taková, coby stěžejní fenomén života i existence společnosti, se nemůže zcela zastavit a že i tyto aktivity jí pomohou překonat toto nelehké období, než se vše opět vrátí do normálu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
101

„Pro svého učitele měl oslovení ´padre Martinů´, v jasné narážce na legendárního skladatele a učitele Padre Martiniho z 18. století.“

„Už v roce 1949 napsal Variace na téma Bohuslava Martinů. A poetika hudby jeho učitele se v té jeho odráží často i poté.“

„Není překvapivé, že po sovětské okupaci v roce 1968 Jan Novák s rodinou emigroval na Západ.“

V Nové Říši na jihu Vysočiny, v městečku, kterému po osm staletí vévodí premonstrátský klášter, mají dvě pamětní desky se jmény tří hudebních skladatelů. V osmnáctém století se tam narodili bratři Vraničtí, Antonín a Pavel, Beethovenovi přátelé. A přesně před sto lety, 8. dubna 1921, přišel v Nové Říši na svět Jan Novák, později žák Bohuslava Martinů. Hudebník, jehož tvorba je až překvapivě vstřícná a přehledná, skladatel, který miloval latinu a který po roce 1968 odmítl zůstat v Československu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1000

V rámci mezinárodního kulturního projektu Musica non grata, který pořádají Národní divadlo a Velvyslanectví SRN v Praze, bude od dnešního dne na sociálních sítích a YouTube stránce divadla zveřejněn krátký film s hudbou z opery Brundibár Hanse Krásy. U příležitosti výročí padesáti let od úmrtí Igora Stravinského připravili pořadatelé online koncert, který oproti původně plánovanému dnešnímu datu zveřejní až ve středu 21. dubna. V programu vystoupí sólistky Alžběta Poláčková, Yukiko Kinjo a Kateřina Jalovcová, dále Sbor a Orchestr Národního divadla pod hudebním vedením dirigenta Jaroslava Kyzlinka. Zazní píseň Jaro z cyklu Dvě písně na slova Sergeje Goroděckého, Tři písně na slova japonské poezie, Kocouří ukolébavky, suita z baletu Pulcinella a Mše pro sbor a dechové nástroje.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
222

„Stravinského rodný dům se nedochoval. Už před druhou světovou válkou ustoupil stavbě zařízení patřícího k rozvodu elektřiny.“

„Jediné muzeum na světě věnované Stravinskému je v Ustyluhu na ukrajinsko-polské hranici.“

„V novém apartmá na Páté avenue, v domě s výhledem na východní část Central Parku, strávil však Stravinskij doslova už jen pár dní.“

Narozen na ruském pobřeží Finského zálivu a pohřben na benátském ostrově Isola di San Michele, je skladatel Igor Stravinskij postavou zajímavou nejen svým novátorským hudebním odkazem a podobně neortodoxními názory, ale také životními peripetiemi. Trávil etapy života postupně v Petrohradu, Paříži a Kalifornii, ale často se vyskytoval také ve Švýcarsku a v mládí na venkově na polsko-ukrajinské hranici. Zemřel jako osmaosmdesátiletý před padesáti lety, 6. dubna 1971, v apartmá na prestižní adrese 920 Fifth Avenue v New Yorku.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1000

„Protože Dvořák měl nápadů spoustu, nemusel si dát tolik práce s jejich rozvíjením.“

„Stravinskij na žádný nápad nečekal. Sednul a začal psát. Na notovém papíře se mu rozjel perfektně šlapající stroječek, který nápady sbíral cestou.“

„Nápad je potřeba vytěžit. Napadají mě dva příklady, kdy tu míru skladatelé netrefili.“

Možná jste také četli severskou detektivku spočívající na nápadu, že vrah stavěl před domy svých obětí sněhuláky, aby na ně mohl vždy vylézt a ze zvýšeného stanoviště pozorovat dění uvnitř. Zdá se mi, že je to nápad dost slabý, a představa, jak se vrahoun před hrůzným činem sápe vzhůru po kluzkých sněhových koulích směrem k mrkvi, mi přijde spíš komická než děsivá. Ale ten nápad přistál v hlavě muže jménem Jo Nesbø, což je Pan spisovatel – a i z takové ptákoviny dokázal vyrobit napínavou knihu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
souvi
veb-NYC-DSC1852

