AktuálněPlus


úterý, 02 duben 2019 06:40

Opavský balet chystá Šípkovou Růženku

Opava chystá premiéru baletní pohádky o Šípkové Růžence Petra Iljiče Čajkovského. Slezské divadlo v Opavě ji připravuje společně se souborem baletu divadla v Olomouci a uvede ji v neděli 7. dubna. Inscenaci nastudovala v klasické choreografii podle Mariuse Petipy bývalá primabalerína Národního divadla v Praze Hana Vláčilová. Balet původně nazvaný Spící krasavice začal Petr Iljič Čajkovskij psát v zimě 1888. Předlohou k libretu je pohádka Charlese Perraulta o princezně Auroře, která se podle kletby zlé víly Carabosse píchne do prstu a usne, aby byla po stu letech probuzena polibkem krásného prince Desiré. Balet vznikl na popud ředitele carských divadel Ivana Alexandroviče Vsevoložského, který také vytvořil libreto ve spolupráci s Mariusem Petipou. Světová premiéra se konala  15. ledna 1890 v Mariinském divadle v Petrohradě. Orchestr Slezského divadla Opava bude řídit Marek Šedivý, na režii se společně s Robertem Baloghem podílela i choreografka Hana Vláčilová, nastudování obnovil Michal Štípa, scénu vytvořil Eduard Přikryl a kostýmy Josef Jelínek.


pondělí, 01 duben 2019 06:31

Dvakrát Mozart, dvakrát jinak

Dvě české premiéry dvou současných moderních oper připravilo na čtvrtek pražské Národní divadlo. Inscenace se pod názvem Mozart a ti druzí bude hrát ve Stavovském divadle premiérově také 7. dubna a potom ještě 9. a 25. dubna a 26. a 28. května. První polovinu večera tvoří „Dopisy, hádanky a příkazy“ od britského minimalisty Michaela Nymana, druhou část pak „Klasika“ amerického skladatele Stevena Stuckyho. Oba autoři prezentují Mozarta v méně známých, nečekaných a překvapivých souvislostech. Nyman v miniopeře z roku 1991 v tragikomické atmosféře konfrontuje vzdorovitého, lehkovážného i melancholického Mozarta s přízemně pragmatickým světem, reprezentovaným především jeho úzkostlivým otcem Leopoldem. Stucky, mimochodem v kompozici žák Čechoameričana Karla Husy, našel inspiraci pro svou operu v roce 2013 v obsáhlé knize The Classical Style z pera amerického pianisty a muzikologa Charlese Rosena. Kniha zasvěceně pojednává o hudbě tří velikánů klasicismu – Mozarta, Haydna a Beethovena – a staví jim monumentální pomník ve světě, který o hodnoty a krásu klasické hudby moc nestojí. Režisérka Alice Nellis roli Mozarta svěřila v obou operách sopranistce Alžbětě Poláčkové. Spolu s ní pod taktovkou Davida Švece vystupují pěvci Tomáš Kořínek, Michaela Zajmi, Pavel Švingr, Jiří Hájek, Ivo Hrachovec a další. Alice Nellis v Národním divadle v roce 2017 už inscenovala sci-fi operu na motivy Čapkova románu Krakatit a předtím v roce 2011 operu Philipa Glasse „Les Enfants Terribles“.


neděle, 31 březen 2019 06:33

Zítra začíná Česká taneční platforma

Zítra začíná Česká taneční platforma, festival toho nejzajímavějšího ze současného českého tance a pohybového divadla. Existuje už 25 let a letos se bude konat 1. až 4. dubna v PONCI, Studiu ALTA, Alfredu ve dvoře, Centru současného umění DOX, La Fabrice, Studiu Hrdinů a Veletržním paláci. „První polovina devadesátých let byla plná energie, zájmu zahraničí, nabízených příležitostí a rodících se vizí. A tak s pevnou představou nezadržitelného růstu české současné taneční scény jsem pozvala osobnosti z Evropy i USA k první nesmělé prezentaci dění na naší scéně a debatám do Duncan Centra,“ vzpomíná Yvona Kreuzmannová. „Psal se rok 1995. To byl první, nesmělý ročník dnešního jarního festivalu. V roce 2000 jsme poprvé použili název Česká taneční platforma, když jsme se vrátili do Prahy po čtyřech průkopnických ročnících pořádaných v Hradci Králové.“ Na programu se objeví zavedená jména i mladé talenty, větší produkce i silná sóla. Dramaturgická rada letos zařadila rekordní počet 11 děl. Festivalový program vyvrcholí loni oceněnou inscenací Martina Talagy SOMA a slavnostním  zakončením v PONCI, na kterém se budou oceňovat nejvýraznější počiny platformy. Na úvod festivalu jsou na programu tři velmi odlišná sóla, inscenace Markéty Stránské s názvem LeŤ, Martin Talaga s přírodně laděnou performancí FAUNUS a sólo Nepřestávej, ve kterém choreografka a tanečnice Tereza Hradilková tančí v dialogu s multimediálním umělcem Floexem. Pondělí zakončí vizuálně dílo Spitfire Company s názvem Constellations II. Time for Sharing. „Mám radost, že letošní program zřetelně ukazuje, že se zde stále rodí nové talenty a je z čeho vybírat. A hlavně: Že si tanec v Čechách vydobyl respekt, ač nemá na růžích ustláno,“ dodává Kreuzmannová. Festival přivítá přes stovku mezinárodních hostů z celého světa a nabídne také doprovodný program zaměřený na reflexi a intenzivnější propagaci českého současného tance a pohybového divadla.


sobota, 30 březen 2019 06:51

Festival Petra Dvorského letos v hudebním odkazu Vysočiny

Sopranistky Emilia Diakopoulou z Řecka a Sara Cortolezzis z Itálie zahájí letošní Mezinárodní hudební festival Petra Dvorského - proběhne od 3. do 17. srpna v Jaroměřicích nad Rokytnou a dalších místech na Třebíčsku. Novinkou 21. ročníku bude, že se v programu poprvé objeví balet. Praktickou záležitostí pak přesun tradičního koncertu duchovní hudby, který se tradičně konal v jaroměřickém chrámu svaté Markéty, kvůli jeho plánované rekonstrukci se ale přesune do baziliky svatého Prokopa v Třebíči. Zazní na něm Stabat Mater Jana Křtitele Vaňhala. Letošní festival nabídne deset koncertů, polovina z nich v areálu jaroměřického zámku a zbylé v Třebíči, na zámcích ve Valči a Dukovanech a v pivovaru v Dalešicích. Závěrečný koncert se bude věnovat hudbě Petra Iljiče Čajkovského a letos se bude konat pod patronací Nadace Jeleny Obrazcové, která doporučila dva mladé zpěváky z Moskvy, sopranistku Olgu Tolkmitovou a barytonistu Alexeje Isajeva. Vedle nich vystoupí i baletní soubor Národního divadla Brno. Festival Petra Dvorského se letos přihlásil k projektu Hudební odkaz Vysočiny, který inicioval Kraj Vysočina. Diváky tak čeká nejen hudba, ale také slovní doprovod, který jim má usnadnit vnímání hudby a připomenout významné hudební osobnosti spjaté s regionem. Kromě moderovaných koncertů se tak do programu dostal i komponovaný večer "Piš mi. Tvoje Alma" věnovaný neteři Gustava Mahlera Almě Rosé. Festival se chce věnovat také skladateli Františku Antonínu Míčovi, který žil v Jaroměřicích nad Rokytnou v 18. století. 


pátek, 29 březen 2019 11:32

Mladí dirigenti z Lugana v Karlových Varech

Karlovarský symfonický orchestr hostí dnes večer adepty dirigentského umění ze švýcarského Lugana z Conservatorio della Svizzera italiana. Dirigentský masterclass ve formě koncertu se uskuteční v sále Lázně III, na programu jsou Musorgského symfonická fantazie Noc na Lysé hoře, Brahmsovy Variace na Haydnovo téma a Sibeliova 2. symfonie. Uměleckým garantem koncertu je Marc Kissoczy. Na konzervatoři v Ticinu, italsky hovořícím kantonu na jihu Švýcarska, vyučuje dirigování od roku 2011. Působí rovněž, a to už od roku 1996, na Vysoké hudební škole v Curychu, kde se stal profesorem orchestrálního dirigování. Vystudoval nejprve hru na housle, potom obor dirigování. Má na svém kontě nejen množství koncertních vystoupení, ale také řadu rozhlasových a televizních nahrávek se symfonickými orchestry v Evropě, Asii a Americe. V letech 2002 až 2010 byl uměleckým ředitelem a šéfdirigentem souboru Camerata Zürich. Dnešním koncertem pokračuje spolupráce Karlovarského symfonického orchestru s významnými evropskými hudebními školami.


pátek, 29 březen 2019 08:41

Festival Struny dětem ode dneška do neděle

Tři dny naplněné zážitkovým poznáváním umění nabídne celý tento víkend festival Struny dětem v Minoru. Ode dneška do neděle obsahuje sérii programů v divadle Minor, na Novoměstské radnici nebo ve Vodičkově ulici, která bude uzavřena pro silniční dopravu. Z oblasti klasické hudby připravili pro děti i rodiče program koncertní mistr České filharmonie Jiří Vodička, Epoque Quartet, violoncellistka Terezie Kovalová, Smyčcové kvarteto Pavla Bořkovce, flétnistky Markéta Stivínová s Inkou Chadimovou nebo ansámbl Bardolino. Hlavní program v Minoru otevře dnes vpodvečer představení Toodle Noodle - nonsensové hrátky v angličtině, které přenesou diváky do doby viktoriánské Anglie. Doprovodný program nabídne mimo jiné pouliční bubenické show, sobotní hudební dílničky s Orffovými nástroji nebo nedělní loutková divadélka s Toy Machine. Posláním festivalu, který se koná od roku 2010, je přiblížit dětem umělecké prostředí takovou formou, aby je přijaly za své, považovaly za přirozenou součást života a měly touhu se do něj vracet ~ ať již jako tvůrci, či jako posluchači. V minulých letech se dětem na Strunách věnovali třeba Hradišťan, Jiří Stivín, Spirituál kvintet, Clarinet Factory, Petr Wajsar, bratři Ebenové nebo Radek Baborák. 


pátek, 29 březen 2019 06:30

100 let hudební školy a výročí Petra Ebena v Pardubicích

Dvěma koncerty pokračuje teď o víkendu Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro. Už dnes večer od 19 hodin oslaví 100. výročí hudebního školství v Pardubicích. Koncert se koná v Sukově síni Domu hudby a nabídne vystoupení současných žáků ZUŠ Pardubice, Havlíčkovy a významných absolventů této školy ve spolupráci se souborem Barocco sempre giovane. Už v obrozeneckém devatenáctém století pulzovaly Pardubice hudebním životem. Fungovaly tam pěvecké sbory, například od roku 1861 spolek Perštýn, roku 1863 vznikla Pardubická kapela, působila tam soukromá hudební škola B. Jahnové a při reálném gymnáziu fungoval studentský orchestr a smyčcové kvarteto. Logická snaha o založení veřejné hudební školy s podporou státu kulminovala v roce 1914, tuto aktivitu ale zabrzdila první světová válka. 17. září 1919 byla konečně zřízena Východočeská hudební škola města Pardubic jako státem subvencovaný ústav. V prvním roce vyučovalo devět učitelů 289 žáků. Dnešní koncert bude poctou stoleté historii této školy. Nedělní večer pak bude patřit rodině Ebenových v Labyrintu světa. V lednu uplynulo devadesát let od narození jedné z nejvýraznějších osobností české i světové soudobé hudby, skladatele, varhaníka a improvizátora Petra Ebena. Improvizační umění, tedy schopnost zpaměti rozvíjet a obměňovat určitou hudební myšlenku, bylo trvalou součástí jeho koncertní aktivity. Když koncem šedesátých let pořádala Lyra Pragensis rozsáhlý cyklus večerů s duchovní tematikou, řadu těchto textů doprovázely proslulé Ebenovy varhanní improvizace. Poslední byly celovečerní improvizace na vybrané pasáže z proslulého díla Jana Amose Komenského Labyrint světa a ráj srdce. Jednalo se o čtrnáct volných improvizačních ploch, které střídaly recitace vybraných pasáží z Komenského knihy. Na přání varhaníků-interpretů dal v roce 2002 Petr Eben těmto improvizacím definitivní psanou podobu. Na nedělním koncertě v Evangelickém kostele ho přednesou Michaela Káčerková, výrazná osobnost mladé generace českých varhaníků, a v roli recitátora syn skladatele, Marek Eben. 41. ročník Pardubického hudebního jara pak bude pokračovat ještě dvanácti dalšími večery až do 5. května.


čtvrtek, 28 březen 2019 14:14

PKF v příští sezoně zahraje klasiky, modernu i kompozici od umělé inteligence

Pět koncertních řad s pětatřiceti koncerty a k tomu mnoho edukačních programů pro školy a zájezdů do ciziny, to je v kostce příští sezóna orchestru PKF - Prague Philharmonia. Na podzim uplyne 25 let od prvních koncertů tehdejší Pražské komorní filharmonie založené s mladými hudebníky dirigentem Jiřím Bělohlávkem. Vedle svého jubilea orchestr připomene, zejména zvláštním experimentálním cyklem soudobé hudby nazvaným Generace svobody, také 30. výročí sametové revoluce. Sezonu částečně určuje téma kompozic, ve kterých skladatelé různým způsobem přetvářejí, cituji nebo rekonstruují díla svých předchůdců a současníků, případně se jimi inspirují. Jde například o Brucknerovy, Čajkovského a Brahmsovy skladby nebo třeba o díla Luciana Beria či Jana Klusáka. Rozmanitost koncertní nabídky podporuje celkový výběr skladeb napříč staletími, ale i volba hostujících sólistů a dirigentů v různých fázích uměleckých kariér. Jsou mezi nimi klavírista Simon Trpčeski, pěvci Stéphanie d´Oustrac a Petr Nekoranec, mladá francouzská houslistka Eva Zavaro, houslista a dirigent Julian Rachlin nebo dirigenti Jiří Rožeň a Simon Krečič. V listopadu hodlá PKF, obecně oceňovaná za svou inovativnost, na jednom z koncertů bezprecedentním způsobem představit a zahrát kompozici, která je výsledkem práce umělé inteligence; je dokomponováním fragmentu z pozůstalosti Antonína Dvořáka… V září bude orchestr se Smetanovou Mou vlastí a Dvořákovou Novosvětskou symfonií po tři týdny s Leošem Svárovským už potřetí hostovat v Číně, v listopadu poprvé v Kuvajtu a v prosinci opakovaně v Ománu, v lednu 2020 pak opět, jako letos, doprovodí na turné světoznámého tenoristu Jonase Kaufmanna, tentokrát po 11 evropských městech. Ve středu 13. listopadu PKF-Prague Philharmonia s Pražským filharmonickým sborem a sólisty pod taktovkou šéfdirigenta Emmanuela Villauma uvede Beethovenovu Devátou symfonii pro 3500 posluchačů – má jít o první koncert klasické hudby v novém multifunkčním prostoru Universum, který se staví v Praze 9 a má být otevřen v říjnu letošního roku. Ještě předtím vedle několika festivalů klasické hudby letos v létě vystoupí těleso také na festivalu Rock for People, a to se skupinou Vypsaná fixa.


čtvrtek, 28 březen 2019 07:00

Pražské Národní divadlo uvede už potřinácté Labutí jezero

Po deseti letech a potřinácté v historii - na jeviště Národního divadla v Praze se dnes vrací Labutí jezero, legendární balet na hudbu Petra Iljiče Čajkovského. V roli Odetty a Odilie se budou střídat první sólistky Baletu Národního divadla Alina Nanu, Miho Ogimoto a Nikola Márová. Prince Siegfrieda zatančí první sólisté Nikita Chetverikov, Adam Zvonař nebo demisólista Patrik Holeček. Inscenaci, která má večer premiéru, vytvořili na známou choreografii zakladatele Stuttgartského baletu Johna Cranka umělecký šéf Baletu ND Filip Barankiewicz, baletní mistryně Birgit Dehardeová, emeritní první sólistka Anglického národního baletu Adria Hallová. Uměleckou supervizi má Reid Anderson, emeritní umělecký šéf Stuttgartského baletu, který zdůrazňuje, že právě Crankovo pojetí z počátku 60. let hodně předběhlo svou dobu. Princ je v něm opravdovou postavou, se kterou se člověk může ztotožňovat. John Cranko výrazně posunul kupředu vývoj moderního baletu a stál u zrodu jedné z našich největších tanečních osobností. V 60. letech u něj totiž tančil mimo jiné i Jiří Kylián, kterého právě Cranko přiměl, aby se sám věnoval choreografii. (Za celoživotní úspěchy v této práci se Jiří Kylián nedávno stal členem francouzské Akademie krásných umění - informovali jsme zde.) Choreografie Johna Cranka se v Praze už objevily, Zkrocení zlé ženy podle Shakespeara a Oněgin inspirovaný románem A. S. Puškina na hudbu P. I. Čajkovského. Labutí jezero patří k nejslavnějším klasickým baletům a patří mezi nejvíc uváděné a navštěvované taneční tituly. V Národním divadle už diváci viděli 12 verzí, pod které se podepsali choreografové Augustin Berger, Saša Machov, Jelizaveta Nikolská, Olga Skálová, Lev Ivanov, Marius Petipa, Vlastimil Harapes, Pavel Ďumbala a naposledy v roce 2009 Kenneth Greve.


čtvrtek, 28 březen 2019 06:00

Edita Gruberová se rozloučila s operní kariérou

Bayerische Staatsoper v Mnichově byla včera svědky významné operní derniéry - s kariérou trvající více než půlstoletí se tam rozloučila slovenská sopranistka Edita Gruberová. Pro svoje poslední vystoupení na divadelním jevišti si zvolila roli královny Alžběty v opeře Roberto Devereux italského skladatele Gaetana Donizettiho. "S odchodem Gruberové končí v opeře jedna éra," napsala agentura DPA. "Edita Gruberová je primadonna assoluta, je jedinečná a velká diva," uvedl úvodem večera umělecký ředitel mnichovské opery Nikolaus Bachler. V Česku se rozloučila s operním jevištěm loni v Národním divadle v Praze jako Norma Vincenza Belliniho. Edita Gruberová se narodila v roce 1946 v Bratislavě, její otec byl Němec a matka Maďarka - po té také zdědila talent a hlas. Vystudovala bratislavskou konzervatoř a už ve dvaceti letech zpívala v tamní opeře jako Rosina v Rossiniho opeře Lazebník sevillský. Dlouhodobější angažmá na této scéně ale nezískala, údajně z důvodu nadbytečnosti. Cesta na vrchol nebyla jednoduchá, provázely ji problémy s kádrovými posudky, později se vstupními vízy do rodné země. Přesto si od sedmdesátých let připisovala jeden úspěch za druhým: Stěžejními a startovacími byly v roce 1970 její debut ve Vídeňské státní opeře jako Královna noci v Mozartově opeře Kouzelné flétně, rok 1973 a její debut ve stejné roli na festivalu v Glyndebourne, o tři roky později role Zerbinetty v Ariadně na Naxu Richarda Strausse. Následovaly obrovské úspěchy po vystoupení v milánské La Scale, v Royal Opera House v Londýně, v pařížské Národní opeře, v Bavorské státní opeře a mnoha dalších divadelních scénách. Dokonce prorazila i železnou oponu, shodou okolností do tehdejší ČSSR – v roce 1979 byla na Pražské jaro pozvána Vídeňská státní opera a proti Editině účasti padly mnohé politické námitky, vedení opery je ale odmítlo s tím, že bez Gruberové tedy nevystoupí vůbec. Než by úředníci riskovali mezinárodní ostudu, raději její příjezd povolili. Důležitým mezníkem v její kariéře byla také vystoupení v devětaosmdesátém ve Verdiho opeře La Traviata pod taktovkou Carlose Kleibera a v režii Franka Zeffirelliho v newyorské Metropolitní opeře. Nicméně domovskou scénou jí zůstala Vídeň, kde ztvárnila skoro pět desítek rolí, stala se čestnou členkou Vídeňské státní opery, která jí také propůjčila titul komorní pěvkyně (Kammersängerin). V současné době žije v Curychu, dál plánuje koncerty a také péči o mladé talenty.


středa, 27 březen 2019 20:35

Simon Rattle pozval Jiřího Vodičku k London Symphony Orchestra

Sir Simon Rattle, který na konci února v Praze poprvé dirigoval Českou filharmonii (Sváteční večer. Simon Rattle poprvé s ČF), by se měl v české metropoli opět objevit - a zřejmě ne pouze jednou. Vyplývá to z vyjádření vedení tělesa. „Díky pozitivním zkušenostem s orchestrem, s jeho kvalitami a nábojem se chce do Rudolfina vrátit. Už nyní se plánují další koncerty v horizontu několika málo let,“ uvádí filharmonie v novém vydání internetového magazínu. Své dojmy podle tohoto zdroje korunoval Simon Rattle nabídkou koncertnímu mistrovi Jiřímu Vodičkovi – spolupráce s ním ho natolik nadchla, že ho pozval k hostování na postu koncertního mistra v London Symphony Orchestra, jehož je po uzavření éry s Berlínskými filharmoniky nyní šéfdirigentem. „Jeho přístup k orchestru a způsob práce mě fascinoval,“ vyjádřil se v magazínu Jiří Vodička, pro kterého byla práce se Sirem Simonem jedním z největších zážitků sezony. „Byl veliký gentleman a svým vtipem a způsobem práce si dokázal na zkouškách a koncertech získat většinu orchestru,“ řekl. Filharmonici se shodují, že Simon Rattle působil na koncertech velmi emotivně a dokázal z nich dostat maximum.


