Dnes, na Silvestra, zveřejní Národní divadlo Brno online stream Koncertu na přání. Ten ve spolupráci s diváky, kteří vyplnili anketu, přichystala Janáčkova opera. Koncert, v němž budou účinkovat sopranistky Pavla Vykopalová a Jana Šrejma Kačírková, mezzosopranistky Jana Hrochová a Václava Krejčí Housková, tenorista Peter Berger, barytonista Roman Hoza a basisté Jiří Sulženko a Jan Šťáva, bude poslední den roku 2020 k zhlédnutí od 15 hodin a zůstane na YouTube kanálu a facebookovém profilu souboru k dispozici po tři dny. Orchestr a sbor Janáčkovy opery NdB bude řídit šéfdirigent Marko Ivanović.
Janáčkova opera Národního divadla Brno pokračuje v online programu, který pravidelně zveřejňuje na svém YouTube kanálu. Soubor na vánoční svátky a na silvestra připravil tři projekty. Prvním z nich bude speciální „karaoke“ verze slavné České mše vánoční Jakuba Jana Ryby, a to zítra od 15 hodin. Sóla zazpívají sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Hrochová, tenorista Ondřej Koplík a basista Jan Šťáva. Orchestr Janáčkovy opery NdB bude řídit Marko Ivanović.
U příležitosti dnešního státního svátku Národní divadlo Brno pro diváky zveřejní pracovní záznam z premiéry inscenace Libuše Bedřicha Smetany online, a to od 17 do 24 hodin. V hlavních rolích premiéry, která se konala 7. a 9. září 2018, se objevili Lucie Hájková jako Libuše, Přemysla ze Stadic ztvárnil Jiří Hájek, Chrudoše Pavol Remenár, Šťáhlava Dušan Růžička, Lutobora Jan Šťáva, Radovana Roman Hoza. Krasavy se zhostila Alžběta Poláčková a Radmily Václava Krejčí Housková. Režie se ujal Jiří Heřman a hudebně dílo nastudoval Robert Kružík. O tehdejší premiéře jsme psali zde.
„Kompozice zazněla oduševněle, krásně, vypracovaně, v čistém a zřetelném zvuku, v docela cudném, ale přesto dostatečně silném výraze.“
„Provedení dosahovalo krásných, téměř dokonalých momentů.“
„Pro skutečné dořeknutí všeho, katarzi a odevzdané spočinutí by bylo potřeba při ukončování Agnus Dei nějakého většího kouzla.“
Beethovenovo výročí nemohla Dvořákova Praha připomenout lépe a hodnotněji než uvedením Missy solemnis, a to v jedinečném a novém nastudování Václava Lukse. Pondělní večer v Rudolfinu budil právem očekávání. Collegium 1704 se do devatenáctého století za hudbou nevydává ze svých obvyklých starších souřadnic moc často. Kupodivu ale nebyla Dvořákova síň zcela plná. Divná doba. Za normální situace by zájem určitě odpovídal charakteru prvořadé události.
Beethovenova Missa Solemnis v podání Collegia 1704 a Collegia Vocale 1704, Dvořákovy Slovanské tance v původní verzi pro čtyřruční klavír, které přednesou Igor Ardašev a Renata Lichnovská, a další komorní koncert s houslistou Josefem Špačkem, violistou Pavlem Niklem, violoncellistou Tomášem Jamníkem a klavíristou Lukášem Vondráčkem – to jsou lákadla MHF Dvořákova Praha, která se budou konat od pondělí do středy, a to vždy od 20 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina.
„Tato opera byla po své premiéře natolik úspěšná, že za dva roky dosáhla devadesáti plně navštívených repríz.“
„Představitelé hlavních rolí odvedli vesměs excelentní výkony.“
„Dobrá věc se podařila a doufejme, že coronavirus dovolí i reprízování této zdařilé inscenace.“
Národní divadlo Brno uvedlo premiéru opery Evžena Zámečníka Ferda mravenec, která se podle původního plánu měla odehrát již v červnu. Nečekané průtahy však, zdá se, inscenaci neuškodily a dílo nastudované pod vedením dirigentů Jakuba Kleckera a Pavla Šnajdra slavilo i mezi dětským publikem po svém prvním uvedení úspěchy.
