Třetí ročník festivalu Varhanní Vysočina chystá na neděli 24. září druhý koncert. Nese podtitul Do nikam a koná se k poctě Hanuše Bartoně v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Havlíčkově Brodě. Začátek je v 16 hodin. Texty z poémy Jany Štroblové přednese herečka Radka Fidlerová, na varhany zazní hudba Hanuše Bartoně v podání Alfreda Habermanna. Festival představuje zajímavé nástroje Kraje Vysočina a letos připomíná 300. výročí Jana Blažeje Santiniho, výročí Bedřicha Antonína Wiedermanna nebo soudobého skladatele Luboše Sluky. Hvězdou je americký varhaník Nathan Laube, který zahraje 8. října a povede také mistrovské kurzy.
„Po poledni je připravena série koncertních árií Wolfganga Amadea Mozarta s legendární koloraturní sopranistkou Editou Gruberovou. A pak nová nahrávka Brahmsova klavírního koncertu č. 1 d moll s Andrásem Schiffem a Orchestrem osvícenského věku, tedy orchestrem dobových nástrojů.“
„Středa večer bude patřit Liboru Peškovi, který by 22. června slavil devadesátiny.“
„Víkendová návštěva je ve znamení 50. výročí úmrtí Karla Ančerla. Bude to přehlídka jeho oblíbených autorů a vrcholných nahrávek.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 26. 6. do 2. 7. 2023?
Světové premiéry skladeb Olgy Ježkové a Jana Bernátka společně s duchovní tvorbou českých skladatelů dvacátého a jednadvacátého století zaznějí v neděli 28. května od půl osmé večer v Kostele Panny Marie pod řetězem v Praze. Skladby si návštěvníci vyslechnou v podání sopranistky Ireny Troupové, mezzosopranistky Lucie Hilscherové, houslisty Štěpána Ježka a varhanice Lindy Sítkové. Koncert pořádá spolek Lieder Company Prague.
Historii mezinárodního hudebního festivalu Pražské jaro od jeho počátku až po poslední dva „covidové ročníky“ 2020 a 2021 sleduje nová kniha nazvaná 75 let Pražského jara editorky Svatavy Barančicové. Nejpodrobněji, coby určité navázání na předchozí publikaci Antonína Matznera 60 Pražských jar, se kolektiv autorů věnuje posledním patnácti ročníkům festivalu, které popisuje kronikářským stylem. Autoři však šli ještě dál než 75 let zpět. V kapitole Předjaří odkrývají první zárodky májových festivalů v devatenáctém století.
„Experimentováním a usilovným snažením začal Josef Horák postupně odhalovat dosud nevyužité schopnosti nástroje. Zjistil, že jich není málo.“
„Barevnost tónu se stala předmětem jeho celoživotního, nikdy neutuchajícího, až vášnivého hledačství.“
„Tak započalo nové, více jak tři a půl desítky let trvající období činnosti Due Boemi, kdy jak koncertně, tak po určitou dobu i pedagogicky působili současně na dvou místech, více než 500 km od sebe vzdálených a železnou oponou vzájemně oddělených.“
Na 24. března 2023 připadá nedožité 92. výročí narození Josefa Horáka, objevitele a neúnavného propagátora nových možností basklarinetu. Ve stejném roce si rovněž připomínáme 60 let od založení souboru Due Boemi di Praga: Dua Josef Horák (basklarinet), Emma Kovárnová (klavír), které celých 42 let systematicky propagovalo sólovou, komorní a koncertantní roli tohoto nástroje jak na domácí scéně, tak i ve světě. Historií a úspěšnou cestou sólového basklarinetu na koncertní podia a vším, co se kolem toho událo, se podrobně zabývá rozsáhlá monografie s názvem Příběh nového basklarinetu. Připravuje ji k vydání PhDr. Vojtěch Mojžíš, hudební skladatel, muzikolog a hudební režisér, který se tématem sólového basklarinetu systematicky zabývá již řadu let. Několik převzatých odstavců a fotografií, doplněných komentáři, je upoutávkou na připravovanou publikaci i poctou jubileu.
„Lidé velmi pozitivně reagují na pestrost a určitou plasticitu koncertů. Nechceme je šokovat za každou cenu, ale přinést kontrast. Něhu, energii i vášeň.“
„U Viléma je vždycky na prvním místě hudba, zápal a obrovské nasazení. On je někdy na zabití, ale je to člověk, který vás posouvá.“
„Hoboj má s lidským hlasem hodně společného. Ať už je to tvorba tónu, práce s dechem. Propojování a prolínání nás dvou bude něco, na co se moc těším.“
O novém projektu hobojisty Viléma Veverky Ekstase, hovoří harfistka Kateřina Englichová a sopranistka Alžběta Poláčková. Kateřina Englichová je dlouholetou Veverkovou uměleckou partnerkou, pro Alžbětu Poláčkovou to bude vůbec první profesionální setkání s nekompromisním interpretem. Co posluchače v jejich Ekstasi čeká a jaké jsou nejbližší plány obou umělkyň, to se dočtete v následujícím rozhovoru.
Blížící se sté jubileum narození Ilji Hurníka přináší během podzimu a navazujících měsíců koncertní sezóny na různých místech několik provedení jeho děl. Zařadily je do programů filharmonie v Hradci Králové a v Pardubicích, rozezní se také v Opavě a v jeho rodné Ostravě. Ilju Hurníka, který se narodil 25. listopadu 1922 a jehož život se uzavřel v září roku 2013 ve věku nedožitých 91 let, připomíná 21. října rovněž pražská přehlídka Dny soudobé hudby pořádaná Společností českých skladatelů.
Písňový večer nazvaný "Podoby lásky" uvede ve středu 22. června spolek Lieder Society. Dramaturgie chce přiblížit lásku očima českých skladatelů a skladatelek dvacátého století. Dvorská láska zazní v Písních renesančních Luboše Sluky, ve folklórním duchu se ponese cyklus Láska prostých srdcí Miroslava Pelikána, z lidové poezie vychází i texty Františka Halase z antologie Láska a smrt zhudebněné Karlem Pexidrem, vroucným vyznáním citů ke své nastávající jsou Ebenovy Písně nejtajnější a v nostalgických Písních rozchodu Jaroslava Křičky zaznívá bolest z jejich konce. Něžné a velmi ženské jsou písně O lásce na vlastní texty Slávy Vorlové a mladistvá energie Vitky Kaprálové se silnými jazzovými vlivy probíjí cyklem Jablko s klína i slavnou rozlučkovou Sbohem a šáteček. Interprety budou sopranistka Tamara Morozová, altistka Monika Jägerová a klavíristé Vojtěch Červenka a Filip Martinka. Koncert začíná v 19 hodin v sále Jana Drtiny na konzervatoři Jana Deyla.
Už osmý ročník Koncertu proti totalitě k připomínce Dne boje za svobodu a demokracii a Mezinárodního dne studentstva se dnes uskuteční opět v sále Martinů na pražské HAMU. Začíná v 19 hodin. Vystoupí mimo jiné pět laureátů či vítězů soutěže Pražské jaro, například Tomáš Jamník, Ivo Kahánek, Irvin Venyš nebo letošní laureát v oboru klavír Matouš Zukal. Na programu jsou díla autorů, jejichž životy a tvorbu poznamenal souboj s totalitními režimy a nesvobodou – Serenáda H. 334 Bohuslava Martinů, Klavírní kvintet Op. 57 Dmitrije Šostakoviče, skladba pro čtyřruční klavír Rustica Musa II Jana Nováka a Sonáta pro klavír Luboše Sluky. Před i po oncertě bude možné návštívit výstavní projekt Doba trvanlivosti „revisited“, který představuje díla současných studentů, absolventů a pedagogů AVU. Jednotícím prvkem je téma totality, resp. přetrvávajícího totalitního myšlení a jeho „doba trvanlivosti“ v prostředí demokratické společnosti, čímž projekt navazuje na loňský ročník a obohacuje ho o nová díla mapující impulzy uplynulého pandemického roku.
