DSC2442-kopie

„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5616178423107205089675499165943655477805056o

„Od Beethovena při jubileu 250 let od narození zazní v následujících dvou sezonách komplet symfonií a klavírních koncertů.“

„Jakub Hrůša chytá koncertní provedení Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Pojedou s ním i do Labské filharmonie v Hamburku.“

„V sezoně se objeví díla finalistů druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie Jany Vöröšové, Adriána Demoče a Matouše Hejla.“

Šéfdirigent Semjon Byčkov uvede na začátku 124. sezony poprvé s Českou filharmonií celou Smetanovu Mou vlast. Stane se tak poté, co letos cyklus nebo jeho části dirigoval už s jinými orchestry v Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Lübecku, Madridu, Clevelandu, Mnichově a Amsterdamu. Začátek sezony bude však také ve znamení Čajkovského. S jeho skladbami orchestr uskuteční na podzim rezidence na festivalu Dvořákova Praha, v Tokiu, ve Vídni a v Paříži.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
190403ByckovMahler9hires15cPetraHajska

„Je nesporné, že tématem Deváté je Rozloučení Pro tolik citů, nálad a barev ale nelze prohlásit, že v této symfonii Mahler umírá.“

„Zřetelně oddělená kóda v naprostém závěru byla tečkou nad mimořádným snažením hráčů a Semjona Byčkova.“

„Příště by snad nebylo potřeba dělat z Dvořákovy síně světelnou arénu… Když Mahler premiéroval Osmou, tak i tramvaje musely přestat zvonit!“

Uvedení Deváté symfonie D dur Gustava Mahlera je vždy mimořádnou příležitostí. Pro svoji strukturu, emoční hloubku i programovou neurčitost je to hudba, která v posluchači vyvolává ty nejniternější momenty a myšlenky. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem ve středu postupně vystavěla celou symfonii do finále, kde svým emocionálním vypětím odkrývala její nesporný kontemplativní účinek. Pokud má existovat mahlerovská interpretační tradice u České filharmonie, její povaha se nám v tomto případě pravděpodobně odkrývala.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190227CFRattleKozenaONeillwebres24cPetraHajska

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
F-Rattle-190227SimonRattle01cPetraHajska

„Čekalo se na Sira Simona hodně dlouho, ale když konečně přijel, stálo to za to.“

„Přidat k Mahlerovi Dvořákův Zlatý kolovrat, to chtělo kus dramaturgické fantazie. Buďme vděčni, že padl los takto.“

„Mahlerova hodinová Píseň o zemi, v níž nekonečně nádherná poslední píseň zabírá celou polovinu, dostala sváteční podobu.“

„Ewig…“ Věčně… Doznívají poslední slova Písně o zemi a pak i poslední tiché tóny partitury a nastává dlouhé hrobové ticho, které naštěstí nikdo v sále neporuší. Potlesk začíná opravdu až poté, co dirigent spustí ruce a svěsí ramena. A pak trvá hodně, ale opravdu hodně dlouho. Je poslední únorová středa, půl desáté večer. Tisícovka lidí v pražském Rudolfinu byla účastna koncertu, při němž Sir Simon Rattle debutoval u České filharmonie. Učinil tak s Mahlerem a Dvořákem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Met-DSC8309

„O Mahlerově Prodané nevěstě v Metropolitní opeře se píše jako o mistrovském kousku.“

„Kolik je podobných opravdu komických oper v češtině - komedií typu Lazebník sevillský…?“

„Mnohem snadnější je dnes napsat drama. Moderna a ještě víc postmoderna se komičnosti trochu vzpírá.“

Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny. Premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Zásluhou Emy Destinnové byla uvedena v Metropolitní opeře v New Yorku. V němčině v překladu Maxe Broda. Premiéru tam 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 28 leden 2019 20:42

ČNSO: po filmové hudbě Mahlerova symfonie

IIIkoncert-CNSO29

„Hornistka Zuzana Rzounková zvýraznila sólo prostupující celou třetí větu tak, že zůstane dlouho v paměti.“

„V Praze se americký dirigent John Mauceri publiku jevil jako věcný praktik.“

„Za vyrovnané hráčské uchopení skladby Českému národnímu orchestru patří velké uznání.“

