„Hudba byla pevně v Muellerových rukou, mohla však dýchat.“
„Invence z díla prýští v takové míře, že posluchače nenechává odpočinout. Ten se nemusí nutit k pozornosti.“
„Dramatický náboj inherentně přítomný se dirigentu Muellerovi energickým gestem podařilo ještě zdůraznit.“
Orchestr s původním názvem Pražská komorní filharmonie, u jehož zrodu stál v roce 1994 již zesnulý dirigent Jiří Bělohlávek, oslavil předčasně své třicáté narozeniny. Těleso s dnešním názvem PKF – Prague Philharmonia v úvodu jubilejní sezony hrálo bez externích sólistů díla 18. a 19. století; v centru večera stála hudební epocha klasicismu (s občasnými výlety do bystrých vod romantismu), vkusu tělesa patrně nejblíže. Provedení řídil rodák z Peru Christoph-Mathias Mueller.
„Byl to jeden z nejlepších sólistických výkonů, které jsem kdy slyšela, ne-li nejlepší. A jsem přesvědčena o tom, že se v případě Anny Paulové nejedná jen o nejlepší českou klarinetistku vycházející generace, ale o jednu z nejlepších klarinetistek vůbec.“
„‚Dirigentka‘, tedy koncertní mistryně, si profesionálně po celou dobu udržovala kontakt se sólistkou a celému tělesu se tak dařilo tvořit jednotně i navzdory rytmickým zhýralostem skladby.“
„Tím nechci hanit hru orchestru, tím chci pouze vyzdvihnout extrémně pozitivní vliv sólistky na něj.“
Konec září s sebou přinesl také závěrečný sedmnáctý koncert sedmnáctého ročníku festivalu Klášterní hudební slavnosti. Přípravy finálního programu se zhostil Pražský komorní orchestr (PKO), který doprovodil klarinetistku Annu Paulovou. Mimo mozartovský repertoár společně secvičili dílo současného českého skladatele a někdejšího koncertního mistra PKO Ondřeje Kukala. Celému večeru dominovala mladá umělkyně s výkonem bezesporu světové úrovně.
„Koncert se konal 29. září, den po státním svátku sv. Václava, a kdo chtěl, mohl jej vnímat i jako pietu za patrona české země.“
„V nastupující části Tuba mirum stojí za zmínku náročné sólo pozounu mladého studenta konzervatoře v působivém duetu s hlubokým a temně zabarveným basem Jiřího Přibyla.“
„Se lkavou vroucností uvedly smyčce snad nejpůsobivější pasáž, Lacrimosa. Dle dochovaných pramenů právě tady, v jejím průběhu zapsal Mozart svou poslední notu.“
Na olomouckém Podzimním festivalu duchovní hudby zaznělo také Mozartovo Requiem v kostele sv. Mořice v Kroměříži. Spojení dvou věhlasem opředených hudebních těles, vysoce profesionálního komorního orchestru Czech Virtuosi s uměleckým vedoucím Karlem Procházkou a jednoho z nejstarších našich pěveckých sborů, Akademického sboru Žerotín pod vedením Pavla Koňárka, v nastudování i odvedení celého díla dirigentem Jaromírem M. Krygelem slibovalo samo o sobě skvostný zážitek, při kterém nelze pominout ani kouzlo Kroměříže. Koncert se navíc konal 29. září, den po státním svátku sv. Václava, a kdo chtěl, mohl jej vnímat i jako pietu za patrona české země. Uskutečnil se také na den přesně ke stému výročí úmrtí Antonína Cyrila Stojana, arcibiskupa olomouckého a metropolity moravského, jak připomněl v krátkém úvodním projevu arcibiskup Graubner.
„Význam kultury je pro společnost nesporný, ale přitom její pozice je velmi křehká.“
„Náš festival se snaží být místem, kde jsou předávána poselství.“
„Festival patří mezi ozdoby města Olomouc a těší se zájmu jeho obyvatel.“
Jubilejní třicátý ročník Podzimního festivalu duchovní hudby Olomouc byl zahájen. V letošním roce organizátoři připravili zážitkovou dramaturgii, která spojuje tradiční duchovní hudbu s mladými interprety, vyhledává zapomenuté skvosty a hledá neotřelé kompozice. O festivalu, který začal 23. září a trvá až do 21. října na různých místech Olomouce, jsme si povídali s jeho paní ředitelkou Dobromilou Hamplovou.
Výročí Českého rozhlasu připomene Pražský filharmonický sbor pátečním koncertem, který s tělesem připravil sbormistr Lukáš Kozubík. Svou 89. sezonu zahájí pod taktovkou německého dirigenta Dirka Kaftana a za doprovodu PKF – Prague Philharmonia. Zazní romantická balada Felixe Mendelssohna-Bartholdyho na text Johanna Wolfganga Goetha První Valpuržina noc. Sólových partů se ujmou altistka Lucie Hilscherová, tenorista Aleš Briscein, barytonista Jiři Brückler a basista Štefan Kocán. V první polovině se představí Dětský pěvecký sbor Českého rozhlasu, který pod vedením sbormistryně Věry Hrdinkové nastuduje Rorando coeli Jana Campana Vodňanského a Tři nokturna Josefa Myslivečka. Houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček, jehož kariéra je od počátku také spojena s Českým rozhlasem, přednese Houslový koncert č. 5 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se koná v pátek 29. září od půl osmé hodin v Paláci Žofín.
„Hráči v čele s dirigentem Andrésem Orozco-Estradou přivezli na Slovensko přitažlivý koncertní program, a tak ve vyprodané Redutě byla cítit slavnostní nálada a značná očekávání.“
„Finální pochod, ohlášený trubkou, v pevném tempu jen dokreslil atmosféru lesku a publikum dohnal k ovacím. Lepší začátek si nelze představit!“
„V Bratislavě jako by Rachlin zapomněl jít do pověstného detailu, a svoji hráčskou nápaditost dostatečně nevycizeloval. Často zbytečně chvátal a na několika místech se dokonce nepotkal s orchestrem, a to přesto, že mu Orozco-Estrada dával neskutečně prostoru.“
Hostování orchestru Filarmonica della Scala na Bratislavských hudebních slavnostech přineslo obrovský příval hudební energie, a to nejen díky předehře z Rossiniho opery Vilém Tell, ale i Beethovenově Sedmé symfonii a Mozartovu Houslovému koncertu č. 3 v podání houslisty Juliana Rachlina. Italové v čele s podmanivým dirigentem Andrésem Orozco-Estradou vytvořili mimořádný večer, při kterém snad došlo i na pověstnou apoteózu tance.
Orchestr někdy přezdívaný „Pražskými filharmoniky“ existuje již téměř třicet let – v roce 1994 jej založil již zesnulý Jiří Bělohlávek, který byl následně přes deset let jeho šéfdirigentem. Přesně za týden, v neděli 1. října orchestr zahraje hudbu, jež je mu nejbližší, a tak předčasně oslaví své kulaté narozeniny. Návštěvníci pražského Rudolfina se mohou těšit na díla od velikánů, jako jsou Antonín Dvořák nebo Wolfgang Amadeus Mozart. Taktovku tentokrát uchopí rodák z Peru Christoph-Mathias Mueller a sólových partů se ujmou kmenoví i zakládající hráči PKF.
Sukova síň pražského Rudolfina bude dějištěm slavnostního koncertu laureátů Mezinárodní soutěže pro mladé klavíristy Broumovská klávesa. V úterý 26. září se od devatenácti hodin představí vítězové všech čtyř kategorií letošního třináctého ročníku – Liliana Fejtová, Anna Chmurova, Jaroslav Skalka, Eva Emilia Rautner a Semjon Yakimov. Vstupné na koncert je dobrovolné.
„Musíme zdůraznit, že zejména Schiffův jasnozřivý vhled do složitých kontrapunktických struktur jej vyšvihl mezi vrcholné klavírní interprety J. S. Bacha.“
„Místy zavalitě působící témbrový profil moderního orchestru se nemohl vyrovnat s náročnými stylovými požadavky barokního slohu.“
„V následující větě se naplno projevila do té chvíle pouze implicitní niternost Schiffova interpretačního umění: měkkost a ladnost tu klavírista vynesl do vzdušných výšin, v nichž se namísto zvukově-fyzikální materiality prosadila téměř éterická čistota mozartovské melodicko-harmonické formy.“
Páteční večer 22. září se nesl v mimořádně slavnostním duchu: Dvořákova síň pražského Rudolfina bouřlivým potleskem přivítala legendu klavírního olympu Andráse Schiffa. Britský klavírista před dychtivým publikem představil klasický a pro svůj hudební um typický repertoár. Slavné skladby J. S. Bacha a W. A. Mozarta Schiff provedl historicky poučeně bez rušivé příměsi romantických prvků a díky vybroušené technické brilanci potvrdil své výsadní místo v klavírní interpretaci barokní a klasicistní hudby. Příjemné oživení přinesla druhá polovina večera: Schiff vyměnil klavír za dirigentskou taktovku, postavil se do čela České filharmonie a s nadhledem profesionála provedl Symfonii č. 3 Es dur Ludwiga van Beethovena. Eroica v Schiffově podání působila jako řemeslně dobře zpracovaný celek, jemuž ovšem občas chyběla individuálnější a osobitější interpretační perspektiva.
