19227211256310760902969729090608003021133557n

Další Cenu Anděl v řadě si odnáší dirigent Jakub Hrůša a spolu s ním tentokrát klavírista Jan Bartoš a Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Sošku získali za album se skladbami Vítězslava Nováka – Klavírním koncertem a symfonickou básní Toman a lesní panna. V kategorii Klasika s nimi byli za rok 2020 nominováni ještě klarinetista Karel Dohnal za album Czech Music for Clarinet a flétnistka Jana Semerádová za CD Händel, Leclair: Chaconne pro princeznu. Hrůša už Cenu Anděl získal za rok 2019; s ním ji tehdy převzal Ivo Kahánek a orchestr Bamberští symfonikové, a to za album s Klavírním koncertem Antonína Dvořáka a 4. klavírním koncertem „Inkantace“ od Bohuslava Martinů. Ceny Anděl se letos udělovaly potřicáté, ani jubilejní ročník se ale nekonal pro diváky.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
 
1000444

„Mahlerova hudba je jako brána otevřená do budoucnosti, aniž by ztrácela kontinuitu s tradicí.“

„V roce 2010 jsme získali odrůdu růže "Gustav Mahler".“

„Snažíme se spojovat zajímavé hudební tituly s kvalitními, pokud možno mladými interprety, nejsme a nechceme být klasický festival "superhvězd".“

Dnes začíná jubilejní dvacátý ročník festivalu Hudba tisíců – Mahler Jihlava. Na zahajovacím koncertu v jihlavském Domě kultury zazní od 17 hodin Symfonie č. 7 Gustava Mahlera v podání Janáčkovy filharmonie Ostrava, kterou bude řídit Marek Štilec. Jeho otec, muzikolog, pořadatel, producent a profesor pražské HAMU Jiří Štilec už během studií podlehl kouzlu tvorby Gustava Mahlera, proto není divu, že později založil festival věnovaný právě jemu a jeho rodnému regionu. A jak dodává v RozhovoruPlus, Jihlava se může pyšnit faktem, že tam Mahler vyrůstal a vstřebával i první hudební podněty. 

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
10

Erich Wolfgang Korngold, Jan Novák, Leoš Janáček – skladby těchto tří autorů zazní při koncertu Filharmonie Brno, který bude 1. května od 19 hodin živě vysílat Český rozhlas Vltava. Všichni tři autoři jsou spjati s Brnem, ale každý jinak. Jeden ho opustil jako čtyřleté dítě, druhý po roce 1968 a třetí do Brna přišel jako jedenáctiletý, aby tam tvořil většinu života. Jeden je celosvětově známý, hlavně jako autor filmové hudby, druhý na své uznání teprve čeká a třetí je nejhranějším českým operním autorem ve světě. Hudební večer bude řídit šéfdirigent Dennis Russell Davies.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

DzgovNárodní divadlo moravskoslezské pořádá v pondělí 22. března online pěvecký koncert sólistky opery NDM, sopranistky Evy Dřízgové-Jirušové, která si k sobě přizve své žačky – Patricii Janečkovou, Karolínu Levkovou a Kláru Hlúškovou. O hudební doprovod se postará klavírista Michal Bárta. V komorním setkání zazní cyklus Melancholické písně o lásce Vítězslava Nováka, písně z cyklu Soirées musicales: La pastorela dell'Alpi, L'orgia a La danza Tarantella Gioacchina Rossiniho, cyklus Kúcanské piesne Eugena Suchoně a písně Otčevo, Zabyť tak skoro, Serenada a Ja li v pole daně travuška byla Petra Iljiče Čajkovského. Dále pěvkyně přednesou árii Mimi Donde lieta uscì z Pucciniho opery Bohéma a árie Oscara Saper vorreste a Volta la terrea z opery Maškarní ples Giuseppe Verdiho. Závěr bude patřit znovu Petru Iljiči Čajkovskému a jeho Dopisové scéně Taťány z opery Evžen Oněgin. Koncert ze slavnostního sálu Divadla Jiřího Myrona začíná v 18:30 hodin.

Zveřejněno v AktuálněPlus

Novk-Ostrava-IMG20210316082154Janáčkova filharmonie Ostrava s dirigentem Markem Štilcem začala dnes natáčet zřídka uváděnou skladbu De profundis od Vítězslava Nováka. Obrovité dílo pro varhany, klavír a velký symfonický orchestr vzniklo na začátku německé okupace jako hudební výraz vzdoru vůči nacistům. Stejně vzácná jako v koncertních síních je kompozice i v archivech gramofonových firem. Existuje studiová nahrávka z roku 1963, kterou pro Supraphon pořídil dirigent Jaroslav Vogel s tehdejší Státní filharmonií Brno, a pak nahrávka Libora Peška s orchestrem BBC Philharmonic z Manchesteru pro britskou firmu Chandos z roku 1999. Marek Štilec postupně natáčí pro firmu Naxos kompletní orchestrální dílo Vítězslava Nováka, ale také Zdeňka Fibicha a Josefa Bohuslava Foerstera, pozapomenuté trojice českých autorů. Vedle De profundis nyní nahrává v Ostravě světovou premiéru orchestrální verze Novákových Valašských tanců a jeho oblíbenou Slováckou suituZde čtěte nedávný rozhovor s dirigentem.

Zveřejněno v AktuálněPlus
neděle, 28 únor 2021 15:03

Pohledem Petra Vebera (35)
Pomníky

veb-Antonn-Dvok-titul

„Krutostí stejného osudu nemohl Jiří Bělohlávek svou misi u České filharmonie ani podruhé přirozeně završit a naplnit.“

„Fibich by mohl mít pomník na Žofíně, ale nemá, Suk asi u Rudolfina, ale tam je obsazeno, Foerster na náměstíčku za svatým Vojtěchem, nikoho to ovšem nenapadne, a Kovařovic a Ostrčil u Národního divadla, ale tam není nikde místo.“

„Myslíte, že by někdo někdy ještě chtěl někde postavit pomník? Třeba Rafaelu Kubelíkovi…? Nebo Jiřímu Bělohlávkovi…?“

Před několika dny by bývalo bylo Jiřímu Bělohlávkovi pětasedmdesát, kdyby tady ovšem už skoro čtyři roky nechyběl. Snad jen doba starostí kolem koronaviru způsobila, že jsme vcelku zběžně tím datem prošli, protože jsme ani neměli možnost hlubšího vzpomínání, třeba při nějakém pěkném koncertě dedikovaném jeho památce. Ale není vyloučeno, že virus za to takhle jednoduše nemůže. Možná je už opravdu jiná doba. Taková, která si nepotrpí na pomníky, pietní akty, pamětní desky a busty. Taková, v níž prostě už mnohé začíná být tak nějak jedno. Pak však na nás za celkovou nenaložeností, lhostejností, smutkem, vyhořením, podrážděním i letargií virus naopak asi vykukuje.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
100

„Klasický a ryzí zvuk i vzácná jednota členů vytvářejí z každého hudebního vystoupení Smetanova tria mimořádný zážitek.“

„Beethoven vyznívá opravdu půvabně. V umírněné dynamice plyne naprosto volně, přirozeně a procítěně.“

„Současné obsazení tria hraje Nováka opravdu v jednom tahu.“

Jedno z našich nejlepších komorních uskupení je nadále ve formě. I po nástupu houslisty Jana Talicha, který vystřídal skvělého Jiřího Vodičku, je míra hudebního porozumění mezi členy Smetanova tria stále obdivuhodná. Koneckonců se o tom můžete přesvědčit sami ze záznamu festivalového koncertu. Na programu byl Ludwig van Beethoven, Max Bruch a Vítězslav Novák.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
úterý, 12 leden 2021 16:42

Mácalův Mozart z roku 1968

CD-Mozart

„Svého naplnění došel Zdeněk Mácal v letech 2003 až 2007, kdy byl v pořadí třináctým šéfdirigentem České filharmonie.“

„Raná mozartovská nahrávka není pro Mácala ve světle jeho pozdější kariéry nejtypičtější.“

„Mozarta hraje Pavel Štěpán na Mácalově snímku z roku 1968 zejména v nižších polohách opravdu měkce, v pomalých větách k tomu zasněně.“

