PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Z tzv. terezínských autorů si orchestr vybral skladby dvou autorů, které spojují stejné roky narození a úmrtí – Pavla Haase a Hanse Krásy.“

„Citací svatováclavského chorálu ve třetí části Suity pro hoboj a klavír se Haas otevřeně hlásí k české národní tradici a její kontinuitě.“

„V sólovém partu zaujala mezzosopranistka Veronika Hajnová. Její ve všech polohách vyrovnaný a barevný hlas se dobře pojil s nástrojovým obsazením.“

Západočeský symfonický orchestr Mariánské Lázně (ZSO) se připojil k řadě institucí, které si v západních Čechách připomínají oběti holokaustu. V lednu uplynulo 82 let od konference ve Wahnsee…

„Sólového partu se ujala Barbora Perná, disponující průrazným, barevným a v akustických podmínkách mariánskolázeňského Casina volumézním mezzosopránem.“

„V sekci trubek se výtečně rozezněly slavnostní fanfáry Sukova sokolského pochodu V nový život. Dirigentu Baborákovi patří dík za to, že vybral skladbu plnou optimismu a vitality.“

„Pod zdravě muzikantským vedením svého dirigenta orchestr přednesl Dvořákovu ‚Novosvětskou‘ se snahou podat co nejlepší výkon.

Západočeský symfonický orchestr v Mariánských Lázních má hned několik specifik – může se pochlubit nejdelší historií, na mapě naší republiky zaujímá nejzápadnější polohu a díky lázeňství zpříjemňuje chvíle mnoha zahraničním návštěvníkům. Zároveň však má i 130 svých stálých abonentů, kteří na koncerty dojíždějí i ze vzdálenějších míst. Rok české hudby 2024 se místnímu obecenstvu otevřel v pátek koncertem s názvem Prolog.

„V úvodním Novém špalíčku Bohuslava Martinů Sylva Čmugrová svým hlasově ukázněným projevem prokázala vzácný smysl pro interpretaci ohlasové tvorby, vzniklé na texty Sušilovy sbírky lidových písní.“

„Karel Untermüller svým ušlechtilým tónem, neomylnou intonací a procítěným přednesem znovu potvrdil svoji příslušnost k našim předním interpretům.“

„Jako ukázka živého tvůrčího potenciálu současné skladatelské generace byla zařazena Symfonieta „La petite Joie“ skladatele, klavíristy a herce Ondřeje Brouska.“

S prvním červencovým týdnem v Mariánských Lázních skončil jeden ze tří hudebních festivalů konaných v nejzápadnější části naší republiky (dalšími jsou Hudební léto Borska v okolí Boru u Tachova a Dveře jízdárny dokořán ve Světcích). Již sám dvojjazyčný název Živé pohraničí – Lebendes Grenzland naznačuje, že hudba se zde pěstuje pravidelně, dokonce za přítomnosti stálého symfonického tělesa, a že kulturní akce přináší požitky pro posluchače z obou stran hranice. Ve srovnání s minulým ročníkem byl program omezen. Na rozdíl od mnohých festivalů zde připravované akce nejsou závislé na přízni počasí, mohly se tudíž uskutečnit podle stanoveného plánu.

„Sekera vyzdobil melodickou linku Bachova koncertu vkusnou ornamentikou, nádhernou kantilénou vyzněla často interpretovaná druhá věta. Co do stylovosti se sólista přiblížil ideální interpretaci také v následujícím Mozartově Koncertu A dur.“

„Dirigentka Alena Hron, nikterak zbytečně neexperimentující s tempy a s tradicí kodifikovaným pojetím Novosvětské, má pro Dvořákovu hudbu cit a porozumění.“

„Výkon orchestru pod vedením mladé dirigentky nenechal nikoho na pochybách, že v Aleně Hron u nás roste další výrazná dirigentská osobnost.“

Vnášení hudby do polozapadlých koutů pohraničních oblastí a jejím prostřednictvím oživování poničených stavební památky bezesporu patří k záslužným počinům. V poslední době podobných iniciativ přibývá, ne vždy se však setkávají s potřebnou finanční podporou, jakou by si záměry organizátorů zasloužily. Festival Živé pohraničí – Lebendes Grenzland, jehož koncerty se odehrávají v nejzápadnější části naší republiky a který letos vstoupil do pátého ročníku, se musel na rozdíl od minulého roku uskromnit. Tvoří ho tři symfonické a dva komorní koncerty, 1. července je pak v Hotelu Lesní mlýn zájemcům o historii tradičně nabídnuta beseda s předními historiky, tentokrát věnovaná 85. výročí Mnichovské dohody. Zahajovací koncert se odehrál v pátek 23. června a jeho protagonisty se právem stali pianista Miroslav Sekera a dirigentka Alena Hron.

„Wagnerův pobyt v Mariánských Lázních v létě roku 1845, skladatelův kontakt s místními hudebníky, především s dirigentem tamějšího orchestru Theodorem Krüttnerem (1814–1893), dále pak tradice wagnerovských koncertů v někdejší kavárně Egerländer (dnes hotel Monty), to vše rozhodně stojí za to, aby se v tomto městě skladatelovo jméno občas připomnělo.“

„Výkon Veroniky Hajnové potvrdil, že má pro Wesendonck-Lieder výtečné hlasové předpoklady. V příznivé akustice Casina byl tento písňový cyklus v jejím podání skutečným zážitkem, na který se nezapomíná.“

„Siegfriedovou idylou dirigent Radek Baborák vytvořil protiklad k závěrečné skladbě večera – předehře k opeře Mistři pěvci norimberští.“

Výlučně Wagnerova hudba zněla v pátek 26. května v rámci koncertu abonentního cyklu Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně. Provedení zahrnující sólové vstupy mezzosopranistky Veroniky Hajnové řídil šéfdirigent orchestru, jakož i slovutný hráč na lesní roh, Radek Baborák.

„Umělecké vzdělávání se propisuje do celé společnosti, přispívá k její kultivaci.“

„Festival má vracet populaci, zejména děti, které mohou na chvíli odložit mobilní telefony, k prapůvodnímu lidství.“

„Na programu se podílejí profesionální umělci, aby podpořili nejmladší generaci.“

Sedmý ročník celostátního festivalu ZUŠ Open připravuje 439 z pěti stovek českých základních uměleckých škol. Během dvou týdnů od neděle 21. května do neděle 4. června se uskuteční na pět set koncertů, divadelních a tanečních představení, výstav, happeningů a dalších akcí. Vrcholem má být 3. června ve Valdštejnské zahradě, v historickém areálu sídla Senátu, gala program s osmi stovkami účinkujících ze všech krajů republiky.

„Dramaturgicky byl koncert připraven tak, aby na něm zazněla díla skladatelů tří stylových období. V úvodu to byla v komorním obsazení třívětá nerozměrná Symfonie C dur, Wq 174, H. 649 Carla Philippa Emanuela Bacha, kterou dirigent večera Martin Peschík v souladu s dobovou interpretační praxí řídil od cembala.“

„Náročný part Straussova hobojového koncertu přednesl Lukáš Pavlíček plným, kultivovaným tónem, s technickou brilancí a v mnoha dynamických odstínech. Interpret se vyhýbal zbytečným pohybovým efektům, na pódiu působil naopak velmi skromným dojmem.Za svůj mimořádný výkon sklidil ve zcela zaplněném koncertním sále bouřlivé ovace.“

„Mnohem více zkušeností má tamější orchestr s hudbou Felixe Mendelssohna-Bartholdyho. Tento představitel raného romantismu bývá hrán v Mariánských lázních často a vždy s nemalým úspěchem. Pod Peschíkovým vedením podal orchestr v Symfonii č. 1, c moll, op. 11 velmi dobrý výkon, a to v plném soustředění na dirigenta, který dal v tempovém a dynamickém rozvržení této kompozici skladatelova mládí vše, co jí náleží.“

Abonentní cyklus Západočeského symfonického orchestru 2022/23 se pomalu chýlí ke konci. Kromě slavnostních koncertů připravilo toto těleso ve společenském domě Casino pro své posluchače celkem patnáct koncertů, z nichž na zbývající tři se v jarních měsících můžeme ještě těšit. Pohostinsky v nich dosud vystoupila a ještě vystoupí řada interpretů, jednak oněch posluchačům dobře známých, jednak těch, kteří stojí teprve na začátku své umělecké dráhy. Mezi ně patří i hobojista Lukáš Pavlíček. Jako sólista se 31. března představil v náročném Koncertě pro hoboj a malý orchestr D dur, AV 144 Richarda Strausse a po zásluze za svůj výkon sklidil bouřlivé ovace.

„Od prvních tónů zazněla hudba plná optimismu v průzračné interpretaci orchestru.“

„Baborákova hra je suverénní, plná odstínů, nadchne jeho nosný legato tón, srozumitelná artikulace i v šestnáctinových pasážích.“

„Sekerova hra je nesmírně kultivovaná a plná noblesy.“

Další abonentní koncert Západočeského symfonického orchestru nesl název Mozart gala. Šéfdirigent orchestru popřál posluchačům hned v úvodu koncertu, ať si Mozartovu narozeninovou party užijí. Přestože Mozart neslaví žádné kulaté výročí narození ani úmrtí, nápad uspořádat mozartovský program, kde jsou vedle jeho osvědčených děl zařazeny i dvě rané symfonie, se setkal s úspěchem.

„Radek Baborák měl možnost dílo studovat ve spolupráci s mistrem Seiji Ozawou“.

 „Naprosto impozantně vyzněl první sólový vstup basisty Zdeňka Plecha díky jeho skvělé artikulaci německého textu i znělému a nádherně zabarvenému hlasu“.

 „Příjemným překvapením bylo precizní připravení a jistá integrace Pěveckého sboru Čerchovan“

První z tradičních pátečních abonentních koncertů Západočeského symfonického orchestru Mariánské Lázně byl věnován provedení poslední Symfonie č. 9 d moll, op. 125 „S Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena. K provedení byl přizván Pěvecký sbor Čerchovan z Domažlic. Pod vedením šéfdirigenta orchestru Radka Baboráka došlo k provedení, které se minimálně v lokálním měřítku dalo nazvat jako výjimečné.