Dva koncerty nabídne letošní 8. ročník Litoměřických svátků hudby. Pořadatelé tak reagují na současnou situaci, které přizpůsobili i program. Původně plánované Mozartovo Requiem nahradili v sobotu 29. srpna radostnějším večerem v podobě operního gala. Účinkovat budou Barbora Řeřichová Perná, Václava Krejčí Housková, Martin Šrejma, Jan Šťáva a Plzeňská filharmonie, kterou povede Tomáš Brauner. V neděli pak naváží v převážně barokním programu Václav Hudeček, Pavel Svoboda a Barocco sempre giovane.
„Houslistu Josefa Špačka v poloze, kterou předvedl ve Vivaldiho notoricky známé hudbě, tak moc neznáme.“
„Pokud se letos zjistilo, že i komorní hudba stojí za to a že je pro ni v tuzemsku řada povolaných, bylo by pěkné, kdyby se i na to dalo navazovat.“
„Navzdory koronaviru a vládním opatřením, která dlouho vypadala jako likvidační pro letní kulturní nabídku, se v rodišti Bedřicha Smetany nakonec uskutečnil hodnotný festival komorní hudby.“
Josef Špaček a Barocco sempre giovane uzavřeli v neděli večer Smetanovu Litomyšl virtuózním, osobitým, značně neortodoxním provedením Čtvera ročních dob. Kvůli opatřením proti virové pandemii se letošní ročník konal nakonec v posunutém termínu a ve výrazně jiné podobě, bez oper a symfonických programů, bez zahraničních hostů a bez větší poloviny obvyklého publika. Nicméně uskutečnil se, a to doslova navzdory jarním zprávám o koronaviru. A paradoxně dokonce díky nim přinesl posluchačům ve své vynuceně nové podobě řadu zážitků, které by tato festivalová platforma jindy asi nenabídla.
„Provedení upoutalo dynamickými poryvy, proměnami temp, značně exponovaným orchestrem, velkolepě znějícím sborovým partem i pěknými sóly.“
„Stará hudba v těchto kvalitách na Smetanovu Litomyšl patří a musí patřit i v budoucích letech.“
„Václava Krejčí Housková nabídla vemlouvavý projev, příjemný a nenásilný, klidný a oduševnělý.“
Piaristický chrám byl o prodlouženém víkendu dějištěm dvou vzácných vokálních koncertů pořádaných festivalem Smetanova Litomyšl. Mezzosopranistka Václava Krejčí Housková tam v neděli v noci zpívala za doprovodu barokního tria, Václav Luks tam pak v pondělí odpoledne dirigoval svůj barokní orchestr a sbor. Krásný prostor kostela, který před šesti lety po záchraně a rekonstrukci povstal z cesty ke zmaru, posloužil dobře intimnímu i rozmáchlejšímu repertoáru.
„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“
„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“
„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“
Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…
Koncertní řadu nadcházející sezóny rozšířilo Collegium 1704 na osm večerů. Otevře ji už 19. září ve Dvořákově síni Rudolfina, a to Händelovým oratoriem Mesiáš, o den později opakovaným v drážďanském kostele Annenkirche. Do jara jsou pak v plánu koncerty s Bachovou, Zelenkovou a Telemannovou duchovní tvorbou, s díly italských barokních mistrů a s Mozartovou a Myslivečkovou hudbou. Podzimní část komorního cyklu Collegia Vocale 1704 je dvakrát umístěna do kostela sv. Šimona a Judy, třetím koncertem pak zahájí soubory pravidelné působení v nově zrekonstruovaném Produkčním domě Vzlet ve Vršovicích.
„V kalendáři v evropském kontextu první velký festival, který se neruší.“
„Když budou pořady pro méně lidí, musí jich být během jednoho dne víc. Záměrem je, aby Litomyšl neztratila obvyklou festivalovou atmosféru.“
„Naději dává nyní festival hudebníkům a litomyšlským podnikatelům, avšak od partnerů, donátorů a mecenášů sám dostal naději přežít.“
Pětatřicet programů pro jedenáct tisíc diváků mají připraveno organizátoři festivalu Smetanova Litomyšl. Přehlídka se uskuteční od 2. do 12. července. Musela z důvodů opatření proti pandemii rezignovat na původní termín, na operní představení a symfonické koncerty i na obvyklé zastřešení zámeckého nádvoří, ale podařilo se připravit komorní cyklus se špičkovými tuzemskými umělci, který pořadatelé ani v nejmenším nepovažují jen za náhradní. Jednu z hlavních rolí bude hrát hudba litomyšlského rodáka Bedřicha Smetany, ale zdaleka nebude znít jen ona: prostor budou mít také Dvořák, Bach, Beethoven a řada dalších.
