006

„Odvážná slova Daliborova, vmetena do očí přímo králi Vladislavovi. Idea svobody a živelné lásky v tomto díle je vysoce nadčasová.“

„Najít dva vyrovnané představitele titulní role je pro inscenátory úspěch.“

„Potvrdila se stará divadelní pravda, že každý večer je vždy jiný, dvakrát se nikdy nevstupuje do téže řeky!“

Národní festival Smetanova Litomyšl vrcholil 4. a 5. července dvěma představeními tragické opery Dalibor Bedřicha Smetany. Ve zcela novém nastudování Opery Národního divadla v Praze. Dirigentem byl Jaroslav Kyzlink, režisérem Jiří Nekvasil, na scéně Daniela Dvořáka. Kostýmy vytvořila Zuzana Bambušek Krejzová, sbormistrem je Pavel Vaněk. Obdobně jako o týden dřív v Praze, představila se i v Litomyšli obě premiérová pěvecká obsazení, nicméně v jiných kombinacích.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
017

“Brněnská inscenace Her o Marii by patrně Martinů jako skladatele velmi uspokojila.”

“Idea Martinů nevytvářet na scéně realistický obraz života, nýbrž co nejdokonalejší divadelní iluzi, musí být pro režiséry typu Jiřího Heřmana bájným světem pro rozvinutí smysluplných fantazií.”

“Nevidět sebe v umění, ale umění v sobě. V tom je zásadní úspěch až triumf této nádherné inscenace.”

Smetanova Litomyšl představuje dramaturgicky zajímavé inscenace předních českých operních scén. Národní divadlo Brno uvedlo v Litomyšli 2. července na 61. ročníku prestižního českého Národního festivalu vysoce úspěšnou inscenaci opery Bohuslava Martinů Hry o Marii, která měla v Brně premiéru 27. března 2015. V režii šéfa brněnské opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování dirigenta Jakuba Kleckera. Na scéně Pavla Svobody a v choreografii Jana Kodeta. Kostýmy navrhla Alexandra Grusková, světelný design vytvořil Daniel Tesař.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Nadstandardní mnohaměsíční hudební příprava se vyplatila.“

„Groteskní nadsázka a neodolatelné gagy osloví publikum mnohem širší než jen ryze operní.“

„Byl by snadné sklouznout k panoptikálnímu přehánění, režiséru Skočovskému se to však nestalo.“

Svěží hudba, zábavná režie, usazené výkony mladých pěvců, vesměs studentů AMU. Taková je bilance novodobé premiéry singspielu Dobrá rada drahá Josefa Bárty, jednoho z mnoha Čechů působících před dvěma a půl staletími ve Vídni. Do jihlavského Horáckého divadla znovuobjevenou komorní operu připravili dirigent Marek Štilec s režisérem Michalem Skočovským a s orchestrem Ensemble 18+. Na dvě premiérová červnová představení mají v příští sezóně navázat další.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
08

„Lady Macbeth Mcenského Újezdu navazuje na linii „Operní hity 20. století“.“

„Hry o Marii okouzlí neobvyklým umístěním smíšeného sboru na obě protilehlé strany arkád.“

„Pro mě osobně je každé uvedení tohoto operního mystéria vzácné, zažívám na dirigentském stupínku něco nepopsatelného, duchovního a povznášejícího.“

Zásadní dílo operní literatury 20. století, tragická satira zkažené společnosti vyvěrající z nezřízené moci sexuality. To je Lady Macbeth Mcenského Újezdu - Opera Dmitrije Šostakoviče, která zpočátku dosáhla ohlušujícího úspěchu a sto osmdesáti repríz. Stalinský teror ji ale zakázal a dalšího uvedení se tak dočkala až v 60. letech. A teď tento výjimečný titul zavítá i na festival Smetanova Litomyšl. V pátek 28. června inscenaci přiveze Národní divadlo moravskoslezské z Ostravy. O čtyři dny později pak nastane další operní svátek. Čtyři hry, čtyři podobenství o hříchu a odpuštění, tak se dá stručně popsat Velkolepá opera Bohuslava Martinů Hry o Marii. Toto operní mysterium v Litomyšli představí Národní divadlo Brno. Obě představení hudebně nastudoval dirigent Jakub Klecker.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Dalibor09