„Postava Donny Elvíry v podání Lucie Vagenknechtové ožila, plná hněvu a smutku nad promrhanou láskou k Donu Giovannimu.“
„Zatěžkané a ponuré Andante vyústilo v to, co by se dalo nazvat vydestilovaným smutkem, kde se Ladislavě Kaspříkové podařilo z křídla Steinway vyloudit péřově hebké pianissimo.“
„Liebesleid charakterem osciluje mezi grácií a ztracenou slávou, nostalgií a pocitem zmaru, rozervaností, ale i nadějí z lásky. Svou vroucnou a lidskou hrou dokázal Štěpán Pražák všechny zmíněné pocity vyjádřit.“
V plzeňském Domě hudby se 20 září uskutečnil zahajovací koncert Kruhu přátel hudby, který pořádá Plzeňská filharmonie jako svoji komorní řadu, s názvem Slavné kusy. Na něm se představily v uměleckém světě již etablované osobnosti: sopranistka Lucie Vagenknechtová, houslista Štěpán Pražák a klavíristka Ladislava Kaspříková. Velký prostor byl věnovaný dílu Wolfganga Amadea Mozarta a také Antonína Dvořáka – druhým jmenovaným večer vrcholil.
Český filharmonický sbor Brno zve na zahajovací koncert 18. ročníku svého cyklu abonentních koncertů. V podání tohoto tělesa, Karlovarského symfonického orchestru a sólistů Romany Kružíkové, Václavy Krejčí Houskové, Tomáše Černého a Františka Zahradníčka zazní Mše C dur Ludwiga van Beethovena. Na programu je také Symfonie g moll op. 40 Wolfganga Amadea Mozarta. Koncert se uskuteční v neděli 24. září v devatenáct hodin v brněnském Besedním domě. Provedení řídí dirigent Ondřej Vrabec.
„Pondělí začíná Beethovenovou Devátou symfonií na nahrávce Herberta von Karajana s Berlínskými filharmoniky. Je to nahrávka z roku 1962 a pochází z jeho kompletu všech devíti symfonií, který vešel do dějin gramofonového průmyslu, protože se ho záhy prodalo přes milion kusů.“
„Zvláštní pozornost pravidelně věnuje D-dur nahrávkám ze zdrojů Evropské vysílací unie.“
„Ve 14:54 máte historickou možnost slyšet v archivu rozhlasu léta ukrytou nahrávku Bachova koncertu pro čtyři klavíry, kterou od jednoho z klavírů diriguje Herbert von Karajan a doprovází Česká filharmonie.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 25. září do 1. října?
Třetí ročník festivalu Varhanní Vysočina chystá na neděli 24. září druhý koncert. Nese podtitul Do nikam a koná se k poctě Hanuše Bartoně v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě. Začátek je v 16 hodin. Texty z poémy Jany Štroblové přednese herečka Radka Fidlerová, na varhany zazní hudba Hanuše Bartoně v podání Alfreda Habermanna. Festival představuje zajímavé nástroje Kraje Vysočina a letos připomíná 300. výročí Jana Blažeje Santiniho, výročí Bedřicha Antonína Wiedermanna nebo soudobého skladatele Luboše Sluky. Hvězdou je americký varhaník Nathan Laube, který zahraje 8. října a povede také mistrovské kurzy.
