Petr Veber

Petr Veber

Nepochází z uměleckého prostředí, ale k hudbě má jako posluchač i jako neprofesionální klavírista a varhaník blízko od dětství. Po gymnáziu vystudoval hudební vědu na Karlově univerzitě. Od poloviny 80. let působí jako novinář, hudební a operní kritik a autor textů o hudbě a hudebnících. Přes dvacet let byl zpravodajem ČTK zaměřeným na hudbu, kulturu a církve, od roku 2007 pak deset let v Českém rozhlase vedl hudební redakci stanice Vltava, pro kterou nadále pracuje jako publicista. Současně je jedním z dlouholetých průvodců vysíláním Českého rozhlasu D-dur, digitální stanice klasické hudby. Od 80. let vedle zaměstnání nepřetržitě přispívá do odborných českých hudebních měsíčníků, deníků i časopisů. Připravoval rozhovory a psal hudební reflexe do Lidových a Hospodářských novin, publikuje v Týdeníku Rozhlas i na internetu, píše texty k programům koncertů i obalům CD. Je autorem knihy Václav Snítil a jeho půlstoletí české hudby. Klasickou hudbu považuje za nenahraditelnou součást lidského života a snaží se o tom nenásilně přesvědčovat ostatní. Za hudbou cestuje stejně nadšeně, jako rád chodí po horách a fotografuje. Vážnou hudbu všech období, forem a žánrů ještě stále vyhledává, s potěšením poslouchá a dál poznává. V červnu 2018 se proto stal spoluzakladatelem hudebního portálu KlasikaPlus.cz...

sobota, 04 červenec 2020 17:01

Lázně ducha – a třikrát jinak

3

„Na konci musí Baborák trochu improvizovat, když mu vítr vyvrací na pultu kolíčky na prádlo a nezadržitelně cuchá noty, ale ani to ho nevyvádí z míry.“

„Lidé se rozcházejí po dvou hodinách potěšeni. A pořadatelé vědí, že původně plánovaný Černochův operní recitál s orchestrem v Litomyšli bude. Za dva roky.“

„Muzikanti dávají najevo, že i oni si to užívali. Nejen proto, že už zase můžou hrát pro živé lidi, ale i proto, že mohou hrát zrovna v této sestavě, spolu.“

Jeden ze sloganů charakterizujících Litomyšl hovoří o městě jako o „lázních ducha“. K letošnímu ročníku festivalu Smetanova Litomyšl, který je opravdu hodně jiný než v mnoha uplynulých letech, to pasuje. Komorní koncerty těží z genia loci odlišně, ale stejně intenzivně jako velké programy a operní představení v normálních dobách. Ať už jde o hudbu na nezastřešeném zámeckém nádvoří, o recitál ve Smetanově domě nebo dopolední zastaveníčko v zámecké zahradě. Festival je tentokrát opravdu „národní“, dokonce příjemně lokální, pohodový a skoro domácký. A přesto umělecky ani o píď jinde, než se očekává.

 
1

„Podobně jako Alliprandi přišel z Itálie a určoval styl architektury, zejména ve východních Čechách, tak stejně velký vliv měla tehdy i italská hudba.“

„Vídeň byla dlouhou dobu velmi konzervativní, v duchu tradice Johanna Josepha Fuxe; české země byly pro Mozartovu hudební řeč připravenější.“

„Jednou bych strašně rád ještě uvedl Mendelssohnova biblická oratoria Eliáš a Paulus.“

Václav Luks, Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704 byli v původním rozvrhu Smetanovy Litomyšle a zůstali jako jedni z mála po koronakrizi i v tom novém. S programem jen trochu změněným. Vystoupí 6. července odpoledne a opakovaně i v podvečer v Piaristickém chrámu Nalezení sv. Kříže k poctě stavitele tohoto kostela, italského architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho, který zemřel před rovnými třemi sty lety právě v Litomyšli a je zde i pohřben. Václav Luks hovoří o italských vlivech v barokní hudbě v Čechách a o pramenech, ze kterých čerpal hudbu pro litomyšlské vstoupení, o nedávném účinkování v náhradní podobě Bachova festivalu v Lipsku, o Beethovenově Misse solemnis, kterou chystá pro Dvořákovu Prahu a pro Svatováclavský hudební festival, ale i o opatřeních proti pandemii, jejichž ekonomické následky se ještě projeví.

 
pátek, 03 červenec 2020 16:36

Smetana ve Smetanově domě

12

„Pianisté mají nevýhodu, že symfonická verze Mé vlasti je tak hodně a tak dobře známá.“

„Právě tady dospěl doprovod Davida Švece k vrcholu. Nikoli korepetice, ale nádherný, muzikální partnerský výkon, jako na tom nejlepším písňovém recitálu.“

„Po čtvrtečním vystoupení Kvarteta Pavla Haase posluchač chtě nechtě zapomene na všechny předchozí zážitky spojené s tímto dílem.“

Smetanova Litomyšl začala dvojnásobně jinak než obvykle. Odlišný program zahajovacího večera a v pozměněném termínu byl už od června známou skutečností, počasí však nakonec zmařilo jeho naplánované umístění na zámecké nádvoří, které je letos bez zastřešení. Protože šlo o komorní koncert výhradně z díla Bedřicha Smetany, tak mu nicméně přesunutí do Smetanova domu slušelo.

 
1

„U Smetany můžeme vnímat opojení naší zemí, u Dvořáka je jeho poselství univerzálnější, ale neméně silné.“

„Neměli bychom zapomínat na ty, kteří celý houslový svět tak posunuli.“

„Jsem vlastencem celým svým životem, nejen skrz hudbu.“

Sváteční koncert Pavla Šporcla na Smetanově Litomyšli je 6. července věnován české zemi a lidem, kteří v ní žijí. Na programu jsou díla českých klasiků a slavných českých houslistů. Smetanova dua Z domoviny, Dvořák, Martinů, Kocian, Ševčík… Také sólistovy vlastní kompozice. Houslista v té souvislosti hovoří o virtuozitě, o českých mistrech houslového umění, trochu o situaci kolem pandemie, také o tom, co ho čeká, ale hlavně o vlastenectví. Svém i našem.

 
5

„Začínáme den po úplném rozvolnění všech opatření, jsme tedy určitě první akcí v téměř normálních časech.“

„Vracíme se zpět do doby před pětadvaceti lety, kdy zastřešení nebylo a kdy jsme po celý festival s obavami vzhlíželi k nebi.“

„Při představě, jak se hlas sólového violoncella vznáší v zámeckých arkádách, mi naskakuje husí kůže!“

Komorním koncertem z díla Bedřicha Smetany začíná dnes večer festival Smetanova Litomyšl. V důsledku nejasné situace kolem pandemie koronaviru během jarních měsíců je letošní ročník nakonec připravený v pozměněné podobě, bez oper a symfonických koncertů, bez zahraničních umělců a bez zastřešeného pódia a hlediště na zámeckém nádvoří. Ředitel festivalu Jan Pikna v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o programu, o finanční podpoře partnerů i o opatrnosti publika, která asi bude přetrvávat i po uvolnění hygienických restrikcí. A přibližuje i Smetanovu výtvarnou Litomyšl, která doplňuje hudební programy rok od roku výrazněji.

 
1

„Toto je realita a na lítost nemám kdy.“

„Také se mohlo lehce stát, že uděláme festival, na který nikdo nebude chodit… Ale to se neděje!“

„Staly se horší věci, než že nemůžeme udělat festival, jak jsme si jej vysnili.“

Ve čtvrtek začíná festival Smetanova Litomyšl. Kvůli koronakrizi, tedy hlavně v důsledku vládních opatření proti šíření pandemie, se koná v jiném termínu, s jiným program. Umělecký ředitel a dlouholetý dramaturg Vojtěch Stříteský se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus zamýšlí nad sestavou vesměs komorních koncertů, které se podařilo poměrně narychlo připravit, a prozrazuje, které koncerty a opery se festivalový tým pokouší přesunout z původního programu do dalších let. V Litomyšli se museli na jaře v určitém okamžiku rozhodnout pro konečnou verzi festivalu. Nedlouho poté přišla zmírnění opatření, festival by nakonec mohl být rozmáchlejší. I o tom byla řeč…

 
pondělí, 29 červen 2020 18:14

Dvořák pod americkou vlajkou

200626PKFUSrezidencekoncert32cPetraHajska

„Záznam bude mít v televizi sváteční důstojnost.“

„Do druhé věty nám zpívají ptáčci… Je to hodně romantické provedení!“

„Novosvětská patří mezi nejhranější romantické symfonie. A Američané ji milují.“

Orchestr PKF-Prague Philharmonia se v roce 2022 chystá na turné do Spojených států. Kolem záměru vznikají pochopitelně dlouho předem umělecké i finanční aktivity. Povědomí o cestě do Ameriky určitě oživí také koncert, který těleso natočilo v pražské rezidenci velvyslance USA a který v sobotu večer, na americký svátek Den nezávislosti, odvysílá Česká televize na stanici ČT art. Na programu asi nemůže být v takovém případě jiné dílo než Dvořákova Novosvětská symfonie.

 
f6

„Jako sólista se s jistotou a přehledem, s tónem bez kazu, představuje Stanislav Masaryk. Na podzim usedne ve filharmonii ve své sekci k prvnímu pultu.“

„Zjistili jsme, že technologie ani virtuální prostředí nemohou nahradit živou hudbu, živá setkávání.“

„Docela masivně obsazenou Osudovou symfonii vede Byčkov vášnivě k naléhavosti a k rychlým tempům.“

Prší. Česká filharmonie si vysnila krásný letní večer, během kterého v parku zámku Sychrov zahraje jako poděkování tuzemským zdravotníkům, těm, kteří byli připraveni bojovat v první linii s pandemií a v potřebné míře také bojovali. Pozvaní posluchači nakonec musí sedět v pláštěnkách, teplota spadla hodně pod dvacet stupňů, ale nejde o tragédii. Průtrž mračen to není. A hudba vše překlenuje.

 
1

Brněnský dirigent a violoncellista Robert Kružík obdržel Cenu Jiřího Bělohlávka. Povzbuzení a ocenění pro umělce do třiceti let bylo na počest bývalého šéfdirigenta a hudebního ředitele České filharmonie vyhlášeno druhým rokem. Komise se na volbě Roberta Kružíka shodla jednomyslně.

 
1

„Vyrostl jsem na Beethovenovi, Bachovi, Mozartovi… Ti jsou mými hudebními kořeny.“

„Ano, i v krizi a v těžkostech se dají najít silné momenty, něco, co lze vzít jako příležitost.“

„Osudová? Hudba, kterou teď právě potřebujeme víc než jindy.“

Přijel z Francie, aby dirigoval dnešní open air koncert na zámku Sychrově. Na místě především pro zdravotníky, v televizi pro všechny další. Šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov v rozhovoru pro portál KlasikaPlus uvažuje o případných pozitivních stránkách koronakrize, přibližuje, jak ten čas vnímá a jak ho využil, ale hlavně hovoří o skladatelích, jejichž hudbou se teď zabývá, o České filharmonii a o svých mladších českých kolezích Jakubu Hrůšovi a Tomáši Netopilovi. A prozrazuje, jak byl šťastný, když mu nedávno Simon Rattle po vystoupení s jeho orchestrem dával najevo, jak dobře mu filharmonici hráli…

 
Strana 1 z 61