Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
Hudební oslava výročí vzniku Československa v roce 1918, vzpomínka na pětasedmdesát let ve společném státě a připomínka již plných tří desetiletí samostatnosti obou republik po klidném rozdělení – to byl páteční koncert Slovenské filharmonie v Obecním domě v Praze. Právě tam byl samostatný společný stát Čechů a Slováků před 105 lety vyhlášen. Šéfdirigent Daniel Raiskin prezentoval skladby z našeho společného prostoru, od Hummela a Mozarta přes Dvořáka, Smetanu a Martinů k Moyzesovi, Lehárovi a Gejzovi Dusíkovi.
Hlavní město Praha, Velvyslanectví Slovenské republiky v České republice a Slovenský institut v Praze společně organizují a zvou na koncert u příležitosti 30. výročí vzniku České a Slovenské republiky a 105. výročí vzniku Československa. Slavnostní koncert Slovenské filharmonie a jejích hostů se uskuteční 27. října v Praze ve Smetanově síni Obecního domu. Koncert je věnován významným historickým mezníkům dějin Slovenska a Česka a nedožitým jubileím nejvýznamnějších hudebních osobností obou zemí.
„Program zahájila Šaturová výběrem čtyř písní z odkazu Franze Schuberta, které dramaturgicky uspořádala do čtyř kontrastních nálad.“
„Kozák hrál úvodní část Scherzo z hudby k dramatu Sen noci svatojánské, op. 61 Felixe Mendelssohna-Bartholdyho v rychlém tempu, podobném motu perpetuu, vitálně a s bravurou.“
„Šaturová byla báječná ve tvorbě a rozvíjení tónu, v jeho pučící dynamice a následném útlumu.“
V nedělní večer 15. října se v památné síni Novoměstské radnice v Praze konal písňový koncert první umělecké kategorie. Protagonistkou této mimořádné události byla sopranistka klasického koloraturního repertoáru, famózní Simona Šaturová. Operní a koncertní pěvkyně sklízí ovace na prestižních festivalech v Evropě – v Salcburku, Lucernu, Římě, za kanálem v Edinburghu i v zámoří v Oregonu či Tanglewoodu. A samozřejmě i doma, ve svém rodišti na Bratislavských hudebních slavnostech a na Pražském jaru. Klavírní doprovod zajišťoval Marek Kozák. Absolvent HAMU ze třídy profesora Ivana Klánského sklízí už pár let úspěchy na domácích koncertních pódiích, vesměs kvitovaných laickým publikem i odbornou kritikou.
Jubilejní 75. koncertní sezóna Slovenské filharmonie (SF) potrvá do června 2024, přičemž dvojice zahajovacích symfonických koncertů zazní ve čtvrtek a pátek 19. a 20. října. Dále diváky čekají vystoupení mladých sólistů, komorní večer či klavírní recitál. Říjnovou nabídku uzavírá koncert symfonického orchestru se sólisty Simonou Šaturovou a Jiřím Bártou.
„Paul Lewis je typem klavíristy spíše introvertním, v gestech i mimice rezervovanějším, nicméně ve zvukovém i technickém provedení naprosto brilantním.“
„Od první chvíle dokázal dirigent Petr Popelka držet neskutečné napětí v dramaticky tísnivé atmosféře.“
„Úlevně pozitivní a radostná hudba po nádherném, avšak depresivním Novákovi účinkovala jak pravý balzám na duši. Český filharmonický sbor Brno renomovaného sbormistra Petra Fialy jednoznačně potvrdil svou pověst jednoho z nejlepších světových sborových těles.“
Závěrečný koncert Dvořákovy Prahy se letos nesl v duchu dvojího kulatého jubilea. Johannes Brahms „slaví“ v tomto roce 190 let od svého narození, Český (Československý) rozhlas zase sto let své existence. Samozřejmě tedy poslední festivalový večer nemohl patřit nikomu jinému než právě Symfonickému orchestru Českého rozhlasu v čele s jeho šéfdirigentem Petrem Popelkou. Koncert, který se konal 25. září od dvaceti hodin ve zcela zaplněné Dvořákově síni Rudolfina, přenášel živě Český rozhlas Vltava, vysílán bude následně i v zahraničních rozhlasových stanicích partnerské sítě Eurorádia. Večerem provázela moderátorka Jana Trojanová a publikum si mohlo vychutnat mimořádný hudební zážitek.
Prominentní sopranistka Simona Šaturová zve do Bratislavy na svůj dvoudenní workshop. V místě zvaném Dom Albrechtovcov (Albrecht Forum) ve slovenské metropoli se uskuteční 14. a 15. srpna. Projekt zpěvačka nazývá BelcantoLab a ke spolupráci přizvala slovenskou klavíristku Evu Ferguson působící na illinoiské Wesleyan University. Uzávěrka přihlášek na workshop je dnes 1. srpna.
Festival Krumlov byl zdárně zahájen akcí pod širým nebem s názvem Francouzská noc, na kterou na témže místě Letní jízdárny hned další den navázalo Operní gala s hvězdným obsazením sopranistky Zuzany Markové a tenoristy Charlese Castronova. Festivalová akce pokračuje až do 5. srpna a do konce tohoto týdne nabízí dalších pět akcí hlavního programu, jejichž patrně nejzásadnějším článkem je projekt nazvaný Il Boemo & Wranitzky, kdy se představí soubor Wranitzky Kapelle i pěveční sólisté v čele se Simonou Šaturovou a ve scénickém provedení baletu Lesní dívka i taneční soubor.
„Ve 21:29 Elgarův Violoncellový koncert s Alisou Weilerstein a Danielem Barenboimem, který tento koncert proslavil v nahrávce se svou první manželkou Jacqueline du Pré.“
„V pátek v 8:21 poslouchejte Bachovy Goldbergovské variace s legendárním interpretem Glennem Gouldem, který tuto dnes slavnou kompozici několikrát nahrál.“
„Tradiční nedělní operní odpoledne v 16:00 bude patřit komické opeře o třech dějstvích Floriana Leopolda Gassmanna Die junge Gräfin. Gassmann se narodil v roce 1729 v severočeském Mostě, studoval u jezuitů v Chomutově, ale hlavní hudební vzdělání získal v Itálii a vrchol kariéry zažil ve Vídni.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 17. do 23. července?
„Manžel tehdy jen kroutil hlavou: ‚Tobě se tohle vážně líbí?‘ Odpověděla jsem přesvědčivě: ‚Zatím ne, ale bude!‘ A skutečně jsem si Janáčka oblíbila.“
„Samozřejmě to není dramaturgicky jen o Janáčkovi, máte pravdu, to bychom posluchače z řad lázeňských hostů odradili.“
„Snažíme se, aby lázně Luhačovice žily festivalem i přes den, nejen večerními koncerty.“
Leoš Janáček lázně Luhačovice pravidelně navštěvoval od roku 1903. K jeho poctě založil v roce 1992 skladatel Jaromír Dlouhý hudební festival, který v letošním roce 2023, po dvouleté odmlce zapříčiněné omezením v době covidu, vstupuje do svého jubilejního třicátého ročníku. Od počáteční komorní podoby se jeho dramaturgie rozšiřuje a vedle komorních večerů si troufá i na opery a symfonické koncerty. Dramaturgickou i realizační práci má na starosti manažerka a duše festivalu Milena Hrbáčová.
„V úterý poslouchejte rozhlasovou nahrávku Moravských dvojzpěvů s Markétou Cukrovou a Simonou Šaturovou a s Vojtěchem Spurným u klavíru. Není mnoho snímků tohoto díla, které Dvořákovi zajistilo první ohlasy v Evropě…“
„…nová nahrávka Mahlera s Českou filharmonií a Semjonem Byčkovem. Konkrétně zazní jeho Symfonie č. 4 se sopránovým sólem.“
„Velmi originální hudební výběr z hudby 20. století nabídne návštěva u dirigenta Marka Prášila v sobotu a v neděli dopoledne…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 3. 7. do 9. 7. 2023?
„Dokonale vymodelované, věcnější, přesto působivé a sváteční provedení v tuzemsku milovaného díla, které je v rámci desítek či stovek zhudebnění stejného textu jedinečné a nádherné.“
„Pěvci byli v sólech každý výrazně ´svůj´, přesto působili a zněli dohromady vyrovnaně a krásně.“
„´Festival s geniem loci´, aby byl sám sebou, potřebuje auditorium na zámku jako nenahraditelnou podmínku.“
K festivalu Smetanova Litomyšl tradičně patří hudba českých klasiků a velká vokálně-instrumentální koncertní díla. Tedy i Dvořákova kantáta Stabat Mater, vzácný příklad duchovní tvorby. Váže se textem k velikonočním svátkům, ale zaznít může i kdykoli jindy, zvláště pokud je provedena tak, jak ji připravil dirigent Tomáš Netopil – nikoli jako primárně smuteční skladbu, ale jako kultivovanou, důstojnou, k rozjasněnému konci směřující sváteční a krásnou hudbu.
„Bachova hudba, to je nekonečné objevování jeho geniality, které mně pomáhá také v jiných stylových obdobích.“
„Zavedení dobře temperovaného ladění je přelomový moment v historii. Vlastně bychom neměli mluvit o ladění, ale o rovnoměrném rozladění.“
„Až nastane vhodná příležitost, určitě se nebudu bránit dalšímu úlovku do sbírky zapomenutých klavírních koncertů.“
Nejen našemu národnímu skladateli, ale také tvorbě Johanna Sebastiana Bacha se systematicky věnuje festival Smetanova Litomyšl. Letos se o pořádnou porci jeho hudby postará klavírista Marek Kozák. Provede kompletní první díl Dobře temperovaného klavíru, který Bach zkomponoval před třemi sty lety v Köthenu. Koncert se koná v sobotu 17. června od půl třetí odpoledne. Druhý díl pak představí Kozák divákům festivalu v jeho příštím ročníku, v roce 2024. V RozhovoruPlus prozradil nejen své postřehy k Bachově tvorbě a k ladění, ale také se rozpovídal třeba o hudbě Bedřicha Smetany.
„‚Tvorivosť a fantázia sú pre vývoj osobnosti kľúčové,‘ uviedla Kožená vo svojom príhovore.“
„Hoci si Kožená na pódiu evidentne rozumela so všetkými protagonistami, najpôsobivejšie bolo jej spojenie so Simonou Šaturovou.“
„Žiakov sa Magdalene Koženej podarilo do programu začleniť veľmi prirodzene a nenútene tým upozornila aj na nevyhnutnosť inklúzie v umeleckom vzdelávaní.“
V súvislosti s menom Magdaleny Kožené sa v posledných rokoch už neskloňujú len výnimočné umelecké počiny, ale aj aktivity v oblasti podpory umeleckého vzdelávania. Túto rovinu svojej činnosti sa Magdalena Kožená rozhodla začleniť aj do osláv svojho nedávneho životného jubilea. 8. júna tak vo Vladislavskom sále Pražského hradu usporiadala Benefičný koncert pre budúcnosť, spolu so svojimi blízkymi speváckymi kolegami, Collegiom 1704, ale čiastočne aj samotnými žiakmi základných umeleckých škôl. Záštitu nad koncertom prebral prezident Petr Pavel, prítomní boli premiér Petr Fiala, minister kultúry Martin Baxa, takisto však aj predstavitelia ZUŠ-iek naprieč republikou.