středa, 27 březen 2019 17:59

Webberova Evita v Českých Budějovicích

V Českých Budějovicích má v DK Metropol v pátek premiéru muzikál Evita, kterým textař Tim Rice a skladatel Andrew Lloyd Webber v sedmdesátých letech výrazně posunuli hranice žánru. Jihočeské divadlo uvádí klasické dílo světového repertoáru v přebásnění Michaela Prostějovského, v režii Lumíra Olšovského a za řízení dirigenta Martina Peschíka. Druhá premiéra je ohlášena na 5. dubna. V titulní roli této nové produkce se budu střídat tuzemské muzikálové hvězdy Michaela Gemrotová a Michaela Nosková, hlavní mužskou roli alternují hostující Lukáš Adam a domácí zpěvák Lukáš Randák. Na dalších rolích se podílejí Oldřich Kříž, Josef Škarka, Jiří Daniel, Martin Dobíšek, Zuzana Benešová a Michaela Danielová. S nimi účinkují Orchestr a sbor opery Jihočeského divadla a jeho balet, Dětský pěvecký sbor Jitřenka a speciální pěvecko-taneční company. Světoznámý muzikálový příběh má předobraz ve skutečných postavách – jeho protagonistkou je argentinská ikona Eva María Duarte de Perón, známá jako Evita, druhá manželka prezidenta Juana Dominga Peróna. První dámou země byla v letech 1946 až do předčasné smrti v roce 1952 a shodou okolností se letos 7. května připomíná sté výročí jejího narození. Muzikálová Evita se od premiéry v londýnském West Endu v roce 1978 rozletěla do celého světa a dočkala se i filmové podoby s popovou ikonou Madonnou a Antoniem Banderasem v hlavních rolích. Tehdejší československé hranice překročilo toto dílo poprvé před třiceti  lety - 9. dubna v pražském Divadle na Vinohradech s Webberovou Evitou hostovalo Muzikálové a rockové divadlo Budapešť. Jihočeské divadlo na podzim slaví sté výročí založení profesionálních divadelních souborů v Českých Budějovicích a zároveň 200 let od zahájení provozu v historické divadelní budově. Oslavy budou pokračovat až do konce léta 2020.


středa, 27 březen 2019 06:21

Potřetí zazpívá v Praze tenorista Bryan Hymel

Americký tenorista Bryan Hymel bude dnes večer už potřetí od roku 2016 protagonistou volného pražského koncertního cyklu Hvězdy světové opery. I tentokrát je hostem koncertu řecká sopranistka Irini Kyriakidou, jeho manželka. Oba pěvci vystoupí ještě o den později, ve čtvrtek vpodvečer, v sále Novoměstské radnice. Uskuteční se tam "Hodina zpěvu" – forma jejich veřejné mistrovské lekce pro vybrané mladé české zpěváky. Rovněž na ni se prodávají vstupenky. Hosté se představí jako pedagogové, jsou však také připraveni odpovídat po skončení na otázky posluchačů. Publikum navíc v tajném hlasování zvolí vítěze lekce, který dostane příležitost vystoupit na některém z dalších koncertů agentury Nachtigall Artists. Bryan Hymel díky návratům do newyorské Metropolitní opery a na další prestižní světové scény už několik let patří mezi nejsledovanější sólisty. Ještě před prvním koncertním hostováním v české metropoli natočil debutové album, na němž ho ve francouzských áriích doprovodil orchestr PKF-Prague Philharmonia. Na programu dnešního koncertu jsou árie a scény z Verdiho Aidy, Otella a Traviaty, z Cileovy Arlézanky, Pucciniho Turandot, Bohémy a Manon Lescaut, z Leoncavallových Komediantů, Ponchielliho Giocondy, z opery Adriana Lecouvreur od Francesca Ciley a z Mascagniho opery Přítel Fritz. Po přestávce přijde několika výjevy na řadu také Dvořákova Rusalka. Pěvce doprovází Janáčkova filharmonie Ostrava, diriguje Rastislav Štúr.


úterý, 26 březen 2019 12:59

Dvořákova Praha 2019: Mehta, Pogorelić, Shaham… a Král a uhlíř

Premiérové koncertní uvedení rané opery Král a uhlíř Antonína Dvořáka, jeho známé symfonické a koncertantní skladby, komorní koncerty i velká díla současníků tvoří program 12. ročníku mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Praha. Od 8. do 23. září se na něm představí čtyři zahraniční a tři tuzemské orchestry, několik pěvců, desítka českých a zahraničních instrumentalistů a řada komorních uskupení. Těm bude dominovat jako kurátor i jako interpret houslista Gil Shaham. Král a uhlíř zazní v prvním ze dvou skladatelových odlišných zhudebnění, včetně světové premiéry původní předehry. Dílo nastuduje Tomáš Brauner se Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu a Pražským filharmonickým sborem, mezi sólisty mají být Kateřina Kněžíková, Richard Samek a Roman Hoza. Rozhlas pořídí vůbec první nahrávku této druhé a neuváděné Dvořákovy opery. Hvězdným hostem festivalu bude Izraelská filharmonie se Zubinem Mehtou. Poté, co je celé půlstoletí v roli šéfdirigenta, má jít nyní o jejich poslední společné turné. Mehtovi je letos třiaosmdesát. Na programu bude Mahlerova obrovitá 3. symfonie. Dalšími zahraničními hosty jsou Essenští filharmonikové se svým šéfdirigentem Tomášem Netopilem a Orchestr Italského rozhlasu RAI s Christophem Eschenbachem. Obě tělesa přijedu výhradně s Dvořákovou hudbou. Estonský národní symfonický orchestrNeeme Järvim naopak zahraje Sibelia a Brucknera. Česká filharmonie se Semjonem Byčkovem bude na třech koncertech hrát pouze Čajkovského, Dvořákova vrstevníka a přítele. Mezi jmény sólistů zaujmou na Dvořákově Praze pianisté Ivo Pogorelić, Boris Giltburg, Gerhard Oppitz, Kirill Gerstein a Ivo Kahánek, violoncellisté Kian Soltani, Gautier Capuçon a Tomáš Jamník nebo houslisté Nicola Benedetti a Renaud Capuçon. Prolog festivalu nazvaný tradičně Po stopách Antonína Dvořáka se letos uskuteční 1. září v Plzni.


úterý, 26 březen 2019 11:37

Zhudebněný Shakespeare dnes v Břevnově

Mimořádné setkání Williama Shakespeara, soudobých skladatelů a interpretů naplánovala na dnešní večer dramaturgie cyklu Břevnovská hudební setkání. V Tereziánském sále zazní od 19 hodin Shakespearovy sonety, které zhudebnili jako šansony Zdenek Merta, Lukáš Hurník, Matej Benko, Martin Brunner, Juraj Filas,  Štěpánka Balcarová, Ondřej Kukal a Jiří Chvojka. Přednesou je sopranistka Lucie Silkenová a jazzová zpěvačka Markéta Foukalová. Doprovodí je Duo Teres, tedy houslistka Lucia Fulka Kopsová a kytarista Tomáš Honěk. Tento nový soudobý cyklus na pomezí klasiky a jazzu vydali loni na podzim i na CD - Víc o celém projektu tehdy řekl v rozhovoru pro KlasikuPlus kytarista Tomáš Honěk z Dua Teres. Dnešním koncertem bude slovem provázet prof. Martin Hilský, přední český anglista, shakespearolog, čestný člen Řádu britského impéria a nositel Medaile Za zásluhy o stát v oblasti kultury a školství, který přeložil kompletní dílo W. Shakespeara do češtiny. Vůbec první český překlad Sonetů je od Josefa Václava Sládka z roku 1883. Shakespeare jich napsal celkem 154 a zpracoval v nich životní témata: lásku, politiku, pomíjivost citů nebo krásu. Zhudebněním Shakespearových Sonetů se zabývali i další hudebníci mimo oblast klasické hudby, například rocker Oldřich Říha, kapela Sto zvířat, Marek Eben nebo Jiří Šlitr.


úterý, 26 březen 2019 06:19

Houslový klan Mráčků opět slaví úspěch

Kristian Mráček, bratr koncertního mistra České filharmonie Jana Mráčka, se stal absolutním vítězem VII. ročníku Mezinárodní soutěže PhDr. Josefa Micky. Zároveň vyhrál jednu z prvních cen ve své, tedy páté kategorii do 16 let. Jako soutěžní skladby si vybral Arabesque č. 4 Bohuslava Martinů a Poème, Op. 25 Ernesta Chaussona. Kristian Mráček je posluchačem Pražské konzervatoře ve třídě Jiřího Fišera a pochází z hudební rodiny, kromě bratra jsou houslisty i oba jeho rodiče. Obě další první ceny v této kategorii nejstarších soutěžících vyhráli také Češi, David Hernych a Matteo Hager, oba z Gymnázia a Hudební školy hl. m. Prahy. Účast ale byla mezinárodní a také vítězové ostatních čtyřech kategorií jsou cizinci – dvě Ukrajinky, Polka, Turkyně, Němka, Japonka a teprve šestiletý Slovák. Mezinárodní soutěž PhDr. Josefa Micky se koná v pěti kategoriích odstupňovaných po dvou letech soutěžících, od jejich osmi až do 16 let. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou i komorním hráčem a vychoval několik generací skvělých houslistů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš nebo Václav Hudeček, který po celý víkend předsedal odborné porotě. Houslovou soutěž už brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, začíná 4. dubna.


pondělí, 25 březen 2019 20:23

Spolek pro komorní hudbu dnes s premiérou a napřesrok jubilejně

Sedláčkovo kvarteto dnes v programu Českého spolku pro komorní hudbu v pražském Rudolfinu uvedlo v premiéře Smyčcový kvartet č. 6 "Zápas s mlhou" Jiřího Temla, zkomponovaný pod dojmem eseje Jiřího Pilky, muzikologa a publicisty, jehož život se loni uzavřel ve věku 88 let. Vedle toho soubor zahrál dva skutečné objevy. Jednak 4. kvartet německy hovořícího skladatele Wenzela Heinricha (Václava Jindřicha) Veita, kolem roku 1840 v pražských hudebních kruzích dobře známého, ale dnes zcela zapomenutého. A pak Smyčcový kvartet č. 5 Rafaela Kubelíka. Nevelký skladatelský odkaz světoznámého dirigenta ještě stále čeká na systematické zpracování a zpřístupnění. Většina z jeho orchestrálních a komorních děl a oper zatím buď nezazněla vůbec, nebo jen výjimečně. Totéž platí i o celkem šesti smyčcových kvartetech, které Sedláčkovo kvarteto postupně kompletuje, začíná uvádět a už také natáčí. Vznikaly mezi roky 1947 až 1980. Čtvrtý je nezvěstný, pátý zatím nelze s určitostí datovat. Kubelíkova hudba je často dramatická, napínavá a přísná – a platí to i o tomto díle. Sedláčkovo kvarteto (Michael Sedláček, Jan Maceček, Tomáš Krejbich a Matěj Štěpánek) bylo nositelem Ceny ČSKH pro rok 2016. V příští sezóně bude rezidenčním souborem spolku Klavírní kvarteto Josef Suka. Je to sezóna jubilejní – 10. října uplyne 125 let od zahajovacího koncertu instituce, která v roce 1894 vznikla na podporu koncertní činnosti tehdy mladého Českého kvarteta, prvního profesionálního tuzemského komorního souboru. Pondělní termíny pod názvem Jubilejní cyklus k 125. výročí nabídnou od letošního 7. října do 27. dubna 2020 sedm koncertů - pestrou paletu evropských komorních děl z epochy klasicismu a romantismu v konfrontaci s českou hudbou. Stejný počet středečních koncertů je jako Cyklus II nazván Mistrovská díla české komorní hudby a je rozvržen od 16. října do 22. dubna. Vedle domácích souborů – smyčcových kvartet a klavírních trií i Českého noneta, PhilHarmonia Octet Prague nebo Filharmonického komorního orchestru – se v Praze péčí ČSKH objeví mimo jiné violista Antoine Tamestit, kontrabasista Wies de Boevé, klavíristé Ingmar Lazar a François Dumont, klarinetista Raphaël Sévere nebo barytonista Peter Schöne. Vedle dvou hlavních cyklů pořádá spolek také úterní cyklus podvečerních koncertů v Sukově síni a cyklus sobotních dopoledních koncertů v Sále Martinů v Lichtenštejnském paláci.


