Mezinárodní hudební festival Pražské jaro 2023, rozvržený na tři týdny od 12. května do 2. června, je pro Pavla Trojana prvním ve funkci ředitele. Jak říká v podcastu portálu KlasikaPlus.cz, nemá v úmyslu drahokam, za který festival s více než sedmdesátiletou tradicí považuje, nijak radikálně měnit. Pražské jaro, vedené po uplynulá dvě desetiletí Romanem Bělorem, zůstane širokospektrálním festivalem, který navazuje na zimní sezónu, ale v klíčových parametrech ji jedinečnými a svátečními projekty povyšuje – ať už jde o současnou či starou hudbu, o hostování zahraničních interpretů a orchestrů, nebo třeba o debuty umělců s tuzemskými orchestry.
Mezinárodní hudební Festival Pražské jaro má nového ředitele. Romana Bělora ve funkci vystřídá jeho dosavadní zástupce Pavel Trojan. Na včerejším zasedání ho jmenovala správní rada festivalu. Funkce se ujme 1. srpna. Rada zároveň zvolila Romana Bělora za svého člena, takže se bude v rámci její činnosti na řízení společnosti i nadále podílet.
Mimořádný koncert na počest Ukrajiny zařadil do svého programu Festival Pražské jaro. Ve čtvrtek 2. června vystoupí v kostele sv. Šimona a Judy Kyjevští sólisté, kteří patří mezi přední ukrajinská hudební tělesa. Zazní ukrajinská hudba a vedle ní skladby Berezovského, Roty nebo Mendelssohna-Bartholdyho.
Festival Pražské jaro se blíží ke svému konci. Dnešní sobota je na etapy věnována souboru Klangforum Wien, který se věnuje současné hudbě. Jejich projekty jsou přehledně uvedeny zde. V neděli 29. května dopoledne zahrají Svatolukášský komorní orchestr, houslista Leoš Čepický a varhaník Aleš Bárta v křečovickém kostele svatého Lukáše, a to se vzpomínkou na výročí úmrtí skladatele Josefa Suka, a večer v Obecním domě vystoupí altistka Gerhild Romberger s FOK a dirigentem Petrem Popelkou. Hned v pondělí přednese v Rudolfinu bachovské violoncellové suity Alban Gerhardt, v úterý tam vystoupí orchestr Les Siècles s dirigentem François-Xavierem Rothem, který ve středu 1. června v Obecním domě povede Gürzenich-Orchester Köln. Kostel svatých Šimona a Judy bude ve čtvrtek 2. června místem mimořádného koncertu PJ, kde se představí Kyjevští sólisté, a Smetanova síň Obecního domu bude v pátek 3. června hostit orchestr Wiener Philharmoniker s dirigentem Andrisem Nelsonsem, aby za letošním festivalem udělali uměleckou tečku.
Špičková akustika, zázemí pro dva orchestry a jejich koncertní a edukační programy, vytvoření centra kulturního a společenského života a plně využívaného veřejného prostoru, oživení celé nové městské čtvrti i nová architektonická ikona Prahy, to vše se očekává od budovy Vltavské filharmonie, která má stát v roce 2032 v Holešovicích u řeky. Vítězný architektonický návrh dánského studia Bjarke Ingels Group, zveřejněný hlavním městem Prahou 17. května jako výsledek mezinárodní soutěže, vítá ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor, který se zasazuje o postavení moderního koncertního sálu v metropoli už druhé desetiletí. Potlačuji dojetí, říká v podcastu portálu KlasikaPlus.cz. Podrobnosti o návrhu čtěte ZDE.
