6

„Publikum bylo svědkem skvělého výkonu unikátního uskupení čtyř vyhraněných uměleckých individualit.“

„Hráči se odvážně utkávali v nelehké souhře harmonicky složitých spojů.“

„Poslední věta se svými nezvyklými a kompozičně nádhernými výchylkami od zavedeného formálního rámce vyzněla fantasticky.“

Závěr komorní řady festivalu Dvořákova Praha patřil hudbě Josefa Suka, Erwina Schulhoffa a patrona festivalu, Antonína Dvořáka. Kurátor této řady, slavný americký houslista židovského původu Gil Shaham, který je pražskému publiku dobře a dlouho znám, na několika předchozích koncertech této řady sám participoval. Ne tak při tom pondělním, třebaže měl zásluhy na jeho sestavení. Jeho pozvání přijali vedle českého Wihanova kvarteta také klavírista Michail Lifits, violistka Pauline Sachse a violoncellista Jens Peter Maintz.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha se dostal za svou polovinu a i v druhé přinese další zajímavé projekty. V pondělí od 20:00 hodin se ve Dvořákově síni Rudolfina uskuteční poslední koncert komorní řady, další skladby Čajkovského nabídne Česká filharmonie, Semjon Byčkov a francouzský violoncellista Gautier Capuçon a publikum se může těšit i na další Dvořákův unikát - první zhudebnění libreta opery Král a uhlíř, jehož uvedení se skladatel za svého života nedočkal.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
su4265

Nové CD Bennewitzova kvarteta nedávno vydal Supraphon. Nahrávka spojuje osudy a tvorbu skladatelů s hudebním životem Československa v období mezi dvěma světovými válkami, ale také s židovským ghettem v Terezíně a se zrůdností německého nacismu. Na CD jsou díla Viktora Ullmanna, Hanse Krásy, Erwina Schulhoffa a Pavla Haase.

Pět z vás toto CD vyhrává…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
Fotografie-z-TK-07052019

Druhý ročník mezinárodního hudebního festivalu Věčná naděje přiblíží tvorbu skladatelů spjatých s kontextem středoevropské hudební kultury v interpretaci předních domácích i zahraničních umělců. Páteří projektu Nadačního fondu Věčná naděje budou opět terezínští skladatelé a hudba Gustava Mahlera. 

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

“Neřekla bych, že dnes existuje typická ´ruská škola´ na dechové nástroje.”

“Někteří lidé si myslí, že Rusové zvládnou zahrát cokoliv.”

„Nikdo nemůže čekat, že budete stejně velcí jako vaši předci.“

V pátek se konala druhá část prvního kola flétnové soutěže Pražského jara. Jako druhá v pořadí ten den hrála svůj program Ruska zvučného jména - Anna Kondrashina. Zahrála povinnou sonátu od Erwina Schullhofa, z Telemannových Fantasií pro sólovou flétnu si vybrala sedmou. Anna letos patří k několika nejstarším účastníkům soutěže. Je velmi energická a šarmantní a její hra pro mne byla strhujícím zážitkem. Než se převlékla z koncertního, stihl jsem se seznámit dokonce s jejím přítelem, který na ni čekal před šatnou. Bylo mi až líto Annu hned žádat o rozhovor a vyrvat ji tak z náručí jejího milého, ale tisk je nelítostný. Se slibem doporučení dobré kavárny po konci interview jsem nakonec mohl s Annou strávit příjemných pár minut, plných smíchu a radosti z odehraného koncertu.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
02

„Myslím, že jsem doprovázel snad už všechny obory soutěže Pražského jara.“

„Na zkoušení s každým, kterého doprovázím, máme asi dvacet minut, to je docela málo.“

„Náročná bude povinná skladba Jardy Pelikána, i když s autorem se znám a jeho hudbu mám taky rád.“

Flétnová soutěž Pražského jara začala. Pozornost je upřena hlavně k soutěžícím; jak se jim podaří zvládnout náročný repertoár, z jaké dálky až přijeli, odkud jsou ti nejlepší, jak obstojí naši v celosvětové konkurenci, kdo postoupí do dalších kol a kdo nakonec zvítězí… Na pódiu však s každým mladým flétnistou či flétnistkou přichází také jeho doprovod. Někteří soutěžící mají vlastní klavíristy, jiní se spoléhají na ty oficiální. V prvním kole flétnové soutěže se umělecké spolupráce ujali klavíristé Stanislav Gallin a Daniel Wiesner, ve druhém k nim pak přibudou ještě cembalista Lukáš Vendl a violoncellista Petr Hamouz, kteří soutěžící doprovodí v jedné z povinných Bachových sonát.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
su4265

Nové CD Bennewitzova kvarteta v pátek vydal Supraphon. Nahrávka spojuje osudy a tvorbu skladatelů s hudebním životem Československa v období mezi dvěma světovými válkami, ale také s židovským ghettem v Terezíně a se zrůdností německého nacismu. Na CD jsou díla Viktora Ullmanna, Hanse Krásy, Erwina Schulhoffa a Pavla Haase.

