„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“
„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“
„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“
Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.
Zlínský festival Harmonia Moraviae přichází se slavnostním koncertem. V neděli 1. října od devatenácti hodin se k připomínce stého výročí úmrtí arcibiskupa Antonína Cyrila Stojana uskuteční vystoupení pořadatelské Filharmonie Bohuslava Martinů společně s Pěveckým sborem Stojanova gymnázia Velehrad. Provedení v bazilice Nanebevzetí Panny Marie a sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě řídí František Macek mladší.
Hudební výlet po svérázném Maďarsku roztančený čardášem a verbuňkem chystá na středu 27. září Filharmonie Bohuslava Martinů. V 19 hodin začne ve Velkém sále Kongresového centra Zlín koncert, který představí kompozice dvou původem maďarských autorů, Concert Românesc od Györgye Ligetiho a Koncert č. 1 Es dur pro klavír a orchestr Franze Liszta, a vyvrcholí uvedením výběru ze souboru jednadvaceti uherských tanců Johannesa Brahmse v orchestrálních úpravách Alberta Parlowa, Martina Schmelinga nebo Antonína Dvořáka. Sólistou bude talentovaný dvacetiletý pianista Jan Čmejla, mimo jiné vítěz posledního ročníku prestižní klavírní soutěže Concours International de PianodʼEpinal pořádané v roce 2022. Orchestr bude řídit hlavní hostující dirigent Leoš Svárovský. Koncert je součástí Mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae, který se koná od 21. září do 2. listopadu. Jaký byl jeho zahajovací koncert, si můžete přečíst v naší ReflexiPlus.
„Představila se španělská houslistka Leticia Moreno. Její peruánské kořeny ještě umocnily temperament a schopnost emoční výpovědi, která korunovala její ekvilibristický houslový projev.“
„Myšlenka skloubit vizuální vjem s Brittenovým představováním jednotlivých nástrojů, kterým postupně dává přednášet Purcellovo téma, byla geniální.“
„Je znát, že mladý dirigent svému orchestru rozumí a orchestr mu reaguje na sebemenší gesto okamžitě.“
Festival Harmonia Moraviae vstoupil letos do jednadvacátého ročníku a zahájila ho Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 21. září. Hlavním hostem byla španělská houslista s peruánskými kořeny, Leticia Moreno. Na programu byly nejprve Variace a fuga na Purcelovo téma Benjamina Brittena a poté Rapsodie pro housle a orchestr Tzigane Maurice Ravela. Po přestávce zazněla Carmen Fantasy na motivy z opery Carmen pro housle a orchestr od Pabla de Sarasateho a na závěr La Valse, taneční báseň pro orchestr Maurice Ravela. Symfonický orchestr řídil šéfdirigent filharmonie Robert Kružík.
Podzimní festival duchovní hudby Olomouc vstupuje v letošním roce do svého třicátého ročníku. Jeho koncerty se konají v historicky cenných a akusticky pozoruhodných prostorách spojených s duchovním, společenským a kulturním životem Olomouce. Program letošního ročníku nabízí žánrově i druhově pestrý program složený z duchovní hudby více než šesti století. Akce začíná pozítří a trvá až do 21. října.
Filharmonie Bohuslava Martinů ve čtvrtek 21. září v devatenáct hodin ve Velkém sále Kongresového centra Zlín zahájí 21. ročník mezinárodního hudebního festivalu Harmonia Moraviae 2023 a zároveň také svou 78. koncertní sezonu. Sólovou úlohu přijme temperamentní španělská houslistka Letizia Moreno, která diváky i kritiky po celé Evropě přesvědčuje svým přirozeným charismatem, virtuozitou a hlubokou interpretační silou.
„Fialův báječný Český filharmonický sbor Brno zazářil, počasí nepočasí.“
„Koncert byl moudře trochu zkrácen, variantou bylo jeho zrušení při krajní nepřízni počasí.“
„Režijně zdařilý byl odchod tenoristy Anthony Gregoryho z pódia – v příznačné mimice a gestu, přesně ve výrazu zazpívaného textu.“
V závěru letošního dvaatřicátého ročníku Festivalu Krumlov vystoupila 5. srpna Filharmonie Bohuslava Martinů ze Zlína spolu s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty v Pivovarské zahradě. Na programu měly být sborové scény z operního světa Giuseppe Verdiho a kantáta Carmina Burana Carla Orffa, z trilogie Trionfi. Krajně nepříznivé počasí vedlo organizátory k úpravě, zkrácení programu, takže se Orffovo dílo stalo zřetelně dominujícím bodem večera. Alternativou mohlo být snadno i zrušení koncertu, nepřízeň počasí byla značná.
