„Několikahodinové Celonoční bdění dalo pocítit, jaké by bylo octnout se na svaté hoře Athos a zažít autentickou pravoslavnou liturgii.“

„Gerasimos Papadopoulos s Alexandrou Papastergiopoulou nás pomocí online přenosu přenesli až do Atén, kde představili řeckou duchovní lidovou hudbu.“

„Počet účastníků workshopu umění interpretace byzantského chorálu dokazuje, že zájem o byzantskou hudbu rok od roku roste.“

Další ročník festivalu pravoslavné hudby Archaion Kallos za uměleckého vedení Maria Christou je za námi. Festival každoročně představuje v různých koncertních prostorech bohatý svět pravoslavné duchovní, ale také lidové hudby s pestrou dramaturgií. Jeho součástí byl také úspěšný workshop interpretace byzantské hudby, o který projevují zájem nejen profesionální hudebníci a zpěváci. Dále nabídl online přednášku o muži mnoha tváří a byzantologovi Egonu Welleszovi. Podívejme se blíže na to, jak, s kým a kde festival probíhal.

Když si představíme hudbu pravoslaví, začalo to tím nejtypičtějším, avšak pro české posluchače celkem vzácným. Několikahodinové Celonoční bdění ke svátku sv. Jana Koukouzelise v podání zahraničních hostů Konstantinose Fotopoulose, Fotiose Kalyvase a členů pražského Philokallia Ensemble dalo pocítit, jaké by bylo octnout se na svaté hoře Athos a zažít autentickou pravoslavnou liturgii se zpěvem „starého“ světa, který díky odborníkům na pravidla uhrančivé ornamentiky s mikrointervaly může stále žít a oslovovat posluchače. Celonoční bdění zanechalo dojem, který nás možná propojil s tradicemi nebo mohl vyvolat alespoň vnitřní diskusi o nich, o propojenosti světa, (ne)rozdílech v kulturách anebo o tom, jak si dokážeme, či nedokážeme sednout na několik hodin do svým způsobem monotónní zvukové koupele ve světě, kde se cení hlavně rychlost a neustálý růst. Vejít 30. 10. do chrámu Narození přesvaté Bohorodice v Malé Chuchli bylo tedy trošku jako vstoupit do jiné dimenze a bylo obohacujícím zážitkem.

Místo avizovaného koncertu aténského hudebníka Gerasimose Papadopoulose a pražského dechového tria Fahrza v alternativním prostoru Kampusu Hybernská proběhl náhradní program, který se však tolik neodchýlil od slibovaného. Gerasimos Papadopoulos se ujal své role na dálku a vystoupil se zpěvačkou a hráčkou na perkuse a violoncello Alexandrou Papastergiopoulou ve streamovaném programu 20. 10. Společně nás pomocí online přenosu přenesli až do Atén, kde představili řeckou duchovní lidovou hudbu, jak se obvykle děje během každého ročníku festivalu. Troufám si říci, že se jedná o jedny z nejlepších koncertů, které mapují a seznamují publikum s širokou nabídkou duchovního folkloru Řecka a Kypru. Gerasimos s Alexandrou nám s až obývákovou pohodou přednesli prosté skladby ve znamenité aranži, s nepravidelnými rytmy i v blízkovýchodních stupnicích, se kterými běžně jako Středoevropani nejsme v kontaktu. Papadopoulos jako vynikající hráč na oud (orientální loutnu) využil svých schopností i v taqsimech, improvizovaných částech v rámci daného modu, ve kterém se písně nacházely. Jako muzikolog zabývající se byzantskou hudbou a také ji aktivně provozující zpíval s přesnou a čistou intonací mikrointervalů. Alexandra Papastergiopoulou se ukázala jako flexibilní hráčka na violoncello, kterým podbarvovala a prodlévala na dlouhých basových tónech a zároveň zpívala, strunný nástroj vyměňovala občas za daf a darbuku, oblíbené blízkovýchodní nástroje z rodiny bicích. Koncert byl velmi milým překvapením pro ty, kteří doufali v nějakou přizpůsobenou variantu zrušených koncertů. A protože v Řecku se zpívat a hrát může, poslali nám prosluněný pozdrav starobylé kultury, po němž si musel každý postesknout po řecké pohostinnosti a pohostinstvích…

Archaion Kallos nezůstává jen u produkce živé hudby. Proběhla také online přednáška přední rakouské muzikoložky Niny-Marie Wanek o muzikologovi Egonu Welleszovi, který se, jak známo, zabýval byzantskou hudbou. Součástí festivalu byla také výstava malovaných křížů podle tradice Veselého hřbitova v Rumunsku, která proběhla v chrámu sv. archanděla Michaela na Smíchově. Dále a především bylo možno se zúčastnit workshopu umění interpretace byzantského chorálu pod vedením muzikoložky a profesorky Aristotelovy univerzity v Soluni Marie Alexandru, Maria Christou a zpěvačky a lektorky byzantského zpěvu Evanthie Vavoulioti. Počet účastníků dokazuje, že zájem o byzantskou hudbu rok od roku roste a nachází si nadšence různých zaměření napříč všemi věkovými kategoriemi.

Sborový koncert v chrámu sv. Cyrila a Metoděje ke 180. narozeninám Petra Iljiče Čajkovského měl být poctou skladateli provedením výběru z Liturgie sv. Jana Zlatoústého. Sbor Notre Dame pod vedením Leony Stříteské, Sbor Arcibiskupského gymnázia pod vedením Igora Angelova a Sbor chrámu sv. Cyrila a Metoděje pod vedením Larissy Sakviny posluchače oblaží, až bude situace příznivější. Stejně tak velmi lákavá událost, na které měl 8. 10. vystoupit Tiburtina Ensemble s vedoucí Barborou Kabátkovou a řeckou zpěvačkou Evanthií Vavoulioti. Program sliboval díla ženských křesťanských skladatelek sv. Hildegardy von Bingen a sv. Kassie. Už tradiční koncert Hesychasmus, hudba (z) ticha, inspirovaný východokřesťanskou spiritualitou a kalofonií, spojuje prvky duchovní vokální a elektroakustické hudby. Letos tak měla učinit hudba sv. Jana Koukouzelise, českých skladatelů Slavomíra Hořínky a Mikuláše Mrvy, jejichž skladby by bývaly zazněly v prvním případě v pražské a ve druhém ve světové premiéře. Ioannis Tsounis, řecký protopsaltis, a domácí Philokallia Ensemble v čele s uměleckým vedoucím Mariem Christou byli vzhledem k zasažení kulturního sektoru opatřeními nuceni odložit uvedení děl na dobu neurčitou.

I přes nelehkou situaci, ve které se nachází mnoho z nás, můžeme být vděční i za tu trochu hudby a kultury, která během festivalu „stihla“ dostat reálnou podobu. Navíc posluchače čeká nahrávka skladeb pod hlavičkou Českého rozhlasu, které měly zaznít na instrumentálním koncertě Filokallie dneška. Jeho koncept se zaměřuje na tvorbu současných skladatelů inspirovanou pravoslavnou hudbou. Uslyšíme tedy českou premiéru klavírního kvintetu Annunciation Philipa Glasse a světovou premiéru skladby Makom Jana Dřízala. Dále zazní díla Arvo Pärta a Ivana Moodyho. Provedení skladeb se ujme Sedláčkovo kvarteto a pianistka Andrea Mottlová.

Festival Archaion Kallos je důležitým článkem české hudební scény už jen z hlediska různorodosti programu, který zahrnuje jak duchovní, tak lidovou hudbu. Na vzniku a produkci se podílí nemalý počet zahraničních hostů, kteří představují to nejlepší z teorie a praxe interpretace byzantské hudby, a zároveň dokáže její tradiční prvky propojovat se soudobou hudbou a skladateli, s jemnou elektronikou nebo folklorní podobou hudby pravoslaví. Propojuje západ s východem, tradiční s novým a přispívá k pestrosti kultury srdce a křižovatky Evropy.

Foto: Fb festivalu, Fb Sedláčkova kvarteta, KlasikaPlus