pondělí, 25 březen 2019 06:26

Symfonický orchestr Českého rozhlasu dnes koncertuje ve studiu

Rozhlasoví symfonikové mají dnes večer koncert na domácí půdě, ve Studiu 1 v budově Českého rozhlasu na Vinohradech. Pod taktovkou Marka Šedivého, a to v menším obsazení a se čtyřmi sólisty z vlastních řad, hrají hudbu, jejímž úběžníkem je jméno Bach. Stravinského neoklasické Dumbarton Oaks Concerto může připomínat barokní concerto grosso, nebo ještě konkrétněji některý z Bachových Braniborských koncertů. Vedle této skladby klasika 20. století proto zazní i Braniborský koncert č. 4 se dvěma sólovými flétnami a pak navíc i Koncert pro flétnu d moll Bachova syna Carla Philippa Emanuela. Nejodvážnější položkou programu je skladba Kdyby byl Bach včelařem… od Arvo Pärta. Zazněla poprvé v roce 1976 na legendárním koncertě souboru staré hudby Hortus musicus, s nímž měl Pärt intenzivní kontakty. Právě tehdy začal krystalizovat jeho nový tvůrčí projev, využívající jako charakteristický idiom techniku vzdalování a přibližování melodické linie a okolních akordů k tónovému centru. Publikum se poprvé setkalo se slovem „tintinnabuli“ – zvonečky, jímž Pärt svůj osobitý vynález pojmenoval. Ve skladbě použil čtyřtónový motiv b-a-c-h. Na jejím vrcholu se pak objevuje citát z Bachova Dobře temperovaného klavíru, ovšem typicky modifikovaný… K Bachovi se Pärt vztahoval jako k nepřehlédnutelné postavě hudebních dějin, ale s jasnou symbolikou rovněž jako k umělci, který se mohl věnovat víře a duchovním tématům - na rozdíl od Pärta žijícího tehdy ještě v nesvobodě sovětské totality.

 


neděle, 24 březen 2019 06:37

Rybovo Stabat Mater s Musicou Floreou

S Velikonocemi se blíží i očekávaný koncert jednoho z nejzávažnějších děl Jakuba Jana Ryby - Stabat Mater. Dílo, které autor vánoční mše "Hej, mistře!" napsal v roce 1805 pro orchestr, sbor a čtyři sólisty, uvede 3. dubna Musica Florea, a to na své oblíbené adrese v Českém muzeu hudby. Jakub Jan Ryba je velmi často spojován výhradně s Českou mší vánoční. Musica florea dá možnost na vlastní uši si poslechnout, čeho všeho byl tento kantor, významný hudební skladatel mnoha instrumentálních i duchovních děl,  vlastně schopný, a objevit tak, jaký potenciál v něm dřímal! Vedle orchestru Musica Florea účinkují sbor Collegium Floreum a jako sólisté sopranistka Michaela Šrůmová, altistka Sylva Čmugrová, tenorista Jaroslav Březina a basista Roman Hoza. Diriguje Marek Štryncl. Stabat Mater je dílo koncipované ve velkém měřítku pro čtyři sólisty a také pro prostory, ve kterém mělo být dílo poprvé uvedeno, a to v plzeňském chrámu sv. Bartoloměje. Ryba mohl prostřednictvím Stabat Mater ukázat veškeré své skladatelské schopnosti a nadání, které ve skromném venkovském prostředí, kde jinak působil, neměly šanci vyniknout.


sobota, 23 březen 2019 17:06

Reimannovu Medeu diriguje v Essenu Robert Jindra

Aalto Theater v Essenu má ode dneška na repertoáru operu Medea berlínského skladatele Ariberta Reimanna, třiaosmdesátiletého nestora současné německé hudby. Novou inscenaci pro dnešní premiéru nastudoval dirigent Robert Jindra, režii má Kay Link. Titulní roli, svěřenou koloraturnímu sopránu, zpívá Claudia Barainsky. S ní účinkují Marie-Helen Joël, Sebastian Noack, Rainer Maria Röhr, Liliana de Sousa a další pěvci. Reimannovo osobité zpracování starověkého mýtu mělo velmi úspěšnou premiéru ve Vídeňské státní opeře v roce 2010. V Essenu se do 10. května uskuteční ještě pět představení. Robert Jindra tam v těchto týdnech diriguje také Weberova Čarostřelce, Pucciniho Toscu a speciální wagnerovský projekt Der Ring an einem Abend – tetralogie Prsten Nibelungův v jednom večeru. Hudebním ředitelem Aalto Theater a orchestru Essenské filharmonie je Tomáš Netopil, který Jindru přizval ke spolupráci.


sobota, 23 březen 2019 07:07

Láska na dálku se třikrát vrátí do Brna

Láska na dálku, první opera finské skladatelky Kaiji Saariaho, se po tři večery vrací na jeviště Janáčkovy opery v Brně. Dnes, zítra a příští pátek 29. března se tak opět odvine příběh trubadúra Jaufré Rudela, prince z Blaye, posedlého idealizovanou láskou. V hlavních rolích tohoto magického představení s nadčasovým přesahem vystoupí Lucie Hájková, Markéta Cukrová a Pavol Kubáň. Inscenaci režíroval Jiří Heřman a dirigovat bude Marko Ivanović. Rudelovi a jeho snům se všichni vysmívají a přesvědčují ho, že žena, o které zpívá, neexistuje. Poutník, který se právě vrátil ze vzdáleného Tripolisu, mu ale řekne o Clémence, která tam žije. Když trubadúr cítí, že už žádné další objetí ženy nedokáže vrátit smysl jeho životu a písním, zatouží po venkovance se srdcem princezny a princezně se srdcem venkovanky. "Krásná bez domýšlivosti krásy, vznešená bez domýšlivosti vznešenosti, zbožná bez domýšlivosti zbožnosti.." Příběh si všímá oboustranného očekávání, váhání, touhy a nejistoty a končí smutně krásným melodramatickým nenaplněním: "Poslední vjem mého těla smrtelníka je má vyčerpaná ruka, která usíná uvnitř té Vaší.." Lásku na dálku napsala Saariaho na libreto libanonsko-francouzského spisovatele Amina Maaloufa. Světovou premiéru měla 15. srpna 2000 na Salcburském festivalu, hrála se už i v newyorské Met a v Brně byla poprvé uvedena 24. března 2017. Po dobu rekonstrukce Janáčkova divadla se ale nehrála. "Hudba je pro mě studií mě samé a lidského ducha," říká Kaija Saariaho. Od roku 1982 žije v Paříži a po velkou část své kariéry se žánru opery vyhýbala. Impuls pro změnu názoru na operu jí dodala až inscenace Messiaenovy opery Svatý František z Assisi v režii Petera Sellarse, kterou viděla roku 1992 na Salcburském festivalu a přesvědčila ji o možnosti přetvořit báseň v operu: „Je-li toto opera, pak ji napsat mohu,“ vyjádřila se tehdy v tisku. V roce 1993 se seznámila s legendou La vida breve (Krátký život) o životě jednoho z prvních velkých trubadúrů 12. století, Jaufrého Rudela. Myšlenka na operu krystalizovala v průběhu následujících sedmi či osmi let. Napřed báseň zhudebnila v roce 1996 pod názvem Lonh jako skladbu pro soprán a elektronické nástroje a podle stejné inspirace napsala v letech 1998-99 skladbu pro smíšený sbor a orchestr Oltra mar (Přes moře) pro New York Philharmonic. Obě skladby pak tematicky využila v Lásce na dálku.


sobota, 23 březen 2019 06:20

Tři minimalisté na dvou klavírech - Reich, Adams a Glass v Brně

Maki Namekawa a Dennis Russell Davies zahrají dnes večer v brněnském Besedním domě díla tří nejznámějších amerických skladatelů současnosti - Steve Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse. Šéfdirigent Filharmonie Brno a jeho manželka usednou ke dvěma klavírům. Program recitálu sestavili tak, aby autory, kteří jsou v určitém zjednodušení všichni tři v obecném povědomí spojováni s hudebním minimalismem, představili ve vývoji. Vybrali skladby tak, aby zazněla hudba z doby, kdy byl minimalismus revoluční novinkou, i z pozdějšího období, kdy už se většinou spojují minimalistické postupy s dalšími kompozičními a výrazovými prvky. Jde patrně o tři české premiéry… Základem Reichovy skladby Piano Phase je jednoduchý motiv, v opakování jedním z interpretů nepatrně zrychlovaný tak, že nastává posun a vytvářejí se nové tónové kombinace. Na konci provedení se hráči opětovně spojí do unisona. Hallelujah Junction; takhle – podle jména dálničního odpočívadla ležícího uprostřed vyprahlé krajiny na hranicích Kalifornie a Nevady – nazval svou skladbu u roku 1996 John Adams, kterého na minimalismu zajímá především rytmická energie, ve srovnání s Reichem se však výrazněji obrací k tradičnějším hudebním strukturám. S Philipem Glassem, od něhož zazní skladba Four Movements for Two Pianos, pojí oba umělce blízké přátelství. Ve světových premiérách uvádějí díla, klavírní i symfonická, z nichž mnohá jsou zkomponována přímo pro ně. Dne uváděná Glassova kompozice je vystavěna z nedlouhých motivů, do každého však skladatel později přidává nové tóny. Zajímavě se tím proměňuje harmonická struktura skladby.


pátek, 22 březen 2019 14:45

Margita dnes v Henzeho opeře Prinz von Homburg ve streamu

Státní opera ve Stuttgartu zprostředkuje dnes večer live v internetovém streamu představení půlstoletí starého fantazijního utopického díla Prinz von Homburg od klasika poválečné hudební avantgardy Hanse Wernera Henzeho a Ingeborg Bachmannové. Opera vychází z divadelní hry Heinricha von Kleist. Nová inscenace s tenoristou Štefanem Margitou v jedné z hlavních rolí měla premiéru před pěti dny, na začátek jarního festivalu. Dirigentem je nový stuttgartský hudební ředitel Cornelius Meister, režijní debut si odbývá ve stuttgartské opeře Stephan Kimmig. Henzeho Prinz von Homburg měl premiéru v roce 1960 v Hamburku. V titulní roli vystoupí britský barytonista Robin Adams, dále zpívají mimo jiné Helene Schneiderman, Vera-Lotte Böcker, Moritz Kallenberg nebo Michael Ebbecke. Stream začíná dnes v 19:20 na této adrese: https://www.staatsoper-stuttgart.de/service/live/


pátek, 22 březen 2019 07:15

Opera Julietta od Martinů dnes koncertně v New Yorku

V newyorské síni Carnegie Hall má dnes americkou premiéru česká verze opery Julietta Bohuslava Martinů. Za projektem stojí American Symphony Orchestra a jeho šéfdirigent Leon Botstein. Titulní roli zpívá v koncertním provedení americká sopranistka Sara Jakubiak (mimo jiné Korngoldova Heliana v Deutsche Oper a Marietta v Hamburské státní opeře, Wagnerova Eva v Bavorské státní opeře nebo Bergova Marie v Anglické národní opeře),  Michela ztvární tenorista Aaron Blake (především představitel mozartovských rolí, ale i postav v operách Verdiho a dalších italských autorů). Oba úspěšné hostují na amerických operních scénách i v předních evropských divadlech, včetně Metropolitní opery a operních domů v Berlíně nebo v Mnichově. Leon Botstein vede Americký symfonický orchestr od roku 1992. Dlouhá léta je prezidentem Bard College ve městě Annandale-On-Hudson ve státě New York a vede tamní hudební festival, působil také u Jeruzalémského symfonického orchestru a na Akademii v Grafeneggu v Rakousku. Pohostinská vystoupení ho zavedla i do Mariinského divadla v Petrohradu, k Londýnskému symfonickému orchestru nebo k Filharmonii v Los Angeles. Martinů surrealistickou, současně však mimořádně silně lyrickou operu, komponovanou na sklonku 30. let podle hry Georgese Neveuxe a pohybující se na hranici snů a reality a ve světě doposud uváděnou jen zřídka, považuje Botstein za jedno z mistrovských děl dvacátého století. Se svým American Symphony Orchestra, založeným v roce 1962, cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.


pátek, 22 březen 2019 06:50

V Praze se utkají mladí houslisté a po nich kytaristé

V Praze se ode dneška utkají nejlepší mladí houslisté do 16 let. Od 10 hodin dopoledne začíná Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Koná se už po sedmé a potrvá celý víkend. Na slavnostním zahájení krátce vystoupí Absolutní vítězka loňského 6. ročníku Zlata Semenková. Vstup na celou soutěž je pro diváky zdarma. Porotu povede a záštitu nad celou soutěží udělil Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto. Houslovou soutěž pak brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, ta bude pro diváky také volně přístupná a začíná 4. dubna.


pátek, 22 březen 2019 06:21

V Olomouci má premiéru balet Bajadéra

Moravské divadlo v Olomouci dnes uvede premiéru výpravného baletu Bajadéra. Vytvořili ho společně rakouský skladatel s českými kořeny Ludwig Minkus a francouzská baletní legenda, tanečník a choreograf Marius Petipa. Světovou premiéru měl v roce 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě a spolu s baletem Don Quijote patří k nejuváděnějším titulům zmíněné autorské dvojice. V České republice se Bajadéra zatím dočkala jen dvou uvedení, v Brně a v Praze. Olomoucké inscenace se jako režisér i choreograf ujal Michal Štípa, který odtančil obě předchozí uvedení a má jako choreograf zkušenost s Minkusovým Donem Quijotem, který uvedl loni na podzim v Ostravě. "Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky," vysvětlil Štípa. "Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla." A tam se setkají hlavní hrdinové pohádkového příběhu z Indie, válečník Solor a chrámová tanečnice Nikie. Bude už ovšem na fantazii diváka, jestli toto setkání zasadí do snu, na nebesa, do Solorovy mysli nebo úplně jinam. V Hlavních rolích se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. Solora zatančí sólista olomouckého baletu Paul Oliver. "Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen," popsal Bajadéru po hudební stránce autor nastudování Petr Šumník.


čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.


čtvrtek, 21 březen 2019 06:00

Šéfdirigentem ČNSO je Američan Steven Mercurio

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.


středa, 20 březen 2019 16:26

Pražské jaro: Tři objednávky, tři premiéry

Jana Vöröšová, Jakub Rataj a Šimon Voseček jsou tři současní skladatelé, jejichž díla letos uvede Mezinárodní hudební festival Pražské jaro ve světové premiéře. PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou mladého britského dirigenta Bena Glassberga, vítěze soutěže v Besançonu, uvede na koncertě 19. května orchestrální dílo Hypnos od Šimona Vosečka. Skladba, kterou Jakub Rataj nazval æther, počítá s neotřelou kombinaci smyčcového kvarteta, klavíru, hoboje a těreminu; zazní 24. května. Novinku Jany Vöröšové nazvanou Atlas mraků chystá Saxofonové kvarteto Bohemia na 26. května. Festival s objednávkou oslovil trojici mladých autorů, v jejichž tvorbě se – slovy ředitele Romana Bělora - dnešní svět zrcadlí pokaždé jedinečným způsobem. „Stejně jako mraky, i hudba je podobně mnohovrstevná,“ říká o Atlasu mraků Jana Vöröšová. Tóny saxofonu jsou pro mnohé lidi zatíženy asociacemi na jazzovou hudbu, autorka proto chtěla najít trochu jiný než obvyklý zvuk a předepsala rozšíření souboru o akordeon. Absolventka AMU a Královské konzervatoře v Bruselu nedávno rovněž vyhrála skladatelskou soutěž České filharmonie. Šimon Voseček je skladatel působící od roku 2002 ve Vídni, na mezinárodní úrovni sklízí v poslední době úspěchy zejména díky komorním operám, ale v Praze jeho hudba příliš často nezní. Dílo nazvané Hypnos rozvíjí atmosféru nočních scén jeho zatím poslední opery Hybris z roku 2016. „Hypnos nesleduje konkrétní hudební program, jde spíš o atmosféru někde na hraně vědomí a podvědomí,“ říká skladatel. Svou hudbu popisuje jako spíše konzervativnější. Novodobé techniky instrumentální hry nejsou podle něj nezbytné pro novodobost hudby samotné - takže partitura Hypnos v podstatě nepřináší zásadně jiné technické nároky, než ty, které byly běžné už před rokem 1945. Jakub Rataj je naopak skladatelem, jehož práce přesahuje do světa zvukových instalací a performancí inspirovaných lidským tělem – pohybem, dechem, pulzem a gesty. Právě proto použil ve své skladbě těremin, který i po sto letech vzbuzuje pozornost, protože se ovládá bez doteku, pouze pohybem paží, dlaní a prstů. „Název skladby æther je skrytým věnováním nástroji z roku 1919, původně známému jako ætherphon,“ uvedl. Těremin má mimořádný frekvenční rozsah a charakteristickou zvukovou barvu vzdáleně připomínající lidský hlas. Jedním z prvních skladatelů, kteří pro těremin komponovali, byl Bohuslav Martinů. I jeho hudba na koncertě zazní. - Ještě jednu položku však má koncertní řada soudobé hudby na letošním Pražském jaru: hostování souboru Ensemble Intercontemporain. V Praze byl na festivalu už čtyřikrát, z toho dvakrát dokonce se svým zakladatelem Pierrem Boulezem v roli dirigenta. Tentokrát přiveze úplné novinky - skladbu Bruna Mantovaniho, kterou premiéroval zcela nedávno, a nové dílo Miroslava Srnky vzniklé pro Filharmonii v Los Angeles. V Praze zazní v evropské premiéře.

Foto: Pražské jaro


středa, 20 březen 2019 07:16

Josef Třeštík dramaturgem Pražského jara

Mezinárodní hudební festival Pražské jaro má po několika letech dramaturga. Bude odpovědný za umělecké plánování ročníku 2021 a dalších. Stal se jím Josef Třeštík (38), momentálně dramaturg Symfonického orchestru Českého rozhlasu, který také stál u příchodu Alexandra Liebreicha na post šéfdirigenta tělesa. Od loňska k tomu byl i hlavním dramaturgem Českého rozhlasu odpovědným za studiové natáčení a výběr koncertů natáčených veřejnoprávním rozhlasem. Na Pražském jaru chce dbát na další profilaci festivalu a ovlivňovat jeho směřování, přinášet inspirace, zaostřovat programové kontury, posilovat vztahy mezi jednotlivými koncerty a vytvářet jejich obsah, vyvažovat různé zájmy, které při vytváření programů hrají roli, být v blízkém kontaktu s hudebníky i tvůrci a zajišťovat komunikaci mezi managementem a uměleckou radou festivalu. Josef Třeštík vystudoval skladbu ve třídě Ivana Kurze na Hudební a taneční fakultě AMU v Praze, studoval i na Royal College of Music v Londýně a soukromé lekce absolvoval rovněž u nizozemského skladatele Louise Andriessena. V letech 2008 až 2015 byl hudebním redaktorem Českého rozhlasu Vltava; věnoval se zejména pořadům o soudobé a staré hudbě. Podílel se také na vysílání stanice D dur a opakovaně reprezentoval Český rozhlas na Mezinárodní tribuně skladatelů pořádané Mezinárodní hudební radou. V roce 2017 byl členem poroty rozhlasové a televizní soutěže Prix Italia v Milaně a v roce 2018 členem poroty 2. ročníku skladatelské soutěže pořádané Českou filharmonií. Pražské jaro mívalo jako programového poradce Antonína Matznera, jehož život se uzavřel v roce 2017. V době, kdy byl prezidentem festivalu Jiří Bělohlávek (2006-2017), byla dramaturgie z velké části v rukou umělecké rady a hodně i jeho osobně.


středa, 20 březen 2019 06:10

Akademie Versailles nabídne přednášky i koncert

Začíná Akademie Versailles – mezinárodní interpretační kurzy, které se už potřetí konají v Praze. Letos se budou věnovat francouzské vokální a instrumentální hudbě období baroka. Mladí pěvci a instrumentalisté z České republiky a dalších zemí včetně Francie, Ruska, Polska, Velké Británie, Japonska nebo Portugalska se pak veřejnosti představí na závěrečném koncertu, který se koná v neděli 24. března. Na programu budou díla J.-Ph. Rameaua, A. Campry, J.-N.-P. Royera a dalších a vstup je zdarma. Širší veřejnosti jsou navíc otevřeny i dnešní úvodní přednášky, na kterých umělecký ředitel Centra barokní hudby ve Versailles Benoît Dratwicki a česká muzikoložka Jan Franková popovídají o hudební praxi v Paříži, potažmo ve Francii 18. století. Začínají od půl desáté dopoledne v Galerii HAMU. Účastníky kurzů pak povedou zkušení pedagogové a umělci, mimo jiné francouzská sopranistka Chantal Santon-Jeffery, violoncellista Bruno Cocset, flétnistka Jana Semerádová nebo cembalistka Béatrice Martin. Studenty seznámí se zásadami dobové interpretace, se základy gestiky a barokního tance, deklamace, rétoriky a (v případě zpěváků) také výslovnosti staré francouzštiny. Kurzy připravili pořadatelé festivalu Letní slavnosti staré hudby ve spolupráci s Centrem barokní hudby ve Versailles, Francouzským institutem a Hudební fakultou Akademie múzických umění v Praze. Určené jsou hlavně studentům konzervatoří a vysokých hudebních škol, profesionálům a hudebním pedagogům. KlasikaPlus.cz nabídne postupně rozhovory s protagonisty i ReflexiPlus závěrečného koncertu.


