Velikonoční festival duchovní hudby, který se letos koná potřicáté, nese podtitul Přetváření. Má být naplněn prolnutím bohaté hudební a liturgické tradice, hledáním pozapomenutých perel, nečekanými setkáními staré a nové hudby i uváděním zcela nových skladeb. V brněnské katedrále sv. Petra a Pavla ho v neděli 2. dubna zahájí nové nastudování kdysi slavného Stabat Mater brněnského dómského varhaníka Františka Musila, při kterém spojí síly sólisté, pořádající Filharmonie Brno a pět sborů pod vedením Tomáše Krejčího. Festival potrvá do 16. dubna. Kompletní informace najdete zde.
„Akce měla větší lesk i proto, že koncert byl realizován ke skladatelovým 80. narozeninám a snímaly ji mikrofony Českého rozhlasu. Sál Kongresového centra ve Zlíně je navíc reprezentativním místem, kde se mohou odehrávat slavnostní akce a jeho prostředí je velmi inspirující.“
„Prvního uvedení se ujala sólistka Kristina Fialová, dcera skladatele, pro kterou byl part napsán. Viola v kantátě ztělesňuje Matku Boží, je obrazem její trpící duše a v každé části díla má jiný charakter bolestného výkřiku.“
„Dirigent Robert Kružík motivoval orchestr pevnými a přesnými gesty a dokázal vytvářet kompaktní a gradující plochy hudby, které obecenstvo přijímalo s nadšením.“
Filharmonie Bohuslava Martinů, jejímž domovským působištěm je Zlín, je dynamickým tělesem, které o sobě dává vědět progresivními činy. Světové premiéry českých skladatelů uvádí programově, stejně jako dává prostor mladým a energickým dirigentům a sólistům. Ve středu 22. března 2023 uvedla dílo brněnského skladatele Petra Fialy, který je současně i zakladatelem, ředitelem a sbormistrem Českého filharmonického sboru Brno, jenž na akci spolupracoval. Dirigoval šéfdirigent zlínské filharmonie Robert Kružík a sólového partu violy se ujala Kristina Fialová. Spolu s premiérovaným Stabat Mater zazněla ještě Schicksalslied Johannesa Brahmse a Te Deum Antonína Dvořáka, kde se sopránového partu ujala Jana Sibera. Barytonové sólo zpíval Lukáš Bařák.
„Sbor nesezpíváte do určité podoby za rok či za dva, je tu důležitá kontinuita a dlouhodobá, trpělivá, stabilní práce. Člověk musí myslet pozitivně, s vizí do budoucna. Dokud se zpívá, je dobře!“
„Napsal jsem vokálně-instrumentální kompozici pro violu sólo, smíšený sbor a orchestr, Stabat mater, na liturgický text. V rámci mého jubilea ji budou uvádět české symfonické orchestry, samozřejmě s Českým filharmonickým sborem Brno.“
„Běžně jsou skladby na toto téma zpracovány pro pěvecký kvartet, sbor a orchestr. Já jsem eliminoval sólovou pěveckou složku a nahradil ji sólovou violou. Viola je tedy Mater Dolorosa, která dojímá svým nářkem a zpěvem, ale je meditativní, ne koncertantní.“
Český filharmonický sbor Brno založil Petr Fiala před 33 lety a dokázal ho vypracovat na přední české a evropské těleso. Přitom byl schopen si najít čas i na komponování a mnohé skladby vznikly právě pro jeho sbor. Letos 25. března slaví skladatel a sbormistr 80. narozeniny a k jubileu bude 22. a 26. března ve Zlíně a v Brně uvedeno v premiéře jeho nové dílo – Stabat mater. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Petr Fiala hledí dopředu i bilancuje a především podrobněji přibližuje svou novou skladbu s velikonočním textem.