Festivaly Pražské jaro, Americké jaro, Smetanova Litomyšl a Smetanova výtvarná Litomyšl spojuje zájem o nové talenty. Vedle mezinárodních hvězd dávají ve svých programech v nadcházejících týdnech prostor i zástupcům nejmladší generace umělců. Představí absolventy aktuálního ročníku Stipendijní Akademie mentoringu uměleckého vzdělávání MenART, kteří pracovali společně se svými pedagogy pod vedením předních umělců nejrůznějších oborů. Podpoře talentů i významu uměleckého vzdělávání v České republice bude věnována 27. května také diskuse na půdě Senátu Parlamentu ČR, kterou iniciovala právě Akademie MenART ve spolupráci s celostátním festivalem základních uměleckých škol ZUŠ Open.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro otevře letos provedení Smetanovy Mé vlasti v podání Daniela Barenboima a jeho orchestru Západovýchodní díván, záměrně sdružujícího mladé hudebníky z Izraele, Palestiny a dalších znepřátelených zemí. Ředitel festivalu Roman Bělor v podcastu portálu KlasikaPlus.cz hovoří o záměru dedikovat 12. května cyklus symfonických básní Ukrajině, čelící od února ruské vojenské agresi. Nezamlčuje však ani dilema, které řeší všichni pořadatelé kulturního dění: jak se stavět k účinkování konkrétních ruských umělců. Roman Bělor podotýká, že položky, které by přinášely a vyžadovaly podobné úvahy, letos v programu shodou okolností nejsou; obává se nicméně, že se situace na Ukrajině neuklidní tak rychle, aby tento problém neovlivňoval přípravu dalších ročníků.
„Ukázat publiku nejaktuálnější dění na světové scéně soudobé hudby, ale také umožnit českým a zahraničním hudebníkům nenahraditelný osobní kontakt.“
„Stylové zaměření prezentované hudby bude do určité míry vycházet z profilu souboru Klangforum Wien, ale nevylučuje to ani prezentaci hudby znějící tradičněji.“
„Vedle koncertů zařazených pod hlavičku Prague Offspring patří k výrazným počinům v uvádění současné hudby zařazení klavírního koncertu Movis od Michala Rataje do večera České filharmonie.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro bude od 12. května do 3. června tradičně přehlídkou současného špičkového interpretačního umění i hudby mnoha staletí. V programu figurují také soudobé kompozice, včetně premiér. Při závěrečném koncertě Vídeňských filharmoniků zazní vedle Dvořáka a Šostakoviče rovněž skladba Sofie Gubajduliny, která je jedním z nestorů světové hudby. Poprvé však bude součástí festivalu velkorysý a v mezinárodním kontextu ambiciózní projekt Prague Offspring, poslední květnový víkend soustředěně věnovaný současné hudbě.
„Dirigent má nejvyšší možný podíl jak autorovu zakódovanou informaci v notách interpretovat: přesvědčit o ní interprety, motivovat je, strhnout… a přesvědčit i posluchače, že taková byla autorova představa.“
„Lze očekávat, že tak velcí komunikátoři, jakými jsou dirigenti, budou typicky obklopeni kruhem přátel?“
„Jiří nahlížel na svou profesi jako na samotářskou.“
V roce pátého výročí úmrtí dirigenta Jiřího Bělohlávka pokračuje portál KlasikaPlus.cz v loni započatém seriálu, který využívá texty a fotografie publikované dosud jen soukromě nebo na sociálních sítích. Shromáždil je publicista, producent a skladatel Alexander Goldscheider, který žije od roku 1981 v Londýně. Do sesbíraného materiálu dává nyní postupně nahlížet. V dnešním dílu už potřetí pokračuje v prezentaci obrazového materiálu ze své knihy A Life in Pictures a zamýšlí se k tomu z hlediska dirigentské profese i osobního nastavení člověka nad tématem přátelství. Měl Jiří Bělohlávek hodně přátel…?
Klavírní festival Rudolfa Firkušného má změnu programu. Klavíristka Maria João Pires byla ze zdravotních důvodů nucena odříct svůj listopadový recitál. Namísto ní vystoupí kanadská klavíristka Angela Hewitt. „Velmi si vážíme toho, že paní Hewitt v této nelehké situaci obratem přijala naši nabídku,“ dodává ředitel festivalu Roman Bělor. V jejím podání zazní Osmnáctá suita z Třetí knihy Skladeb pro cembalo Françoise Couperina, Sonáta pro klavír č. 3 B dur W. A. Mozarta a tři skladby J. S. Bacha, Preludium a fuga a moll, Anglická suita č. 4 F dur a Passacaglia c moll v arr. Eugena d'Alberta. „Hewitt patří mezi ty současné umělkyně, které se profilují interpretací barokní hudby na moderní klavír. Na rozdíl od řady jiných nehraje skvěle jen Bacha, ale také skutečně ‚cembalové’ skladby Françoise Couperina,“ doplňuje dramaturg festivalu Josef Třeštík. Termín koncertu se nemění, koná se 6. listopadu od půl osmé ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Vstupenky zůstávají v platnosti.
