„V tomto světě představ, iluze a kouzel se vyobrazují základní až archetypální vztahy mezi lidmi.“

„Jde o kosmopolitní dílo: podle italské předlohy v ruské úpravě na francouzský text a pro americké publikum.“

„Pomeranče budou ztvárněné jako ženská ňadra – jako symbol ženství, který v inscenaci hledáme.“

100 let od vzniku a pár dní po výročí narození skladatele – Národní divadlo v Praze chystá premiéru opery Láska ke třem pomerančům Sergeje Prokofjeva, která patří k jeho nejslavnějším a nejúspěšnějším dílům. Prokofjev by právě dnes, 27. dubna, oslavil 128 let, i když některé prameny uvádějí jako možné datum jeho narození i 23. duben 1891.

„Stíny repríz jsou jasné: rutina mezi členy orchestru, zpěváci bez velké ambice, režisérův záměr pozapomenut… Světla repríz jsou radostnější.“

„V Národním divadle byl hostem zvýrazněných dvou repríz Giordanovy opery Andrea Chénier brazilský tenorista Martin Muehle. Nabídl hlas pro roli ideální.“

„Repríza projektu Sternenhoch, který se stal pro určitý segment publika zřejmě kultovním, připomněla, že současné umění je opravdu široce rozkročeno.“

Operní premiéry mají svou atmosféru, své rituály, své oslavy. Řada měsíců studia a příprav a týdnů zkoušení je u konce. Přijde premiérové publikum a netuší, kolik všechno to samozřejmé a krásné nebo třeba ujeté a zvláštní stálo úsilí. Vlastně ho to ani nezajímá. Nepatří do té party, která nemá od výsledku odstup. Party, která zaujatě pracovala, určitě se prací i bavila a teď vydává počet z toho, co umí. Publikum stojí nezaujatě vně. Vidí, slyší, vnímá, prožívá, promýšlí… – a vytvoří si během večera svou představu, pocit, úsudek. 

"Jac van Steen přesně vystihl Haydnovu zvukomalebnost."

"Dramaturgie kromě smíšeného sboru pozvala i dva dětské sbory."

"Dueta Fajtová a Janál byla skutečným zážitkem."

Dramaturgie Symfonického orchestru hlavního města Prahy FOK připravila v předvánočním čase pražskému publiku hudební skvost. Snad nejlepší Haydnovo dílo - oratorium Stvoření. K jeho provedení pozvala nizozemského dlouholetého hostujícího dirigenta Jac van Steena. Ten si vybral jako hlavní sólistku Marii Fajtovou. Přidáme-li k tomu Kühnův smíšený sbor, pak je jasné, že se jednalo o provedení, které by nemělo nechat návštěvníky zcela chladným.

„Katarze jde jako zlatá nit celou naší evropskou kulturou.“

„Nemám nejmenší potřebu tvořit hudbu takzvaně na zelené louce.“

„Hudbu píšu pro posluchače.“

Skladatel Juraj Filas programově neváhá užívat krásu a příjemnost, nebojí se tradičně zakotvených postupů, melodie, libozvučnosti a upřímného výrazu. Pro jeho neoromanticky znějící hudbu je příznačná silná emocionalita a často až vášnivost výrazu. Platí to i o Requiem Oratio spei, Modlitba naděje, které v pátek zazní v Hradci Králové a v neděli ke Dni válečných veteránů v katedrále sv. Víta v Praze. V rozhovoru pro KlasikuPlus se jeho autor vyznává, že vědomě navazuje na velkou evropskou hudební tradici, zdůrazňuje, že hudbu píše pro posluchače, a také prozrazuje, na čem právě pracuje.

„Roman Janál si ani nemohl přát lepšího partnera pro umělecké ztvárnění písní než Karla Košárka.“

„Dílo se krásně rozeznělo prostorem s příkladně klenutými dynamickými oblouky a přesně zakončenými hudebními frázemi.“

„Plzeňský podzim se asi bude tříbit a vyvíjet směrem k „mezinárodnímu festivalu zpěvu“.“

PLZEŇSKÝ PODZIM 2018 - nový festival pořádaný spolkem Česká píseň výrazně obohatil hudební život města. Šesti koncerty konanými v různých plzeňských prostorách (zahrada, koncertní sály, kostely) získal řady příznivců. Letošní první ročník příhodně zvoleným tématem „Československé století“ předložil svůj hlavní záměr, propagaci písní a zpěvu. Navázal ale také na velkou tradici pěveckých sborů a vůbec kulturní spolkové činnosti Plzně.