Třemi posledními koncerty vyvrcholí od pátku do pondělí letošní dvaatřicátý ročník Dnů soudobé hudby. Festival pořádá Společnost českých skladatelů, jeden ze zakládajících členů Asociace hudebních umělců. Během listopadu přehlídka nabízí skoro sedm desítek skladeb od padesáti pěti autorů, z toho čtyřiačtyřicet premiér, většinou světových. Poslední koncerty se odehrají v Kaiserštejnském paláci na Malostranském náměstí v Praze, vždy od 19:30 hodin.
„Drážďany, to byl moment, kdy jsem zjistila, že mě muzika ohromně baví.“
„Mně se líbí i na koncertě, když je tam diverzita – jeden hlas je větší, druhý menší, je tam spousta rozdílných způsobů a technik, barev…“
„S písňovým i klavírním repertoárem Martinů jsem se setkávala od útlého dětství, takže mám k němu hluboký vztah.“
Jméno Heleny Hozové se možná neskloňuje v hudebních médiích tak často jako jména dalších členů její rodiny, tato talentovaná sopranistka je však vyhledávanou interpretkou nejen staré hudby, ale také písňového repertoáru, který, jak v rozhovoru prozrazuje, je jejímu srdci nejbližší. Pravidelně koncertuje u nás i v zahraničí zejména se soubory orientovanými především na barokní hudbu, ale nebrání se ani scénickému ztvárnění. Z vlastní zkušenosti vím, že je také velmi nadanou učitelkou zpěvu. A mimo to vše je i maminkou dvou dětí. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz mluví o rodinném zázemí, své cestě za pěveckou profesí i o současné kariéře.
Pořadatelé zvou na pokračování čtvrtého ročníku Festivalu Jakuba Jana Ryby. Od úterý 24. srpna do středy 22. září se v Rybově kraji uskuteční celkem šest koncertů a poslední dva zářijové čtvrtky budou patřit interaktivním seminářům. V rámci letošního ročníku Rybova festivalu vystoupí nejen renomovaní umělci a soubory jako Barbara Maria Willi, Apollon Quartet, Roman Janál, Tomáš Šelc, Jaroslav Pelikán nebo Bennewitz Quartet, ale i umělci mladí, například sopranistky Markéta Klaudová Böhmová a Tereza Zimková, mezzosopranistky Jarmila Balážová, Bella Adamova a Marie Svobodová, tenorista Ondřej Holub, klavírista Vojtěch Červenka, Doležal Quartet, basista Jiří Miroslav Procházka nebo dirigent a varhaník František Macek. Všechny koncerty budou začínat v 19 hodin. Více informací na www.rybuvfestival.cz.
Zítřejší zahajovací koncert Svatovítských varhanních večerů nebude patřit jen varhanám. U příležitosti osmdesátých narozenin, které oslaví 3. července, na něm vystoupí dlouholetý člen a sólista České filharmonie Miroslav Kejmar. Tohoto legendárního trumpetistu doprovodí titulární varhaník a regenschori katedrály sv. Víta Josef Kšica. V programu zazní i světová premiéra skladby Luboše Sluky. Desátý ročník festivalu se koná do 27. července. Svou hru na královský nástroj předvedou v pěti koncertních večerech přední čeští i zahraniční varhaníci.
Po pětileté odmlce se vrací Dvořákův festival. Organizátoři 63. ročníku zvou na skladatelovy melodie napříč žánry a slibují pestrou paletu koncertů kvalitní hudby v různorodém uměleckém obsazení i dramaturgických podobách. Nejstarší hudební festival s Dvořákovou hudbou na světě nabízí od června do října v šesti krajích, pětadvaceti městech a obcích na čtyřicet koncertů. Podtitul letošního ročníku nese název Vaše léto s hudbou. Dvořákova díla zaznějí v různých úpravách a aranžích v podání profesionálních sólistů, komorních souborů, ale třeba i v recitačním doprovodu známých herců v tradičních i méně obvyklých prostorách. To vše v roce 180. výročí narození jmenovce festivalu.