„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“

„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“

„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“

Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
3

Opera Národního divadla a Státní opera přistoupily kvůli koronavirovým opatřením k omezení práce ve větších kolektivech. Návrat diváků do divadel je zatím v nedohlednu. Instituce se však snaží umělce motivovat a vytvořit jim podmínky aspoň pro omezené zkoušení nebo domácí přípravu. Oba operní soubory první české scény připravují pro své diváky několik zajímavých projektů – online koncerty cyklu Musica non grata. Tento mezinárodní projekt Národního divadla a Velvyslanectví SRN v Praze představí v následujících třech sezónách hudbu meziválečné Prahy, která měla být navždy umlčena. První z nich zveřejní už dnes. Na 24. dubna je pak plánována pro televizní přenos premiéra Dona Giovanniho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
102

„Adagietto z Mahlerovy Páté, skutečná ´píseň lásky´, jemná hudba komponovaná v době vstupu do manželství s Almou.“

„Úplně celou zamilovanou skladbou je Serenáda Es dur Josefa Suka. Napsal ji s jedinou myšlenkou: na Otilku.“

„Šostakovičova Lady Macbeth… Přímo k Valentýnu je to jen pro silnější povahy…“

K Valentýnu, svátku zamilovaných, se dávají dárky, květiny, cukrovinky, pohlednice se srdcem… Patří k němu jako ke svátku náklonnosti mezi partnery láskyplná vyznání a uzamykání zámečků lásky, šperky, ale stejně tak i sex, intimnosti, krajkové prádlo a erotické pomůcky. Proč nepřidat něco z hudby?! Láska je v ní jako téma po celou její historii přece na jednom z prvních míst.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
1101

„Hasiči tu lednovou noc roku 1996 bojovali s ohněm marně, v nejbližších kanálech zrovna nebyla voda…“

„La Fenice bylo místem světových premiér Verdiho oper Ernani, Attila, Rigoletto, Traviata a Simone Boccanegra.“

„Poprvé v Itálii tam byl uveden Rienzi a pak také celý Prsten Nibelungův, jen dva měsíce poté, co Wagner v Benátkách zemřel.“

Benátské divadlo La Fenice před pětadvaceti lety, 29. ledna 1996, shořelo. Už podruhé ve své čtvrttisícileté historii. Historická budova na nevelkém náměstí v jedné z nejstarších částí města, západně od náměstí sv. Marka, naproti kostelu San Fantino, je obnovena opět od roku 2003. Nyní je však kvůli opatřením proti pandemii už mnoho měsíců bez operního a baletního provozu. Příležitostně se v ní konají jen streamované koncerty bez publika. Ty nejbližší, jediné dva v únoru, mají dirigovat Antonello Manacorda a Juraj Valčuha.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
17

„Je krásným řízením osudu, že se ve stejném večeru autorsky sešel Martinů právě se Stravinským. Vždyť to byla právě jeho hudba, co ho tak silně oslovilo, že se vydal novým směrem.“

„Martinů si prý Toccatu e due canzoni představoval jako dílo ´lehké, hravé, velmi prosté´, ale zjistil, že se vyvíjí zcela po svém.“

„Paul Sacher, neúnavný propagátor hudby 20. století, objednal pro svůj Basilejský komorní orchestr více než dvě stovky děl od mnoha slavných skladatelů.“

Dirigent a filantrop Paul Sacher je osobností, které vděčil za mnohé Bohuslav Martinů. Avšak nejen on. V roce 1926, kdy mu bylo dvacet, založil Sacher Basilejský komorní orchestr, který pak po šest desetiletí vedl i financoval a pro který objednával u vůdčích skladatelských osobností současnosti nová díla. Tři z nich, od Stravinského, Honeggera a Martinů, se sešla v programu premiérového večera připomínajícího dvacáté jubileum tělesa. Stalo se tak 21. ledna před čtyřiasedmdesáti lety.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pátek, 22 leden 2021 17:57