Pět z vás teď může toto CD vyhrát…

 
Zveřejněno v SoutěžPlus
380573792108997795514408758641757790404608o

„V každé frázi spolu dýchali, zaujali doposloucháváním jednotlivých motivků.“

„Krejčího Divertimento zaznělo s úžasnou lehkostí a dobře vystiženým vtipem.“

„Illeho hudební řeč je sice moderní, ale je lidská a zároveň nikoli podbízivá.“

Festival Smetanovské dny, který je v Plzni v plném proudu, hostil v neděli renomovaný soubor Prague Radio Trio. Koncert se konal v nedávno zrevitalizovaném sále Církve bratrské, kde jsme již v dřívějších ročnících byli svědky výjimečných hudebních událostí. Tak tomu bylo i letos. Na koncertě zazněla světová premiéra melodramu Tomáše Illeho - díla, které vzniklo na objednávku festivalu.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
DHP8845-Edit

„Duo Troupová-Dušek jako první v České republice nahrálo komplet písní pro soprán a klavír Viktora Ullmanna.“

„Zaujala mě mimořádná síla a výmluvnost interpretace, kterou čeští hudebníci v nahrávce nabídli.“

„Na našich koncertech se snažíme představovat také autory i díla dosud prakticky nehraná.“

Dnešní Mezinárodní den památky obětí holocaustu připomenou v Berlíně sopranistka Irena Troupová a její klavírní partner Jan Dušek. V budově tamního Muzea hudebních nástrojů připomenou památku českých skladatelů, kteří se stali oběťmi nacistického režimu. Na koncertě s názvem „Hudba ve stínu holocaustu“ zazní písně a klavírní skladby Viktora Ullmanna, Pavla Haase a Hanse Krásy, kteří zemřeli v Osvětimi. Program doplní díla jejich současníků Erwina Schulhoffa, Rudolfa Karla a Hanse Winterberga.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
protitotalite202-kpt-dsc07545-webjpg800x300q85cropsubjectlocation-952295subsampling-2upscale

„Na Pavlovú sa rozhodne nebolo treba pozerať ako na študentku, ale ako na zrelú interpretku.“

„Kvartet-Unisono č. 2 Pavla Zemka Nováka je venovaný pamiatke Jana Zajíce.“

„Organizátori nestavajú na prázdnych frázach či veľkolepých vyjadreniach, poskytujú verný obraz osudov a tvorby autorov, do života ktorých totalitný režim zasiahol.“

Už po piatykrát si pražská HAMU pripomenula udalosti 17. novembra: či už tie tragické z roku 1939, alebo revolučné z roku 1989. Ako po minulé roky, aj tentokrát sa program skladal z diel autorov, ktorí počas niektorého z totalitných režimov 20. storočia tvorili, boli nimi obmedzovaní, perzekvovaní, prípadne na diktatúry reagujú vo svojej tvorbe. Na koncerte v Sále Martinů sa 17. novembra predstavili prevažne študenti, absolventi a pedagógovia HAMU, súčasťou podujatia bola tradične aj vernisáž výstavy – tú tohtoročnú pod názvom „Studenti za svobodu“ pripravil Michal Macháček. 

 
Zveřejněno v ReflexePlus
IMG7838

„Taková ´přístupnost´ a komunikace s přítomnými posluchači je jednou z důležitých myšlenek konceptu domácích koncertů.“

„Kvality ansámblu vytryskly ve vší své expresivitě a i přes náročnost provedení díla jeho hra vyznívala ´jakoby nic´.“

„Vážný zájem expanduje do světa aplikací. A přátelé, máme se na co těšit.“

Říká vám něco Alma Quartet? Přiznám se, mně do včerejška ne. Ale s Royal Concertgebouw Amsterdam je to jiná. Tři hráči z kvarteta jsou členy tohoto renomovaného orchestru. V Praze nikdy předtím nehráli, i když o to měli zájem. A protože rostl a byl čím dál vážnější, octli se v Kobzově salonu plném natěšených lidí, nejlepšího červeného Primitiva za *** korun a ovzduší, které je charakteristické jen pro toto místo a formu produkce hudby.  A když akce skončí, s lehkou nostalgií a úsměvem se vám vracejí obrazy a rozhovory z předešlého večera...

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Hba-35114734101563498999773056029722153270640640n

„Počet premiér nově uváděných děl se nedá s dnešní situací srovnat.“

„Když si Hába vzal do hlavy, že dá postavit čtvrttónové křídlo, podařilo se mu myšlenku realizovat během dvou let.“

„Došlo k násilnému řezu, který je znát i dnes, po osmdesáti letech.“

Jaká byla první republika? V čem jsme byli dobří a zajímaví? A o co vše jsme přišli za druhé světové války? To jsou otázky, které jako druhá strana mince rozhodně patří k připomínkám letošního stého výročí vzniku Československa. Odpovídá na ně muzikoložka a překladatelka Vlasta Reittererová, která byla v říjnu jedním z hostů orchestru PKF-Prague Philharmonia v cyklu koncertů a debat Krása dneška.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus