pátek, 18 leden 2019 15:57

Třikrát Pavel Trojan, jednou v premiéře

Autor:

 

„Čtyři miniatury zazněly přehledně, s mnoha detaily, v zažité souhře.“

„Koncertů pro zobcovou flétnu v české hudbě mnoho není, možná jde dokonce o vůbec první.“

„I toto dílo je neoklasicky zřetelné a přehledné, je výrazně vymodelováno, má náboj.“

 

DSC0622

 

Skladatel Pavel Trojan uspořádal komorní koncert, jehož hlavním bodem bylo představení jeho nového Koncertu pro zobcovou flétnu. Zazněly při té příležitosti také jeho další dvě kompozice. Spojením s výstavkou grafických listů akademického malíře Karla Demela se z privátního večera uprostřed přátel fakticky stal klasický příjemný salon.

 

DSC0533

 

Trojanova hudba je invenční, klasicky tvarovaná, stručná. Dechové trio č. 2 pro dva klarinety a basklarinet, zahrané konzervatoristy Jindřichem Králem, Gabrielou Matouškovou a Václavem Chaunem, mělo rozměr a charakter instruktivní skladby, ale nijak schematické – a rozhodně zamýšlené už pro vyspělé hráče. Každá ze čtyř vět vychází z výrazně a jedinečně strukturovaného motivku – první v pomalejším tečkovaném rytmu, druhá z rychlého rozkladu, figury směřující nahoru a hned dolů; třetí z široce rozkročeného odtahu a poslední ze skotačivé melodie. Čtyři miniatury zazněly v rychlém sledu přehledně, s ukázkově tvořenými tóny všech tří interpretů, s mnoha detaily v dikci a artikulaci, v zažité souhře.

 

DSC0580

 

Skladatelova dcera, sopranistka Anna Pokorná, zazpívala s autorem u klavíru docela vypjaté Agnus Dei z jeho Missy brevis a předtím také árii od Händela a Ave Maria z Verdiho Otella. Největší pozornost se soustředila samozřejmě na novinku, skutečnou premiéru. Koncertů pro zobcovou flétnu v české hudbě mnoho není, podle Jakuba Kydlíčka, objednavatele a interpreta Trojanovy skladby, jde možná dokonce o vůbec první moderní koncert svého druhu. Na výzvu vznikla kompozice, v níž zvukově nenápadný nástroj dostává pěkné dílčí úkoly. Nejen v kadenci, ale vlastně v celém průběhu. Hráč je veden k virtuozitě, musí uplatnit různé způsoby tvoření tónu, vynalézavá glissanda, mikrointervaly a různě znějící vibrata, v jednu chvíli do hry zpívá. Ve svižném finále hraje na sopraninovou flétnu. I toto dílo je neoklasicky zřetelné a přehledné, je výrazně vymodelováno, má náboj. Zaznělo v podobě s klavírem, hrála Aneta Majerová.

 

DSC0585

 

S Pavlem Trojanem vedla KlasikaPlus před koncertem rozhovor Na skládání mám teď víc času….  Provedení potvrdilo, že zobcové flétně dokáže zručný skladatel svěřit a nechat provést i náročnější materiál a výraz. Skladba zatím nemá dokončenou orchestrální podobu, nemá totiž pro takovou podobu zatím žádnou objednávku či příslib provedení. Ostatně právě živý koncert mohl před dokončením autorovi ještě napovědět nějaká možná řešení. Klavírní part, jak nyní zazněl, dává tušit, že koncepce díla nesleduje jen zcela idylické zvukové řešení: jsou tu kontrastní plochy s dramatičtějšími nárazy – a bude zajímavé jednou sledovat, kam se idea posunula, kam až budoucí invenci hotová materie pustí…    

 

DSC0613

 

Foto: Eliška Zlatohlávková

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.