P3150139

„Na rohu 3. Avenue a 16. Street se shromáždil nemalý dav. Konal se tam ceremoniál pojmenování části ulice po Henry T. Burleighovi, afroamerickém skladateli a zpěvákovi, který Dvořákovi představoval afroamerické gospely.“

„Sami Američané přicházejí s projekty, které od Dvořáka pokračují dále historií české hudby.“

„Vážím si práce pedagogů, kteří cíleně navádějí studenty k české vážné hudbě jako k základu pro pochopení hudby evropské.“

Dvořákova hudba zní i přes pokračující pandemii v New Yorku silněji než jindy, a to díky zájmu muzikantů všech generací – včetně studentů prestižních hudebních škol. Američané navíc letos připomněli hudební přátelství dvou nepřehlédnutelných osobností, Antonína Dvořáka a Harryho T. Burleigha.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
IMG0148

„Budu absolutně šťastný, když se teď po Filasově Requiem ještě podaří dva koncerty na závěr roku.“

„Musíme mít kontakty. Nesmíme sázet na to, že České centrum samo osloví širší publikum.“

„O interpretaci české hudby mají zájem i Asiaté, kterých je na amerických školách opravdu hodně. Neznají naše emoce, ale nahrazují je nesmírnou pílí.“

V New Yorku se letos koná řada akcí ke 180. výročí narození Antonína Dvořáka, který se ve Spojených státech nesmazatelně zapsal světovou premiérou Novosvětské symfonie Také už bylo a je více akcí k osmdesátému jubileu příjezdu Bohuslava Martinů do amerického exilu. A v těchto dnech i ke smutnému dvacátému výročí teroristických útoků z 11. září 2001, při nichž bylo zničeno Světové obchodní centrum a zahynulo několik tisíc lidí. Vpředvečer výročí je to multimediální projekt s hudbou Juraje Filase – jeho Requiem Oratio Spei věnovaného obětem teroristických útků. Za mnoha kulturními projekty v těch souvislostech stojí newyorské České centrum. Jeho ředitel Miroslav Konvalina, někdejší rozhlasový zpravodaj, přibližuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz hlavně ty hudební.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
200

Blíží se dvacáté výročí teroristických útoků na USA, které se odehrály 11. září 2001. České centrum New York ve spolupráci s Harmony Foundation a Generálním konzulátem ČR v New Yorku připravuje při této příležitosti pietní večery. Hlavní částí programu s názvem Rekviem 2021 bude digitální show spojená s videomappingem na hudební rekviem skladatele Juraje Filase. Akce se budou konat 9. a 10. září ve Velkém sále České národní budovy na Manhattanu. Projekt podpořily visegrádské země a sdružení evropských kulturních institutů v New Yorku EUNIC. V programu zazní nahrávka natočená v pražském Rudolfinu v roce 2013 s pěvci Metropolitní opery, v obsazení Ana María Martínez – soprán, Matthew Plenk – tenor, Filip Bandžak – baryton, Kühnův smíšený sbor, Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK pod vedením Kenta Tritlea.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
200

České centrum New York nabízí až do konce září online koncert Poetických nálad Antonína Dvořáka, které hraje klavíristka Margarita Rovenskaya. Tento projekt začal jejím recitálem v roce 2019, kdy nastudovala cyklus V Mlhách Leoše Janáčka. Začala se tak zajímat i o českou historii, kulturu a český jazyk.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
sobota, 31 červenec 2021 10:32

Letní online výstava o Martinů

500 České centrum New York uspořádalo online výstavu o Bohuslavu Martinů. Autorkou je fotografka Kateřina Dvořáková Manková, která žije v New Yorku. Ta přijala na jaře roku 2021 výzvu zachytit během několika týdnů před zahájením výstavy o Bohuslavu Martinů v Bohemian National Hall na Manhattanu místa na východním pobřeží, kam právě z New Yorku český skladatel během svého amerického působení jezdil a kde vznikala jeho významná díla. Výstava, kterou podpořil Institut Bohuslava Martinů v Praze, přibližuje dnešní atmosféru těchto míst. Ta jsou už dnes sice jiná, ale přesto pomáhají pochopit emocionální kontext, kterým hudebního skladatele obklopovala. „Návštěva míst, kde Bohuslav Martinů učil anebo kde byla představena jeho díla, mě naprosto dojímala. Všude je cítit obrovská práce a její ocenění. Bohuslav Martinů rozhodně zanechal v USA viditelnou stopu,“ uvedla autorka, jejíž fotografický projekt není vyčerpávající, a mnoho míst, kam Bohuslav Martinů zavítal, zachyceno není. Proto pořadatelé výstavy vyzývají návštěvníky či americké obyvatele, aby vzali vlastní fotoaparát nebo mobilní telefon a vypravili se hledat další místa po stopách Martinů v Americe. Fotky můžou posílat na adresu Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.. První část výstavy lze zhlédnout zde, druhou pak zde.