„Podmínky Schulmeisterova koncertu pokládám za nedůstojné a ostudné především vůči umění samotnému.“
„I velmi dlouhé úseky mi přišly vlastně hotové, ideální, inspirované, snadno zapadající do měřítek dospělých hudebníků.“
„Přesto kdybych si měl představit Schulmeistera za patnáct let, zajímalo by mě, jak se hráčsky vypořádá s integrací těch méně šlechetných lidských vlastností.“
V úterý 19. září na festivalu Dvořákova Praha vystoupil slibný mladý klavírista Jan Schulmeister. V méně formálních prostorech Bořislavka Centra zahrál hodinový recitál z děl Wolfganga Amadea Mozarta, Leoše Janáčka a Sergeje Rachmaninova. Přestože na koncert dorazilo mnoho posluchačů, klavírista byl výborně připraven a hrál i obsažně, zážitek znesnadňovalo nepříjemné prostředí a další vnější vlivy.
I v tomto roce pokračuje nepřetržitá tradice koncertů Kruhu přátel hudby (KPH), která začala v říjnu 1967. Dramaturgie se snaží navázat na vysokou uměleckou úroveň, která byla patrná zejména ve dvou prvních dekádách existence cyklu. Letošní dramaturgie se neomezuje pouze na komorní koncerty, ale nabízí vykročení do světa opery nebo orchestrální koncerty. Všechny koncerty se konají ve čtvrtek od devatenácti hodin. Koncertní sezónu zahájí 484. koncertem královédvorského KPH Komorní filharmonie Pardubice s dirigentem Stanislavem Vavřínkem. Sólistou koncertu konaného 21. září v Hankově domě bude houslista a koncertní mistr České filharmonie Jan Mráček. Program bude výhradně z díla W. A. Mozarta, vedle předehry k opeře Don Giovanni půjde o Koncert pro housle A dur a Symfonii „Jupiter“.
Cyklus komorních koncertů Pražské múzy zve na první poprázdninový koncert, který se koná ve středu 20. září od půl osmé v kostele sv. Vavřince v pražské Hellichově ulici na Malé Straně. Koncert je věnován múze Kleio, múze dějepisectví. Vystoupí České filharmonické kvarteto a mezzosopranistka Eva Garajová, zakladatelka cyklu. V programu koncertu zazní díla W. A. Mozarta (Divertimento), A. Dvořáka (výběr z „Amerického“ smyčcového kvartetu), M. Ravela (Kaddish), B. Smetany (výběr z kvartetu „Z mého života“), L. Janáčka (výběr z cyklu Po zarostlém chodníčku), G. Pucciniho (Crisantemi) a E. Elgara (Salut d´amour).
Pardubická filharmonie v pondělí 18. září zahájí novou sezonu. K této příležitosti si přizvala předního z české mladší generace houslistů Jana Mráčka a společně, pod taktovkou šéfdirigenta Stanislava Vavřínka, uvedou trojici koncertů ve třech dnech (18. – 20. září) pod názvem Vivat Amadeus! s čistě mozartovským programem. Koncerty se konají od devatenácti hodin v Sukově síni Domu hudby.
„Ondřej Valenta dostal na 28. Mezinárodním varhanním festivalu u sv. Jakuba svou prozatím největší koncertní příležitost v Praze.“
„Pro svůj koncert zvolil skutečně festivalově pouze čtyři rozsáhlé skladby různých stylových období.“
„Ke 150. výročí narození Maxe Regera provedl jeho rozsáhlou vrcholnou Fantasii na chorál ‚Wachet auf, ruft und die Stimme‘.“
Ondřej Valenta je varhaníkem a ředitelem kůru na pražském Vyšehradě. Pedagogicky působí na Pražské konzervatoři, kterou vystudoval, a pokračoval na Hudební fakultě AMU. Své vzdělání v oboru si rozšířil ještě na Mozarteu v Salcburku a Vysoké škole hudby a divadla v Mnichově. Zároveň se věnoval studiu cembalové hry na konzervatoři a pokračuje v současné době na AMU. Vystoupení v rámci festivalu 14. září bylo prozatím jeho největší koncertní příležitostí v Praze, které beze zbytku využil.
Filharmonie Hradec Králové zahájí 46. sezónu a první s novým ředitelem Vladimírem Šrámkem. Jejím mottem je Hudbu slyšet i vidět. Zahajovací koncert pod vedením šéfdirigenta Kaspara Zehndera se koná v domovském sále ve čtvrtek 14. září od půl osmé a další žářijové projekty následují v rychlém sledu.