Za Pavlem Blatným

1001

„Proslulý byl svými procházkami před JAMU, kdy každého známého poctil sejmutím klobouku, hlubokou úklonou a polohlasným ‚rukulíbám‘.“

„Jeho tvorba je celkově mimořádně rozsáhlá: čítá víc než pět set titulů nejrůznějších žánrů a zaměření.“

„Odchodem Pavla Blatného se uzavřela jedna z výrazných kapitol brněnské hudby.“

Zpráva o tom, že 20. ledna zemřel skladatel Pavel Blatný, nebyla příliš překvapivá – skladatel už dlouho neopouštěl svůj byt a posléze ani svoje lůžko, nicméně pro ty, kteří Pavla Blatného znali, to bylo velmi, velmi smutné. To proto, že představoval téměř vždy kladný pól emocí, vždy byl nabitý energií, vždy důvěřoval budoucnosti.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
102

„Nebude příšerně smutné, když po rozverných valčících, čtverylkách, kvapících či polkách nastane místo ovací mrtvolné ticho?“

„Rakouský veřejnoprávní vysílatel ORF se ve spolupráci s Vídeňskými filharmoniky rozhodl uskutečnit projekt Potlesk na dálku.“

„Riccardo Muti dokáže při Novoročních koncertech z Vídně vždy přesvědčit dramaturgy, aby do programu vedle ‚osvědčených hitů‘ zařadili i novinky; tentokrát zazní z osmnácti skladeb šest poprvé.“

Dlouho se zdálo, že Vídeň, hodnocená v průzkumech jako jedno z nejpříjemnějších měst na planetě, vysílá světu hned na Nový rok povzbudivý signál. Poté, co utichne silvestrovský řev opilců i dunění dělbuchů, se vynoří jiná skupina lidí. Kultivovaných, elegantně oblečených, hudbymilovných. Ve Zlatém sále vídeňského Společenství přátel hudby, proslulém Musikvereinu, oslaví s hudbou příchod dalšího z pádících roků našich ubíhajících životů. Způsobem, jaký poskytuje naději, že kultura ještě nezahynula.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
006Daniel-Havel

„To, co dokázal Bernstein jen očima, nesvedou mnozí mladí ani celým tělem.“

„Dnes dokáže vítězství v nejprestižnějších dirigentských soutěžích a následná pilná manažerská práce agentur katapultovat dosud neznámou tvář do čela těch nejlepších ansámblů téměř přes noc.“

„Gardiner je geniální umělec, nedostižný a nenapodobitelný hudební vzor, člověk nekompromisní k interpretaci a případným lenivým hudebníkům, ale především k sobě.“

Ondřej Vrabec patří bezesporu k nejtalentovanějším a nejvýraznějším klasickým umělcům současnosti. Skvělý hornista a současně vyhledávaný dirigent, který těží z bohaté interpretační orchestrální i komorní praxe, nedávno zaregistroval krásný úspěch na nové dirigentské soutěži Arthura Nikische. Další významný milník Vrabcovy profesní kariéry je teprve za dveřmi: bude dirigovat Českou filharmonii na společném koncertě, v němž se bude na dirigentském stupínku stát jedinečný John Eliot Gardiner.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
011

„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“

„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“

„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0001

„Dobrá hudba, která může člověka obohatit, obejmout i pozdvihnout, je upgradovaným zázrakem.“

„Chceme být jedním z nejdůležitějších tahounů nového začátku ve společnosti, po stránce umělecké i lidské.“

„Vždyť i současná krize ukazuje, jak jsme všichni na jedné lodi a jak by bylo skvělé držet při sobě.“

Už několik let je hudebním ředitelem Velšské národní opery, sídlící v moderním sále Welsh Millennium Centre v Cardiffu. V těchto dnech však Tomáš Hanus hostuje ve Vídeňské státní opeře, kde nastudoval novou inscenaci Čajkovského Evžena Oněgina. Na úterý se připravuje přímý přenos – stream, který by měl být k vidění na stránkách divadla. Zatím poslední ze série představení čeká dirigenta v rakouské metropoli 6. listopadu… O řadu projektů, stejně jako ostatní umělci, přišel a přijde. Zatím ještě platí plány pohostinských vystoupení u orchestrů v Berlíně a v Manchesteru v první polovině příštího roku… Zázemí má jinak v Brně. Letos v lednu oslavil padesátiny. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz, jinak nadějném, smutně říká, že v Cardiffu nebyl kvůli pandemii od února.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
007

„Tak jako v každém správném vztahu se S+Š od sebe lišili, ale zároveň se měli v úctě a kongeniálně se doplňovali.“

„Byli ‚fabrikou na hity‛; když ovšem ve filmu Kdyby tisíc klarinetů zazněla píseň Dotýkat se hvězd, bylo zjevné, že kdyby chtěli, mají na víc.“

„Klasiky se stali tím, čím Semafor vstoupil do našich životů; svou originalitou i nápaditostí, svým humorem i hloubkou.“

Divadlo Semafor hrálo poprvé na samém konci října 1959. Loni touto dobou slavilo šedesátiny. Jiří Suchý má naopak za rok v říjnu devadesátiny. Určitě dost důvodů, proč právě teď, v mezičase, nad „sedmi malými formami“ v seriálu portálu KlasikaPlus.cz popřemýšlet a zavzpomínat, připomenout Suchého hudební lásky, dokonce i jeho vztah ke klasické hudbě, a zauvažovat, čím se stali se Šlitrem skutečnými klasiky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

„Gustav Holst navozuje svou hudbou dojmy, jaké umějí vyvolávat symfonické básně.“

„Do hudby vznikající v Anglii přinesl jako první skladatel ezoterické a exotické mytologické podněty, východní mystiku.“

„V případě Elgara si lidé vzpomenou na několik titulů, u Vaughana Williamse přinejmenším na dva. Holst dopadl hůř.“

Planetárium není hvězdárna. Zatímco na hvězdárně pozorujeme oblohu pomocí dalekohledu, v planetáriu je hvězdná obloha promítána na strop v kupoli, pod kterou sedíme. Pražské Planetárium s projekční plochou přes osm set metrů čtverečních, od jehož otevření uplyne v listopadu šedesát let, patří k největším na světě. Se symfonickou suitou Planety Gustava Holsta je to v mnohém podobné. Nemá mnoho společného s astronomií, planet si totiž všímá z hlediska astrologického. A v listopadu uplyne rovných to let od jejího prvního kompletního provedení.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
úterý, 13 říjen 2020 09:09

Dvě tria na konci času

200

„A náhle se nástroje propojí a posluchač je svědkem nové kvality, synergie povýšené do absolutního porozumění.“

„Jan Fišer, Tomáš Jamník a Ivo Kahánek nenechají posluchače v emocích bloudit ani utopit se a bezpečně ho dovedou domů.“

„Klavír v rukou Johanny Hanikové zněl jednou lehce příjemně, pak zas vzdorovitě, hra Anny Paulové byla jako vždy mnohotvárná – tu nevinná, tu rafinovaně svádivá, Ludmila Pavlová hrála i ty nejobtížnější pasáže s nonšalantní jistotou…“

Jako bychom uplynulý víkend všichni – muzikanti i posluchači – chtěli načerpat do zásoby sílu, energii a zážitky, které poskytuje živá hudba. Koncerty se konaly ve velkých i malých městech, v hudebních sálech i menších prostorách. Nikdo nedokáže odhadnout, na jak dlouho se budeme muset bez onoho zázraku tvoření interpretace teď a tady obejít. Je potěšující, že i při zvýšené obezřetnosti se posluchači neobávali koncerty navštívit. Jako tomu bylo v Sále Martinů na pražské HAMU na sobotním matiné 10. října a na nedělním koncertu v Chodovské tvrzi 11. října. V sobotu se zaskvělo Dvořákovo trio, v neděli pak dámy ze souboru Mucha trio.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3