V úterý se uzavře internetový diskusní klub nazvaný Budoucnost vážné hudby – nejisté jistoty a jisté nejistoty. Šestý, poslední díl má podtitul Co dál? Jak vrátit do publika posluchače? a zúčastní se ho generální ředitel České filharmonie David Mareček, houslista, organizátor a manažer Pavel Šporcl, hudební kritik a publicista Boris Klepal, hudebník, skladatel, pedagog a manažer Alexandr Smutný a ředitel festivalu Pražské jaro Roman Bělor. Moderují iniciátoři projektu, muzikolog, pedagog na VŠE a bývalý ministr kultury Ilja Šmíd a Jiří Štilec, vedoucí katedry hudební produkce na HAMU. Debatovat začnou tradičně od 17 hodin ZDE, na platformách YouTube, Facebook a stránkách organizátorů a partnerů projektu, mezi které patří i portál KlasikaPlus.cz. Zde si na našem portálu připomeňte rozhovor s Iljou Šmídem zveřejněný před první debatou.
„Posluchači a diváci jsou na historicky poučenou interpretaci mnohem připravenější.“
„Podařilo se nám zachovat interpretační soutěž v obou letošních oborech. Diskontinuita nás v loňském roce docela trápila.“
„Kdyby se v průběhu festivalu situace zlepšila a bylo by možné oživit účast diváků na některých koncertech, tak to okamžitě uděláme. Pravidla ovšem musí být definována jasně a v předstihu.“
Roman Bělor vede Pražské jaro už dvě desetiletí. Loňský a letošní ročník festivalu je však kvůli pandemie od všech dosavadních zkušeností zcela odlišný. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus ředitel porovnává roky 2020 a 2021, přibližuje způsoby plánování i předpokládané budoucí proměny na mezinárodní hudební scéně a uvažuje také nad zahajovacím koncertem, na kterém 12. května zazní Má vlast jinak: v historicky poučené interpretaci, s dobovými nástroji.
Nový dokumentární film režiséra Martina Suchánka o hudebně mimořádně nadaných dětech, snímek s názvem Talent, uvede Česká televize na ČT art pozítří, 29. dubna, od 21:35 hodin. Pořad vznikl ve spolupráci s Mezinárodním hudebním festivalem Pražské jaro a Stipendijní Akademií mentoringu uměleckého vzdělávání MenART. Autoři sledují pětici výjimečně talentovaných dětí v domácím prostředí i ve volném čase, s rodiči, pedagogy či mentory, ale také během půlroční přípravy na mimořádnou událost jejich kariéry: koncerty na loňském Pražském jaru. Snímek reflektuje úvahy o tom, co je talent a jak je třeba s jeho nositeli pracovat, aby se zdokonalili a získali profesionální návyky v hudební oblasti, ale zároveň neztratili vnitřní zápal a oddanost hudbě.
Dvacet tři koncertů nakonec nabídne letošní Mezinárodní hudební festival Pražské jaro. Už druhý rok tohoto prestižního festivalu poznamenává pandemie a mění program. Přesto se bude 76. ročník konat ve svém obvyklém termínu mezi 12. květnem a 3. červnem a divákům zprostředkuje „zdravě odvážný“ program, jak ho popsal ředitel přehlídky Roman Bělor. Nechybějí v něm domácí ani zahraniční umělci a tělesa a také představení mladých talentů.
„Za jakých podmínek a kdy lze očekávat uvolnění restrikcí, které ochromily činnost hudebníků.“
„Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející období vizi či jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti.“
„Věříme, že ministerstvo na takových modelech již pracuje a že co nejdříve budeme mít šanci dozvědět se, co nás čeká – všechny eventuality, podmínky a pravidla.“
Jakou má ministerstvo kultury pro nadcházející nejbližší období vizi? Jaký připravuje plán pro obnovení koncertní činnosti? To jsou základní otázky, které v otevřeném dopise kladou Lubomíru Zaorálkovi producent a pořadatel Radek Hrabě a harfistka a pedagožka Kateřina Englichová a s nimi jako signatáři více než desítka dalších osobností tuzemského hudebního života. Výzva navazuje na schůzku zástupců Sdružení umělců klasiky s ministrem v minulých dnech a mezi řádky se vymezuje vůči dopisu, který předtím poslal české vládě houslista Pavel Šporcl a označil v něm stav české kultury za katastrofální.