Dnes večer uvede Národní divadlo v Praze svoji poslední premiéru letošní sezóny – Dalibora Bedřicha Smetany. V roli rytíře Dalibora se alternují oceňovaní slovenští tenoristé Peter Berger a Michal Lehotský. Vladislava, krále českého ztvární Adam Plachetka a Svatopluk Sem. Miladou budou Dana Burešová a Kateřina Hebelková, Jitkou Veronika Holbová a Alžběta Poláčková, o Beneše se podělí Jiří Sulženko a Jan Šťáva, Budivoji budou Jiří Brückler a Jakub Kettner a Vítky Jaroslav Březina a Martin Šrejma. Orchestr Národního divadla povede hudební ředitel opery Jaroslav Kyzlink. Režisérem je Jiří Nekvasil a scénografem Daniel Dvořák.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

Originální a jedinečné spojení vážné hudby a architektonických skvostů UNESCO v Kroměříži, festival Hudba v zahradách a zámku, letos oslaví jubilejní dvacátý ročník. Dvouměsíční cyklus sedmi koncertů letos nově doplní beseda s operním pěvcem Adamem Plachetkou a přednáška psychiatra Cyrila Höschla o odvrácené straně osobností slavných skladatelů.  Přehlídku zahájí dnes v 19:00 hodin Moravská filharmonie Olomouc a dirigent Tomáš Netopil, který je zároveň dramaturgem festivalu. Ve skleníku Květné zahrady zazní Houslový koncert a moll, Op. 53 a koncertní předehry V přírodě, Karneval a Othello Antonína Dvořáka. Sólového partu se ujme houslista Jiří Vodička.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
DSC8686

„Hra v študentskom orchestri je u nás pre poslucháčov škôl často skôr nemilou povinnosťou, než skutočne prínosnou praxou, v zahraničí je to nastavené tak, aby sa školským ansámblom darilo viac.“

„Čo sa týka technických dispozícií, hráči sú nepochybne vybavení dostatočne a najmä v sláčikovej sekcií možno hovoriť o dobrých výkonoch.“

„Najviac rezerv mal orchester vo výraze.“

Siedmy ročník koncertného cyklu Musica Orbis do Prahy opäť prináša zaujímavé poloprofesionálne a najmä mládežnícke zoskupenia z celého sveta. 20. júna sa tak v Rudolfine predstavil New England Conservatory Youth Philharmonic Orchestra, uznávaný ansámbel študentov vo veku 14-18 rokov. Do Prahy so sebou priviezli Jubilee zo Symphonic Sketches Georgea Whitefielda Chadwicka, Totenfeier Gustava Mahlera a Beethovenovu Piatu symfóniu, vystúpili pod taktovkou Davida Loebla.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 11 červen 2019 09:39

S Richardem Straussem v Alpách

Obal

„Úchvatná, někým naopak i zatracovaná. Pozdně romantická, grandiózní, mistrně instrumentovaná. Taková je partitura Alpské symfonie.“

„Zalíbení ve Straussově hudbě dokládá Košlerovu všestrannost a velikost, přesahující naše zjednodušené představy o něčím profilu.“

„Na koncertu tehdy zazněla symfonická apoteóza přírody i životní zpověď plná elegické vyrovnanosti.“

Poslední operou dirigenta Zdeňka Košlera s umělci Národního divadla byl Smetanův Dalibor, posledním koncertem s Českou filharmonií předtím Straussova Alpská symfonie. Její live nahrávka zůstává i po čtvrtstoletí hodnotným svědectvím o Košlerově umění, které se s jeho životní poutí uzavřelo v červenci roku 1995. Alpskou symfonii připomínáme především proto, že její autor právě dnes slaví 155. narozeniny. A letos v září uplyne rovných sedmdesát let od jeho úmrtí.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
008

