„Postavení pana Dutilleuxe ve francouzské hudbě bylo hrdě osamocené. Stál mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, ale nebyl ovlivněn ani jedním.“
„A pak dvě Dvořákova klavírní tria, Trio č. 1 a Dumky, na té novější v pořadí druhé nahrávce Guarneri tria z roku 2009. Je to pozoruhodný dokument společné sehranosti a zralosti.“
„Netradiční víkendová návštěva. Ta je totiž sestavena z nahrávek, které vznikaly s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem během natáčení dvořákovského kompletu i během zkoušek na vybrané koncerty. Zachycuje vzácné období, kdy se Bělohlávek vrátil do čela filharmonie a práce se mu začala dařit.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. 5. do 28. 5. 2023?
„Orffova kantáta Carmina burana se nikdy nemůže oposlouchat.“
„Libreto pro Epos o Gilgamešovi si Martinů sestavil sám, zaujala ho především témata přátelství, lásky a smrti.“
„Závěr je u Honeggera velkou katarzí, korunovace Šalamounova a smrt Davidova se přelijí do zjasnění s výkřiky Alleluja.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. 2. do 5. 3. 2023?
„Jiřího optimismus, jak se jistě vše překoná, nestačil, neboť v další várce informací dostal už jednu zcela jasnou: ani jedny noty nedorazily a už nedorazí.“
„Dvořákův Violoncellový koncert byl po Novosvětské a po Smetanově Mé vlasti třetí skladbou, kterou Jiří Bělohlávek dirigoval nejčastěji, celkem 154x.“
„Při více než deseti tisíci detailních údajích databáze nemůže být do poslední tečky perfektní, ale jistě tím zásadně neztratí na své globální a unikátní ceně.“
V roce nedožitých pětasedmdesátých narozenin dirigenta Jiřího Bělohlávka přináší portál KlasikaPlus.cz seriál využívající texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Zachytil podrobná a intimní svědectví, sestavil obsáhlou databázi a faktograficky bohatou fotoknihu s mnoha obsažnými popisky a doslova tisíci statistickými údaji. Do sesbíraného materiálu nechává nahlížet. Dnešní díl seriálu se týká mimo jiné violoncellistů a dalších sólistů, se kterými spolupracoval, nebo podoby dirigentova jména na plakátech s chybějícími diakritickými znaménky, ale třeba také hostování v Tatarstánu, kde byly mnohem větším problémem chybějící noty.
„Nic to však nebylo proti dlouhým měsícům, které strávili na útěku z Paříže.“
„On vůbec Martinů prchal z New Yorku na venkov, jak to šlo.“
„V New Yorku Martinů zůstal do roku 1953, pak se tam z Evropy vrátil ještě v roce 1956. Napsal tam řadu svých nejlepších i nejpamátnějších děl.“
Světoběžníkem nebyl Bohuslav Martinů dobrovolně, ale úplně nedobrovolně se jím nestal. Do Paříže odešel v roce 1923 z vlastního rozhodnutí. Za hudbou, za podněty, s touhou po rozšíření obzorů, která se mu bohatě naplnila. Když se po druhé světové válce, během čtrnácti let života, které mu zbyly, nedokázal vrátit do vlasti, byl už pasivním účastníkem událostí. Stal se obětí rozdělení světa, na dlouhé roky nesmiřitelně rozpolceného na Východ a Západ. Ale už i cesta do amerického válečného exilu byla předtím vynucena okolnostmi. Prchal z Evropy před nacisty, protože se z Francie nevrátil do určeného data do Protektorátu. Do New Yorku připlul s manželkou přes Atlantik poslední březnový den roku 1941, před osmdesáti lety.
„Objevovali jsme opojné zvukové kouzlo skladeb, které do té doby nebyly nijak snadno dostupné, a čekali jsme nedočkavě na další titul.“
„Podceňovat fluidum, které do hudby s velkou silou pronikalo z Václava Neumanna, není záhodno.“
„Václav Neumann se během dvou desetiletí v čele České filharmonie vyprofiloval v dirigenta velkých ploch, velkých koncepcí, velkého nadhledu a velké noblesy.“
Václav Neumann, kterému by bylo letos v září devětadevadesát, natočil jako šéfdirigent České filharmonie řadu nahrávek, ve své době zásadních a dodnes zůstávajících zdrojem potěšení. Byl překvapivě první, kdo na desky pořídil s jedním orchestrem všechny Dvořákovy symfonie. Byl první, kdo v Československu vizionářsky zkompletoval Mahlerovy symfonie. A byl prvním tuzemským dirigentem, který odvážně a s velkým osobním vkladem natočil všech šest symfonií Bohuslava Martinů – skladatele, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo šedesát let a který se symbolicky vrátil do vlasti přesně o dvě desetiletí později, v roce 1979, když byly ze Švýcarska převezeny do rodné Poličky jeho ostatky.
Pianista Jan Bartoš 6. prosince zahraje v Košicích Klavírní koncert Vítězslava Nováka. Zřídka uváděné dílo doslova objevil letos na jaře pražskému publiku, když bylo součástí abonentní koncertní řady Symfonického orchestru Českého rozhlasu. Za skladbu se Bartoš velkou vahou postavil. Nejde v jeho cítění o hudbu hlučnou a okázalou, ale naopak o hudbu přiměřeně a uměřeně romantickou. Nyní ji nastudoval se Státní filharmonií Košice. Koncert e moll pro klavír a orchestr z roku 1895, Novákova studentská práce, zazní v Domu umění před Čajkovského Třetí symfonií. Košické provedení řídí Yu-An Chang, mladý tchaj-wanský umělec, který se čerstvě stal na dva roky dirigentským asistentem šéfa Andrise Nelsonse u Bostonského symfonického orchestru. Yu-An Chang vyhrál v roce 2016 Mezinárodní soutěž Hudební mládeže v Rumunsku. Do roku 2013 vedl orchestr mladých Youth Sinfonietta of Taipei, roku 2016 se stal hudebním ředitelem a šéfdirigentem Asia Nova Symphony Orchestra.
„Brittenova Sinfonia da requiem je jeho nejdramatičtější dílo vůbec.“
„Žalmová symfonie Igora Stravinského má velmi neobvyklou instrumentaci.“
„Bernsteinův Kaddish není chvalozpěv, ale dialog člověka s Bohem.“
FILHARMONIE BRNO připomněla koncertem stručně nazvaným Bernstein 100 letošní jubileum narození amerického skladatele a dirigenta. Byl věnován hudbě dvacátého století, třem výjimečným duchovním dílům. V sále Stadionu zazněla po první dva listopadové večery Sinfonia da requiem Benjamina Brittena, Žalmová symfonie Igora Stravinského a Symfonie Kaddish Leonarda Bernsteina.
