PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Líbí se mi, jak Raiskin s orchestrem pracuje. Umí být zároveň přísný a laskavý.“

„Daniel je velmi organizovaný člověk a zcela přesně ví, co si může časově dovolit, aby dostál svým závazkům.“

„Když si prohlédl upravené prostředí Kina Vesmír, našeho dočasného útočiště, řekl: ‚Vím o orchestrech, které by vaše provizorium braly natrvalo.‘“

U příležitosti zveřejnění programu 71. sezóny Janáčkovy filharmonie Ostrava se odehrála významná událost v historii tohoto tělesa. Se všemi poctami byla totiž za přítomnosti médií podepsána smlouva mezi vedením filharmonie a jejím budoucím novým šéfdirigentem. Stává se jím od roku 2026 zkušený rodák z Petrohradu, žijící a působící už leta na Západě –  čtyřiapadesátiletý Daniel Raiskin. Ředitel Jan Žemla v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz nechává nahlédnout do procesu, který k tomu kroku vedl, a popisuje Raiskinovy umělecké přednosti.

„Dnes se můžeme směle porovnávat se zeměmi, kde je akordeon na vynikající úrovni.“

„Akordeon je nástroj, který byl a je pro skladatele velkou příležitostí a výzvou.“

„Jsem šťastný, že už u nás skončila móda elektrofonických nástrojů a do zorného pole hudebníků i organizátorů koncertů se dostaly opět nástroje akustické.“

Z přítmí nočních podniků do světla koncertních reflektorů. To je cesta, kterou v posledních letech ušel akordeon. Nástroj opentlený řadou až hanlivých přídomků, z nichž „zednický klavír“ je ještě z kategorie přijatelnějších, je dnes již takřka rovnocenným partnerem ostatních sólových nástrojů, které běžně slýcháme v koncertních síních a kterým hudební historie nadělila bezpočet virtuosních skladeb. Repertoárově to stále nemá snadné, ale svými zvukovými možnostmi si získává více a více stoupenců.

„A byla to hudba radostná.“

„Skladba je poplatná dobové iluzi a text se mnohdy logicky nepotkává s výrazem v orchestru.“

„Dirigent dokázal dovést ohlušující proud hudby do působivého vrcholu.“ 

Festival Olomoucké hudební jaro rozeznívá prostory kostelů i historické sály krásnou hudbou. Již pátý koncert, tentokrát v kostele sv. Mořice, představil 30. dubna skladby českých velikánů Josefa Suka, Antonína Dvořáka a Bohuslava Martinů. Méně známé skladby publiku představili Symfonický orchestr Českého rozhlasu s dirigentem Petrem Altrichtrem, Český filharmonický sbor Brno se sbormistrem Petrem Fialou, barytonista Svatopluk Sem a na varhany Daniela Valtová Kosinová.

„Zpěv je velká alchymie.“

„Byla jsem připravená prakticky na všechno, i tak práce s Davidem Radokem předčila moje očekávání.“

„Myslím si, že umění ve vás především musí něco zanechat a také že každá inscenace si najde svého diváka.“

Brněnská Cizí kněžna, totiž Eliška Gattringerová, členka spolku Run OpeRun, umělecká partnerka „zpívajícího klavíristy“ Ahmada Hedara, vítězka Mezinárodní pěvecké soutěže Antonína Dvořáka, zkušená sopranistka zrovna dnes slaví narozeniny. Portálu KlasikaPlus.cz poskytla rozhovor o své umělecké cestě, čerstvých i dávných zážitcích, třeba jednom silném z dalekého Iráku.

„Letos si připomínáme 120. výročí narození doktora Václava Holzknechta.“

„Měl neobyčejný vypravěčský dar, dokázal zpaměti hovořit na určité hudební téma krásnou češtinou.“

„Současná česká hudební kultura podobnou osobnost postrádá.“

Roky končící čtyřkou bývají u nás vyhlášené jako Roky české hudby; v těchto letech slaví kulaté životní jubileum řada našich skladatelů. Letos si připomínáme i 120. výročí narození dr. Václava Holzknechta, významné osobnosti české hudby druhé poloviny 20. století. Narodil se právě 2. května, v roce 1904 v Praze.

„Vídeňská státní opera v sezóně 2024/25 uvede šest nových premiér.“

„Na repertoáru je dalších devětatřicet oper, což řadí Vídeňskou státní operu k divadlům s největším repertoárem na světě.“

„V tak velkém repertoáru samozřejmě vystupují desítky renomovaných operních pěvců současnosti.“

Intendant Vídeňské státní opery Bogdan Rožčič veřejnost v neděli 28. dubna seznámil s příští operní a baletní sezónou. Prezentace to byla velkolepá, však také vstupenky byly velice rychle vyprodány. Celé více než dvouhodinové matiné doprovázel orchestr Vídeňské státní opery pod taktovkou Ashera Fische.