úterý, 19 březen 2019 15:46

Na Klavírním festivalu Firkušného vystoupí Kissin, Hamelin, Rana, Bartoš a Diehl

Klavírní festival Rudolfa Firkušného, podzimní dceřiná akce Pražského jara, soustředí v listopadu v metropoli pět vynikajících pianistů. Vůbec poprvé se českému publiku představí mladá italská klavíristka Beatrice Rana, o níž tisk píše jako o „nejdokonalejší z mladých umělců“ a řadí ji mezi pět klavíristů nové „zlaté éry“. Hrát má Chopina, Albénize a Stravinského. Z hvězd světových pódií figurují ve zveřejněném programu Jevgenij Kissin a Marc-André Hamelin, zástupcem tuzemské scény bude Jan Bartoš, z mladé generace ten asi nejznamenitější. Jazzovou světovou scénu má reprezentovat Aaron Diehl se svým triem… Sedmý ročník přehlídky se koná mezi 17. a 23. listopadem. „Beatrice Rana je pro mě zjevením, protože úroveň její hudební vyzrálosti a technické jistoty je u tak mladého člověka ohromující,“ nechal se slyšet dirigent Antonio Pappano. V roce 2013 si jako dvacetiletá odnesla stříbrnou medaili i cenu publika z prestižní americké Van Cliburnovy soutěže. O dva roky dříve zvítězila v Montrealu. Papano si ji díky tomu vybral pro nahrávku Prokofjevova 2. klavírního koncertu, doprovázejí snímek Čajkovského slavného Klavírního koncertu b moll. Deska se stala senzací, stejně jako první sólové album s Goldbergovskými variacemi J. S. Bacha. To přineslo sólistce ocenění časopisu Gramophone v kategorii Mladý umělec roku 2017 a následně pozvání ke spolupráci s předními dirigenty. V newyorské Carnegie Hall se po březnovém recitálu objeví v červnu jako sólistka Prokofjevova třetího klavírního koncertu. Pod taktovkou Yannicka Nézet-Séguina ji doprovodí The Philadelphia Orchestra. S dirigentem Fabiem Luisim ji pak čeká kompletní provedení Beethovenových koncertů v Curychu… Marc-André Hamelin zahraje na podzim v Praze Skrjabina, Prokofjeva, Feinberga a Schuberta, Kissin bude hrát výhradně Beethovena a Jan Bartoš chystá Kabeláče, Schönberga, Beethovena, Schumanna a Chopina.


úterý, 19 březen 2019 06:48

José Cura zazpívá Praze životní role

José Cura příští týden zazpívá své životní operní role v Praze. Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK ho pozval hned na dva koncerty, a to v úterý a ve čtvrtek 26. a 28. března. José Cura proslul nejen jako světově uznávaný tenorista, ale také jako dirigent a skladatel. Ve všech těchto rolích se už v Praze s FOKem představil v rámci jeho třísezónní rezidence, která přinesla devět společných projektů. Tentokrát se ale rozhodl zpívat výběr ze svých nejoblíbenějších operních rolí. Zazní tak árie z Verdiho Otella, Leoncavallových Komediantů, Saint-Saënsovy Samsona a Dalily a Brittenova Petera Grimese. „Když jsem byl osloven, abych vytvořil program koncertu z úryvků pro mě nejvýznamnějších postav, první věc, kterou jsem udělal, byl seznam mých milovaných rolí. Přitom jsem si uvědomil, kolik jich je! Ten seznam byl příliš dlouhý na to, aby zazněl během jednoho večera… Rozhodl jsem se tedy vybrat ty, které měly přelomový význam v mé kariéře, a seřadil jsem je historicky,“ doplnil José Cura. Spolu s José Curou vystoupí také Pražský filharmonický sbor se sbormistrem Jakubem Zichou a taktovky se ujme Kanaďan Jacques Lacombe, toho času šéfdirigent Opery v Bonnu a Orchestre symphonique de Mulhouse. „Jako jeden z mála má všechny čtyři zmiňované opery, jak se říká, v malíku,“ dodává dramaturg FOK Martin Rudovský.


pondělí, 18 březen 2019 06:55

Smetana v roce 2024 v Ostravě kompletně

Dvousté výročí narození Bedřicha Smetany chce Národní divadlo moravskoslezské za pět let oslavit kompletním uvedením všech jeho osmi dokončených oper. Smetanovský operní cyklus Ostrava 2024 bude součástí Roku české hudby. Mezi roky 2014 a 2024 by se tam měla Smetanova operní díla postupně objevit v nových inscenacích všechna. Zatím se tak stalo s operami Čertova stěna, Braniboři v Čechách a Tajemství. Od roku 2021 mají přijít na řadu Hubička, Dvě vdovy, Dalibor, Prodaná nevěsta a ve speciálním uvedení Libuše. Od března do května 2024 by se pak všech osm děl mělo zahrát v kompletní sérii, a to celkem dvakrát. Ambicí pořadatelů je získat také pro některé z inscenací zahraniční koproducenty a dostat tak českého klasika na repertoár jiných evropských operních domů. Ostravská opera uvedla cyklus Smetanových oper v letech 1924 a 1956 a naposledy pak roku 1984. V té tobě mělo cyklus oper Bedřicha Smetany na programu také pražské Národní divadlo. Od té doby se o něj nepokusilo už žádné divadlo. 


pondělí, 18 březen 2019 06:30

Synovec J. Carrerase diriguje v Pardubicích

Synovec Josého Carrerase a známá italská sopranistka ode dneška jako hosté v Pardubicích - Komorní filharmonie Pardubice pozvala na své březnové abonentní koncerty hosty z jihu Evropy. S orchestrem vystoupí známá rodačka z Bellarie Gladys Rossi a významný španělský dirigent David Gimenéz Carreras, který s pardubickými filharmoniky doprovodil v roce 2016 v tamní aréně svého strýce Josého Carrerase. Dnešní, zítřejší a středeční abonentní koncerty nesu podtitul Temperament jižní Evropy a zazní na nich árie z oper Náměsíčná Vincenza Belliniho, Carmen Georgese Bizeta, Romeo a Julie Charlese Gounoda a výběr ze Sicilských nešpor a Traviaty Giuseppe Verdiho. Hudba Georgese Bizeta navíc vyplní i druhou půlku po přestávce, kdy zazní jeho Symfonie č. 1, která je zajímavá hned ze dvou důvodů. „Tím prvním je její umělecká hodnota a mistrovsky vypracovaná partitura, tím druhým fakt, že je dílem teprve sedmnáctiletého autora! Je známo, že osud Bizetovi nedopřál zažít úspěch Carmen (dočkal se pouze její premiéry, která propadla), ani provedení této symfonie. Celé generace vůbec netušily, že existuje. Byla objevena osmdesát let po svém vzniku. Teprve v roce 1935 byla provedena na pařížské konzervatoři jako rarita – studijní práce autora slavné Carmen. Sklidila však takový ohlas, že se stala jako zcela svébytné dílo trvalou součástí koncertních pódií celého světa,“ říká k Bizetově symfonii dramaturg orchestru Bohuslav Vítek. Všechny koncerty se konají tradičně v Sukově síni Domu hudby v Pardubicích od půl osmé večer, ve středu navíc diváci můžou přijít zdarma na setkání s umělci - Introdukce začne hodinu před koncertem, tedy v půl sedmé v Malém sále.


pondělí, 18 březen 2019 00:45

Opera Sternenhoch Ivana Achera má Cenu divadelní kritiky

Cenu divadelní kritiky za hudbu roku získal v neděli Ivan Acher, autor opery Sternenhoch napsané na motivy groteskního romaneta Ladislava Klímy Utrpení knížete Sternenhocha. Dílo se hraje od loňského jara na Nové scéně Národního divadla v Praze, a to v esperantu. Dirigentem je Petr Kofroň, režisérem Michal Dočekal. Za cenami, o nichž rozhodovalo na osmdesát kritiků, stojí časopis Svět a divadlo. Opera už dříve získala také titul Inscenace roku 2018 v anketě Divadelních novin, podle kterých je „správně ujetá výtvarně, režijně i choreograficky“. Recenzenti o ní psali jako o „vrcholu dramaturgického směřování první operní scény“ v posledních letech nebo obdobně jako o „velké chvíli Opery Národního divadla“. Uznání získali v tisku za účinkování v tomto titulu také zpěváci a herci - Vanda Šípová, Sergej Kostov a Tereza Marečková. Právě Marečková, čtyřiadvacetiletá herečka, zpěvačka a muzikantka, obdržela v neděli Cenu divadelní kritiky jako Talent roku 2018. Ivan Acher, šestačtyřicetiletý básník, výtvarník a skladatel,  napsal operu Sternenhoch na vlastní libreto. Jeho hudba podle jednoho z kritiků „kongeniálně vystihuje ducha Klímovy prózy“. Na inscenaci se podílejí také choreografka Lenka Vagnerová, autorka kostýmů Eva Jiřikovská, za světelný design Eva Hamouzová a s nimi scénograf Marek Cpin, který letos obdržel Cenu divadelní kritiky za scénografii. Opera Sternenhoch byla v Cenách divadelních kritiků nominována také na Inscenaci roku a na Nejlepší poprvé uvedenou českou hru roku. Podle dramaturgie Národního divadla expresionistický charakter díla Ladislava Klímy a „celé téma fiktivního deníku plného vražd a snů o nich, tlachání i vysokého filozofování pětiúhelníku hlavních postav“ přímo vybízí k využití školených hlasů v elektronické kompozici, která nicméně "i přes experimentální přístup tak úplně neopouští pole historické hudby". Acher kombinuje pro nové zvukové výsledky sampling, čistou elektroniku i reálné nástroje. Ocenění se od roku 1992 udělovala pod názvem Ceny Alfréda Radoka, jako Ceny divadelní kritiky figurují pět let.


neděle, 17 březen 2019 07:20

Camerata 2018 připomene G. Kleina a B. Martinů

Komorní soubor Camerata 2018 pokračuje v nové sérii koncertů, dnes od půl osmé přichystal už čtvrtý program v sále Martinů Lichtenštejnského paláce na pražské HAMU, ve kterém dramaturgicky navazuje na předešlé večery. Tentokrát připomene letošní jubilea skladatelů Gideona Kleina (100 let od narození) a Bohuslava Martinů (60 let od úmrtí). Z díla Gideona Kleina vybrali Smyčcové trio, které je jeho posledním dílem. Dokončil o v koncentračním táboře Terezín devět dní před transportem do Osvětimi. Z bohatého odkazu Bohuslava Martinů to budou jeho Tři madrigaly pro housle a violu. Kromě toho zazní také skladba pro méně obvyklé nástrojové obsazení – Kvartet pro anglický roh a smyčce francouzského skladatele Jeana Françaixe. A z díla Wolfganga Amadea Mozarta pak Kvintet pro hoboj a smyčce c moll. Soubor Camerata 2018 založil a jeho uměleckým vedoucím je hobojista a dirigent Vojtěch Jouza. Zaměřuje se na interpretaci komorní hudby v různých nástrojových sestavách s akcentem na tvorbu skladatelů dvacátého století. Členy souboru jsou hráči České filharmonie a také renomovaní sólisté a komorní instrumentalisté.


neděle, 17 březen 2019 06:54

Studenti JAMU nastudovali operu Domenica Cimarosy

Studenti z Brna chystají italskou operu v originále. Premiéra bude 24. března na scéně univerzitního Divadla na Orlí. Nad společnou prací se sešli mladí divadelníci z hudební i divadelní fakulty Janáčkovy akademie múzických umění z oborů zpěv, režie, scénografie, světelný design a hudební produkce. Vybrali si dvouaktovou operu buffa italského skladatele Domenica Cimarosy Tajné manželství z 18. století. Libreto napsal Giovanni Bertati a popsal v něm reálné životní situace, často s milostnou zápletkou. Diváky vtáhne do prostředí, kde každý něco skrývá. Příběh postupně odhaluje tajemství jednotlivých postav, kteří měli tajnou svatbu. Dirigovat bude Ital Damiano Binetti. Režisérka Kateřina Reichová doplnila jednoduchou scénu projekcemi. Soudobé kostýmy ji zas ukotvují do 21. století.