Jedinou skladbu měl na programu třetího abonentního koncertu Český národní symfonický orchestr. Velmi zdařilým provedením Mahlerovy Páté symfonie připomněl velkou a ne zcela běžnou šíři svého interpretačního záběru a flexibilitu, s níž je schopen se zhostit podobného úkolu, stejně jako třeba večera filmové hudby s Ennio Morriconem o dva dny dřív nebo filmového programu na pomezí klasiky a jazzu před vánočními svátky. Hostem tělesa byl v neděli večer v Obecním domě John Mauceri, americký dirigent, u nás patrně účinkující poprvé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
pondělí, 29 říjen 2018 07:57

Mahlerovo Vzkříšení jako symbol i událost

DSF2412cPetr-Kadlec

„Naše existence má smysl, nic neumírá navždy.“

„A pak přijde ve ztišení celého aparátu téměř neslyšný začátek zpěvu sboru…“

„Publikum odpoledního koncertu reagovalo po doznění bouřlivě, až moc brzy.“

Mahlerova Symfonie Vzkříšení 28. října na koncertě v Carnegie Hall byla uměleckou událostí - a pro ty, kdo věděli nebo chtěli vědět, také symbolickým připomenutím stovky let od vzniku samostatného Československa. Oba významy Česká filharmonie do New Yorku přivezla a oba s Pražským filharmonickým sborem krásně naplnila.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

2. Mahlerova symfonie je už sama o sobě výjimečným dílem a když je navíc uváděna v den 100. výročí založení naší republiky a v Carnegie Hall, kde měla premiéru Dvořákova 9. symfonie "Z nového světa" a Te Deum, je zážitek niterný a o to hlubší. Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor, Christiane Karg, Elisabeth Kulman a Semjon Byčkov se postarali o důstojnou oslavu naší státnosti pro všechny krajany žijící v New Yorku. Právě doznělo přináší první dojmy, víc tradičně v následné ReflexiPlus.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
181010Zahajovaci-koncert-123-sezonyhi-res027cPetr-Kadlec

„Česká filharmonie je ve skvělé formě.“

„Především Druhá Mahlerova symfonie je pokladnicí metafor.“

„Obě sólistky jakoby zůstaly na povrchu slov.“

Byl to slavnostní večer, i když se posluchač neubránil vzpomínce na nedávné uvedení Mahlerovy Druhé symfonie „Vzkříšení“ pod Bělohlávkovým vedením. Česká filharmonie otevřela stejným programem svoji 123. koncertní sezónu i novou éru orchestru v čele s šéfdirigentem a hudebním ředitelem Semjonem Byčkovem. A filharmonici jsou opravdu v perfektní hráčské formě, ač Mahler byl tento večer spíš nejednoznačným zážitkem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
čtvrtek, 11 říjen 2018 01:50

Právě doznělo (2)
Vzkříšení s Byčkovem

123. sezonu ve středu zahájila Česká filharmonie. Koncert byl zároveň oficiálním startem jejího nového šéfdirigenta Semjona Byčkova. Zazněla jediná skladba, rozsáhlá 2. symfonie "Vzkříšení" Gustava Mahlera. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil na právě vyprázdněné varhanní empoře Rudolfina Petr Veber. Podrobněji už brzy v ReflexiPlus na našem portálu.

 

 
Zveřejněno v SeriálPlus
Bykov-Marco-Bprggreve-LCMz-uvA

„Za své kořeny jsem opravdu vděčný.“

„Oslovili jsme čtrnáct skladatelů, z toho devět českých, aby nám napsali nová díla.“

„Je málo těles, která přežila s vlastní identitou. Česká filharmonie jedním z takových orchestrů je.“

Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov dnes večer v Rudolfinu řídí program sestavený z české hudby. Nad ní, ale i nad Mahlerem, Čajkovským a světovým repertoárem a také nad svými kořeny a nad historií se zamýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus. Vyplývá z něj, že ve funkci, které se v Praze od této sezóny ujímá, bude ctít tradice a hledat cesty k jejich udržování, že však stejně tak bude usilovat o nové – a o nacházení rovnováhy.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
úterý, 02 říjen 2018 13:17

Bernstein + Mahler

4V0A2104

„Spojit Bernsteina a Mahlera byl dobrý dramaturgický nápad.“

„Soprán dospělé ženy nemůže dodat pasážím stejnou barvu jako soprán chlapecký.“

„SOČR vstoupil do sezóny důstojně, ambiciózně a zajímavě.“

Symfonický orchestr Českého rozhlasu vstoupil do další abonentní sezony koncertem rozkročeným mezi Mahlerem a Bernsteinem, mezi světským a duchovním, mezi hudbou náročnou a provokující a hudbou upřímnou a chytlavou.