„Tempo symfonie se jevilo jako ideální.“

„Hlasového partu se ujala Bernarda Fink. Jako obvykle to byla sázka na jistotu.“

„Šéfdirigent si neodpustil odsazení, které finální harmonii ještě více oddělilo od předchozího tutti orchestru. Účinek byl absolutní.“

Janáčkova filharmonie Ostrava se rozloučila s dosavadním šéfdirigentem Heiko Mathiasem Försterem mimořádným večerem v Domu kultury. Společně s Bernardou Fink, Českým filharmonickým sborem Brno a Koncertním sborem Permoník představila Třetí symfonii Gustava Mahlera. Filharmonie ukázala, že velké mahlerovské celky nezískávají svoji hodnotu jen v Praze, ale že mohou být úspěšně a bez otravného drobnohledu vystavěny i jinde. Mahler z Ostravy byl příjemným překvapením.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Fotografie-z-TK-07052019

Druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje přiblíží tvorbu skladatelů spjatých s kontextem středoevropské hudební kultury v interpretaci předních domácích i zahraničních umělců. Páteří projektu Nadačního fondu Věčná naděje budou opět terezínští skladatelé a hudba Gustava Mahlera. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1812-image-1529256822

Už poosmnácté se letos koná Mezinárodní hudební festival Mahler Jihlava. Zítra od 15 hodin v Parku Gustava Mahlera ho zahájí slavnostnímu odpoledne – bude se klást kytice k soše skladatele, vystoupí mažoretky a zazní slavné melodie v podání dechového orchestru TUTTI při ZUŠ Jihlava, který bude řídit Jan Nosek. Zahajovací koncert v pravém slova smyslu ale proběhne až v sobotu 18. května od 19 hodin v jihlavském kostele Povýšení sv. Kříže. Příznačně zazní Mahlerova Symfonie č. 1 „Titan“ v podání ostravské Janáčkovy filharmonie s dirigentem Valentinem Uryupinem. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Martin Daněk zvítězil zaslouženě.“

„Jednu věc AMU poskytnout nedokáže - konkurenci.“

„Veverka dostal se svou koncepcí divokou kartu; a byl originální a úspěšný.“

Po 33 letech se dalším českým držitelem 1. ceny v mezinárodní hobojové soutěži Pražského jara stal devětadvacetiletý Martin Daněk. Zvítězil zaslouženě. Celou soutěží prošel suverénním způsobem, jeho hra zaujala vyzrálým přednesem i krásnou barvou tónu. V jeho prospěch rozhodl určitě i fakt, že hrál na rozdíl od ostatních soutěžících spolehlivě a bez chyb.

 
Zveřejněno v MladíPlus
190411NetopilLuganskyweb-res017cPetr-Kadlec

„Vibrování mezi hudbou a slovem je silný moment - a Janáček je v tom dodneška nepřekonaný.“

„Zdá se mi, že začínám nějak víc bojovat s režiséry. Dostávají bohužel obecně čím dál víc prostoru - a to jim uvolňuje ruce, mají víc času na experimenty.“

„To je právě ta energie, kterou u Janáčka tak miluju.“

Ve Zlíně dnes diriguje orchestr žáků ZUŠ z celého kraje a profesionálů ze zlínského symfonického tělesa – první večer projektu Malí velcí filharmonici. Nejmladším se věnuje i při Letní akademii v rodné Kroměříži. Má teď za sebou Prodanou nevěstu v Drážďanech a dubnové koncerty s Českou filharmonií s hudbou vídeňských klasiků. Pak v Rudolfinu dirigoval benefici ve prospěch opravy pařížské katedrály Notre-Dame, poničené ohněm. Na programu byla Dvořákova kantáta Stabat mater. Od stejného autora zazní pod jeho taktovkou s Essenskými filharmoniky na podzimním festivalu Dvořákova Praha Sedmá symfonie a Klavírní koncert. Letošek patří a patřil v jeho kalendáři například i Smetanovi, Mozartovi a Mahlerovi. Neustále se však Tomáš Netopil vrací k Leoši Janáčkovi. Právě o něm je RozhovorPlus především.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
DSC2442-kopie