sobota, 16 březen 2019 13:46

Víkend v Pardubicích: Hradišťan, Katta a liberecká Bohéma

Mezinárodní festival Pardubické hudební jaro nabídne teď o víkendu operu i kombinovaný program hudebních dialogů. Dnes večer vystoupí v Ideonu Pardubice Jiří Pavlica se svým Hradišťanem a varhanice, zpěvačka a skladatelka Katta. Společně připravili program inspirovaný návraty ke kořenům evropské kultury, ale také rozvinutý do soudobých hudebních a filozofických kontextů. V neděli pak zazní ve Východočeském divadle slavná italská opera, Pucciniho Bohéma v podání libereckého operního souboru Divadla F. X. Šaldy. Osvědčený tandem dirigenta Martina Doubravského a režisérky Lindy Keprtové ztvárnil inscenaci představující hudební směr, který se odvrací se od romantických klišé směrem k realitě. Scénu tvoří reprodukce obrazů skutečné francouzské bohémy, impresionistů Maneta, Moneta či Renoira. V Hlavních rolích se představí Paolo Lardizzone jako Rodolfo, Lívia Obručnik Vénosová jako Mimi, Csaba Kotlár jako Marcello a Vanda Šípová jako Musetta. Představení doprovází také dětský pěvecký sbor Severáček pod vedením sbormistryně Silvie Pálkové. Liberecký operní soubor zároveň uzavře celý festival, a to 5. května Epilogem, v rámci kterého přiveze slavnou operu Thaïs Julese Masseneta. Tato inscenace zazářila na Festivalu Opera 2017 - bienále, které od roku 1993 pořádá Jednota hudebního divadla. Získala cenu kritiků za nejlepší inscenaci a Lívia Obručník Vénosová cenu za mimořádnou interpretaci role 


sobota, 16 březen 2019 06:22

Koncert s moravským vínem

Brněnský Besední dům bude dnes večer dějištěm tak trochu „jiného“ koncertu. Soubor historických nástrojů Czech Ensemble Baroque pod taktovkou Romana Válka chystá Tafelmusik – hudbu spojenou s pochutinami. Na programu jsou dvě symfonie Josepha Haydna a dvě symfonie v Evropě tehdy působících českých rodáků Františka Xavera Richtera a Antonína Neumanna. A protože koncert chce ukázat, že vážnou hudbu je možné s úspěchem prezentovat i uvolněně a s nadhledem, tak bude během večera možné ochutnat nejlepší vína moravských vinařů. Původním účelem Tafelmusik, hudby k tabuli, bylo obstarat hudební kulisu. Czech Ensemble Baroque však slibuje, že v tomto případě opravdu nepůjde o „podřadné konvenční kusy hrané za plentou druhořadými muzikanty“.


pátek, 15 březen 2019 13:59

Renée Fleming zazpívá v létě v Praze k výročí sametu

Americká sopranistka Renée Fleming věnuje v létě v Praze mimořádný pěvecký koncert letošnímu podzimnímu třicátému výročí sametové revoluce. Na programu mají být Dvořák, Puccini, Händel, Schubert, Lehár, Flotow a další autoři. Světoznámou pěvkyni s českými kořeny doprovodí 9. července ve Smetanově síni Obecního domu Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK s dirigentem Ellim Jaffem, někdejším žákem Leonarda Bernsteina a dlouholetým hostem Pražských symfoniků. Během večera zazní árie z oper a operet a muzikálové písně. Renée Fleming před lety v Praze zpívala se stejným tělesem prezidentu Václavu Havlovi. Koncert bude prvním z projektů, které FOK věnuje jubileu událostí z listopadu 1989. Sopranistka v roce 2017 oficiálně ukončila dlouholetou kariéru v Metropolitní opeře v New Yorku, kde mimo jiné ztvárňovala také Dvořákovu Rusalku. Nadále však zpívá a vystupuje na koncertech po celém světě. Je nejen držitelkou ceny Grammy, ale také nejvyššího uměleckého ocenění v USA – National Medal of Arts, které jí předal v roce 2013 prezident Barack Obama. Letos v únoru oslavila šedesátiny. Čtěte zde


pátek, 15 březen 2019 06:52

V neděli začíná Hommage à Alfred Brendel

Od neděle do úterý se v Rudolfinu koná minifestival věnovaný Alfredu Brendelovi, světoznámému rakouskému pianistovi, rodáku z Loučné nad Desnou na Šumpersku. V Praze umělec představí své knihy, bude přednášet o interpretaci Mozarta a nabídne mistrovský kurz s českým souborem Trio Incendio. Studijní skladbou je Schubertovo Klavírní trio č. 1. Koncertní kariéru završil Alfred Brendel 18. prosince 2008 s Vídeňskými filharmoniky, ale i nyní, v 88 letech, je ještě stále činorodou osobností s širokým záběrem zájmů. V rámci setkání vystoupí francouzský komorní soubor Quatuor Diotima, který do Prahy jede na osobní pozvání Alfreda Brendela. Čtveřice připravila na pondělní a úterní večer postupné souborné provedení smyčcových kvartetů Bély Bartóka a v české premiéře uvede v pondělí pozdě večer v Rudolfinu skladbu Future Family od Miroslava Srnky. Pianista Brendel se po šedesát let soustavně věnoval skladatelům středoevropského kulturního prostoru od Bacha přes Schuberta, Liszta až po Schönberga. Jako první na světě nahrál v 50. a 60. letech kompletní Beethovenovo dílo.  Praha mu bude naslouchat a složí mu poklonu. Mezinárodní institut a festival Prague Music Performance, který minifestival pořádá, založili  v roce 2010 Zenon Fishbein z Manhattan School of Music v New Yorku a český pianista Jan Bartoš. Brendel, u něhož Bartoš také studoval, patří k nejpozoruhodnějším postavám hudebního světa druhé poloviny 20. a počátku 21. století. Je znám i svým smyslem pro absurditu a specifický humor.


pátek, 15 březen 2019 06:30

Kasárna Karlín chystají letní koncerty s PKF

Kulturní centrum Kasárna Karlín oslaví dva roky existence a chystají sérii open air koncertů s PKF - Prague Philharmonia. Bude jich šest, večerní od 19. do 23. června a odpolední v sobotu 22. června. Taktovky se ujme představitel mladé a úspěšné dirigentské generace Jiří Rožeň, který s PKF debutoval na Pražském jaru v roce 2016. „Jsem velice rád, že se nám podařilo získat ke spolupráci právě dirigenta Jiřího Rožně, který stojí na prahu mimořádné mezinárodní kariéry a v budoucnu o něm určitě ještě uslyšíme,” dodává ředitel PKF - Prague Philharmonia Radim Otépka. V sezóně 2019–2020 už má Jiří Rožeň potvrzena angažmá s Královskou filharmonií v Londýně, Královskou filharmonií v Liverpoolu, Orchestre national de Belgique a Orchestre national du Capitole de Toulouse. Ke karlínským večerům dodává: „Projekt Kasárna Karlín se mi zdá být velice záslužný a zajímavý. Myslím si, že je enormně důležité přinášet hudbu širšímu okruhu posluchačů.” Koncerty zahájí předehra k opeře Don Giovanni Wolfganga Amadea Mozarta, naváže fantazijní Rapsodie-koncert pro violu a orchestr českého skladatele Bohuslava Martinů, která vznikla v roce 1952 v emigraci v New Yorku. Sólistou bude Stanislav Svoboda, zakládající člen PKF. A večer pak zakončí Beethovenova Symfonie č. 7 A dur, kterou Wagner pro její extatičnost překřtil na „Apoteózu tance“. Jednotícím prvkem programu je přitom spojení s Českem – premiéra Dona Giovanniho proběhla v dnešním Stavovském divadle, ve skladbě Bohuslava Martinů je patrná nostalgie po vlasti, kam se mu  v roce 1948 navždy uzavřel přístup, a na Sedmé symfonii začal Beethoven pracovat během lázeňského pobytu v Teplicích. K příležitosti druhého výročí Kasáren Karlín se kromě koncertů otevře i výstava, která bude jako první mapovat minulost, přítomnost i budoucnost areálu. Představí zážitky a příběhy vojáků a dalších, kteří je dříve využívali, také současnou podobu prostor i možnosti dalšího využití objektu. Kasárna Karlín fungují od června 2017 a nabízejí koncerty, výstavy, kino, divadelní představení, konference, dětské dílny i speciální dětské projekce. Náměstí se navíc od června do září mění v letní kino, v zimě pak ve veřejné kluziště.


čtvrtek, 14 březen 2019 07:10

Konzervatoristé zahrají doma a v Norimberku

Symfonický orchestr Pražské konzervatoře vystoupí dnes večer za řízení Miriam Němcové v domovském sále v areálu školy a v pátek se stejným programem pohostinsky v síni Heilig-Geist Saal v Norimberku. Spoluúčinkují mezzosopranistka Monika Machovičová a houslistka Marie Hasoňová. Na programu je Předehra ke Snu noci svatojánské od Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, árie z Mozartových a Rossiniho oper, Wieniawského Fantazie Faust, Smetanova symfonická báseň Vyšehrad a první, druhý a osmý z Dvořákových Slovanských tanců. Už nyní studenti vědí, že je 28. března večer čeká doma v Koncertním sále školy Výroční koncert Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách. Účinkují komorní soubory a Symfonický orchestr Pražské konzervatoře. Program vyvrcholí opět Vyšehradem a třemi ze Slovanských tanců Antonína Dvořáka, někdejšího ředitele školy. Jednota založila pro praktické naplnění myšlenek svého prohlášení konzervatoř a více než sto let, až do konce roku 1918, ji sama financovala a řídila. Po Jednotě pro zvelebení hudby v Čechách převzal finanční zajištění chodu Pražské konzervatoře hned po vzniku Československa stát. Úkolem a hlavním cílem soukromého sdružení, nově obnoveného v roce 2010, zůstává veřejná podpora hudby a umění. A k tomu patří - stejně jako před dvěma sty lety - všestranná podpora studentů konzervatoře v mnoha formách a podobách. Umožňují ji dary a příspěvky právnických a fyzických osob, členské příspěvky, dotace a granty i příjmy z pořádaných akcí. Připomínka 200. výročí ustavení Jednoty pro zvelebení hudby v Čechách byla v roce 2010 událostí, na které se shromáždilo mnoho potomků šlechtických rodin, které u této myšlenky v roce 1810 stály.