Zveřejněno v AktuálněPlus
1

„Na varhany za téměř dva tisíce dolarů se krajané složili za jediný víkend. Poté, co na ně hrával Dvořák, jsou dnes prý nevyčíslitelné hodnoty.“

„U soutoku jedné říčky a potoka, kam Dvořák chodil, je nevýrazný pomník připomínající jeho pobyt, ale socha Mistra přímo ve vesnici dodnes chybí.“

„Nemohl jsem se zbavit dojmu, že tomuto místu něco dlužíme. I proto jsem tam byl, abych to pochopil a přemýšlel o tom, jak to změnit…“

Sto dní, které v létě 1893 skladatel Antonín Dvořák strávil v iowské vesnici Spillville, navždy změnily její osud. Dvořák s manželkou tu měli po delší době v Americe konečně pohromadě celou rodinu se šesti dětmi. A hlavně svatý klid po prvním náročném roce stráveném v rušném a pro něj stresujícím New Yorku ve funkci ředitele Národní konzervatoře hudby. Iowa, kam počátkem června odjeli vlakem a pokračovali na povozu, mu připomínala domov. A ve Spillville se mluvilo ještě stále česky.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
5000

Czenglishman in New York – to je název nové výstavy, kterou pořádá České centrum New York v úzké spolupráci s Institutem Bohuslava Martinů v Praze, a sice v rámci programového cyklu 2021: Rok Martinů v Americe. Expozice zachycuje významné americké období skladatelova života 1941–1953 a krátce také 1956. Pořadatelé navazují na loňskou newyorskou výstavu o Leoši Janáčkovi a kladou si podobný cíl – přiblížit skladatelovu osobnost a jeho hudbu všem zájemcům o klasickou hudbu 20. století.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
813

České centrum New York věnovalo celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do Ameriky, o kterém jsme psali zde. V návaznosti na tento projekt přichystalo centrum ve spolupráci s Katelyn Bouskou, pianistkou žijící ve Filadelfii a vyučující na Curtis Institute of Music, online masterclass. Ten má být pohledem do jedinečné hudební mysli našeho skladatele. Čas vysílání je trochu netradiční, jelikož v USA začíná dnes v 19 hodin, ale v Česku bude už první hodina po půlnoci na pátek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1010

České centrum New York věnuje celý duben osmdesátému výročí příjezdu Bohuslava Martinů se ženou Charlottou do New Yorku. Organizátoři na svých stránkách rozdělili online příspěvky do tří kategorií. První se věnuje dílu Bohuslava Martinů v podání českých interpretů, druhá interpretaci amerických hudebníků a třetí rozhovorům za účasti hudebníků, skladatelů a odborníků.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
102

Klíčové momenty, kdy kultura změnila mezinárodní vztahy, vyzvedne série pěti podcastů s názvem Jazzman versus špioni. Umění jako tajná zbraň mezinárodní politiky. Představí umění a kulturu jako zbraně diplomacie. Od 12. ledna do 8. března budou postupně publikovány na všech podcastových platformách Českých center. Ta se na projektu podílela spolu s různými hosty, Institutem mezinárodních studií Univerzity Karlovy a Ústavem mezinárodních vztahů.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
201

Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK již tradičně ke Dni vzniku samostatného československého státu zařazuje do programu Smetanovu Mou vlast. Koncert se uskuteční 28. října ve Smetanově síni Obecního domu a odehraje se bez přítomnosti publika. Spolu s domácími posluchači jej však v přímém přenosu může sledovat i světová veřejnost. Stane se tak díky Českým centrům, partnerům zahraniční prezentace, jejichž prostřednictvím bude koncert streamován. Orchestr bude řídit nový šéfdirigent orchestru Tomáš Brauner. Stream začne v 18 hodin na YouTube kanálu Pražští symfonikové FOK a na Facebooku FOK.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

I v době koronaviru, kdy dochází k postupnému rušení všech kulturních a dalších aktivit, přispívají Česká centra k šíření dobrého jména naší země. Svou aktivitu, čítající ročně téměř 2000 akcí ve 25 světových metropolích, přesunula organizace na své sociální sítě. Ke sdílení tam nabízí hudební projekty, českou literaturu i film. Aktuálně také vybízí k aktivní účasti nové zájemce s projekty vhodnými pro zahraniční prezentaci.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Ve spolupráci s velvyslanectvím jsme uspořádali společný projekt – venkovní Festival České republiky v Moskvě s návštěvností 55000 diváků.“

