Luks-44998583101564659879719008040074522075856896o

„Dvořák? A proč ne.“

„Ukázalo se, že velkou pozornost artikulaci lze úspěšně přenést i k novější hudbě a že jí to nemůže ublížit.“

„Soubory, které sice nemají stoprocentně stálé obsazení, ale které přesto stojí na opačném pólu od produkcí ´kdo-má-čas´.“

Specialisté na starou hudbu většinou, dříve či později, začnou pokukovat i po hudbě novější. Nemusí se to nijak vylučovat, nemusí to ani znamenat ztrátu toho původního zájmu. K rozšiřování svého pole působnosti přistoupili Nikolaus Harnoncourt, Christopher Hogwood, Roger Norrington, Paul McCreesh i John Eliot Gardiner, jmenováno jen namátkou. Na výlet do budoucnosti se od barokního repertoáru vydal rovněž Václav Luks.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
0154a-Version-2

„Ani holokaust, ani socialismus její osobnost ničím neobohatily.“

„Hrála vše od virginalistů přes Scarlattiho a Bacha po Martinů a současníky.“

 „Často citovala maminku: založit dobrý život je stejné, jako dělat citronovou polévku.“

 

Panoval mezi nimi ohromný vzájemný obdiv a úcta, říká předseda správní rady Nadačního fondu Viktora Kalabise a Zuzany Růžičkové, ředitel Institutu Bohuslava Martinů Aleš Březina. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o životní a hudební orientaci a dlouholetém manželství interpretky a skladatele, o rodinném zázemí obou, o přístupu ke hře na cembalo i o vyzařování osobnosti. Přibližuje také, jak byla „Zuzanka“ pozorná k přátelům. Život profesorky Růžičkové se uzavřel přesně před rokem – 27. září 2017. V lednu toho roku předtím oslavila devadesátiny. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus