*KlasikaPlus.cz

*KlasikaPlus.cz

-- redakce --

Aalto Theater v Essenu má ode dneška na repertoáru operu Medea berlínského skladatele Ariberta Reimanna, třiaosmdesátiletého nestora současné německé hudby. Novou inscenaci pro dnešní premiéru nastudoval dirigent Robert Jindra, režii má Kay Link. Titulní roli, svěřenou koloraturnímu sopránu, zpívá Claudia Barainsky. S ní účinkují Marie-Helen Joël, Sebastian Noack, Rainer Maria Röhr, Liliana de Sousa a další pěvci. Reimannovo osobité zpracování starověkého mýtu mělo velmi úspěšnou premiéru ve Vídeňské státní opeře v roce 2010. V Essenu se do 10. května uskuteční ještě pět představení. Robert Jindra tam v těchto týdnech diriguje také Weberova Čarostřelce, Pucciniho Toscu a speciální wagnerovský projekt Der Ring an einem Abend – tetralogie Prsten Nibelungův v jednom večeru. Hudebním ředitelem Aalto Theater a orchestru Essenské filharmonie je Tomáš Netopil, který Jindru přizval ke spolupráci.

Láska na dálku, první opera finské skladatelky Kaiji Saariaho, se po tři večery vrací na jeviště Janáčkovy opery v Brně. Dnes, zítra a příští pátek 29. března se tak opět odvine příběh trubadúra Jaufré Rudela, prince z Blaye, posedlého idealizovanou láskou. V hlavních rolích tohoto magického představení s nadčasovým přesahem vystoupí Lucie Hájková, Markéta Cukrová a Pavol Kubáň. Inscenaci režíroval Jiří Heřman a dirigovat bude Marko Ivanović. Rudelovi a jeho snům se všichni vysmívají a přesvědčují ho, že žena, o které zpívá, neexistuje. Poutník, který se právě vrátil ze vzdáleného Tripolisu, mu ale řekne o Clémence, která tam žije. Když trubadúr cítí, že už žádné další objetí ženy nedokáže vrátit smysl jeho životu a písním, zatouží po venkovance se srdcem princezny a princezně se srdcem venkovanky. "Krásná bez domýšlivosti krásy, vznešená bez domýšlivosti vznešenosti, zbožná bez domýšlivosti zbožnosti.." Příběh si všímá oboustranného očekávání, váhání, touhy a nejistoty a končí smutně krásným melodramatickým nenaplněním: "Poslední vjem mého těla smrtelníka je má vyčerpaná ruka, která usíná uvnitř té Vaší.." Lásku na dálku napsala Saariaho na libreto libanonsko-francouzského spisovatele Amina Maaloufa. Světovou premiéru měla 15. srpna 2000 na Salcburském festivalu, hrála se už i v newyorské Met a v Brně byla poprvé uvedena 24. března 2017. Po dobu rekonstrukce Janáčkova divadla se ale nehrála. "Hudba je pro mě studií mě samé a lidského ducha," říká Kaija Saariaho. Od roku 1982 žije v Paříži a po velkou část své kariéry se žánru opery vyhýbala. Impuls pro změnu názoru na operu jí dodala až inscenace Messiaenovy opery Svatý František z Assisi v režii Petera Sellarse, kterou viděla roku 1992 na Salcburském festivalu a přesvědčila ji o možnosti přetvořit báseň v operu: „Je-li toto opera, pak ji napsat mohu,“ vyjádřila se tehdy v tisku. V roce 1993 se seznámila s legendou La vida breve (Krátký život) o životě jednoho z prvních velkých trubadúrů 12. století, Jaufrého Rudela. Myšlenka na operu krystalizovala v průběhu následujících sedmi či osmi let. Napřed báseň zhudebnila v roce 1996 pod názvem Lonh jako skladbu pro soprán a elektronické nástroje a podle stejné inspirace napsala v letech 1998-99 skladbu pro smíšený sbor a orchestr Oltra mar (Přes moře) pro New York Philharmonic. Obě skladby pak tematicky využila v Lásce na dálku.

Maki Namekawa a Dennis Russell Davies zahrají dnes večer v brněnském Besedním domě díla tří nejznámějších amerických skladatelů současnosti - Steve Reicha, Johna Adamse a Philipa Glasse. Šéfdirigent Filharmonie Brno a jeho manželka usednou ke dvěma klavírům. Program recitálu sestavili tak, aby autory, kteří jsou v určitém zjednodušení všichni tři v obecném povědomí spojováni s hudebním minimalismem, představili ve vývoji. Vybrali skladby tak, aby zazněla hudba z doby, kdy byl minimalismus revoluční novinkou, i z pozdějšího období, kdy už se většinou spojují minimalistické postupy s dalšími kompozičními a výrazovými prvky. Jde patrně o tři české premiéry… Základem Reichovy skladby Piano Phase je jednoduchý motiv, v opakování jedním z interpretů nepatrně zrychlovaný tak, že nastává posun a vytvářejí se nové tónové kombinace. Na konci provedení se hráči opětovně spojí do unisona. Hallelujah Junction; takhle – podle jména dálničního odpočívadla ležícího uprostřed vyprahlé krajiny na hranicích Kalifornie a Nevady – nazval svou skladbu u roku 1996 John Adams, kterého na minimalismu zajímá především rytmická energie, ve srovnání s Reichem se však výrazněji obrací k tradičnějším hudebním strukturám. S Philipem Glassem, od něhož zazní skladba Four Movements for Two Pianos, pojí oba umělce blízké přátelství. Ve světových premiérách uvádějí díla, klavírní i symfonická, z nichž mnohá jsou zkomponována přímo pro ně. Dne uváděná Glassova kompozice je vystavěna z nedlouhých motivů, do každého však skladatel později přidává nové tóny. Zajímavě se tím proměňuje harmonická struktura skladby.

Státní opera ve Stuttgartu zprostředkuje dnes večer live v internetovém streamu představení půlstoletí starého fantazijního utopického díla Prinz von Homburg od klasika poválečné hudební avantgardy Hanse Wernera Henzeho a Ingeborg Bachmannové. Opera vychází z divadelní hry Heinricha von Kleist. Nová inscenace s tenoristou Štefanem Margitou v jedné z hlavních rolí měla premiéru před pěti dny, na začátek jarního festivalu. Dirigentem je nový stuttgartský hudební ředitel Cornelius Meister, režijní debut si odbývá ve stuttgartské opeře Stephan Kimmig. Henzeho Prinz von Homburg měl premiéru v roce 1960 v Hamburku. V titulní roli vystoupí britský barytonista Robin Adams, dále zpívají mimo jiné Helene Schneiderman, Vera-Lotte Böcker, Moritz Kallenberg nebo Michael Ebbecke. Stream začíná dnes v 19:20 na této adrese: https://www.staatsoper-stuttgart.de/service/live/

V Praze se ode dneška utkají nejlepší mladí houslisté do 16 let. Od 10 hodin dopoledne začíná Mezinárodní houslová soutěž PhDr. Josefa Micky v prostorách Gymnázia a Hudební školy hl. města Prahy. Koná se už po sedmé a potrvá celý víkend. Na slavnostním zahájení krátce vystoupí Absolutní vítězka loňského 6. ročníku Zlata Semenková. Vstup na celou soutěž je pro diváky zdarma. Porotu povede a záštitu nad celou soutěží udělil Václav Hudeček a zasednou v ní primárius Apollon kvarteta Pavel Kudelásek, primárius Panochova kvarteta Jiří Panocha a jeho člen Pavel Zejfart, hudební režisér Českého rozhlasu Milan Puklický, Jiří Fišer z Pražské konzervatoře a Milan Vítek z Oberlin Conservatory of Music v USA. Mezi doporučenou literaturou jsou například skladby Sylvie Bodorové, Petra Ebena, Luboše Fišera, Ilji a Lukáše Hurníka, Otmara Máchy nebo Lukáše Sommera. Speciálně pro sedmý ročník napsal soutěžní skladbu i Jan Kučera. Sestavil sedm variací na lidovou píseň "Teče voda, teče" ve slohu slavných skladatelů pro housle a klavír. Za její nejlepší interpretaci bude udělena cena Via musica ad beatum z.s. ve výši tří tisíc korun. Josef Micka, který dal soutěži jméno, patřil k výjimečným osobnostem české houslové pedagogiky. Byl vynikajícím sólistou, ale od začátku se velkou měrou věnoval i komorní hře. Ve dvacátých letech 20. století založil se svými spolužáky velmi úspěšné kvarteto. Ještě před druhou světovou válkou vystudoval hudební vědu a psychologii na Karlově univerzitě, v roce 1939 se stal profesorem Pražské konzervatoře a současně byl až do roku 1945 členem České filharmonie. Josef Micka vychoval řadu skvělých muzikantů, patří mezi ně třeba Václav Neumann, Petr Messiereur, Petr Škvor, Václav Hudeček, Jiří Panocha, Pavel Zejfart, Magdalena Micková, Eva Bublová nebo Jan Opšitoš a řada dalších. K jeho největším úspěchům pak patří tři soubory, které vychoval a které si získaly slávu u nás i ve světě, Smetanovo, Talichovo a Panochovo kvarteto. Houslovou soutěž pak brzy vystřídá soutěž kytarová: PRAGuitarra Clásica stejného pořadatele, ta bude pro diváky také volně přístupná a začíná 4. dubna.

pátek, 22 březen 2019 06:21

V Olomouci má premiéru balet Bajadéra

Moravské divadlo v Olomouci dnes uvede premiéru výpravného baletu Bajadéra. Vytvořili ho společně rakouský skladatel s českými kořeny Ludwig Minkus a francouzská baletní legenda, tanečník a choreograf Marius Petipa. Světovou premiéru měl v roce 1877 v Mariinském divadle v Petrohradě a spolu s baletem Don Quijote patří k nejuváděnějším titulům zmíněné autorské dvojice. V České republice se Bajadéra zatím dočkala jen dvou uvedení, v Brně a v Praze. Olomoucké inscenace se jako režisér i choreograf ujal Michal Štípa, který odtančil obě předchozí uvedení a má jako choreograf zkušenost s Minkusovým Donem Quijotem, který uvedl loni na podzim v Ostravě. "Bajadéra je dle mého názoru jeden z nejnáročnějších klasických baletů a jeho příprava klade vysoké nároky na všechny divadelní složky," vysvětlil Štípa. "Mé nastudování bude končit obrazem Království stínů jako v původní verzi z roku 1877, která se u nás takto nikdy neuváděla." A tam se setkají hlavní hrdinové pohádkového příběhu z Indie, válečník Solor a chrámová tanečnice Nikie. Bude už ovšem na fantazii diváka, jestli toto setkání zasadí do snu, na nebesa, do Solorovy mysli nebo úplně jinam. V Hlavních rolích se představí Yui Kyotani, která za ztvárnění role Kitri v inscenaci Minkusova baletu Don Quijote získala v roce 2017 Cenu Thálie. Solora zatančí sólista olomouckého baletu Paul Oliver. "Melodie jsou líbivé a nápadité. Nechybí adagia, tempově pestré variace ani hudba s charakterem valčíku. Právě melodie místy evokují exotiku, do níž je příběh zasazen," popsal Bajadéru po hudební stránce autor nastudování Petr Šumník.

V newyorské síni Carnegie Hall má dnes americkou premiéru česká verze opery Julietta Bohuslava Martinů. Za projektem stojí American Symphony Orchestra a jeho šéfdirigent Leon Botstein. Titulní roli zpívá v koncertním provedení americká sopranistka Sara Jakubiak (mimo jiné Korngoldova Heliana v Deutsche Oper a Marietta v Hamburské státní opeře, Wagnerova Eva v Bavorské státní opeře nebo Bergova Marie v Anglické národní opeře),  Michela ztvární tenorista Aaron Blake (především představitel mozartovských rolí, ale i postav v operách Verdiho a dalších italských autorů). Oba úspěšné hostují na amerických operních scénách i v předních evropských divadlech, včetně Metropolitní opery a operních domů v Berlíně nebo v Mnichově. Leon Botstein vede Americký symfonický orchestr od roku 1992. Dlouhá léta je prezidentem Bard College ve městě Annandale-On-Hudson ve státě New York a vede tamní hudební festival, působil také u Jeruzalémského symfonického orchestru a na Akademii v Grafeneggu v Rakousku. Pohostinská vystoupení ho zavedla i do Mariinského divadla v Petrohradu, k Londýnskému symfonickému orchestru nebo k Filharmonii v Los Angeles. Martinů surrealistickou, současně však mimořádně silně lyrickou operu, komponovanou na sklonku 30. let podle hry Georgese Neveuxe a pohybující se na hranici snů a reality a ve světě doposud uváděnou jen zřídka, považuje Botstein za jedno z mistrovských děl dvacátého století. Se svým American Symphony Orchestra, založeným v roce 1962, cíleně pořádá tematické koncertní programy s kontextem a přesahy do dalších umění, do náboženství a historie. S velkým ohlasem natočili v roce 2015 neznámou operu The Long Christmas Dinner Paula Hindemitha. Méně uváděná díla objevuje Botstein systematicky.

čtvrtek, 21 březen 2019 13:05

Petr Vacek

petrv17Vystudoval Konzervatoř Pardubice v oborech hra na varhany a dirigování a JAMU v Brně v oborech hra na varhany a dirigování orchestru, v rámci něhož se věnoval i dirigování sboru, a to u předních českých sbormistrů. Věnuje se sólové koncertní činnosti (Teplické varhanní léto, Mezinárodní varhanní festival Zdeňka Pololáníka v České Třebové, Bachův varhanní podzim, Litoměřické varhanní léto), doprovodu sólistů i pěveckých sborů a dirigentské i sbormistrovské činnosti (smíšený pěvecký sbor Josef Bohuslav Foerster Přelouč). Obdržel cenu Sbormistr-junior v roce 2013 od Unie českých pěveckých sborů za přínosnou sbormistrovskou činnost. Velmi ho baví také hudební pedagogika, jíž se věnuje na ZUŠ Habrmanova v Hradci Králové. V minulosti účinkoval ve hře Petera Schaffera Amadeus ve Východočeském divadle Pardubice, kde hrál menší roli.

čtvrtek, 21 březen 2019 06:50

Dvořákova Olomouc letos v sedmi programech

Sedm koncertů na sedmi různých místech v Olomouci – to bude letošní 18. ročník mezinárodního hudebního festivalu Dvořákova Olomouc 2019. Uskuteční se od 16. do 24. května. Zahájí ho Moravská filharmonie, která festival pořádá, pod taktovkou Petra Vronského. Na programu je také česko‑americký jazzový večer s Laco Deczim a Celulou New York nebo už tradiční film-koncert v Kině Metropol – jako obvykle to bude film předválečné kinematografie s nově vytvořenou hudbou k tomuto účelu, konkrétně fantasy-horor z roku 1920 Jak Golem na svět přišel. Hudbu k němu napsal skladatel amerického původu Robert Israel, který bude večer i dirigovat. Dále vystoupí německý komorní ansámbl Acelga Quintett oceněný na prestižní německé soutěži ARD, soubory Musica figuralis a Ensemble Versus a exkluzivně Lisztův komorní orchestr pod uměleckým vedením Pétera Tfirsta. Festival pak uzavře třetí Mahlerova symfonie v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava pod taktovkou jejího šéfdirigenta Heiko Mathiase Förstera. „Tři koncerty se budou konat v olomouckých kostelích, a to zejména z důvodu zvolené dramaturgie a záměru celkového vyznění provedených děl,“ upřesnila Ivana Kalina Tabak, dramaturgyně festivalu. „Program je postaven velmi symbolicky, protože si v roce 2019 připomínáme 60. výročí úmrtí poličského rodáka Bohuslava Martinů. Také vzpomeneme na nedávno zesnulého českého skladatele, pedagoga a manažera Václava Riedlbaucha. Dále není bez zajímavosti, že Dvořákovu Píseň bohatýrskou premiéroval v roce 1898 ve Vídni právě Gustav Mahler, jehož Symfonie č. 3 uzavře letošní festival. Současně se bude jednat o poslední koncert Petra Vronského v roli pověřeného šéfdirigenta MFO,“ doplňuje ředitel MFO Jonáš Harman. Společným jmenovatelem koncertů je jinak dramaturgie více či méně propojená s osobností Antonína Dvořáka a míst, kde pobýval.

Šéfdirigentem Českého národního symfonického orchestru se stal Američan Steven Mercurio. Letos v březnu vystřídal pětaosmdesátiletého Libora Peška, který stál v čele tělesa od roku 2007 a zůstává jeho čestným šéfem. Orchestr si vybral dosavadního hostujícího umělce za šéfdirigenta pro jeho univerzalitu a hudebnost – Mercuriův  záběr sahá do symfonického i operního světa, je také skladatelem a aranžérem. Diriguje v Evropě i v Americe, jeho jméno je spojeno s řadou vokálních nahrávek, včetně koncertů Vánoce ve Vídni. Má však i přesahy do světa jazzu a popu. V Praze účinkoval s ČNSO s Chickem Coreou, s New York Voices nebo se skupinou Pražský výběr a dirigoval abonentní koncert 19. března s hudbou Martinů, Šostakoviče a Kerryho Turnera. Český národní symfonický orchestr založil v roce 1993 trumpetista Jan Hasenöhrl spolu s dirigentem Zdeňkem Košlerem. V letech 1996 až 2006 vedl těleso Američan Paul Freeman a po něm získal ředitel Jan Hasenöhrl Libora Peška. Ten pak mimo jiné vedl orchestr při několika turné po Británii a rovněž s ním postupně natočil komplet Mahlerových symfonií.

Strana 1 z 53