„Potom přišel Jakub - a náhle jsem pochopil, jak to s Mou vlastí je.“

„Náš orchestr má sto jedenáct členů… Newyorští filharmonikové mají členů sto devět...“

„V Českém rozhlase se našly magnetofonové pásy Pražských německých filharmoniků natočené dirigentem Josephem Keilberthem.“

Poprvé přijeli na Pražské jaro v roce 1991. Bamberské symfoniky jsme vnímali s překvapením jako výborný orchestr, který vznikl v Bavorsku po odsunu československých Němců a který má kořeny v německojazyčných orchestrech v Praze a možná i dalších městech. Nebyl zván, protože takzvaní sudetští Němci nebyli podle komunistické ideologie přátelé. Podruhé se v Praze těleso objevilo na konci 90. let, tehdy ale hostování poznamenal kolaps dirigenta Horsta Steina přímo na pódiu. Potřetí byli v Praze v roce 2014, už čtrnáct let vedeni Britem Jonathanem Nottem. Bamberští v Německu se svými mezinárodními koncertními a nahrávacími úspěchy definitivně přesáhli regionální zakotvení. O dávném pražském původu začali víc hovořit zase s příchodem Jakuba Hrůši na post šéfdirigenta na podzim roku 2016. Společně s ním teď Bamberger Symphoniker směřují do české metropole, aby zahájili 12. května Pražské jaro. KlasikaPlus o tom hovořila s ředitelem orchestru Marcusem Axtem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
5616178423107205089675499165943655477805056o

„Od Beethovena při jubileu 250 let od narození zazní v následujících dvou sezonách komplet symfonií a klavírních koncertů.“

„Jakub Hrůša chytá koncertní provedení Janáčkovy opery Káťa Kabanová. Pojedou s ním i do Labské filharmonie v Hamburku.“

„V sezoně se objeví díla finalistů druhého ročníku skladatelské soutěže České filharmonie Jany Vöröšové, Adriána Demoče a Matouše Hejla.“

Šéfdirigent Semjon Byčkov uvede na začátku 124. sezony poprvé s Českou filharmonií celou Smetanovu Mou vlast. Stane se tak poté, co letos cyklus nebo jeho části dirigoval už s jinými orchestry v Kolíně nad Rýnem, Hamburku, Lübecku, Madridu, Clevelandu, Mnichově a Amsterdamu. Začátek sezony bude však také ve znamení Čajkovského. S jeho skladbami orchestr uskuteční na podzim rezidence na festivalu Dvořákova Praha, v Tokiu, ve Vídni a v Paříži.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
190403ByckovMahler9hires15cPetraHajska

„Je nesporné, že tématem Deváté je Rozloučení Pro tolik citů, nálad a barev ale nelze prohlásit, že v této symfonii Mahler umírá.“

„Zřetelně oddělená kóda v naprostém závěru byla tečkou nad mimořádným snažením hráčů a Semjona Byčkova.“

„Příště by snad nebylo potřeba dělat z Dvořákovy síně světelnou arénu… Když Mahler premiéroval Osmou, tak i tramvaje musely přestat zvonit!“

Uvedení Deváté symfonie D dur Gustava Mahlera je vždy mimořádnou příležitostí. Pro svoji strukturu, emoční hloubku i programovou neurčitost je to hudba, která v posluchači vyvolává ty nejniternější momenty a myšlenky. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem ve středu postupně vystavěla celou symfonii do finále, kde svým emocionálním vypětím odkrývala její nesporný kontemplativní účinek. Pokud má existovat mahlerovská interpretační tradice u České filharmonie, její povaha se nám v tomto případě pravděpodobně odkrývala.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190227CFRattleKozenaONeillwebres24cPetraHajska

