515522989673d9bf0d28fk

„Baladická opera ihned vyvolala velkou pozornost. Nejen jako první nová anglická opera, ale jako mezinárodně srozumitelné, nadčasové, mimořádně působivé hudební divadlo.“

„Brittenova opera je sociálním dramatem, ale ne v prvním plánu. Víc je básní. O lidských osudech, o těžkosti žití… a hodně o moři.“

„Sympatické je, že se David Radok noblesně vyhnul možným náznakům, že rybář své učedníky zneužíval.“

Brittenova opera Peter Grimes se hrála v Brně hned dva roky po světové premiéře. Příští rok to bude už pětasedmdesát let. V Praze byla na programu před čtyřiceti lety. Do třetice teď její návrat před české publikum dostal tu nejlepší možnou podobu. Jednu z nejúžasnějších oper dvacátého století, temný příběh z rybářského městečka na anglickém pobřeží, vypravil režijně a scénograficky David Radok a hudebně Marko Ivanović. Exkluzivní inscenace, která měla v sobotu premiéru, se bude hrát jen několikrát; ale tím spíše je to počin, který svou ojedinělostí i vydařeností může vejít do tuzemské divadelní historie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1000

Národní divadlo Brno zve na premiéru Brittenovy opery Peter Grimes, která se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 9. října, nezvykle už od 18 hodin. Dílo mělo svou československou premiéru právě v Brně, a to v červnu roku 1947. Nyní se vrací po téměř pětasedmdesáti letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stalo dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Dále jsou obsazeni Jana Hrochová, Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Svatopluk Sem, Jitka Sapara Fischerová, Jan Šťáva, Jiří Hájek, Vít Nosek, Petr Levíček, David Nykl a další. Opera bude letos na programu ještě 13., 16. a 26. října a pak 2. prosince.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
117

„Csaba Kotlár se pro roli Oněgina hodí svým atraktivním zevnějškem, věkem i hlasovými dispozicemi.“

„Jana Šrejma Kačírková postavila v roli Taťány další ze svých pozoruhodných jevištních kreací.“

„Moc dobrým tahem inscenátorů byl Gremin Josefa Kovačiče. Měkký, kultivovaný bas, s citem pro plynulost frázování, až delikátně kulatého charakteru a krásně znělých hloubek.“

Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla ve dvou premiérách – 1. a 2. října 2021 – Čajkovského slavné operní dílo Eugen Oněgin na Puškinův text. Lyrické scény na text podle A. S. Puškina, jak zní přesný název v partituře, nastudoval hudebně dirigent Martin Peschík, režisérem inscenace je Lubor Cukr, scénu a kostýmy realizoval David Janošek. Důležitou choreografii v tomto skvostném díle obstarala Lucie Mertová. Sborové scény nastudoval sbormistr Martin Veselý. Představení proběhla ve dvou rovnocenných, za sebou jdoucích premiérách. Pro reflexi jsem zvolil druhou premiéru dne 2. října 2021.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
102

Českobudějovické Jihočeské divadlo připravilo dvě nová taneční i operní představení. V DK Metropol se už zítra odehraje taneční divadlo z dílny Petra Zusky a Štěpána Benyovszkého s názvem Rádio Svobodná Bystrouška. V pátek 1. října se bude na stejném místě konat premiéra Čajkovského opery Evžen Oněgin a Mozartova opera Così fan tutte bude uvedena v Jihočeském divadle ve čtvrtek 14. října. Tam také tanečníci v sobotu 30. října vystoupí v premiéře inscenace s názvem 3+1.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

100 Mikulovský Amfiteátr ožije ve čtvrtek 12. srpna od 19 hodin operou Carmen Georgese Bizeta. Přijede tam soubor opery Národního divadla Brno se sólisty Václavou Krejčí Houskovou v roli Carmen, Peterem Bergerem, který bude zpívat Dona Josého, Jana Šrejma Kačírková ztvární Micaëlu, Roman Hoza Escamilla, Zunigu David Nykl, Frasquitu Martina Mádlová, Mercédés Jitka Klečanská a Remendado s Dancaïrem budou patřit Zoltánu Kordovi a Tadeáši Hozovi. Operu režijně nastudoval Tomáš Pilař, hudebně pak Ondrej Olos. Inscenace měla v Janáčkově divadle v Brně premiéru v roce 2016. Opera bude uvedena ve francouzském originále s českými, anglickými a německými titulky. Více informací naleznete zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus

900 Kytarista Lubomír Brabec končí s pořádáním abonentního cyklu "Pražské hudební večery". Pomyslné žezlo předal svému kamarádovi, houslistovi Pavlu Šporclovi, který bude v Pražských hudebních večerech pokračovat. První sezóna pod jeho vedením nabídne celkem sedm koncertů, první 5. října.  Vystoupí na nich kromě Pavla Šporcla držitelka tří Cen Thálie, sopranistka Jana Šrejma Kačírková, herečka a zpěvačka Bára Šporclová Kodetová, kytarista a skladatel Lukáš Sommer, akordeonista Vojtech Szabo, M. Nostitz Quartet a na závěrečném koncertu pak oba hlavní protagonisté, Lubomír Brabec a Pavel Šporcl. Pražské hudební večery se konají v Praze už třicet let, zejména v Anežském klášteře, Španělské synagoze a v kostele sv. Šimona a Judy, některé významné koncerty pak v Rudolfinu a v poslední době také v Profesním domě UK MFF na Malostranském náměstí. Za tu dobu nabídly divákům více než dvě stě dvacet programů. Vystoupili s nimi renomovaní domácí umělci i mladí úspěšní interpreti, vítězové mezinárodních soutěží, a také některé osobnosti populární hudby.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1

„Josef Špaček se blýskl neuvěřitelným gejzírem oslnivé, a přesto skromné virtuozity.“

„Bolero, proslulé variace těžící ze sugestivně opakované rytmické figury, bylo tím nejlepším možným vrcholem vděčně sestaveného večera.“

„Úplnou tečku za posledním koncertem pak jako logický přídavek udělala píseň Granada, při níž se sešli na pódiu všichni tři pěvci.“

Carmen, España, Španělské capriccio, Děvčata z Cádizu… To je jen několik z více než tuctu titulů, které tvořily závěrečný nedělní symfonický večer festivalu Smetanova Litomyšl. Velké finále, letní večer na zámeckém nádvoří, bývá pravidelně odlehčenější. Fungovalo to tak i letos. Podtitulu koncertu, španělskému nadšenému a povzbudivému zvolání ¡Olé!, vyšel vstříc i dirigent Leoš Svárovský. Extrovert, který se nerozpakuje užívat velká gesta. A který si pro zajímavost zvážil všechny užité partitury. Nebylo jich málo. Prý měly přes třináct kilo.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
100

Od zítřka do neděle nabízí festival Smetanova Litomyšl ještě sedm projektů. Posluchači se mohou těšit na varhanní i klavírní recitál, koncert smyčcového kvarteta, žesťového souboru, dvě operní představení a na závěr zazní symfonický koncert pod taktovkou Leoše Svárovského.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
čtvrtek, 08 červenec 2021 10:19

Janáčkův a Mozartův pohled do duše

1

„Něco podobného Zápisníku zmizelého v repertoáru těžko nalézt.“

„Jde o více než půlhodinový koncentrovaný dramatický výjev a Březinův celkový umělecký výkon vzbuzuje obdiv.“

„Předehru k Donu Giovannimu mohla doprovázející Komorní filharmonie Pardubice zahrát ještě podstatně jinak.“

Jedinečné dílo, nepodobající se ničemu jinému, monodrama ve formě písňového cyklu, to je Janáčkův Zápisník zmizelého. Pokud cítí odpovědnost, nemůže se do něj pustit zdaleka každý tenorista. Slyšet ho od Jaroslava Březiny je však zážitek. Umožnil ho letos festival Smetanova Litomyšl, jehož setrvale zvýšená, i když ne výhradní pozornost pěveckému umění a vokální hudbě je vzhledem k operním začátkům přehlídky nadále logická. Ve středu odpoledne zazněla tato hudba za rovnocenné spolupráce klavíristy Martina Kasíka. Večer pak na festivalu patřil jinému typu zpěvu, Rossiniho, Donizettiho a Mozartovým operním áriím v podání Jany Šrejmy Kačírkové a Petra Nekorance.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
101

„Jana Šrejma Kačírková hraje a zpívá Mimi s bezprostředností srdečností a s jistotou. Je to její premiéra v této úloze.“

„Svatopluk Sem je v titulní roli Oněgina pěvecky famózní.“

„Hrát před publikem je krásné – a na Smetanově Litomyšli, kam se jezdí i za atmosférou odlišnou od kamenných divadel, je obecenstvo vděčné.“

V sobotu a v neděli se po loňské pauze vrátila na festival Smetanova Litomyšl opera. Soubor Národního divadla Brno přivezl dvě čerstvé inscenace: Pucciniho Bohému a Čajkovského Evžena Oněgina. Obě bylo potřeba jevišti na zámeckém nádvoří samozřejmě trochu přizpůsobit, ale ani jedné to neublížilo. Divadelní působnost díky režii i díky pěvcům a hudebnímu nastudování zůstala silná a bezprostřední.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Ceska-filharmoniePetra-Hajska