čtvrtek, 14 březen 2019 06:52

Pražský filharmonický sbor dnes sólově

Pražský filharmonický sbor pravidelně vystupuje s předními tělesy, kromě toho ale pořádá dvakrát ročně i své pravidelné a cappella koncerty - ten jarní se koná právě dnes v kostele sv. Šimona a Judy. Nabídne díla Petra Ebena, Carla Orffa a Antona Brucknera pod vedením hlavního sbormistra Lukáše Vasilka. Jaké sólisté vystoupí varhanice Daniela Valtová Kosinová a sólisté České filharmonie: harfistka Jana Boušková a trombonisté Lukáš Moťka, Karea Kučera a Břetislav Kotrba. Lukáš Vasilek dodává: „Naše sólové koncerty jsou oblíbené a posluchači si k nim našli cestu. Zpívání a cappella je vrcholem sborového umění a je nejobtížnější. Žádá si dobře ovládnutou techniku rovného a kultivovaného zpěvu, bezchybné slyšení, sebekázeň a empatii vůči celku. Jsem hrdý na současné členy PFS, oni to dokážou, a to ještě takovým způsobem, že je publikum nadšeno.“ V první polovině koncertu zazní sborový cyklus Řecký slovník, kde si Petr Eben pohrál s pojmy, které charakterizují lidské vlastnosti a vášně. V každé z devíti částí zaznívá vždy jen jedno, maximálně dvě slova libozvučné řečtiny, „řeči bohů“. V tomto díle se představí ženská část PFS. Druhá skladba Sunt lacrimae rerum (Věci mohou plakat) Carla Orffa je naopak pro mužské hlasy a cappella. Část koncertu po přestávce pak bude věnována dílům Antona Brucknera pro sbor a cappella nebo v doprovodu sólistů. Pražský filharmonický sbor má za sebou čtyři-a-osmdesátiletou historii, vystupuje s prestižními tělesy a dirigenty mezinárodní hudební scény a patří mezi nejvyhledávanější evropské profesionální pěvecké sbory. Lukáš Vasilek je jeho hlavním sbormistrem od roku 2007.  


středa, 13 březen 2019 14:10

Jiří Kylián se stal členem francouzské Akademie krásných umění

Tanečník a choreograf Jiří Kylián byl právě slavnostně uveden do křesla francouzské Akademie krásných umění. Přijetí cizince za člena této instituce je přitom ojedinělou událostí. Pyšnit se takovou společností může jen několik zahraničních osobností múzických a výtvarných umění. Z původem českých umělců se členem v roce 1835 stal skladatel a hudební pedagog Antonín Rejcha, pozdější ředitel Pařížské konzervatoře a učitel Hectora Berlioze, Franze Liszta, Césara Francka nebo Charlese Gounoda. Jiří Kylián se navíc stává nejen členem, ale prvním nositelem této pocty ve svém oboru - vzhledem k významu jeho díla totiž navrhla akademie vznik nové, osmé kategorie: choreografie. Až dosud mělo členství Akademie krásných umění sedm kategorií: Architektura, Film a fotografie, Grafika, Hudba, Malířství, Sochařství a Kategorie nezávislých členů.V oboru tance se jinak jako jediní stali Kyliánovými předchůdci Marcel Marceau a Maurice Béjart. V rámci ceremoniálu také převezme meč, který symbolizuje danou profesi a je určený výlučně k obraně umění a kultury. Jiří Kylián stál před nelehkým úkolem navrhnout vlastní meč, který by zosobňoval tanec a choreografii. Zvažoval řadu možností, až natrefil na sošku tanečnice, která vypadá jako od Matisse nebo Picassa, ale ve skutečnosti pochází z Egypta z doby před 5500 lety, je tedy starší než pyramidy a hieroglyfy. Tanečnice má ptačí hlavu a její ruce připomínají křídla. V oficiální zprávě Akademie krásných umění Kylián uvedl, že: „...význam a důležitost tohoto obřadu spočívá v tom, že umění choreografie je povýšeno na novou úroveň. Proto jsem se rozhodl, že ptačí tanečnice bude stát na křídlech, která ji ponesou vstříc novým dobrodružstvím.“ Meč pak podle jeho návrhu vyrobil holandský mistr kovář Dave Wijngaarden. Académie des beaux-arts, tedy Akademie krásných umění, byla založena roku 1816 a spadá pod Académie francaise. Jiří Kylián se narodil v roce 1947. Vystudoval Pražskou konzervatoř a Královskou baletní školu v Londýně. V roce 1968 začal působit v Německu ve Stuttgartském baletu pod vedením Johna Cranka. V roce 1973 přijal angažmá v Nizozemském tanečním divadle (Nederlands Dans Theater) v Haagu jako hostující choreograf, v roce 1975 tam byl jmenován uměleckým ředitelem a v této funkci působil až do roku 1999. Mezinárodní uznání získal v roce 1978 s choreografií Sinfonietta vytvořenou na hudbu Leoše Janáčka. Věhlas ve světě nadále rostl díky takovým dílům jako Žalmová symfonie(1978), Zapomenutá země (1981), Svadebka (1982), Stamping Ground (1983) a Dítě a kouzla (1984). Je nositelem řady cen a vyznamenání zejména zahraničních. V roce 1997 mu prezident Václav Havel udělil Medaili Za zásluhy I. stupně, v roce 2000 mu Akademie múzických umění v Praze udělila titul doctor honoris causa a české ministerstvo kultury cenu Artis Bohemiae Amicis. V roce 2013 se stal laureátem Ceny Antonína Dvořáka. Příležitost seznámit se hlouběji s jeho dílem přinese retrospektivní multimediální výstava Celebrating Kylián! - od 5. do 10. června v jedné z budov Národního divadla na náměstí Václava Havla.


středa, 13 březen 2019 06:50

Helbock, Lethiec v Mařatkovi, Schmitt a Rožeň v Brně

Besední dům ožije ode dneška až do pátku pozoruhodnými koncerty v režii Filharmonie Brno. Dnes  se představí David Helbock, jeden z nejosobitějších evropských jazzových pianistů, proslulý vynikající technikou i originálními nápady. Pyšní se mnoha cenami pro sólové jazzové klavíristy i pochvalnými recenzemi za své nahrávky. Jeho skladby jsou inspirovány perskými bajkami, řeckou mytologií i příběhy podstatně modernějšími, například Star Wars. Čtvrteční a páteční večer pak diváky přenese do Paříže, která je pojítkem programu s názvem Paris, Paris. Nejprve zazní Mozartova Pařížská symfonie z roku 1778. Na svou dobu byla zkomponována pro nebývale rozsáhlý orchestr s dřevěnými nástroji obsazenými po dvou (vůbec poprvé se v Mozartově symfonii objevují klarinety, byť střídmě využité). Následuje klarinetový koncert Luminarium z pera Kryštofa Mařatky, autora usazeného v městě nad Seinou. „Skladba je jakousi stručnou antologií, která se inspiruje hudebními projevy různých oblastí na Zemi. Je to kaleidoskop harmonií a zvuků z celého světa,“ vysvětluje autor. Koncert provede klarinetista Michel Lethiec, pro kterého byl napsán. Po přestávce pak vystoupí jeden z nejoceňovanějších světových varhaníků Christian Schmitt, který pravidelně spolupracuje se známými dirigenty a sólisty, jako jsou třeba Sir Simon Rattle, Phillipe Herreweghe, Jakub Hrůša, Marek Janowski, Manfred Honeck nebo Magdalena Kožená. Zahraje Varhanní symfonii č. 3 pařížského pozdně romantického autora Charlese-Marii Widora. Oba večery řídí mladý a mezinárodně uznávaný dirigent Jiří Rožeň. Ve čtvrtek i pátek je před koncerty připraveno neformální setkání s ním i s Kryštofem Mařatkou, který zájemcům představí svoje dílo. Koná se od 18.15 do 19.00 v ředitelském salonku Besedního domu. Kvůli omezené kapacitě je potřeba přihlásit se na adrese Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..


středa, 13 březen 2019 06:20

18. března se otevírá Smetanova síň

Už jen tento týden bude uzavřená Smetanova síň Obecního domu v Praze. V pondělí 18. března se znovu otevře po zhruba měsíční odstávce, kterou zavinil pád štuku ze stropu u centrální vitráže na stropě. Restaurátoři v ní opravili uvolněný ozdobný plech kolem středové vitráže a přiléhající štukové římsy.Proto bylo nutné místo důkladně prozkoumat a zjistit stav ostatní výzdoby. Aby mohli odborníci strop prozkoumat, museli postavit 18 metrů vysoké lešení. Vedení Obecního domu ho zároveň využilo i k tomu, že nechalo vyčistit jinak nepřístupná místa v centrální části stropu a sochařské výzdoby u zakončení lóží v prvním patře. Zasahoval i dron, díky kterému odborníci preventivně prozkoumali i ty ozdobné prvky stropní konstrukce, pod kterými lešení přímo nestálo. Malby stropních výplní a nástěnné obrazy jsou dílem Karla Špilara. K plastické výzdobě sálu patří štukové skupiny Vyšehrad a Slovanské tance po stranách pódia od Ladislava Šalouna.

 


úterý, 12 březen 2019 16:22

Českolipský koncert Jany Bouškové přesunut na duben

Českolipský kruh přátel hudby přesouvá dnešní koncert Jany Bouškové na 2. duben a také na jiné místo. Důvodem je drobná zdravotní indispozice. Koncert se měl původně konat v Centru textilního tisku, náhradní termín si ale vyžádal i jiné prostory, takže bude v kostele Mistra Jana Husa v České Lípě. Zakoupené vstupenky zůstávají v platnosti a protože je kostel větší, bude v nejbližších dnech zahájen doprodej vstupenek. Jana Boušková přiveze v úpravě pro harfu tři první symfonické básně Smetanova cyklu  Má vlast, úpravu Dvořákovy Americké suity, kterou premiérovala v Chicagu, a v úvodu koncertu představí také skladbu Karla Černického, významného místního umělce. Narodil se v roce 1816 v Sedlci a od roku 1844 působil v České Lípě jako ředitel kůru a varhaník. Stal se nositelem zlaté medaile za zásluhy. Jeho život se uzavřel v České Lípě v roce 1885. Podrobnosti o koncertu čtěte ZDE.


úterý, 12 březen 2019 07:18

Collegium 1704: Březen s Händlem, dnes v Praze

Celý březen tráví Collegium 1704, Collegium Vocale 1704 a jejich umělecký vedoucí Václav Luks s oratoriem Georga Friedricha Händela Izrael v Egyptě. V sobotu dílo poprvé provedli v Budapešti, dnes je přednesou v Praze v Rudolfinu a do konce měsíce ještě oratorium představí ve středu v Drážďanech, v pátek ve Versailles a příští neděli 24. března v Heidelbergu. Oratorium Izrael v Egyptě se odehrává na pozadí biblických textů, Händel v něm ale nechal plně rozvinout svou fantazii a rozehrál hudební zvukomalbu. Charakteristické jsou rozsáhlé a nesmírně rafinované sborové plochy plné kontrastů a vokální virtuozity. Jako sólisté účinkují sopranistky Hannah Morrison a Lenka Cafourková, altista Benno Schachtner, tenorista Krystian Adam a basisté Tomáš Král a Jaromír Nosek. Velkému dílu Georga Friedricha Händela se Collegium 1704 věnovalo už loni a mimořádný projekt završí v těchto týdnech. Vyjde totiž nahrávka oratoria Mesiáš, které se v tuzemsku příliš neuvádí. Václav Luks ji pořídil  v minulé koncertní sezóně v Rudolfinu, jde o první český kompletní záznam tohoto významného díla, navíc autenticky s replikami historických hudebních nástrojů. Collegium 1704 tak navazuje na předchozí mezinárodně uznávaná CD, například Bachovu Mši h moll nebo Zelenkovu Missa Divi Xaverii.