„Spolupráce se zlínskou filharmonií na dirigentských kurzech trvá dodnes.“
„Další skladbou byly Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského. Docela přirozeně a zajímavě působilo, že se po jednotlivých částech sedm dirigentů střídalo.“
„Američan Mark Cavanaugh, statný asi šedesátník – s profesionálně působícím vedením orchestru, přesnými nástupy a s gradací výrazu – prozradil, že je z Floridy, kde je profesorem sociologie na univerzitě ve Fort Lauderdale a současně diriguje univerzitní orchestr.“
Slavnostní Sněmovní sál zámku v Kroměříži naplnila hudba v neděli 30. července. Filharmonii Bohuslava Martinů řídili dirigenti, kteří se zúčastnili kurzů, které se zde konají v létě již dvacet pět let. Patnáct dirigentů z daleké ciziny zde objevovalo českou hudbu v prostředí památek a představilo se na závěrečném koncertě. Zazněla skladba Sylvie Bodorové Carmina Lucemburgiana, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonie č. 8 G dur „Anglická“ Antonína Dvořáka.
Festival Krumlov spěje ke svému závěru a vyvrcholení ve smyslu open-air provedení Orffovy kantáty Carmina Burana 5. srpna s Českým filharmonickým sborem Brno a sólisty pod vedením dirigenta Daniela Raiskina. V každém z tří předcházejících dní však návštěvníky rovněž čeká (po dvoudenní pauze, kdy se neděje ani žádný doprovodný program ve Festivalové zóně), bod hlavního programu: 2. srpna se jedná o vystoupení dechového Alinde Quintetu v synagoze ‚Templ‘ spojené s předcházející besedou s dokumentaristou Adamem Drdou na téma holokaustu, vokální těleso Bohemia Voice doprovodí Riccio Quartetto 3. srpna v kostele sv. Mikuláše a v pátek 4. srpna se v Zámecké jízdárně koná pořad s názvem NEvážná klasika za účasti herce Jana Budaře a Severočeské filharmonie Teplice.
„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“
„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“
„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“
Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.
„Dvořákova „Novosvetská“ je symfóniou vrcholného skladateľského majstrovstva, v ktorej sú forma i obsah v dokonalom vyvážení a jej štvorčasťová štruktúra je vystavaná so suverénnou architektonickou zdatnosťou.“
„V naštudovaní Leoša Svárovského omša priniesla robustný a farebný zvuk Filharmonie Bohuslava Martinů, opäť so zreteľnou dávkou entuziazmu.“
„Pavla Vykopalová sa opäť zaskvela ako autentická koncertná janáčkovská interpretka. Zaujala krásnym hrejivým timbrom svojho lahodného sopránu, dobrou artikuláciou a primeranou hlasovou nosnosťou.“
V malebnom prostredí moravských kúpeľov Luhačovice sa už tridsať rokov v lete koná rozsahom síce neveľký, no pozoruhodne kvalitný hudobný festival Janáček a Luhačovice. Má to logický dôvod – Leoš Janáček bol v tunajších kúpeľoch častým hosťom, navštívil ich 25krát. Mnohé jeho skladby vznikli práve tu a priamo na luhačovickom Lázeňskom námestí sa odohráva dej jeho opery Osud. V dramaturgii podujatia samozrejme nesmú chýbať diela moravského génia, ďalších významných českých skladateľov i veľké svetové mená. Medzi účinkujúcimi sa pravidelne objavuje česká a slovenská interpretačná špička.
Ve státní svátek svatých Cyrila a Metoděje doprovodily dnes na jihomoravském poutním místě Velehradě hlavní římskokatolickou bohoslužbu Spojené dechové hudby Moravy, Pěvecký sbor Stojanova gymnázia Velehrad a Svatopluk, smíšený pěvecký sbor z Uherského Hradiště – těleso, které napřesrok oslaví už 130 let existence. O den dříve tam při koncertě účinkovaly další sbory a soubory, včetně Hradišťanu Jiřího Pavlici.
„Fialovo dílo bylo od prvních tónů kontrabasů mísících se s celestou a tubulárními zvony až do posledního jakoby skomírajícího zvuku violy doslova nabité dramatičností, obrovskou tenzí a těmi nejhlubšími city a emocemi.“
„Kristina Fialová je ve svém projevu navenek velmi uměřená. Neplýtvá pohybem, přemrštěnými gesty ani mimikou… Veškerou energii i prožívání skladby jako by soustředila jen do nástroje.“
„Robert Kružík dokázal dovést posluchače k pozitivnímu zjištění, že i současná klasická hudba může být zajímavá, přitažlivá, poslouchatelná a přístupná. A to je zjištění mimořádně povzbudivé.“
Víkendový program festivalu Smetanova Litomyšl nás zavedl dvakrát na stejné místo. Dějištěm dalších z koncertů, které jsme si už na začátku roku pečlivě vybrali, byl tentokrát piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, prostor vpravdě nadčasový, místo, kde si podává ruku baroko s moderním uměním. V sobotu a v neděli to neplatilo jen o architektuře a výtvarné či vizuální tvorbě, ale i o hudbě.