Dnes 30. března proběhla poradní schůzka s muzikantskou obcí, kterou inicioval ministr kultury Lubomír Zaorálek. Za Sdružení umělců klasiky SUK a „klasickou“ hudbu obecně se zúčastnili Václav Luks, Ivo Kahánek a Jakub Hrůša, za pořadatele ředitel Pražského jara Roman Bělor. Schůzka trvala přes hodinu a podle přítomných byla "velmi otevřená a konstruktivní". Předmětem debaty byl stav kultury a kulturního školství po roce s COVIDem, výhledy do budoucna a otevřený dopis Pavla Šporcla. Ministr Zaorálek údajně pozorně vyslechl názory všech. Ze setkání vyplynuly tři body.
„Což o to, ta parta mladých muzikantů by byla nesporně báječná,“ vypálil na mě bez okolků, „ale copak je vhodné, abych se upsal vojákům?“
„Tentam je pochybující, váhavý, opatrný Jiří Bělohlávek z minulých let! Tady se představuje rozhodný, ctižádostivý mistr taktovky.“
„Říkává se, že každý je nahraditelný, někteří jsou ale nezapomenutelní; o Jiřím Bělohlávkovi to platí bezezbytku.“
Ve vzpomínkách na Jiřího Bělohlávka bývá zmiňován protiklad, který vystihoval jeho přístup k životu: „Povahou introvert, povoláním extrovert,“ zněl například 1. června 2017, den po dirigentově úmrtí, titulek na webu ČT 24. Bylo to docela trefné. Nikoli však úplné. Na to, aby tak stručná definice platila, byl Jiří, který by dnes býval oslavil pětasedmdesát, ve skutečnosti mnohem komplikovanější, mnohovrstevnatější osobností.
První český orchestr ve spolupráci s Pražským jarem chystá na státní svátek 17. listopadu od 20:15 hodin Koncert pro svobodu a demokracii. Českou filharmonii povede její šéfdirigent Semjon Byčkov a společně přednesou cyklus symfonických básní Má vlast Bedřicha Smetany. Pořadatelé chtějí připomenout legendární provedení díla Rafaelem Kubelíkem v roce 1990 na Pražském jaru a na Staroměstském náměstí u příležitosti prvních svobodných voleb po sametové revoluci. Koncert bez posluchačů v hledišti bude vysílat v přímém přenosu Česká televize na programu ČT art a zhlédnout ho bude možné také na Facebooku České filharmonie a několika dalších partnerů doma i v zahraničí.
„Lze očekávat, že Jurowského provedení Mé vlasti přinese mimořádně silný zážitek i nový pohled na interpretační tradici.“
„Festival vyvrcholí uvedením Stravinského opery-oratoria Oedipus Rex.“
„V rámci dramaturgické řady věnované poučené interpretaci staré hudby vystoupí čtyři zahraniční ansámbly, Pražské jaro ale také přichází s novým projektem věnovaným současné hudbě nazvaným Prague Offspring.“
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro v roce 2021 nabídne čtyři desítky koncertů, na které už 11. listopadu začíná prodávat vstupenky. Program obsáhne spektrum od Smetanovy Mé vlasti po Stravinského operu-oratorium Oedipus Rex, od pět století staré hudby Josquina Desprez po dílo žijící autorky Olgy Neuwirth. Připraven je Víkend komorní hudby i nový projekt věnovaný současné hudbě a nazvaný Prague Offspring. Vedle Vladimira Jurowského s Rundfunk-Sinfonieorchester Berlin a Sira Simona Rattlea s London Symphony Orchestra přijede také Symphonieorchester des Bayerischen Rundfunks, který bude řídit Jakub Hrůša. Šestasedmdesátý ročník je připraven s předpokladem, že koronavirová pandemie už nebude ovlivňovat život jako letos.
Mezinárodní hudební festival Pražské jaro chystá mimořádný koncert, který se uskuteční v neděli 11. října v pražském DOX+. V podání německého souboru Ensemble Modern zazní světová premiéra díla, které organizátoři objednali u českého skladatele Jiřího Kadeřábka. Zazní rovněž jedno z vrcholných děl francouzského skladatele Gérarda Griseye. Koncert je přeložen z původně plánovaného jarního termínu.