„Jakub Hrůša nastuduje dvě zásadní symfonická díla Josefa Suka, Dvořákova zetě.“
„Roli garanta představení Dvořákova díla pro sólový a čtyřruční klavír přijal klavírista Ivo Kahánek.“
„Událostí slibuje být Beethovenova Missa solemnis v historicky poučeném přístupu Collegia 1704 a Václava Lukse.“
Česká filharmonie s Jakubem Hrůšou, pianisté Ivo Kahánek a Lukáš Vondráček, houslisté Josef Špaček a Jan Mráček, Mladá filharmonie s Tomášem Netopilem, Česká Sinfonietta s Radkem Baborákem, ale také Collegium 1704 s Václavem Luksem, to budou hlavní trumfy letošního festivalu Dvořákova Praha. Uskuteční se v původním termínu, tedy od 4. do 20. září, ale s programem, který bylo nutné upravit kvůli pandemii a opatřením proti jejímu šíření.
Dvacet mimořádných koncertů přidá v příští sezoně Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně k téměř třiceti koncertům v pěti abonentních řadách. O zahájení 24. září se postará houslista Josef Špaček. V průběhu sezóny zazní velké symfonie Gustava Mahlera a Richarda Strausse. Vrcholem celoročních oslav 75. výročí založení orchestru bude koncert 29. dubna se sopranistkou Pretty Yende. Vybrané koncerty stávající sezony plánuje orchestr v případě rozvolnění odehrát open air v srpnu či v září.
Britský časopis BBC Music Magazine udělil dnes v jedenácti kategoriích své prestižní ceny albům klasické hudby. Osobností roku se stala americká mezzosopranistka Jamie Barton, mezi oceněnými figurují Paul McCreesh, Nicky Spence, Julius Drake, Andrey Gugnin, Elicia Silverstein, Sinfonia of London nebo Oxford Contemporary Sinfonia. Výrazné jsou tentokrát v oceněních české stopy: skladatelé Dvořák, Martinů, Janáček a Korngold, spoluúčinkující mezzosopranistka Václava Housková… A hned dvakrát uspěl dirigent Jakub Hrůša: jednou na symfonickém albu s pianistou Ivem Kahánkem, podruhé na DVD s operním projektem.
„Bystrouška se obejde bez patosu, hymničnosti a impresionismu.“
„Příběhu vévodil Svatopluk Sem jako Revírník.“
„V Heřmanově poetice se věci často dějí současně, symbolicky… a řada jich zůstává nedořečena.“
Soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno byl na pražském festivalu hudebního divadla Opera 2020 hostem největší velikosti. Ani pódium Státní opery plně nestačilo tomu, aby vše bylo převedeno jedna ku jedné. O některých detailech inscenátoři hovořili po festivalovém představení s krčením ramen: „…tak tohle jste také neviděli…“. Ale nebyla to žádná velká újma. Janáčkovy Příhody lišky Bystroušky i přes některá technologická omezení vyzněly tak, jak si tvůrci inscenace přáli: jako neokázale nádherná hudební freska o koloběhu života, jako pohádka pro dospělé, ale mládeži přístupná.
„Ke Carmen se vracím nesmírně rád – komentuje dílo Jiří Štrunc.“
„Dirigentova volba temp vynikajícím způsobem koresponduje s jednotlivými španělskými tanci.“
„Při premiéře v roli Carmen excelovala svým hlasem, který má úžasnou hloubku, dynamiku a barvu, sólistka Národního divadla Brno Václava Krejčí Housková.“
Třetí premiérou sezóny operní scény v Plzni je jedna z nejhranějších oper vůbec – Carmen. Španělské rytmy a melodie jsou uvedeny na Nové scéně v souladu s filozofií divadla, kdy jedna opera v roce zazní mimo historickou budovu Velkého divadla.
„Hlas chci zatěžovat postupně a právě díky mužským rolím tak mám teď co zpívat.“
„Miluji připravené režiséry!“
„Cest ke krásné inscenaci je spousta. Nebráním se jakýmkoliv přístupům. Vlastně se těším, co mi ten který režisér nabídne.“
Octavián, Lišák, Lapák, Siebel, Nicklausse, Cherubín… samí muži, ovšem v opeře se jich ujímají ženy. Jednou z těch, kterou vnímáme v divadelních programech velmi často, je mezzosopranistka Václava Krejčí Housková. Teď ji ale naopak čeká femme fatale. V Plzni se od soboty stane novou Carmen. A jak říká v RozhovoruPlus, na tuto roli, která ji nepřetržitě provází už sedmým rokem, se velmi těší.