„Takové zázemí v Moskvě má pouze Česká republika a Slovenská republika.“

„Český dům poskytl zázemí Pražskému filharmonickému sboru poprvé a doufáme, že ne naposled.“

Pražskému filharmonickému sboru poskytl v Moskvě při jeho nedávném zájezdu zázemí Český dům, který je součástí Českého centra. Jeho ředitelka Hana Skládalová v rozhovoru pro portál KlasikaPlus přibližuje rozmanité činnosti centra a také postavení české kultury v Rusku. A připomíná i další koncerty českých hudebníků v ruské metropoli.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Dva samostatné sborové koncerty ve dvou nejprestižnějších sálech Hongkongu, to považuji za událost sezóny. Bohužel zasáhl osud.“

„S Velkým divadlem jednáme o možném samostatném koncertě, a to dokonce ještě letos.“

„V Moskvě máme skvělé zázemí v Českém domě – člověk si tady připadá jako doma.“

Pražský filharmonický sbor se na konci února měl vypravit nejen do Moskvy, kde v posledních letech navázal blízké vztahy, ale poprvé se měl představit také v Hongkongu, a to na prestižním Hong Kong Arts Festival. Vzhledem k okolnostem byl však nucen asijskou část turné zrušit. Vycestoval tedy alespoň do Moskvy, kde vystoupil s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského ve zbrusu novém moderním sále v Zarjaďje, a to jako teprve třetí český interpret v krátké historii tohoto centra. Ředitel sboru Radim Dolanský přibližuje zákulisí jednání s Hongkongem i s Moskvou a také vize do budoucna.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
 
 
 
 
 
 
Vejvodov-43828266101559393754992265195220891104968704n

„Partitura cestovala ve speciálním kufříku jako diplomatická zásilka za doprovodu kurýra z Ministerstva zahraničních věcí.“

„Američany také oslovuje Dvořákův přístup k afroamerické hudbě, která ho silně inspirovala.“

„Je skvělé vidět, jak je Dvořákův odkaz v Americe stále živý a jak se ho v Českém centru snaží stále propagovat.“

Autograf Violoncellového koncertu h moll Antonína Dvořáka byl bezprecedentně zapůjčen z Národního muzea do Spojených států a od 13. října do 9. listopadu vystaven v galerii historického Českého národního domu v New Yorku. České centrum ojedinělou výstavou obohatilo svou nabídku ve dnech kolem stého výročí vzniku Československa. A zviditelnilo tak i hostování České filharmonie, která měla 27. a 28. října dva koncerty v Carnegie Hall. Portál KlasikaPlus přinesl z místa reportáž Dvořák v NYC - ležící i znějící. Nyní hovořil s vedoucí pražského Muzea Antonína Dvořáka Veronikou Vejvodovou, autorkou newyorské výstavy, která mimořádně cennou archiválii doprovázela na cestě tam a pak po měsíci zase zpět. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
sobota, 27 říjen 2018 19:34

Dvořák v NYC - ležící i znějící

DSF1343

„Dlouho předem usilovala o zapůjčení rukopisu Dvořákova Violoncellového koncertu. A podařilo se.“

„Hudební program je exkluzivní a má jednu česko-americkou souvislost vedle druhé.“

„Potom přichází na pódium s obvyklým úsměvem koncertní mistr Josef Špaček.“

„Tento národ je geneticky naprogramován pro hudbu,“ vyznává se na adresu Čechů Semjon Byčkov. Je pátek, Český dům v New Yorku pořádá komorní hudební večer k výročí Československa a šéfdirigent České filharmonie, vyzván, aby promluvil, propojuje improvizovanou úvahu o svobodě ducha a jazyka s konstatováním, že přijíždí s orchestrem jako se svou novou rodinou do země, kterou považuje za svou starou rodinu. Ze Sovětského svazu emigroval totiž v roce 1975 právě do Spojených států a před pětatřiceti lety se stal jejich občanem. Navíc před chvilkou z pódia zazněla vzpomínka, jak ho skupina filharmoniků před nějakou dobou spontánně vyzvala, jestli by se nechtěl stát nejen příštím šéfem, ale tak trochu i „tátou“ orchestru. Což se stalo.

 
Zveřejněno v ReportážPlus