„Abychom mohli plně docenit Ullmannův přínos, musel nejprve čas milosrdně zmírnit četné křivdy minulosti, utišit národnostní nesváry a hraniční spory.“

„Ruce nad celou akcí s přirozeným šarmem a nezdolným odhodláním drží od počátku zejména dvojice noblesních dam – Jana Galášová a Magdalena Živná.“

„Ve skvělém, zasvěceném a přímo strhujícím podání Fama Quartet zazněla díla židovských autorů, kteří měli k Viktoru Ullmannovi blízko.“

Aby se mohly uskutečnit některé věci, je třeba, aby pro ně nazrál čas. A je to právě tato naše doba, paradoxně plná tragických událostí a zvratů, v níž nastal ten správný okamžik pro vznik nového hudebního festivalu Ullmannovské slavnosti. Letos se v Českém Těšíně a polském Cieszyně, které na jeho pořádání od počátku partnersky spolupracují, konal již jeho čtvrtý ročník.

„I dcera Terezie Liehmannové tvrdila, že skladateli při zhudebňování Terinky a učitele Bendy v Jakobínu byli vzorem její maminka a dědeček ze Zlonic.“

„Vztah s Annou prošel i tragickými okamžiky, když jim krátce po sobě zemřely první tři děti.“

„Josefínu Dvořák tajně miloval.“

První máj je „lásky čas“, ale také dnem úmrtí ústřední postavy Roku české hudby, totiž Antonína Dvořáka; dnes uplývá sto dvacet let od jeho skonu. Portál KlasikaPlus.cz přináší další díl seriálu Dvořák v souvislostech, tentokrát zaměřený na Dvořákovy romantické známosti.

„Jak často se stane, aby prvním tleskajícím byl sám dirigent?“

„Petr Altrichter orchestr řídil se svým vyhlášeným zápalem a s navnaděnou chutí.“

„Celkově vzato příjemný večer s barvitou hudbou.“

Pořad český každým coulem. Symfonický orchestr Českého rozhlasu se představil pod taktovkou českého dirigenta Petra Altrichtera na repertoárové ose Suk–Dvořák–Martinů. Sbory v Rudolfinu zastal Český filharmonický sbor Brno, hrála naše přední varhanice Daniela Valtová Kosinová, sólo přidal operní pěvec Svatopluk Sem. Přímý přenos zajistila rozhlasová stanice s Vltavou v názvu; to vše v předvečer předvečera významného 120. výročí Dvořákova úmrtí.

„Missa Sanctificionis je zhudebněním kompletního mešního ordinária, které je rozčleněno na osmnáct poměrně krátkých, samostatných útvarů.“

„Poprvé byla provedena 9. října 1729 ve Svatovítské katedrále v neobvykle velkém obsazení.“

„Značnou přitažlivost koncertu dodala přítomnost basbarytonisty Adama Plachetky.“

U příležitosti 680. výročí povýšení Arcibiskupství pražského byl v neděli 28. dubna ve Španělském sále Pražského hradu uspořádán slavnostní koncert, na němž zazněla hudba Antonia Caldary a Georga Friedricha Händela. Uskutečnil se na vrcholné společenské úrovni, záštitu převzal Jan Graubner, arcibiskup pražský, primas český. Přítomni byli vysocí představitelé duchovenstva, politických kruhů a odborné veřejnosti, koncert neunikl pozornosti obrazové a zvukové záznamové techniky. Účinkoval rezidenční soubor Hudebního festivalu Znojmo Czech Ensemble Baroque.

„Zmíněná etnografická složka zde není muzeálním prvkem, naopak je inscenace velmi plnokrevná, živá.“

„Mezi sólovými výkony první premiéry nebylo slabého článku.“

„Liberecké nastudování Hubičky, jako jednoho z hlavních počinů Divadla F. X. Šaldy k Roku české hudby, hlásá do světa, že tato opera do Liberce patří.“

Po více než třiceti letech uvádí liberecké Divadlo F. X. Šaldy novou inscenaci opery Hubička od Bedřicha Smetany. Nastudování se ujal dirigent a hudební ředitel liberecké opery Zbyněk Müller. K režii byl po osmi letech od poslední spolupráce povolán původně činoherní režisér Michael Tarant. Nastudování pracuje s etnografickou tradicí Podještědí, což umocňuje i přítomnost libereckého folklórního souboru Jizera. Premiéra se uskutečnila 26. dubna.