Historie festivalu Smetanova Litomyšl se začala psát v červnu roku 1946, kdy do Litomyšle zavítala Česká filharmonie s mladým šéfdirigentem Rafaelem Kubelíkem. K tomuto významnému výročí se nyní festival vrací, a to opět s Českou filharmonií, kterou povede Tomáš Netopil. Stejně jako před pětasedmdesáti lety zazní zítra, ve čtvrtek 1. července, Smetanova Předehra D dur, poté pořadatelé připomenou 180. výročí narození Antonína Dvořáka uvedením jeho Houslového koncertu se sólistou Jiřím Vodičkou a slavnostní večer vyvrcholí provedením Brahmsovy První symfonie. Koncert na zámeckém nádvoří začne ve 20:15 hodin a bude ho živě přenášet Česká televize na programu ČT art.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
100

„Silnou stránkou premiérového večera bylo pěvecké obsazení. Nadprůměrné, výrazné ve všech postavách.“

„Magdalena Švecová pro celý večer vede sólisty i všechny ostatní k co nevětší přirozenosti.“

„Když se k dojmu z hudebního divadla hraného a zpívaného opravdu s chutí přičte pochopitelná radost, že se opět může hrát pro publikum, vychází z toho, že šlo v pátek o mimořádnou událost.“

Janáčkova opera má od pátku na repertoáru Pucciniho Bohému. Milou, realistickou, barvitou a vpravdě „normální“, tedy v tom nejlepším slova smyslu konvenčně tradiční inscenaci, za kterou stojí režisérka Magdalena Švecová, výtvarníci David Janošek a Zuzana Přidalová a dirigent Jakub Klecker. Národní divadlo Brno teď v rozvolnění předkládá publiku jeden titul za druhým. Některé už jsou nastudovány delší dobu, ale nemohly se dosud hrát. To jsou ty „z mrazáku“, jak tomu v divadle říkají. Další už jsou a budou čerstvé, zcela nové. Takříkajíc z „horké z pece“. Bohéma patří k těm druhým. Soubor s ní bude také hostovat na začátku července na festivalu Smetanova Litomyšl.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2005

„Prodáváme plnou kapacitu.“

„Těšíme se na živé publikum, které je alfou a omegou našich snah.“

„Velmi pozorně se snažím pochopit zdejší janáčkovskou tradici… Nechci něco učit, spíš se sám nechám učit a poučit.“

Do čtvrté sezóny s šéfdirigentem Dennisem Russellem Daviesem vstoupí Filharmonie Brno letos na podzim v situaci, kdy se vzhledem k již více než roční koronakrizi dá jen těžko plánovat. Přesto se nenechala všeobecnou nejistotou ovlivnit a ohlásila 66. koncertní sezónu podle ředitelky Marie Kučerové jako plnohodnotnou nabídku „bez pandemických kompromisů“. Využije veškeré kapacity a uvede v Brně dokonce více koncertů než doposud, bude jich přes šedesát.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

200 V Janáčkově divadle v Brně se uskuteční pravá premiéra s diváky, a sice v úterý 1. června od 19 hodin. Půjde o Čajkovského operu Evžen Oněgin, která měla svou „televizní“ premiéru 29. března na programu ČT art. Reflexi Petra Vebera si můžete připomenout zde a kompletní pěvecké obsazení včetně alternací přináší Národní divadlo Brno zde. Další brněnskou operní premiérou bude Pucciniho Bohéma, konkrétně v pátek 11. června, opět v Janáčkově divadle od 19 hodin. V titulních rolích se alternují Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková jako Mimi, Richard Samek a Enrico Casari jako Rudolf či Tereza Kyzlinková a Doubravka Součková coby Musetta. Operu v režii Magdaleny Švecové hudebně nastudoval Jakub Klecker a dirigovat bude i Robert Kružík. V úterý 29. června dojde v Janáčkově divadle od 19 hodin k premiéře Verdiho opery Nabucco. Ta však měla své první „online“ provedení před pár dny, 19. května. O této události jsme informovali. Do úterka 25. května pokračuje v moravské metropoli také festival Divadelní svět Brno, o kterém jsme psali zde a zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
504

„Vždy se snažím, aby kadence hudbu doplnily, ozdobily, podtrhly, aby byly jejím plynulým logickým pokračováním, aby působily, že jsou součástí koncertu odjakživa.“

„Najednou jsem se ocitl v situaci, kdy jsem měl hrát písně Karla Gotta, lidovky, dechovku, pop, filmovou hudbu, swing a tak dále.“

„Mám pocit, že když jsem sám měl takové štěstí na výtečné pedagogy, bylo by hezké to, co mě naučili, předat někomu dalšímu.“

Matyáš Novák je třiadvacetiletý klavírista, vítěz řady domácích i mezinárodních soutěží, student Akademie múzických umění v Praze, který právě vydává své druhé CD a v uplynulých měsících obohatil online koncertní nabídku o dvě řady komponovaných pořadů. Pozornost médií poutají vedle jeho hráčských kvalit i nevšední koníčky, jimž se věnuje se stejným nasazením jako klavíru – jízda vlakem, jízdní řády a chov drůbeže. Jelikož se ale v době pandemie dalo vlakem jezdit jen omezeně a o vejcích, slepicích, husách a perličkách se toho v předchozích rozhovorech napsalo a napovídalo opravdu hodně, věnovali jsme ten náš především Matyášovým hudebním aktivitám.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
103

„Všichni si přejeme, aby se naše životy vrátily do běžného režimu, do něhož patří i zážitky, výlety a živá představení a koncerty.

„Potřebu tvořit a projevovat talent nelze potlačit, stejně tak jako potřebu obohacovat své dojmy o krásu umění.“

„Doufám, že my, kteří máme tu možnost, přežití kultury podpoříme.“

František Kinský je potomkem kostelecké větve šlechtického rodu Kinských z Vchynic a Tetova. Je starostou v Kostelci nad Orlicí, podniká a věnuje se správě tamního rodového majetku. Nový zámek za komunistického režimu sloužil jako výzkumný ústav pro chov prasat a byl Kinským vrácen v restituci v roce 1992. Roku 2008 opravený zámek otevřeli. Je v něm expozice Život v biedermeieru, Galerie Kinský a muzejní expozice města. František Kinský v rozhovoru pro hudební portál KlasikaPlus.cz přibližuje současné kulturní, společenské a vzdělávací akce, především online hudební pořady, které v době koronakrize připravuje s mladým klavíristou Matyášem Novákem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
FFR5850

Pořadatelé uvedou v Novém zámku v Kostelci nad Orlicí další díl online komponovaného pořadu majitele zámku Františka Kinského a klavíristy Matyáše Nováka. Tématem budou nadcházející Velikonoce. Ve svátečně a stylově vyzdobeném Zrcadlovém sále průvodce pořadu František Kinský připomene duchovní podstatu, symboly i lidové tradice těchto významných křesťanských svátků. Matyáš Novák zahraje další díl cyklu Roční doby Petra Iljiče Čajkovského a zároveň zazní jedna z jeho vlastních transkripcí na velká symfonická a operní díla, které se staly pro druhou sérii vysílání z Nového zámku typické. Tentokrát to bude reminiscence na operu Rusalka Antonína Dvořáka. Od stejného autora zazní výběr z jeho Biblických písní v podání sopranistky Jany Šrejmy Kačírkové. Online premiéra speciálního velikonočního dílu bude k zhlédnutí v neděli 28. března od 14 hodin na Facebooku KINSKÝ Art Media, Matyáš Novák Pianist, Nový zámek Kostelec nad Orlicí nebo na YouTube pořadatele.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
109

„Já jsem vždycky zavolala, že jdu, a ona mi namazala chleba se sádlem a s cibulí, uvařila mi čaj.“

„Byla velmi háklivá na to, aby někdo někoho napodoboval.“

„Přirozenost mého hlasu je někde jinde, než byla ta její. Protože její hlas? To byl bourák!“

V úterý 2. února 2021 odešla do operního nebe jedna z největších osobností českého operního umění druhé poloviny 20. století, legendární sopranistka Libuše Domanínská. Na svou profesorku zpěvu, rádkyni, blízkou přítelkyni a „druhou maminku“ vzpomíná pro portál KlasikaPlus.cz sopranistka Jana Šrejma Kačírková.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
103

„Bohužel jsem ji nezažila na jevišti, ale z každé její nahrávky přesně vyznívá její povaha.“

„Ještě ve dvaadevadesáti mě stále proháněla a radila mi u klavíru.“

„Já byla šťastná jako blecha, že mě za ní zase téměř po půlroce odmlky pustili.“

Sopranistka Jana Šrejma Kačírková vzpomíná na Libuši Domanínskou, jejíž život se uzavřel v nedožitých 97 letech, nejen jako na svou „profesorku“, ale i jako na svou „tetu“. Navázaly velmi osobní vztah, cítila se téměř jako její dcera. Naposledy se viděly koncem roku v Hodoníně. Libuše Domanínská pocházela z jižní Moravy a vrátila se tam. Ostatně, i umělecké jméno si zvolila podle jihomoravské obce Domanín, rodiště svých rodičů, místa, kde se vdala.

 
Zveřejněno v OsobnostPlus
Strana 1 z 3