„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“

„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“

„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“

Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.

Spolek 4ART, který v Mladé Boleslavi a okolí pořádá cyklus Rok na 4 doby, přichystal další ze svých koncertů. Tentokrát bude místem hudebního setkání mladoboleslavské Škoda Muzeum, a to v pondělí 13. března od devatenácti hodin. Vystoupí zde orchestr Ukrajinsko-Česká Sinfonietta s dirigentem Radkem Baborákem a hosty. Josefem Špačkem, který se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, a klavíristou Miroslavem Sekerou, jenž za vznikem cyklu stojí. Ujme se také klavírního partu v Sinfoniettě “La Petite Joie” Ondřeje Brouska. V této skladbě se představí i harfistka Ivana Dohnalová - Švestková. Úvod koncertu bude patřit Ouvertuře C dur Antonína Rejchy.

„Plzeňská nová inscenace Armidy je po všech stránkách povedená.“

„Jozef Benci zcela suverénně ovládá svou roli Hydraota, krále Damašku.“

„Skvělá a ve všech hlasových polohách jistá je Ivana Veberová jako Armida“

Druhou premiérou operního souboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni v letošní sezóně se stalo nastudování poslední opery Antonína Dvořáka Armidy. Dvořák ji komponoval mezi 11. březnem 1902 a 23. srpnem 1903. Klavírní výtah Karla Šolce vydala Hudební matice Umělecké besedy až v r. 1941. Partitura na své vydání teprve čeká. Zatímco v Praze v Národním divadle byla poprvé uvedena 25. března 1904 a pak ještě 6x, v Plzni byla poprvé provedena 28. srpna 1925. Za ředitele městského divadla Bedřicha Jeřábka zde byly tehdy v jediném roce provedeny všechny Dvořákovy opery. Naposledy zazněla v Plzni r. 1943.

Posledním projektem podzimní sezóny Břevnovských hudebních setkání bývá už tradičně adventní koncert. K tomu letošnímu pořadatelé pozvali vokální těleso Linha Singers, jehož historie sahá až do roku 1963, kdy ho založil zpěvák, dirigent a skladatel Jiří Linha. Koncert se bude konat v úterý 13. prosince v 19 hodin v kostele Církve československé husitské ve Wuchterlově ulici v Praze-Dejvicích.

„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“ 

„I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“

 „Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv. Klotyldy v té době šedesátiletého Césara Francka.“

César Franck byl přes třicet let varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, dvě desetiletí profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Narodil se 10. prosince 1822, před dvěma sty lety, v Liége. Byl Belgičan – a žil v Paříži. Ne zcela ideální kombinace…

„Mezi mnoha nahrávkami se zcela jistě neztratí ta, kterou v roce 2017 natočil soubor Pavel Haas Quartet ve spolupráci s vynikajícím izraelským klavíristou Borisem Giltburgem.“

„Olivier Messiaen je geniální tvůrce vyznačující se absolutním ztotožněním světa hudby a nadpozemské duchovní síly.“

„Lukášovo závažné dílo z roku 1974 se zcela vymyká zažité představě skladatele bazírujícího na folklorním základě.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5.12 do 11. 12. 2022?

„Při kůru valtického kostela svatého Augustina vznikl pěvecký sbor, do něhož byl mladičký Sperger přijat, což mu kromě zpívání umožnilo proniknout do tajů hudební teorie a hry na varhany.“

„Jeho druhý vídeňský pobyt se odvíjel ve znamení nekonečného rozesílání skladeb pro sólový kontrabas a orchestr, které dedikoval, komu mohl. Marně.“

„Když byl úplně na dně, přišel dopis z Ludwigslustu. Místní hrabě mu poskytl pěkný plat a nechal vyrobit kvalitní nástroj ve Vídni.“

Při všech výhradách k tomu, jak s klasickou hudbou zachází naše doba, jejímž heslem je legendární Postmanovo „ubavit se k smrti“, se většině umělců z této oblasti daří, inu, alespoň přiměřeně. Jak známo, v minulosti na tom byli i ti dobově nejlepší často bídně. Bývalo zvykem plodit víc dětí než dnes a sociální zabezpečení v nemoci nebo ve stáří neexistovalo. Za jeden z mnoha příkladů slouží potulný život vynikajícího kontrabasisty a pilného skladatele, jakým byl valtický rodák Johannes Matthias Sperger.

Laureátem Ceny Českého spolku pro komorní hudbu za rok 2021 je dechový soubor Belfiato Quintet, který hraje ve složení Oto Reiprich, Jan Souček, Jiří Javůrek, Jan Hudeček a Kateřina Javůrková. Rozhodla o tom komise ve složení Jaroslav Kulhan, Jiří Hlaváč, Jiří Panocha, Josef Špaček ml., Marek Šulc, Miroslav Sekera a Radek Křižanovský.

Mezinárodní hudební festival Lípa Musica pokračuje. V pátek 9. září se v kostele svatého Bartoloměje v Hrádku nad Nisou po jedenadvaceti letech na festivalu opět představí Český chlapecký sbor Boni pueri, který byl vůbec prvním interpretem vystupujícím na festivalu Lípa Musica v roce 2000, tehdy ještě Festivalu duchovní hudby Česká Lípa. V sobotu festival poprvé zavítá do Krásné na Jablonecku, kde vystoupí jeho letošní umělecká garantka, sopranistka Hana Blažíková; tentokrát v doprovodu německého klavíristy Andrease Staiera, který rozehraje originální nástroj Joseph Teller z roku 1830.

Dva koncertní programy se čtyřmi premiérami nabídne pražský orchestr Collegium 1704 pod vedením Václava Lukse návštěvníkům osmnáctého ročníku festivalu Chopin i jego Europa (Chopin a jeho Evropa). Společně s vokálním ansámblem Collegium Vocale 1704 a sólisty uvede ve středu 17. srpna v novodobé, respektive polské premiéře díla Józefa Krogulského a Antonína Rejchy. O dva dny později zazní v premiéře na historický nástroj v podání českého klavíristy Lukáše Vondráčka Klavírní koncert Antonína Dvořáka a, opět v polské premiéře, symfonie Jana Křtitele Václava Kalivody. Collegium 1704 se představí na varšavském festivalu už pošesté.

„Baborákův nástroj zazněl v plné kráse ušlechtilého tónu, veden velkým citem pro interpretaci romantické hudby.“

„U Gerharda Oppitze není bez zajímavosti zmínit místo jeho narození v bavorském městečku Frauenau, ležícím pod mohutným Roklanem pouhých několik málo kilometrů od hranic s Českou republikou.“

„Dirigent měl stavbu koncertu pevně promyšlenou, o orchestru se tudíž nedá říct, že pouze doprovázel, nýbrž byl integrální součástí působivého celku.“

Hudební festival Živé pohraničí, za kterým stojí Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně, otevřely ke konci minulého týdne dva koncerty. Zněla na nich hudba českých a německých autorů. V regionu je ještě stále živé povědomí o nutnosti hojit rány z minulosti, které souvisejí s druhou světovou válkou a poválečným odsunem německy hovořících obyvatel.

„Podobně jako Salcburk, je i Litomyšl nejen malebným městem a rodištěm hudebního génia, ale také městem, které po několik festivalových týdnů doslova dýchá hudbou a které se stává po dobu trvání festivalu hudebním srdcem země.“

„Provedení Mesiáše na nádvoří zámku není důsledkem úvah, jak koncert zatraktivnit, ale naopak reakcí na očekávaný zájem publika, který by mohl být v případě koncertu v kostele uspokojen pouze částečně.“

„Domnívám se, že jsme již natolik známí, že posluchač, který si kupuje vstupenku na náš koncert, celkem přesně ví, jaký druh interpretace od nás lze očekávat.“

Myslivečkův Abrahám a Izák na Salcburském festivalu, o měsíc dřív, právě tento víkend, Händelův Mesiáš na Smetanově Litomyšli… V srpnu Chopinův festival ve Varšavě, v září Svatováclavský festival v Ostravě… I léto je pro Collegium 1704 naplněno prestižními úkoly. O jejich nesamozřejmosti, o staré hudbě v kontextu velkých letních koncertů, o hledání a objevování repertoáru, o plánování i o akustice při open air akcích přemýšlí v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Václav Luks, zakladatel, umělecký vedoucí a dirigent předního tuzemského barokního orchestru a jeho sboru.

„Veitova hudba hovoří k posluchači tu naléhavým, tu důvěrným tónem a ve své celkové stavbě kreslí nádherné romantické obrazy plné barev a všech jejich odstínů.“

„Objevování nových skladeb a rozezvučování jejich partitur je pro mě vždy obrovským dobrodružstvím a radostí.“

„Interpretuje-li člověk nějakou skladbu poprvé, měl by se snažit o maximální věrnost zápisu, ať již toho doslovného, tak toho, který skladatel vložil mezi řádky partitury.“

Zdeněk Klauda v čele souboru L'Armonia Terrena natočil CD s podtitulem Svědectví znovuobjeveného romantika. Je na něm zapomenuté dílo Václava Jindřicha Veita (1806-1864), pražského Němce, představitele skladatelské generace zastíněné nakonec Bedřichem Smetanou. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz pianista a dirigent Zdeněk Klauda přibližuje neznámého hudebníka, uvažuje o šancích, jaké má jeho tvorba na tuzemském i zahraničním trhu s nahrávkami, a naznačuje, že by se jinak rád dále věnoval nejen odkazu Jakuba Jana Ryby, ale například také Antonína Rejchy.

Publikum Olomouckých barokních slavností čekají poslední tři koncerty. Ve čtvrtek 2. září vystoupí na Svatém Kopečku Rejchovo kvarteto a jeho host Petra Matějová. Koncert v sobotu 4. září se vrátí do samotné Olomouce a nabídne program vokálně-instrumentální v čele se souborem Societas Incognitorum. Závěr festivalu je stanoven na čtvrtek 9. září a ujmou se ho Volantes Orchestra a Czech Ensemble Baroque Choir.

Vyhlašujeme výherce vstupenek na koncert souboru Musica Florea a hosté.

Musica Florea a hosté, klarinetistka Ludmila Peterková a hornista Radek Baborák, nabídnou začátkem září program složený z hudby období klasicismu. Zazní skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Rejchy a Josefa Myslivečka v historicky poučeném nastudování, i oba sólisté zahrají na dobové nástroje. Nastudování povede umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl. Program nazvaný Beethoven a čeští „symfonikové“ zazní poprvé 1. září od 19 hodin v Městském divadle v Jablonci nad Nisou a o den později, 2. září, od 19:30 v Sále Martinů Hudební a taneční fakulty Akademie múzických umění v Praze. 

Vyhlašujeme soutěž o dvojici vstupenek na koncert souboru Musica Florea a hosté.

Musica Florea a hosté, klarinetistka Ludmila Peterková a hornista Radek Baborák, nabídnou začátkem září program složený z hudby období klasicismu. Zazní skladby Ludwiga van Beethovena, Antonína Rejchy a Josefa Myslivečka v historicky poučeném nastudování, i oba sólisté zahrají na dobové nástroje. Nastudování povede umělecký vedoucí souboru Marek Štryncl. Program nazvaný Beethoven a čeští „symfonikové“ zazní poprvé 1. září od 19 hodin v Městském divadle v Jablonci nad Nisou a o den později, 2. září, od 19:30 v Sále Martinů Hudební a taneční akademie múzických umění v Praze. Právě na toto pražské uvedení můžete vyhrát dvojici vstupenek.

Devátý ročník hudebního festivalu Olomoucké barokní slavnosti má za sebou Zahajovací gala koncert a světovou premiéru komické opery Gusman od Antonína Rejchy. V následujících dvou týdnech zvou organizátoři diváky na další čtyři události. Úterý 27. 7. bude patřit orchestru Musica Florea a čtvrtek 29. 7. Volantes Orchestra s Josefem Žákem. V sobotu 31. 7. přijede polský soubor Arte dei Suonatori a ve čtvrtek 5. srpna provede cembalista Jiří Havrlant program s názvem S cembalem až na konec světa.

„Je dobré si uvědomit, že rekonstruovat a připravit naprosto neznámý, torzovitý a po všech stránkách náročný operní titul muselo být nesmírně náročné.“

„Ačkoli je Volantes Orchestra teprve novou marketingovou značkou, připravuje pravidelně nastudování, která se řadí do kategorie výrazných uměleckých zážitků.“

„V Rejchově opeře Roman Hoza představil obdivuhodný herecký rejstřík, jedinečné komediální vlohy a úctyhodný hlasový rozsah.“

Olomoucké barokní slavnosti představily světovou premiéru opery Gusman Antonína Rejchy. Komická opera zkomponovaná v Paříži v roce 1816 nebyla za skladatelova života provedena a dochovala se pouze fragmentárně. Její rekonstrukce je výsledkem spolupráce muzikologů s tvůrci inscenace a dává vzácnou možnost objevit dosud nejméně probádanou oblast skladatelovy tvorby. Rejchova komická opera zazněla v podání předních interpretů, jako jsou Roman Hoza, Tadeáš Hoza, Dagmar Šašková a další. Spoluúčinkoval Volantes Orchestra pod taktovkou Jakuba Kydlíčka.

Světovou premiéru komické opery Gusman, z pera českého skladatele Antonína Rejchy, ode dneška uvádějí Olomoucké barokní slavnosti. Premiéra a obě reprízy 16. a 17. července se budou konat na nádvoří Tereziánské zbrojnice vždy od půl deváté večer. V titulních rolích se představí Roman Hoza, Tadeáš Hoza, Dagmar Šašková nebo Václav Barth. Hudebně nastudovali Veronika Manová a Studio Volantes, které povede Jakub Kydlíček, režie se ujal Tomáš Studený.