PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Jádrem a emotivním vyvrcholením festivalu je Svatý týden od středy do Velikonoční neděle.“

„V  lamentacích byl příběh i děj, napětí mělo svou dynamiku.“

„Tentokrát nebyly uhašeny všechny svíce. Jedna zůstala hořet, snad jako naděje ve Vzkříšení a v nový den.“

Do nejtemnější noci se již tradičně noří v pokání za své hříchy způsobené sobě i světu, celému lidstvu. V Brně uchovávají tradici nočního bdění v soucitu s nejtěžším lidským utrpením před očekávaným příchodem Spasitele v toužebné víře v Jeho vzkříšení. Pro svůj jednatřicátý ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby, zaměřený v rámci Roku české hudby na české a moravské autory, připravila Filharmonie Brno s dvojicí dramaturgů Vladimírem Maňasem a Ondřejem Múčkou celkem devět světových premiér.

„Jaroslav Krček stojí za celým tuctem, tedy téměř polovinou aranží alba. Byl také hudebním režisérem při natáčení v kostele v Olomučanech.“

„Souzvuk ve větší části ze tří desítek písní korunuje profesionálním, jasným, čistým a příjemným způsobem soprán Lenky Cafourkové.“

„Q Vox je silný ve vyladěném čtyřhlasu. To, co je aranžováno, je zpracováno na tělo čtyřčlennému souboru vkusně a stejně vkusně zazpíváno.“

Gruberova Tichá noc, dvě století stará píseň z rakouského katolického prostředí, nesmí chybět na žádném vánočním hudebním albu. Nevyhnulo se jí ani mužské vokální kvarteto Q Vox, které na podzim roku 2022 natočilo a hned vydalo CD s názvem „Slyšte, slyšte…“. Deska soustřeďuje v pěkných aranžmá řadu známých vánočních písní a koled, ale zařazeno na ní je také několik překvapení.

„Podle dobové praxe se k varhanám připojilo i trombónové kvarteto, které tvořili hudebníci Moravské filharmonie Olomouc. Měkkost i znělost jejich nástrojů se velmi dobře zvukově snoubila s citlivým varhanním doprovodem.“

„Zejména pak překvapila hutnost hlubokých basů.“

„Závěrečná skladba byla provedena 25. srpna 1863 v brněnských Lužánkách u příležitosti oslav tisíce let příchodu Cyrila a Metoděje jedenácti sty pěvců a s velkým dechovým orchestrem, který dirigoval sám Pavel Křížkovský.“

Olomoucké barokní slavnosti oživují město Olomouc v letních měsících a lákají publikum do starobylých a krásných prostor. A Pavel Křížkovský (1820–1885), který byl povolán z augustiniánského kláštera do olomoucké katedrály jako dómský kapelník, je osobností, jehož hudba dodnes překvapuje. Na koncertě 8. srpna v rámci zmíněného festivalu dominovalo jeho Requiem in d a v závěru Kantáta Sv. Cyril a Metoděj na text Františka Sušila, kterou Křížkovský napsal a provedl k tisícímu výročí příchodu světců na Moravu.

„František Musil působil jako dómský varhaník v katedrále sv. Petra a Pavla v době, kdy žil a působil v Brně Leoš Janáček. Jeho rozsáhlé dílo upadlo v zapomenutí, neprůbojný a introvertní skladatel se nedokázal prosadit.“

„Obrovský provozovací aparát se stěží vešel do prostoru před oltářem katedrály. Pět spojených amatérských sborů čítalo celkem 120 zpěváků a před nimi seděl kompletní symfonický orchestr Filharmonie Brno.“

„Společné části kvarteta jsou polyfonní a hlasy se prolínají spolu se sborem v náročných, efektních a neobvyklých postupech, které ozvláštňují dílo a dávají znát, že skladatelem byl hudebník velmi erudovaný.“

Pod heslem Přetváření se letos koná 30. ročník Velikonočního festivalu duchovní hudby v Brně. Zahájení se konalo v neděli 2. dubna v katedrále sv. Petra a Pavla a přineslo překvapení. Oratorium místního dómského varhaníka Františka Musila Stabat Mater, které interpretoval orchestr Filharmonie Brno s dirigentem Tomášem Kejčím, spolu s brněnskými amatérskými sbory Ars brunensis, Ensemble Versus, Gaudeamus Brno, Vox Iuvenalis a Pěveckým sborem Masarykovy univerzity, to vše pod vedením Jana Oceteka. Sólové pěvecké kvarteto tvořili sopranistka Lucie Kašpárková, altistka Jarmila Balážová, tenorista Martin Javorský a basista František Zahradníček.

„V rámci festivalu Janáček Brno se představení odehrálo v místním divadle Reduta dokonce ve dvou večerech.“

„Koláž byla postavena na dopisech, které Olga psala otci z cesty do Petrohradu. Dopisy prosté i jímavé, plné optimismu. A to i přesto, že měla slabé srdce a že tyfus byl proto pro ni fatální.“

„Druhá polovina představení patřila zcela hudbě Leoše Janáčka, především opeře Její pastorkyňa, o které už Olga věděla, že v divadle neuslyší.“

Konzervatoř Brno vděčí za svůj vznik právě Leoši Janáčkovi. Kdyby viděl dnes, kolik studentů zde studuje a s jakými výsledky, měl by jistě radost. A ještě větší radost by měl, kdyby viděl, jaké půvabné pásmo si na jeho počest připravili na festival Janáček Brno. A to pod titulem Plačící fontána, který si vypůjčili z jeho sbírky Hradčanské písničky. Představení provedli dvakrát, v neděli 6. a v úterý 8. listopadu v divadle Reduta.

„V intencích dobové rozhlasové praxe znělo dílo přímým přenosem do éteru a bohužel se o jeho konkrétní podobě více nedozvíme – záznamy tehdy neexistovaly.“

„Precizní hudební nastudování bylo dílem dirigenta Tomáše Krejčího, který na sebe vzal nejen úkol finální – interpretační, ale i nelehký úkol přípravný.“

„Nápad uchopení Oidipa v podobě statického rozhlasového vysílání vnímám jako velmi příhodný a líbil se mi; s čím ale ztotožněna nejsem, je nadnesené označení této inscenace za světovou premiéru scénického uvedení.“

Padesátý ročník festivalu Moravský podzim je letos věnován z velké části jubilujícím uměleckým osobnostem. Patří mezi ně – vedle vedle E. F. Buriana, Mieczysława Weinberga a Heinze Holligera – Bohuslav Martinů, od jehož úmrtí v srpnu uplynulo šedesát let. Festival tak reflektuje vlastní kořeny, neboť hned jeho historicky první ročník v roce 1966 byl tomuto skladateli tematicky věnován – a to beze zbytku.