„Od té doby dokázala mnoho, vlastně jakoby už dávno téměř vše.“
„Do tuzemského koncertního dění dostává hudbu, kterou nikdo ze staré gardy kdysi slavných pěvců nikdy nezpíval. A nebo ji nezpíval tak, jak dnešní pohled a vkus umožňuje a žádá.“
„V roli Carmen a také v Mahlerových písních s orchestrem a pak i v několika soudobých kompozicích dospěla nejdál v rámci možností svého hlasu.“
Magdalena Kožená, mezzosopranistka světového renomé, má za sebou osmadvacet let na světových pódiích a před sebou jako nejbližší úkol Monteverdiho operu L’incoronazione di Poppea v Barceloně. Je však také zakladatelkou nadačního fondu cíleně podporujícího tuzemské základní umělecké školy a systematicky přispívajícího k dalšímu rozvíjení nadání a růstu uměleckých talentů, včetně dětí se zdravotním či sociálním znevýhodněním. Při příležitosti svého květnového životního jubilea a pod záštitou prezidenta Petra Pavla zorganizovala proto na 8. června do Vladislavského sálu Pražského hradu Benefiční koncert pro budoucnost, jehož výtěžek poputuje právě na účely, které má ve štítě její fond. Pozvání přijali zpěvaččini hudební přátelé a kolegové Simona Šaturová, Luca Tittoto, Rolando Villazón a Collegium 1704 s Václavem Luksem.
Festival Pražské jaro vyvrcholí dnes, v pátek 2. června večer v Obecním domě, uvedením Symfonie č. 9 s „Ódou na radost“ Ludwiga van Beethovena, díla tradičně spjatého se závěrem festivalu. Slavnostní program, na kterém Českou filharmonii, Pražský filharmonický sbor a čtveřici mezinárodně uznávaných sólistů (Simona Šaturová, Lucie Hilscherová, Steve Davislim a Jan Martiník) povede německý dirigent Christoph Eschenbach, přinese spojení Beethovenovy hudby s Písní osudu Johannesa Brahmse a mistrovskými Atmosphères Gÿorgyho Ligetiho. Zařazením tohoto krátkého, ovšem pro hudbu dvacátého století zásadního díla, se festival připojuje ke světovým kulturním institucím, které si letos připomínají sto let od Ligetiho narození.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro vstupuje do svého finále. V týdnu od pondělí 29. května do pátku 2. června pořadatelé nabídnou již podruhé dokument o profesní dráze klavíristy Igora Levita, český debut proslulého francouzského barokního souboru Les Talens Lyriques s koncertním provedením oper Pygmalion a Almasis, jazzový projekt Uthando, tůmovský večer Czech Ensemble Baroque s mezinárodně uznávaným kontratenoristou Andreasem Schollem a dva závěrečné koncerty v režii České filharmonie, Pražského filharmonického sboru a sólistů pod vedením Christopha Eschenbacha.
„Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století.“
„Poslech efektní, avšak nikoli samoúčelně vyumělkované melodiky, byl skutečným požitkem.“
„Interpretačním a dramaturgickým vrcholem večera se stalo uvedení proslulého hymnu Stabat Mater.“
Collegium Marianum, jeden z našich předních souborů soustavně se věnujících stylově autentické interpretaci hudby 17. a 18. století, přichystal pro pražské milovníky hudby milé a opravdu vzácné překvapení. Uprostřed velikonočního týdne v nádherné barokní lodi kostela sv. Šimona a Judy uspořádal 4. dubna koncert z děl skladatelů přináležejících k tzv. neapolskému stylu. Hudebně jsme se rázem ocitli v atmosféře první poloviny 18. století. Neapolský styl jako další vývojový článek hlavního proudu dějin evropské hudby doplnil a posléze i vystřídal hudbu vrcholného baroka. Zároveň položil základy galantního stylu, někdy též nazývaného hudebním rokokem. Znamenal určité prosvětlení a hlavně nové pojetí melodického výraziva v charakteristickém sepětí melodické linie a jejího rytmického formování, včetně nových výrazových afektů.
