Nedělní odpoledne na přelomu divadelních prázdnin a nové sezóny, srpna a září a léta a školního roku patřilo i letos akci Opera v Šárce. Klasika se v někdejším přírodním amfiteátru na okraji Prahy hrála v naší době už sedmnáctým rokem, na řadu přišla lyrická komedie Dvě vdovy od Bedřicha Smetany. Ti nejlepší tuzemští sólisté, přesně obsazení do rolí, k tomu bohaté kostýmy, funkční režie a dobré zvučení, to vše – spolu se sezením na trávě – vytvořilo i tentokrát atmosféru neopakovatelné události pod širým nebem.

Dvě vdovy jsou rozkošnou hrou. Bedřich Smetana nenechal salonní konverzační téma sklouznout k operetnímu klišé, i když i operetě by námět slušel. Bezstarostnější Karolina lstí a s úsměvem pomůže sestřence, která ovdovění prožívá mnohem konvenčněji, k tomu, aby se uvolnila a otevřela se lásce; dávné a trvající lásce toho, který se, zoufalý, dostane do její blízkosti tím nejkomičtějším i nejdojemnějším možným způsobem, ale je odmítán... Rozverná opera v polovině nápadně zvroucní a dobere se takových hudebních krás a emotivních situací, které mohou patřit ve Smetanově odkazu právem k těm nejobdivovanějším.

Jana Sibera jako cílevědomá a inteligentní Karolina pěvecky i herecky excelovala, Dana Burešová byla v úloze zdrženlivější Anežky krásně opravdová a do duše postavy zmítané protichůdnými city dala nahlédnout s velkou naléhavostí. Aleš Briscein obdařil jejího nápadníka emotivně posazenými omamnými kantilénami a František Zahradníček zahrál hajného Mumlala jako postavu opery buffo, důležitou i zábavnou. Od dirigenta Jana Chalupeckého vycházely podněty, které dávaly celému představení emoce, energii i spád…

V neděli odpoledne bylo v Praze slunečné a hodně teplé počasí, orchestr, sbor a sólisté z Národního divadla hráli a zpívali profesionálně i s radostí... a posluchači, prý jich bylo na osm tisíc, si užili jedinečné okamžiky na hraně mezi divadelním představením, procházkou do lesoparku, rodinnou sešlostí, piknikem v sadu a manifestací pospolitosti. Pivo, limo a párky jako někde na koupališti, tu a tam hovor, hemžení dětí a psů… nic z toho ale nepřekáželo soustředěnému poslechu většiny přítomných. Představení v Šárce nejsou ani trochu snobská, je to lidová zábava, ale kultivovaná. Vůbec nijak laciná nebo odbytá. Obě dámy z Originálního hudebního divadla Praha, Jana Divišová a Renée Nachtigallová, které za tradičním operním svátkem spolu s Prahou 6 stojí, zaslouží za organizaci i umělecké uchopení opět uznání a poděkování.     

Foto: autor