„Je to klasické a české, tak, jak to Smetana napsal, a přece je to jiné. Plné půvabu, hravosti, osvěžené vtipnými gagy a skvěle interpretovanou kouzelnou hudbou.“
„Šest párů mladých tanečníků je nejen technicky precizních, ale jsou i skvělými herci, vytvářejícími malé pantomimické etudy na dané téma.“
„Vesnici dominuje tyrkysová, kroje jsou stylizované.“
V opeře Národního divadla moravskoslezského uvedli ve čtvrtek 15. prosince inscenaci Prodané nevěsty. Tato česká operní „srdcovka“ se vrací do Ostravy po dvanácti létech. Inscenace už byla hrána v koprodukci ve slovinském národním divadle v Lublani od roku 2019 a nyní se přesunula do Ostravy. Nastudoval ji režisér Jiří Nekvasil spolu s dirigentem Markem Šedivým, scénografem Danielem Dvořákem, v kostýmech Sylvy Zimula Hanákové. Choreografie se ujal Lukas Zuschlag, za pohybové spolupráce Jany Tomsové a gagmana Števa Capka, sbormistrem byl Jurij Galatenko. V budově Divadla Antonína Dvořáka vyznělo dílo klasicky, přesto překvapilo svěžestí, humorem a půvabem. Mařenkou byla Veronika Rovná, Jeníkem Martin Šrejma, Kecalem Martin Gurbaľ, Vaškem Václav Čížek, principálem Václav Morys.
„Nechybí ani francouzský esprit a humor. Příběh z 18. století přenesli inscenátoři do století dvacátého a podle kostýmů by to mohla být tak padesátá léta.“
„Je to plnokrevné divadlo, na jevišti nejsou jen zpěváci, ale především herci, kteří přesvědčivě vykreslují život. Už při prvních tónech bylo jasné, že provedení bude efektní a že hudební složka je vedoucí silou při představení.“
„Podařilo se dát dohromady obsazení, které bylo pěvecky kvalitní, hlasy se dobře barevně propojovaly a i typově byli pěvci vybráni velmi přesvědčivě.“
Poslední dubnový čtvrtek přinesl v Národním divadle moravskoslezském premiéru opery Manon Julesa Masseneta. V hlavních rolích se představili Jana Sibera a Mickael Spadaccini. Vynikající hudební nastudování vedené i na premiéře Brunem Ferrandisem se opíralo o povedenou režii Jiřího Nekvasila, scénu Daniela Dvořáka a kostýmy Simony Rybákové.
„Jde o skutečný objev. Nejen konkrétní opery, ale i autora, jehož pozapomenutou existenci si lze uvědomit s velkou dávkou překvapení.“
„Libretisté zdůraznili propastné nepochopení mezi evropským romantismem a moderní americkou věcností a Ondřej Havelka to rád využil.“
„Hudba Jaroslava Křičky je podobná. Balancuje na hraně, ale nikde nesklouzne k prvoplánové lacinosti.“
Národní divadlo moravskoslezské získalo do repertoáru skvělou položku, komickou operu Bílý pán aneb Těžko se dnes duchům straší. Jaroslav Křička v ní na konci dvacátých let mistrně propojil svět klasiky, operety a tehdejší zábavné hudby a dirigent David Švec to plně pochopil. A kdo by měl takovou hříčku režírovat? Kdo jiný než Ondřej Havelka…! A opravdu, stal se pro publikum tím nejlepším možným prostředníkem. Rozumí duchu a hudbě té doby. A nezkazí žádné legrácky v libretu a v partituře a ještě přidává řadu vlastních.
Národní divadlo moravskoslezské chystá na 13. února premiéru opery Tosca Giacoma Pucciniho z Divadla Antonína Dvořáka. Vysílat ji bude TV Noe, a to od 19 hodin. Operu o třech dějstvích z roku 1899 nastudoval dirigent Marek Šedivý, režie se ujal Jiří Nekvasil. Scénu tvořil Daniel Dvořák a kostýmy Marta Roszkopfová. V hlavní roli zpěvačky Toscy se alternují sopranistky Petra Alvarez Šimková a Maida Hundeling, Cavaradossiho nastudovali tenoristé Paolo Lardizzone, Luciano Mastro a Martin Šrejma. Barona Scarpiu divadlo svěřilo barytonistům Martinu Bártovi a Danielu Čapkovičovi, Angelottiho barytonistům Davidu Nyklovi a Františku Zahradníčkovi. V dalších rolích vystoupí Martin Gurbaľ, Jakub Kettner, Václav Čížek, Václav Morys, Petr Urbánek, Roman Vlkovič, Erik Ondruš, Waldemar Wieczorek a Lucie Diehelová se Sofií Kollárovou. Spoluúčinkovat budou sbor a orchestr NDM a děti z jeho Operního studia. První premiéru bude možné sledovat i online zde a druhou 15. února zde.
„Režisér Nekvasil nevnímá Šostakovičovu operu v její primárně divadelní kvalitě, ale v širokém poli sémantických vztahů jako podobenství o jakémkoli lidském utrpení, nespravedlnosti a nesvobodě.“
„Kostýmy Marty Roszkopfové jsou rozeklané mezi tu nejubožejší lidskou bídu i hýřivou marnotratnost a bezduché sobectví.“
„Šostakovičova opera bude Ostravě chybět. Podobně jako bude chybět každé moderní a nadčasové dílo, které proniká hluboko do jádra etických fenoménů.“
Od premiéry opery Lady Macbeth Mcenského újezdu v Národním divadle moravskoslezském uplynuly dva roky. To, že Šostakovičova opera figurovala v programu ostravského divadla tak dlouho, lze považovat svým způsobem za malý zázrak. V operním provozu děl 20. století se běžně stává, že nastudovaný titul vydrží pouhou jednu sezonu. Co je tedy příčinou úspěchu ostravské inscenace Lady Macbeth?
Záznam opery Bedřicha Smetany Tajemství nabídne dnes Národní divadlo moravskoslezské. Pokračuje tak ve svém on-line projektu Divadlo pod rouškou. Inscenaci v rámci smetanovského cyklu pro Národní divadlo moravskoslezské nastudovali na jaře 2017 režisér Tomáš Studený a dirigent Jakub Klecker. Stejný inscenační tým ji uvedl na začátku března v premiéře také v Jihočeském divadle, jen pár dnů před vyhlášením nouzového stavu.
„Verdi příběh zhudebnil s nadhledem starého barda.“
„Přibyl v titulní úloze nepřehrává. Je přirozený, věrohodný. A zpívá podobně.“
„Jiří Menzel připravil pohodovou podívanou.“
Předposledním představením Festivalu hudebního divadla Opera 2020 bylo v Praze v neděli hostování Státního divadla z Košic. Musel přijet soubor až z východu Slovenska, aby v české metropoli bylo možné užít si po delší době mistrovské poslední jevištní dílo Giuseppe Verdiho. A uvědomit si, že filmový režisér Jiří Menzel zrealizoval za života několik operních režií. Zatím poslední z nich je právě košický Falstaff.
„Hrstka muzikantů, které režisér dokázal přesvědčit, aby si s vážnou tváří dělali legraci nejen z hudby, z opery, z hudebního divadla, ale i ze sebe a z diváků.“
„Šikovné balancování na tenoučké hraně mezi zábavou a průšvihem, mezi spádem a neúnosným natahováním, mezi absurdní groteskou a trapasem.“
„Je to hlína, řekne někdo.“
Čtyři tóny a kolik hudby z nich jde udělat a kolik legrace s nimi natropit…! A, B, D, E. To je veškerý materiál, se kterým americký skladatel Tom Johnson utáhne celou komorní „operu“ a opera Národního divadla moravskoslezského v sedmi lidech na pódiu s pomocí zábavného českého překladu více než hodinové představení. V Divadle Ypsilon byla v pátek Čtyřnotová opera jako podařená inscenace jednou z desítky položek přehlídky Ostrava v Praze.
„Janáčkova hudba je neodmyslitelně spjata s naším krajem.“
„Akce je zahájena v Hukvaldech a zakončena na ostravském Kuřím rynku.“
„V centru Ostravy zazní od 18.30 scény z Janáčkových oper.“
„Nevím o žádné podobné akci v Česku v den výročí skladatelova úmrtí.“
„Moc se těším na blížící se nastudování Osudu v ostravské opeře.“
Leoš Janáček patří sice celoživotně Brnu, ale jeho život se uzavřel v Ostravě, vlastně nepříliš daleko od rodiště, od Hukvald. Dnešní devadesáté výročí skladatelova úmrtí se připomíná právě tam – v obci na úpatí Beskyd i v metropoli regionu. Pro portál KlasikaPlus.cz komentuje tento den, ale i svůj vztah k Janáčkovi, hudební ředitel opery Národního divadla moravskoslezského Jakub Klecker.