446

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 19 listopad 2018 08:12

STO ŁAT

DSC3358

„Karol Kurpiński napsal 30 oper. Přežila jediná – Hrad Czorsztyn.“

„Bomsori Kim zvládala virtuózní prvky s neuvěřitelnou lehkostí, Julianna Avdějeva svým výkonem strhla i orchestr.“

„Penderecki psal Tři kusy ve starém slohu zcela jistě sobě tak trochu pro radost.“

Polská republika byla vyhlášena 11. listopadu 2018, jen pár týdnů po vzniku Československa. Jestliže u kolébky naší republiky stáli profesor/filosof a generál/astronom, pak o vznik novodobého polského státu se zasloužil fenomenální klavírista/skladatel Ignacy Jan Paderewski, který využíval svá turné k boji za obnovu polské nezávislosti. Byl mluvčím Polského národního výboru a stal se předsedou první svobodné polské vlády. Jak tedy oslavit lépe 100 let znovunabyté nezávislosti Polska než hudbou? Slavnostní koncert k tomuto výročí zazněl v podání POZNAŇSKÉ FILHARMONIE, která představila 16. listopadu pražskému publiku čtyři polské skladatele ze čtyř různých období.

 
Zveřejněno v ReflexePlus