Skladatelskou soutěž v rekonstrukci sólového partu cembala Koncertu C dur Jakuba Jana Ryby vyhlašují Spolek Duškovy Chotěborky, Anthonea Musica s. r. o. a Společnost Jakuba Jana Ryby. Zúčastnit se můžou skladatelé jakéhokoliv věku a sólový part musejí účastníci dodat vysázený v notačním programu ve formátu PDF. Uzávěrka přihlášek je 30. září, a to na Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript., vyhlášení vítěze se pak uskuteční 19. prosince. Ten bude oceněn finanční částkou třicet tisíc korun, dále pak koncertním uvedením díla na Festivalu Jakuba Jana Ryby v roce 2022, pořízením audiovizuálního záznamu z tohoto provedení v profesionální kvalitě a samozřejmě vydáním sólového cembalového partu tiskem. V porotě zasednou hudební skladatel, čestný člen poroty Luboš Sluka, cembalistka a pedagožka Barbara Maria Willi, varhaník a pedagog Aleš Bárta, hudební skladatelé a pedagogové Eduard Douša a Miroslav Kubička a flétnista a hudební skladatel Jaroslav Pelikán.
„Do nedobrovolného konce Umělecké besedy na počátku komunistické totality v dubnu 1951 se koncertních Úterků konalo více než čtyři sta.“
„Violoncellista Eduard Šístek stvořil před prázdným sálem neokázalou, zato vřelou a vnitřně zaujatou interpretaci, v níž jako partnerka výborně obstála klavíristka Barbora K. Sejáková.“
„Je třeba zmínit vynikající souhru obou partnerů, jak v obsahové, výrazové rovině, tak v technicky exponovaných pasážích a samozřejmé zvládání vysokých temp s dynamickou gradací a přesnou artikulací tónů.“
Je až neuvěřitelné, s jakým pořadovým číslem se uskutečnil tradiční Úterek Umělecké besedy 30. března – šlo o 644. koncert cyklu, na němž zaznívaly a zaznívají skladby současných či v nedávné minulosti zemřelých českých autorů. Interprety byli violoncellista Eduard Šístek a klavíristka Barbora K. Sejáková.
„Zukalova hra je technicky i výrazově velice pestrá, je v ní slyšet mužnost a zároveň křehkost, koncentrovanost, ukázněnost i uvolněnost.“
„Slukovu skladbu zahrál se silnou naléhavostí a citem pro gradaci (a pauzy), přehledně ji vystavěl a jednotlivým pasážím dodal patřičné barvy.“
„Posluchač uvěří Kristině Vocetkové a Matouši Pěruškovi každý tón.“
Nadace Bohuslava Martinů zpřístupnila na svých internetových stránkách martinu.cz koncert vítězů soutěže, kterou pořádá. Koncert se uskutečnil loňského 9. prosince v pražském Sále Martinů a vystoupili na něm klavírista Matouš Zukal a Duo Bohémo – houslista Matouš Pěruška a violoncellistka Kristina Vocetková. Koncert proběhl bez diváků, píšeme o něm po zhlédnutí streamu.
Česká televize dnes na ČT art od 20:15 odvysílá koncert ke stému výročí republiky z minulého roku. Na programu slavnostního večera České filharmonie byly tance z opery Prodaná nevěsta Bedřicha Smetany, Dvojkoncert pro dva smyčcové orchestry, klavír a tympány Bohuslava Martinů a Dvořákova Symfonie č. 9 e moll, op. 95 „Z Nového světa“. Sólisty koncertu byli klavírista Ivo Kahánek a tympánista Michael Kroutil. Vše řídil šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov. Hned poté bude na stejném programu k vidění premiéra dokumentu o českém skladateli Luboši Slukovi, o kterém jsme psali minulý rok.
