„Svátek svatého Václava připomenut koncertem hry na bajan.“

„Alexandru Hrustevichi Ukrajinci říkají Pan Orchestr.“

„Neskutečný zážitek pro posluchače.“

Další z koncertů hudebního festivalu Lípa Musica byl v chrámové lodi kostela Mistra Jana Husa v České Lípě obsazen do posledního místečka. Alexander Hrustevich, ukrajinský mistr ve hře na bajan – knoflíkový akordeon – byl přesvědčivým důvodem k návštěvě. Překvapivě působily interpretace klasické hudby, ale zajímavost nepostrádaly ani předvedené skladby lehčího žánru. Společnost Arbor a Církev československá husitská si tímto koncertem připomenuly svátek svatého Václava.

Pro dramaturgii festivalu v České Lípě není snadné najít vhodné místo – jednak aby odpovídalo předpokládanému zájmu návštěvníků, jednak ale také z hlediska akustiky. Kostel Mistra Jana Husa, stavba z let 1927-1928, patřil původně německy hovořícím protestantům. Do lokality městského parku kostel umístil a navrhl českolipský architekt Richartd Brosche. V roce 1930 byl kostel vybaven vynikajícími varhanami. Pro akustiku a vzácný nástroj patří k nejvýznamnějším koncertním sálům ve městě. Církev za podpory města pořádá pravidelně koncerty a další kulturní akce.

Pan Orchestr je název koncertu, který do kostela Mistra Jana Husa situoval festival Lípa Musica. Jediným jeho účinkujícím byl vynikající hráč na knoflíkový akordeon Alexansder Hrustevich. Slyšet hned po úvodním slově Martina Prokeše Vivaldiho Léto, u nás momentálně asi nejznámější z provedení houslisty Pavla Šporcla, posluchače překvapilo. Nedovedli si představit, jak může houslová kompozice znít v podání akordeonu. Důvodem doslova vášnivé reakce mohl být také příběh z řecké mytologie. Hudba a děj příběhu byly kombinovány s originalitou a excelentním provedením. Když zavře posluchač oči, zaznívá mu hudba houslí, ale třeba i varhan nebo tuby.

Alexander Hrustevich vystupuje na koncertních pódiích v mnoha státech jako jeden z nejlepších interpretů hry na akordeon. Jeho hra – včetně mimiky a vyluzování zvuků ústy, včetně celého nonverbálního projevu – je dechberoucí. Vystoupením na festivalu dokázal, že na akordeon dovede zahrát skladby určené původně jak pro varhany, tak třeba pro klavír nebo housle. Navíc hraje skladby, které vycházejí z lidových melodií a jsou podkladem pro tvorbu ukrajinských hudebních skladatelů. Hrustevichova hudební produkce má v jeho státě velký ohlas; dovede napodobit celý orchestr, Ukrajinci mu proto říkají Pan Orchestr.

Tóny Vladimíra Zubiského neskryly svůj ukrajinský původ. Bajanista je současným skladatelem kompozic pro akordeon a také vynikajícím hráčem na tento nástroj. Dalším ukrajinským skladatelem, kterého na svém akordeonu představil Alexander Hrustevich, byl Myroslav Mychajlovyč Skoryk.

Stejně jako úvodní Hrustovičovo podání Vivaldiho Léta zapůsobily na posluchače melodie Barcarolly nebo Čajkovského. Hudebník se však více prosazuje skladbami ukrajinských skladatelů nebo zavádí posluchače do světa cikánů. Cikánské tango na závěr koncertu bylo až dojemným zážitkem.

Ukrajinská populace se prosazuje v naší republice nejen jako stavební dělníci, ale přichází k nám ukázat, že i v zemi, která sousedí s velmocí světa Ruskem, dokáží lidé tvořit a žít. Liberec o prázdninách předvedl vynikající výstavu obrazů Michaila Ščigola.

Hudba Alexandra Hrustoviče i jeho projev vokální a nonverbální byly neskutečným zážitkem. Všichni posluchači si užívali podívanou na jeho kmitající ruce, které precizně vybíraly každou notu, a ocenili úžasný umělcův projev dlouhodobým potleskem ve stoje. Koncert byl nezapomenutelným fascinujícím zážitkem.

Foto: Lukáš Marhoul