„V provizorních podmínkách ghetta byl hybatelem a hlavním protagonistou koncertních uvedení Verdiho díla, ale mimo jiné také nastudování Smetanových oper, dirigent Rafael Schächter.“
„V profesionálním prostředí v Praze Verdiho Requiem zaznělo s pouhým klavírním doprovodem nyní poprvé.“
„Sbor ani sólisté se nemohli opřít o masu či barvy orchestrálního zvuku, vztahovat se k nim a trochu se tam i bezpečně skrýt.“
Těžko si představit spojnici mezi katolickou mší za zemřelé a židovskou komunitou. Terezínské ghetto, kam byly za druhé světové války deportovány desetitisíce Židů, však takovým průsečíkem je. Věznění lidé, umělci i nesčetní amatéři, tam nastudovali a uvedli na podzim roku 1943 a pak ještě od ledna 1944 nejméně tucetkrát Verdiho Requiem. Připomínkou a svého druhu i rekonstrukcí těchto neuvěřitelných počinů byl čtvrteční koncert v rámci pražského festivalu Věčná naděje. Messa da Requiem Giuseppe Verdiho zazněla, tak jako v Terezíně, za pouhého klavírního doprovodu.
Šestý ročník festivalu Věčná naděje se bude konat od 23. února do 30. března. Zahajovací koncert představí ve čtvrtek v kostele sv. Šimona a Judy v Praze Rekviem (Messa da Requiem) Giuseppe Verdiho, a to v provedení, které se konalo v terezínském ghettu roku 1943, to znamená se sólisty, sborem a pouhým klavírním doprovodem. Na koncertě vystoupí Český filharmonický sbor Brno pod vedením sbormistra Petra Fialy a sólisté Jana Sibera, Jana Sýkorová, Tomáš Černý a Jozef Benci s klavírním doprovodem Heleny Fialové za řízení dirigenta Tomáše Braunera. Festival pak nabídne také koncerty Iva Kahánka, souborů Krása Quartet a Trio Bohémo, přednášku o hudbě v ghettu Terezín či filmovou projekci dokumentu Defiant Requiem a mnoho dalšího.
Stalo se již tradicí, že je program Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram poprvé prezentován na Soirée pro partnery, média a VIP hosty v kouzelném prostředí Svaté Hory. Pořadatelé tam prozradili, na co konkrétně se v rámci čtyřiapadesátého ročníku můžou návštěvníci koncertů a doprovodných akcí těšit. Festival začne 27. dubna a potrvá až do 9. září.
„Brittenovo Válečné rekviem je mimořádně silné dílo, které odsuzuje válečná strádání všech lidí, vojáků na obou stranách konfliktů, stejně jako civilistů. Nadčasové memento, v dnešní době bohužel aktuální i pro nás.“
„Mahlerova Třetí symfonie je oslavou přírody, božské krásy, velikosti a dokonalosti.“
„Jedna z nejvýznamnějších kantátových skladeb vzniklých u nás po roce 1945 – List Poggia Braccioliniho Leonardu Brunimu z Arezza o odsouzení Mistra Jeronýma z Prahy, dílo Svatopluka Havelky.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 16. 1. do 22. 1. 2023?
"Dramaturgie vsadila na jistotu a na českou klasiku s tím, že je nutno na začátku nového roku posluchače pohladit po duši a zazněly árie z oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka."
"Na závěr zazněly části z opery Petra Fialy Kráska a zvíře, která se na jevišti ještě nikdy neobjevila. “Je to první a zřejmě i poslední provedení”, skepticky pronesl autor."
"Na Novoročním koncertě slyšelo publikum premiéru, která překvapila instrumentální barevností a impresionistickým výrazem, kterému nechyběly silné výrazové prvky. Osvěžující bylo použití kytary v orchestru, která přinášela do proudu hudby francouzský šarm."
Novoroční koncert, uskutečněný v neděli 8. ledna v Besedním domě v Brně, měl na programu části ze známých klasických českých oper Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka. Na jeho závěr pak zazněla premiéra částí z jediné opery sbormistra Českého filharmonického sboru Brno Petra Fialy. Spolu se sborem vystoupil soubor Czech Virtuosi s dirigentem Tomášem Hanákem, sólisty byli sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Sýkorová, tenorista Tomáš Černý a barytonista Jiří Brückler. Zcela vyprodaný sál přijal vděčně dramaturgii a sólisty zahrnul nadšenými ovacemi.
Janáčkova filharmonie, kterou povede šéfdirigent Vassily Sinaisky, vystoupí ve čtvrtek 5. ledna od 19 hodin v multifunkční aule Gong v Dolních Vítkovicích. První letošní koncert Janáčkovy filharmonie tak bude patřit nejhranější kantátě Carla Orffa Carmina Burana. V té se představí sopranistka Veronika Rovná, tenorista Daniel Matoušek, barytonista Roman Hoza a Český filharmonický sbor Brno, který dílo spolu se sbormistrem Petrem Fialou nastudoval.