Vynikající a ve světě ceněná nahrávka dvou Mozartových klavírních koncertů s Pavlem Štěpánem a Českou filharmonií je dosažitelná jen v digitální podobě, na klasickém nosiči k dispozici není. Stojí za ní Zdeněk Mácal, letos 8. ledna pětaosmdesátiletý. Protože v roce 1968 emigroval, firma Supraphon desku musela zničit. V online podobě, pro zakoupení a stažení, snímek zpřístupnila teprve zase až v roce 2012.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
104

Český filharmonický sbor Brno pořádá pro své příznivce online přenos svého novoročního abonentního koncertu z brněnského Besedního domu. Hudební večer se musí z důvodu vládních protiepidemických opatření obejít bez diváků v sále. Premiéra koncertu bude k zhlédnutí za týden, ve čtvrtek 14. ledna v 19 hodin, na webových stránkách, Facebooku a YouTube kanálu Českého filharmonického sboru Brno.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
204

„Rok 1896 byl pro Dvořáka hektickým obdobím. V porovnání s jarem, létem a podzimem předchozího roku, kdy se vrátil z USA a hodně odpočíval.“

„Dvořákova Devátá symfonie byla v lednu 1896 dosud docela žhavou novinkou.“

„Pod Talichovým vedením, stejně jako později pod Kubelíkovým, Ančerlovým, Neumannovým a Bělohlávkovým, rostla Česká filharmonie do formátu orchestru s rozpoznatelným stylem a zvukem, s výrazným a jedinečným profilem.“

Česká filharmonie počítá svou historii od 4. ledna 1896, právě dnes tedy dlouhou 125 let. Ten den, byla to sobota, měla v pražském Rudolfinu první koncert. Dirigoval Antonín Dvořák, zněla výhradně jeho hudba. Jako v té době již nejslavnější žijící český skladatel stál symbolicky u zrodu nového tělesa zcela logicky. Na koncertě byl ideově přítomen také Bedřich Smetana, který chtěl tradici symfonických koncertů založit už v šedesátých letech, a iniciátoři Společnosti ku vydržování velkého orchestru města Prahy z roku 1882. Spolek Česká filharmonie ovšem vznikl prozaicky, nejprve jako mimopracovní aktivita orchestrálních hráčů Národního divadla. Stálý samostatný symfonický orchestr vytvořili členové spolku posléze jako nezbytí – v roce 1901 po stávce proti Karlu Kovařovicovi, když byli ze svého zaměstnání v divadle propuštěni.

 
Zveřejněno v SeriálPlus
4

„Často hrajeme i velmi raná či méně zdařilá díla slavných skladatelů; mistrovská díla skladatelů méně známých nás pak naopak míjejí.“

„Ačkoliv se vůči němu velmi často vymezoval, má Novák blízko k osobnosti Richarda Strausse.“

„Sebevědomí příslušníků cizích národů přinese opět trochu užitku české hudbě.“

Dirigent Marek Štilec vedle Koželuha, bratrů Vranických a dalších „Čechů ve Vídni“ tráví paralelně čas už nějakou dobu také s Fibichem, Novákem a Foersterem, autory o století mladšími, ale také trochu pozapomenutými. Natáčení kompletního orchestrálního díla této trojice pro firmu Naxos, dirigentovými slovy „národní triptych“, je během na dlouhou trať: několik roků s nimi už má za sebou… a před sebou možná až desítku dalších. Teď je právě soustředěn na Vítězslava Nováka, od jehož narození jsme si začátkem prosince připomínali sto padesát let. První CD už vyšlo. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz Marek Štilec uvažuje nad skladatelovou pozicí „otce moderní české hudby“ a nad nevýhodami, které v naší době oslabují oblibu a četnost uvádění jeho tvorby. Přitom, jak říká – co by za takového Nováka dali například Finové…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
547

„Měl dokonalou představu o klavírním zvuku.“

„Novákova Pana dnes žádný český klavírista nemá v repertoáru.“

„To, co si skladatel zaslouží, nakonec v delším horizontu dostane.“

Obdivovatel lidové kultury na Moravě a hor na Slovensku, vášnivý turista, učitel a po druhé světové válce rektor Pražské konzervatoře, na které byl dlouho předtím, před koncem století, spolu s Josefem Sukem nejoblíbenějším Dvořákovým žákem… To vše byl Vítězslav Novák, k jehož žákům patřili pozdější významní čeští i slovenští skladatelé. Zanechal po sobě krásná díla, od Smyčcového kvartetu D dur a Slovácké suity po symfonickou báseň v Tatrách, od kantáty Bouře po varhanní Svatováclavský triptych a klavírní báseň Pan, k tomu několik oper. Pedagog stejné konzervatoře Martin Vojtíšek se v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz zaměřuje především na jeho klavírní dílo, které jako jediný pianista kompletně natočil a o němž napsal knihu, která vychází za několik dní. Vítězslav Novák se narodil v Kamenici nad Lipou 5. prosince 1870. Dnes je tomu přesně 150 let.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

Na hudebním festivalu Dvořákova Praha, který se má konat od 6. do 24. září 2021, vystoupí Vídeňští filharmonikové s Herbertem Blomstedtem, Bamberští symfonikové s šéfdirigentem Jakubem Hrůšou a Pavel Haas Quartet s klavíristou Borisem Giltburgem. To jsou tři vlajkové programy, které prozatím pořadatelé zveřejnili a na které už dávají ve velkém předstihu do prodeje vstupenky.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
5252

Pořadatelé Mezinárodního hudebního festivalu Hudba tisíců Mahler Jihlava byli nuceni z důvodu vládních opatření změnit termíny některých koncertů podzimní části. Říjnový koncert Českého filharmonického sboru Brno pod vedením jeho sbormistra a uměleckého vedoucího Petra Fialy se nově přesouvá na 23. listopadu. Stejně tak se přesunulo vystoupení Českého chlapeckého sboru Boni Pueri, a to na 25. listopadu. Závěrečný koncert se bude konat poslední den tohoto měsíce jako živý stream od 19 hodin, a to na sociálních sítích pořadatele a také portálu KlasikaPlus.cz. Vystoupí Komorní filharmonie Pardubice s mezzosopranistkou Evou Garajovou, která se představí ve Slovenských spevoch Vítězslava Nováka a v Dvořákových Cigánských melodiích. Zazní také Adagietto Gustava Mahlera a Novákova Slovácká suita. Koncert bude řídit Marek Štilec. Více o podzimní části festivalu jsme psali zde.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
250

Moravská filharmonie Olomouc chystá 5. a 9. listopadu koncerty ze svého koncertního sálu online, a to jeden živý stream a jeden předtočený koncert. Orchestrální hudební večer s předním českým houslistou Janem Mráčkem a komorní koncert s mezzosopranistkou Evou Garajovou a klavíristou Miroslavem Sekerou zpřístupní pořadatelé zdarma na webu a facebooku Filharmonie vždy od 19 hodin.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
úterý, 13 říjen 2020 15:04

Hudba v magickém trojúhelníku

1

„Valašské sonety provedl Rokytovi zároveň šťavnatě i precizně Janáčkův komorní orchestr, jehož primárius Jakub Černohorský patří nenápadně mezi naši houslovou extratřídu.“

„V nechtěně poslední den festivalu se koncert zaměřil především na tvorbu Vítězslava Nováka coby poctu k výročí sto padesáti let od skladatelova narození.“

„Nejenže hráli takříkajíc jak z partesu; nakažlivé bylo jejich nadšení, radost ze hry, vzájemný oční kontakt.“

Oprávněně se traduje, že pokud se hudební festival dožije – navíc ve zřetelném rozkvětu – své první pětiletky, má to nejhorší za sebou. A mnoho nadějného před sebou. Jestli to o některém z počinů, které lze volně přiřadit do oblasti klasické hudby, platí, pak je to Lednicko-valtický hudební festival, pořádaný úmyslně vždy v říjnu. Proč volně? Protože tento počin si ve své dramaturgii mimo jiné vytkl představovat setkávání, prolínání, vzájemné ovlivňování mezi hudbou takzvaně vážnou a folklorní. A proč úmyslně? Během října se na jižní Moravě, v magickém trojúhelníku ohraničeném Lednicí, Valticemi a Mikulovem, odkud je do Vídně necelých sto kilometrů, tradičně konávaly podzimní šlechtické hony, doprovázené setkáními při hudbě. Míst, ve kterých kdysi tóny zněly a kam se teď díky Lednicko-valtickému festivalu vracejí, je zde mnoho. Kromě jízdáren valtického či lednického zámku anebo zámeckého sálu v Mikulově například drobné skvosty ukryté v krajině: lovecký zámeček Dianin chrám či ještě komornější zámeček Rybniční. Letos to ovšem měl festival kvůli covidu velmi těžké. Koncertů v půvabném prostředí nakonec muselo být jen pět místo osmi; absolvoval jsem poslední dva a stály za to.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Na následujících koncertech Mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro měl vystoupit ve středu 7. října od 19 hodin v přeloučském divadelním sále Občanské záložny Originální pražský synkopický orchestr, koncert ale musel být v důsledku vládních omezení zrušen. Ve čtvrtek 15. října ve Fibichově sále Muzea v Chrudimi se na festivalu podruhé představí od 19 hodin Smetanovo trio. To letos vystoupilo již 11. září v Pardubicích.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Pátá sezóna pražských Břevnovských hudebních setkání byla letos na jaře v souvislosti s opatřeními vlády přerušena. Nyní na ni však pořadatelé navazují a tento podzim uskuteční zbývající čtyři koncerty z jara a dva, které už budou tvořit začátek sezóny šesté. Slavnostní zahajovací koncert v úterý 29. září od 19 hodin v Tereziánském sále bude recitálem dvou mladých operních pěvců, sopranistky Kristýny Vylíčilové a barytonisty Romana Hozy, které na klavír doprovodí Ahmad Hedar. Na programu koncertu nazvaného Ona a on v opeře budou árie a duety z oper Gaetana Donizettiho, Wolfganga Amadea Mozarta, Bedřicha Smetany a Antonína Dvořáka.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Když hraji Janáčka, tak se nemusím do ničeho ‚vžívat‘, stačí pár not a jsem takříkajíc teleportován do jiného světa.“

„Svým programem chci ukázat diverzitu Beethovenova díla a také lehce vyvrátit zažitá klišé.“

„Jsem přesvědčen, že to nejlepší z díla Vítězslava Nováka patří ke klenotům české hudby.“

Jan Bartoš patří k našim klavíristům světového renomé. Jeho diskografie není nijak bohatá, ale co nahrávka, to mimořádný úspěch, jak u kritiky, tak u posluchačů. Je to dáno jeho přístupem k natáčení, na které se léta připravuje a se skladatelem doslova žije. Skutečným svátkem pro milovníky klavírní tvorby je pokaždé i jeho koncert. Ten nejbližší bude 20. září 2020 v Biberově kapli v České Lípě na festivalu Lípa Musica.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Nikoli náhodou bývá Beethovenovo Trio D dur označováno za „trio duchů“ a mystická nálada volné věty, vytvořená interprety Smetanova tria, to dokonale vystihla.“

„Je zcela zbytečné psát a mluvit i v případě Wihanova kvarteta s Ivanem Klánským o naprosté profesionalitě a precizních výkonech.“

„Schumannova skladba se stala pomyslnou třešničkou, jejíž propracovanost nenechá nikoho na pochybách, proč je třeba se věnovat ušlechtilým komorním dílům.“

Nedílnou součástí Pardubického hudebního jara je série komorních koncertů. Zdá se, že je definitivně pryč doba, kdy tento žánr ve stotisícovém městě živořil na okraji zájmu a úbytek posluchačů vedl svého času i ke zrušení zdejšího Kruhu přátel hudby. Organizátoři festivalu vsadili i letos na opravdu špičkové sólisty či komorní soubory – a ejhle, kapacita auditoria bývá zaplněna takřka do posledního místa a nevadí ani povinné roušky… Jinou věcí je připravenost a kvalita dnes vlastně jediného sálu vhodného pro provozování „komořiny“ v Pardubicích, ale o tom až v závěru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
Strana 1 z 3