KlasikaPlus.cz© - portál o klasické hudbě

PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

...váš vyladěný partner

english

Přelétaví Francouzi, něžní Španělé a žárliví Italové english

„Festival završilo koncertní provedení opery-baletu Evropa galantní.“

„Tanec, hudba, zpěv a láska kdysi spojovaly – a mohly by spojovat zase.“

„Letošní festival zahájila hvězdná pěvkyně Véronique Gens.“

„Spolupráce  s  Centrem barokní hudby ve Versailles bude pokračovat.“

„Každý pořadatel mi porozumí: vždy nastanou neočekávatelné situace.“

Letní slavnosti staré hudby nadále zůstávají v Praze referenční přehlídkou historicky poučeného přístupu k interpretaci barokní tvorby. Letos měly jako téma putování za hudbou Středomoří. Festival po čtyřech týdnech završilo koncertní provedení tři století staré opery-baletu Evropa galantní od Andrého Campry.

Milostná dobrodružství pod jižním sluncem jako téma, zpěv i krásná taneční čísla, humor a nadhled, sedm sólistů Francie, USA a Argentiny, ale také první pódiové setkání dvou renomovaných souborů – Les Folies françoises v čele s Patrickem Cohën-Akeninem a Collegia Marianum vedeného Janou Semerádovou. To byl závěrečný večer Letních slavností staré hudby. „L´Europe galante“ mohla podle ředitelky festivalu Josefíny Matyášové korunovat devatenáctý ročník díky úzké programové spolupráci s francouzským Centrem barokní hudby ve Versailles, která se ralizovala už třetím rokem a bude v příštích letech pokračovat.

„Hlavní náboj opery spočívá jistě v jejím brilantnímu hudebnímu zpracování – André Campra byl mistrem jak francouzského, tak italského stylu a dovedl tyto dva charakteristické přístupy mistrně kombinovat. Byl za to také ve své době velmi ceněn,“ řekla Josefína Matyšová portálu KlasikaPlus.cz. Za neméně důležitý náboj díla však považuje i sdělení, které zprostředkovává – přestože se alegorická postava Sváru snaží ovlivnit dění na pódiu a způsobit rozvrat a nesoulad, nakonec vítězí láska symbolizovaná alegorickou postavou Venuše. „Jak tehdejší, tak současné Evropě tak L´Europe galante připomíná, jak tanec, hudba, zpěv a láska kdysi spojovaly – a jak by mohly spojovat zase,“ zdůraznila.

Pro každý ročník si pořadatel Letních slavností staré hudby, což je Collegium Marianum – Týnská škola, vybírá téma, které pak jako červená niť rámuje a prostupuje každý z koncertů. „Letos bylo tímto tématem Mediterraneo, tedy Středomoří jako významná a nevyčerpatelná studnice inspirace pro hudbu starších stylových období. Vzhledem k tomuto tématu byl výběr opery L´Europe galante pro slavnostní závěrečný koncert jasnou a ideální volbou – představují se v ní čtyři středomořské národy za sebou – Francie, Španělsko, Itálie a Turecko,“  uvedla Josefína Matyšová a pokračovala: „Šlo o poloscénické provedení. Na pódiu v Rudolfinu jsme vytvořili podmínky pro rozsáhlé jevištní prvky. Zpěváci své party přednášeli zpaměti a díky tomu mohli své postavy plně rozehrát. Pomohli jsme jim jednoduchými kostýmy a rekvizitami a také světelným designem. Postupně jsme navštívili kovárnu bohů, francouzský venkov, italský palác připravený k plesu,  španělský balkon, pod nímž zní serenády, a zahrady tureckého serailu.“

Opera-balet má prolog a čtyři dějství. Indiskrétní a koketní Francouzi se dohadují o záležitostech lásky v kouzelném prostředí venkova, věrní a romantičtí Španělé zpívají serenády a žárliví a nespoutaní Italové rozehrávají své nebezpečné milostné hry v nádherném sále přichystaném na ples. Pro typicky turecké prostředí si skladatel Campra vybral atmosféru sultánova serailu, ve kterém překrásné ženy usilují o lásku svého pána. Evropa galantní vyniká v dobové operní produkci tím, že v ní nevystupují zástupy bohů, ale běžní lidé.

„Každý pořadatel mi jistě porozumí: ač se vše připraví sebelépe, vždy nastanou neočekávatelné situace, mnohdy dosti dramatické. Nám se všechny podařilo zvládnout,“ poznamenala Josefína Matyášová a dodala: „A na závěrečný projekt jsem pyšná.“

Letošní festival zahájila hvězdná pěvkyně Véronique Gens, dramaturgie v archivech našla a oživila některé hudební skvosty, do Prahy se podařilo získat skvělé interprety, přehlídka představila i některé zřídka používané nástroje – například setar, lavtu, nyckelharpu. Navíc – podobně jako loni – se už na jaře uskutečnily mezinárodní mistrovské kurzy zaměřené na interpretaci francouzského barokního operního repertoáru. „Akademie Versailles“ byla letos určena pro zpěváky a cembalisty. „Tento projekt je velmi nosný a významně rozšiřuje tuzemské možnosti studentů a mladých profesionálů zdokonalit se v tomto oboru, proto chceme v této aktivitě pokračovat i nadále,“ zdůraznila Josefína Matyášová.

Foto: Petra Hajská

Petr Veber

Novinář, hudební kritik

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispíval do odborných českých hudebních měsíčníků i do deníků a dalších časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe například do Lidových a Hospodářských novin a do Týdeníku Rozhlas, publikoval na internetu. Píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem a spolumajitelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...



Příspěvky od Petr Veber



Více z této rubriky