Asociace hudebních festivalů České republiky se ohlíží za uplynulým rokem a přináší souhrnné statistiky kulturních akcí, které uspořádali její členové. Instituce reprezentuje patnáct významných českých festivalů klasické hudby, které svým programem rozeznívají území celé České republiky a termínem konání naplňují kalendář celého roku, například mezinárodní hudební festivaly Pražské jaro, Dvořákova Praha, Smetanova Litomyšl, Český Krumlov, Harmonia Moraviae a další.
„Zahájil sbor v komorním obsazení spolu se třemi trubkami radostnou zvěstí.“
„Soprán Terezy Zimkové byl jásavý, pevný a zvonivý, poté zklidnilo tok hudby pevné a hutné basové sólo Tomáše Šelce.“
„Jarmila Balážová měla možnost ukázat finesy své pěvecké techniky i procítěnost přednesu niterného vztahu matky k dítěti.“
Na Vánoce nezaznělo Vánoční oratorium Johanna Sebastiana Bacha v kostele svatého Augustina v Brně v podání komorního souboru Czech Virtuosi poprvé. Naopak se tohle dílo stalo tradičním v době vánoční a soubor ho hraje vždy, spolu s Českým filharmonickým sborem Brno, vedeným tentokrát mladým druhým sbormistrem Michaelem Dvořákem. Samozřejmě ne celé. V úterý 27. prosince to byly tři první části, ke kterým si orchestr přizval sólisty. Sopránového partu se zhostila Tereza Zimková, altový part patřil Jarmile Balážové, tenoristou byl Matúš Šimko a barytonového partu se ujal Tomáš Šelc. Koncert řídil dirigent Jakub Klecker. Koncert měl slavnostní atmosféru a publikum ho vděčně přijalo, jako ostatně každoročně.
„Onemocnělou sopranistku nahradila Lucie Vorlová a tenoristu Theophilus Štourač. Hlavního dirigenta sboru Petra Fialu zastoupil druhý sbormistr Michael Dvořák.“
„Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho patří k jeho církevním skladbám. Jde o skladbu pro komorní orchestr, sbor, varhany a dva soprány.“
„Česká mše vánoční je tvořena devíti částmi s latinskými klasickými názvy až po Závěr, který velebně zakončuje české vyprávění o zázraku, který se stal v Betlémě.“
Český filharmonický sbor Brno má v cyklu abonentních koncertů pro své fanoušky samozřejmě i Vánoční koncert, který se koná v Besedním domě a má vřelou a přátelskou atmosféru. Většinou jsou i sólisty domácí zpěváci, spoluúčast komorního souboru Czech virtuosi je už pravidlem a Česká mše vánoční od Jakuba Jana Ryby rovněž nesmí chybět. Letos jí na koncertě, který se konal ve čtvrtek 22. prosince, předcházelo Gloria in Re maggiore, RV 589 Antonia Vivaldiho a na závěr nesměla chybět píseň Narodil se Kristus Pán za aktivní pěvecké účasti celého publika vestoje.
Unikátní filmově-hudební projekt, dokumentární opera KaprKód, vplouvá po úspěšných zahraničních cestách i do českých vod. Nejnovější film režisérky a scenáristky Lucie Králové KaprKód objevuje originální formou „dokumentární opery“ českého hudebního skladatele Jana Kapra, který žil v letech 1914 až 1988. Dílo vypráví silný a rozporuplný příběh progresivního umělce, experimentátora a později zakázaného prominentního komunisty, který byl téměř vymazán z oficiální paměti. Snímek vznikal pět let ve spolupráci renomovaných tvůrců z oblasti filmu, divadla a hudby. V české festivalové premiéře byl uveden 27. října na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava, kde zvítězil v soutěžní sekci Česká radost. Do kin zamíří ve středu 14. prosince.