 
Zveřejněno v ReflexePlus

Bernsteinovy Chichesterské žalmy, Bernsteinův žák, 4. symfonie Gustava Mahlera, kterou Bernstein též dirigoval, izraelská sopranistka... Úvodní večer abonentní sezóny Symfonického orchestru Českého rozhlasu nesl jednoznačnou tematickou linku. Bezprostřední dojmy z koncertu zachytil hudební publicista Petr Veber. Otevíráme nový SeriálPlus "Právě doznělo".

 
Zveřejněno v SeriálPlus

FOK129201872dpi-26"Foersterova Předehra není prvoplánově příležitostnou hudbu.“

„Straussovy Čtyři poslední písně jsou pravou hudební poezií.“

„Na poklidnou třetí větu navázal prudkým střihem a vybudil v hráčích spoustu sil.“

Čtyři poslední písně Richarda Strausse sice názvem ukazují jinam než k začátku sezóny, ale Slavnostní předehra Josefa Bohuslava Foerstera úlohu úvodního čísla zahajovacího koncertu splnila ve čtvrtek v Obecním domě víc než dobře. A hlavní skladbou prvního abonentního programu orchestru FOK byla Mahlerova První symfonie. Ohromující, opulentní, pozitivní. Pořadovým číslem i charakterem motivující k pohledu do budoucna. 

Zveřejněno v ReflexePlus

Foto-Martina-Jankov1-C-Markus-Sennres„Janáček byl určitě člověk s velkým egem, ale jednoduchost písní uměl ocenit.“

„U Janáčka se s překladem ztrácí virtuozita.“

„Mahlerova Druhá a před ní Ravelův Kadiš… Když na to myslím, mám husí kůži.“

Sopranistka Martina Janková od devadesátých let žije a pracuje ve Švýcarsku. Vrací se tam z cest domů. Současně se občas vrací jako domů na Ostravsko, odkud vyšla. A po vyučování na srpnových pěveckých kurzech se letos ještě jednou vrací do středočeské Litně, kde bývala doma sopranistka Jarmila Novotná. Martina Janková tam má 9. září koncert. 

Zveřejněno v RozhovorPlus
Bernstein200007cREDUCED-1481918492-960x480

„Koncertov venovaných výhradne americkej tvorbe 20. storočia sa v našich končinách nekoná veľa.“

„V programe prevažovali veľmi energické skladby.“

„Tým najlepším na koniec boli Symfonické tance z legendárneho Bernsteinovho muzikálu.“

„Kúsok celkom príjemného muzikálového sentimentu.“

"Festival Věčná naděje vyvrcholí 26. augusta koncertom Gustav Mahler Jugendorchester.“

 

Živelné rytmy, známe melódie – aj to priniesol „americký“ večer festivalu Věčná naděje. Symfonický orchester Českého rozhlasu spoločne s Janom Kučerom pripravil niekoľko pozoruhodných momentov, celkom symbolicky najmä v dielach jubilujúceho Leonarda Bernsteina.

Zveřejněno v ReflexePlus

Bykov-Marco-Bprggreve-RVZT0IRQ„Co dělal 21. srpna 1968, si Byčkov pamatuje velmi přesně.“

„Byla členkou komunistické strany, ale v jejich očích jsem viděl stud - znak inteligence.“

„O sedm let později emigroval do Ameriky.“

„Byčkov bude dirigovat 28. října v Carnegie Hall koncert České filharmonie k výročí Československa.“

„Některé okamžiky jsou šťastné, některé nesou pocit studu. Připomínat si musíme oboje.“

Bylo mu necelých šestnáct, žil v Leningradě, studoval... a co tehdy dělal, si pamatuje velmi přesně. Semjon Byčkov, nastupující šéfdirigent České filharmonie, vzpomíná na dny po 21. srpnu 1968 jako na dobu, kdy řada lidí v Sovětském svazu cítila stud. Sám o sedm let později emigroval do Ameriky.

Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 2 z 2