„Z naprostého ticha se postupně, jakoby zdaleka, až ze zahrad, zvedala melodie svolávacích fanfár a rezolutně i majestátně vyzývala k revoluci.“
„Postupně se vynořující melodie vynesly na povrch lahodnou všeobecnou souhru.“
„Také sbor měl jednolitý téměř sametový témbr se zřejmým důrazem sbormistra Petra Fialy na význam a zvukomalebnost textu.“
V rámci 24. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Hudba v zahradách a zámku Kroměříž zazněl dne 12. června 2023 ve Skleníku Květné zahrady slavnostní zahajovací koncert festivalu k 25. výročí zápisu zahrad a zámku v Kroměříži na Seznam světového dědictví UNESCO. Symfonie č. 9 d moll s Ódou na radost Ludwiga van Beethovena pro orchestr, sóla a smíšený sbor nebyla vybrána náhodně. Autograf její poslední věty byl již v minulém století zařazen na seznam světového dokumentárního dědictví UNESCO a v příštím roce tomu bude 200 let od chvíle, kdy zazněla poprvé.
Cyklus šesti koncertů Hudba v zahradách a zámku (HZZ) patří již více než dvě desetiletí k hojně navštěvovaných projektům, které se konají v Kroměříži v průběhu letních měsíců. Letošní čtyřiadvacátý ročník festivalu je součástí celoročního programu oslav 760 let města Kroměříže a výročí zápisu Arcibiskupského zámku a zahrad na Seznam světového dědictví UNESCO.
„Náš vztah s Essenskými filharmoniky je opravdu krásný, zdravý a sympatický.“
„Deset let v Essenu je dlouhá doba, rozloučení nelze jen tak přejít.“
„Bude to bezesporu nová, důležitá a velmi intenzivní etapa. Doba, kdy budu více cestovat a hostovat.“
Tomáš Netopil bude řídit 30. května v Kroměříži při otevření zrekonstruovaného Sněmovního sálu Arcibiskupského zámku proslulý vídeňský orchestr dobových nástrojů Concentus Musicus Wien. Beethovenova Eroica tam v jejich podání současně zahájí 28. ročník jihomoravského festivalu Concentus Moraviae. Předtím se Tomáš Netopil také objeví za dirigentským pultem orchestru Essener Philharmoniker 19. května na festivalu Pražské jaro, kde zahrají Dvořákovu Pátou symfonii a s Frankem Peterem Zimmermannem Elgarův Houslový koncert. A v červnu diriguje podvakrát Českou filharmonii při zahájení Smetanovy Litomyšle. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se šéfdirigent ohlíží za desetiletím v Essenu, poodhaluje plány týkající se Letní hudební akademie Kroměříž, hovoří o svém vztahu ke starší hudbě a odpovídá na otázku, jestli ho v blízké době čeká nějaký nový podobný stálý post, jako je ten, který se mu koncertem z české hudby uzavře v červnu v Německu.
„Hlasová kondice Dickinsona je sama o sobě záhadou. Jeho hlas, jakkoli je často exponován v epických výškách, nejevil známky sebemenšího opotřebení.“
„Takto vypadá setkání se skutečnou legendou, která je živou definicí nejen heavy metalu, ale každé odvážné, přímočaré a emocemi nabité hudby.“
„Město Olomouc, organizátoři akce a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín si mohou připsat jeden z producentských počinů desetiletí.“
Město Olomouc zažilo ojedinělou koncertní událost, která se zapsala do historie. Legendární zpěvák Bruce Dickinson z Iron Maiden vystoupil v projektu Concerto for Group and Orchestra s doprovodnou kapelou a Filharmonií Bohuslava Martinů Zlín. Unikátní spojení klasické a rockové hudby v podobě multižánrového symfonického alba složil zakládající člen Deep Purple Jon Lord v roce 1969. Koncert se konal 2. dubna v hale Univerzity Palackého v Olomouci a byl již několik měsíců předem beznadějně vyprodán.
Zlínská Filharmonie Bohuslava Martinů se svým šéfdirigentem Robertem Kružíkem vystoupí ve čtvrtek 30. března od devatenácti hodin ve Velkém sále Kongresového centra Zlín. Na koncertě zaznějí kompozice tří výrazných představitelů ruské hudby, také předehra k opeře Carská nevěsta Nikolaje Rimského-Korsakova, Koncert pro violoncello a orchestr Dmitrije Kabalevského a Symfonie č. 9 Es dur Dmitrije Šostakoviče. Sólistou koncertu bude mladý rumunský violoncellista Andrei Ioniță, mimo jiné vítěz proslulé Mezinárodní soutěže Petra Iljiče Čajkovského.