„Orchestrální triptych Rituales Amerindios Estebana Benzecryho zahrála Filharmonie Hradec Králové jako zvukově poutavou hudbu, imaginativní, vynalézavou a zajímavou.“
„Adamsova kompozice Must the Devil Have All the Good Tunes? je klavírním koncertem. Sólový part nemá téměř pauzy. Je koncipován ve stylu klavíru jako bicího nástroje.“
„Antrópolis mexické autorky Gabriely Ortiz byla kratičkou, ale o to údernější tečkou za programem. Pokud něco tato skladba připomíná, pak Leonarda Bernsteina.“
Třetí večer Hudebního fóra Hradec Králové, specializovaného festivalu současné zahraniční symfonické tvorby pořádaného tamní filharmonií, přinesl pod titulkem Předkolumbovské rituály tři české premiéry. Publiku nabídl jen čtyři roky starou kompozici Johna Adamse a představil dvě méně frekventovaná skladatelská jména – Esteban Benzecry je Argentinec žijící v Paříži a Gabriela Ortiz Mexičanka. Nejzajímavěji se jevilo Benzecryho dílo.
Listopad Filharmonie Hradec Králové bude opět patřit tamnímu Hudebnímu fóru. Festival každoročně přináší do sálu královéhradecké filharmonie díla soudobé světové orchestrální hudby a svým zaměřením je na naší hudební scéně unikátní. Letos se koná osmnáctý ročník a sestává ze čtyř koncertů v rozmezí 3. až 24. listopadu. Téměř všechny skladby budou uvedeny v české premiéře.
Filmově-hudební projekt, dokumentární opera KaprKód, po zahraničních uvedeních čeká i na české návštěvníky. Nejnovější film režisérky a scenáristky Lucie Králové KaprKód objevuje originální formou zapomenutého českého hudebního skladatele Jana Kapra, který žil v letech 1914 až 1988. Vypráví silný a rozporuplný příběh progresivního umělce, experimentátora a později zakázaného prominentního komunisty, který byl téměř vymazán z oficiální paměti. Snímek vznikal pět let jako spolupráce renomovaných tvůrců z oblasti filmu, divadla a hudby. V české festivalové premiéře bude uveden ve čtvrtek 27. října na Mezinárodním festivalu dokumentárních filmů Ji.hlava v soutěžní sekci Česká radost. Do kin pak zamíří 15. prosince.
„Hráči se od samotného začátku soustředili na nekončící tah, který hudbě propůjčily zejména smyčce vychutnávající si své podmaňující melodie.“
„Drobné fráze se nerozpadaly, naopak postupně kulminovaly a nabíraly na síle, celé to vyústilo do tří silných úderů. Bylo to jako bolestivé rány, které člověka často v životě zasáhnou.“
„Tento koncert skýtal zkrátka vše, co od kvalitního hudebního požitku očekávat. Napětí, drama, ale i něžnou krásu jemného zvuku.“
V sobotu 22. října se uskutečnil závěrečný koncert v rámci Podzimního festivalu duchovní hudby. Majestátní prostory Katedrály svatého Václava v Olomouci rozezněla Janáčkova filharmonie Ostrava pod vedením renomovaného francouzského dirigenta Pierra Bleuse, který předvedl ohromující výkon. Na programu se objevila nejen hvězda raného romantismu – Felix Mendelssohn-Bartholdy, ale rovněž unikátní osobnosti jako Paul Hindemith nebo Leoš Janáček. Vystoupil Český filharmonický sbor Brno a sólisté Alžběta Poláčková a Jaroslav Březina. Umělci společně vytvořili atmosféru nabitou dramatickými, ale i dojemnými momenty a posluchači se tak mohli těšit nezapomenutelnému hudebnímu zážitku. A také se účinkujícím odměnili standing ovation s dlouho trvajícím potleskem.
„Český filharmonický sbor Brno potvrdil své kvality v sezpívanosti, přesném frázování, artikulaci, dynamických možnostech a kultivovanosti profesionálních hlasů.“
„Nelehkého flétnového partu se skvěle zhostila Hana Hána, její krásný tón byl podle potřeby jednou sólem, jindy orchestrem ve spojení s varhanami Martina Jakubíčka.“
„Festival, založený od začátku na duchovních hudebních základech, tak skončil v nejlepším možném stylu.“
Dvacátý první ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica je minulostí. V sobotu 15. října 2022 zazněl jeho závěrečný koncert, který poprvé představil publiku v České Lípě v klášterní bazilice Všech svatých Český filharmonický sbor Brno. Právě toto těleso se organizátoři snažili angažovat několik let a je pro ně satisfakcí, že se to konečně podařilo. Velká návštěvnost koncertu, ostatně i celého uplynulého festivalového ročníku, potvrdila, že tato volba byla správná.