„Brexit? Jako kdyby si obyvatelé Pompejí odhlasovali výbuch Vesuvu v domnění, že je dobrý nápad zjistit, co se bude dít.“

„Když mu bylo devět, pořídil si svou úplně první gramofonovou desku. A na ní byl Dvořákův Zlatý kolovrat s Českou filharmonií.“

„Píseň o zemi a Zlatý kolovrat si nejsou zas až tak vzdáleny. Není rozmar, že jsem program takto sestavil.“

Když byl minulý týden v Praze Sir Simon Rattle, pojal svůj pobyt spojený s dirigentským debutem u České filharmonie také hodně soukromě. Mimo jiné prý byl s dětmi v zoologické zahradě. Volného času tedy zbylo ještě méně než jindy, poskytl proto českým médiím jediný rozhovor. Byl to ten, který vysílala stanice Vltava. Zaujal v něm vedle úvah o Mahlerově hudbě také jednoznačně kritický postoj k Brexitu.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
F-Rattle-190227SimonRattle01cPetraHajska

„Čekalo se na Sira Simona hodně dlouho, ale když konečně přijel, stálo to za to.“

„Přidat k Mahlerovi Dvořákův Zlatý kolovrat, to chtělo kus dramaturgické fantazie. Buďme vděčni, že padl los takto.“

„Mahlerova hodinová Píseň o zemi, v níž nekonečně nádherná poslední píseň zabírá celou polovinu, dostala sváteční podobu.“

„Ewig…“ Věčně… Doznívají poslední slova Písně o zemi a pak i poslední tiché tóny partitury a nastává dlouhé hrobové ticho, které naštěstí nikdo v sále neporuší. Potlesk začíná opravdu až poté, co dirigent spustí ruce a svěsí ramena. A pak trvá hodně, ale opravdu hodně dlouho. Je poslední únorová středa, půl desáté večer. Tisícovka lidí v pražském Rudolfinu byla účastna koncertu, při němž Sir Simon Rattle debutoval u České filharmonie. Učinil tak s Mahlerem a Dvořákem.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
veb-Met-DSC8309

„O Mahlerově Prodané nevěstě v Metropolitní opeře se píše jako o mistrovském kousku.“

„Kolik je podobných opravdu komických oper v češtině - komedií typu Lazebník sevillský…?“

„Mnohem snadnější je dnes napsat drama. Moderna a ještě víc postmoderna se komičnosti trochu vzpírá.“

Prodaná nevěsta je komická opera o třech dějstvích Bedřicha Smetany na libreto Karla Sabiny. Premiéru měla 30. května 1866 v Prozatímním divadle v Praze. Zásluhou Emy Destinnové byla uvedena v Metropolitní opeře v New Yorku. V němčině v překladu Maxe Broda. Premiéru tam 19. února 1909 dirigoval Gustav Mahler.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
pondělí, 28 leden 2019 20:42

ČNSO: po filmové hudbě Mahlerova symfonie

IIIkoncert-CNSO29

„Hornistka Zuzana Rzounková zvýraznila sólo prostupující celou třetí větu tak, že zůstane dlouho v paměti.“

„V Praze se americký dirigent John Mauceri publiku jevil jako věcný praktik.“

„Za vyrovnané hráčské uchopení skladby Českému národnímu orchestru patří velké uznání.“

Jedinou skladbu měl na programu třetího abonentního koncertu Český národní symfonický orchestr. Velmi zdařilým provedením Mahlerovy Páté symfonie připomněl velkou a ne zcela běžnou šíři svého interpretačního záběru a flexibilitu, s níž je schopen se zhostit podobného úkolu, stejně jako třeba večera filmové hudby s Ennio Morriconem o dva dny dřív nebo filmového programu na pomezí klasiky a jazzu před vánočními svátky. Hostem tělesa byl v neděli večer v Obecním domě John Mauceri, americký dirigent, u nás patrně účinkující poprvé.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 2