1

„Všichni doufáme, že od září už se pojede normálně.“

„Mnohokrát jsem sonátu provedl, a to i předtím, než pan Emmert zemřel, takže jsem nositelem autorizované zkušenosti.“

„Na Moravě žiju a asi by analytici nějaké vlivy dokázali i v tom, co píšu, najít.“

Tóny jeho nástroje tvoří jednu z osmi desítek zvukových stop ve společné písni, se kterou muzikanti z Janáčkovy opery lámou od dubna rekordy na sociálních sítích. Corona Song tvrdí, že „Hudbou se to nepřenáší“. Text napsala Jana Infeldová, hudbu Marko Ivanović, hudebníci natočili doma své party, další lidé v divadle video sestříhali. Violoncellista Štěpán Filípek vedle toho celou jednou polovinou stojí i za obdobně inspirovaným domácím videem zpěvačky Radůzy s její písní "Jednou to pomine“. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus však hovoří nejen o příležitostné tvorbě z doby karantény, ale hlavně o vlastních dlouhodobějších projektech, o komorní hudbě a svých nejbližších spolupracovnících, o natáčení děl Františka Emmerta i o tom, kdy se zase vrátí normální provoz do Národního divadla Brno, v jehož orchestru hraje.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Paa-19PF9251

„Emmert neskutečně technicky náročné sedmdesátiminutové dílo dokončil 31. května 2005 a již 9. června stejného roku Paľa kompozici provedl.“

„Klíčová je práce s kontrasty: expresivní lidská výpověď a introvertní pokorná emoce. Podobný postup zvolil Messiaen v Kvartetu na konec času.“

„Na závěr svítila v lodi kostela jen jedna svíčka na oltáři a Paľův tablet.“

Letošní 28. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, který pořádá Filharmonie Brno v dramaturgii Vladimíra Maňase, nabídl posluchačům v úterý 16. dubna mimořádný hudební zážitek. Bylo jím provedení skladby Ecce homo brněnského hudebního skladatele Františka Emmerta v podání slovenského houslisty Milana Paľy. Více než hodinová kompozice pro sólové housle zazněla v pomalu se stmívajícím chrámovém prostoru jako extrémně koncipované, bezprecedentní hudební poselství. Osobní svědectví o koncertě zachytil pro KlasikuPlus brněnský violoncellista Štěpán Filípek.

 
Zveřejněno v ReflexePlus