Národní divadlo Brno v režii Magdaleny Švecové a Martina Packa, v hudebním nastudování Jakuba Kleckera uvede novou operetní inscenaci, a to Veselou vdovu Franze Lehára na libreto Leo Steina a Victora Leóna. Pěveckými a hereckými sólisty budou Veronika Rovná, Jana Šrejma Kačírková, Jiří Hájek, Roman Hoza, Daniel Kfelíř, Ondřej Koplík, Martin Šrejma, Jan Šťáva, Jiří Sulženko, Doubravka Součková, Andrea Široká, Petr Levíček, Vít Nosek, Tadeáš Hoza, Kornél Mikecz, Petr Karas, Alena Sobolová, Jitka Klečanská, Robert Musialek, Martin Pavlíček, Hana Kopřivová Šumpíková, Jana Plachetková, Martin Novotný, Ivo Musil, Jana Hrochová, Jitka Zerhauová, Pavel Čeněk Vaculík a Martin Veselý. Premiéra Veselé vdovy se bude konat v pátek 3. února od sedmi hodin večer v Janáčkově divadle. Reprízy jsou na programu 5. a 26. února, 15. a 29. března, 22. dubna, 27. května a 10. června.
Národní divadlo Brno chystá premiéru Lehárovy operety Veselá vdova. „Předpremiérové kukátko“ se odehraje ve středu 25. ledna v 16 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu a sólistů. Vše můžete sledovat i online přes YouTube stream.
Národní divadlo Brno přichystalo další Předpremiérové kukátko, v rámci kterého se návštěvníci a diváci online dozvědí mnoho užitečných informací o inscenačním a uměleckém týmu i samotné nové operní inscenaci Glagolská mše / Z mrtvého domu. Jsou připraveny neformální rozhovory s hlavními protagonisty i hudební ukázky. Kukátko se koná v pondělí 24. října od 18 hodin v Janáčkově divadle. Dílo v režii uměleckého šéfa Janáčkovy opery Jiřího Heřmana a v hudebním nastudování Jakuba Hrůši bude mít premiéru na festivalu Janáček Brno 2022 ve středu 2. listopadu od 19 hodin.
Janáčkova opera zve na Předpremiérové kukátko k Verdiho opeře Otello, které zájemcům poskytne mnoho informací a zajímavostí o nové a zároveň poslední inscenaci operního souboru Národního divadla Brno v této sezóně. Kukátko se odehraje v úterý 7. června od 16 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu a sólistů. Vše můžete sledovat i online zde.
„Se stejným inscenačním záměrem vsadil režisér na povědomí publika, živeného Hvězdnými válkami či Vesmírnou odyseou a podobnými fantaziemi, a přenáší děj opery na jakousi neznámou planetu, na které ztroskotala pozemská vesmírná loď.“
„Režisérovi se podařilo na hudební vyjádření navázat a dokonce zbavit operu tradičního napětí a zatěžkanosti. Pěvci se dokázali uvolnit a odlehčit i ve vážných vztahových situacích.“
„Dirigent Ondrej Olos dění v orchestru i na jevišti propojoval se zkušeností ostříleného profesionála. O to větší uznání si zaslouží, neboť několik dní před premiérou onemocněl hlavní dirigent Pavel Šnajdr, který operu nastudoval a Ondrej Olos musel rychle kolegu zastoupit.“
Janáčkova opera v Brně představila těsně před Velikonocemi, 13. a 14. dubna, další premiéru. Je plná kouzel a krásné hudby i zpěvu, tak, jak si ji přáli mít její autoři, Wolfgang Amadeus Mozart a Emanuel Schikaneder, majitel a herec předměstského Divadla Theater auf der Wieden, pro které Mozart operu napsal a kde 30. září roku 1791 slavila triumf. A je také plná tajemství, stejně jako osud hudebního skladatele, který ji považoval za vrchol své operní tvorby a který tři měsíce po jejím uvedení záhadně zemřel.
Národní divadlo Brno zve na Předpremiérové kukátko k Mozartově opeře Kouzelná flétna, které je interaktivní náhradou běžné tiskové konference. Bude se konat zítra v 18 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu, sólistů, dirigenta Pavla Šnajdra a režiséra Miroslava Krobota. Bude možné sledovat je také online zde. Opera bude představena v netradičním sci-fi pojetí. Inscenaci nastudovali pěvci Jiří Sulženko, David Szendiuch, Ondřej Koplík, Petr Nekoranec, Martin Masaryková, Doubravka Součková, Jana Šrejma Kačírková, Andrea Široká, Tadeáš Hoza, Jan Šťáva, Tereza Kyzlinková, Eva Esterková, Petr Levíček, Vít Nosek, Daniela Straková-Šedrlová, Lucie Hájková, Jana Hrochová, Markéta Cukrová, Václava Krejčí Housková, David Nykl, Josef Škarka, Petr Karas, Martin Novotný a Robert Musialek.
„Jiří Heřman slyší a vnímá hudbu, domýšlí autorovy záměry a je napřed před divákem.“
„Vytváří velké obrazy plné zřetelných i pouze tušených hlubokých obsahů, ať už jde o psychologii a duchovní vývoj postav, nebo o sociální témata. Obrazy, které hovoří silnými divadelními prostředky k současnosti, a to jak ke společnosti, tak i k jedincům.“
„Pozornost se upíná k vizuálním dojmům. Protože ty však ani v nejmenším nepopírají hudbu a zpívané slovo, je celek harmonický, přesně tak, jak má být.“
Nová brněnská inscenace Řeckých pašijí Bohuslava Martinů je rekordmanem. Premiéru měla až napotřetí, rok a půl po naplánovaném termínu. Stalo se tak 5. listopadu a důvodem byla samozřejmě koronakrize. Mnohem podstatnější však na inscenaci přece jen je, že režisér Jiří Heřman, spolu se scénografem Draganem Stojčevskim a dirigentem Robertem Kružíkem, neopakovatelným způsobem oživili a zpřítomnili dílo hudebně nesmírně krásné a dramaticky účinné, dílo prodchnuté hlubokými myšlenkami.
Podzimní finále loňského ročníku festivalu Janáček Brno 2020 se odehrává mimořádně letos na podzim, a to až do 30. listopadu. A právě pozítří, v pátek 5. listopadu, se bude v Janáčkově divadle od 19 hodin konat kýžená premiéra opery Bohuslava Martinů Řecké pašije. Hudebního nastudování se ujal Robert Kružík, režie Jiří Heřman s asistentkou Kateřinou Nováčkovou, scény Dragan Stojčevski, kostýmů Alexandra Grusková, dramaturgie pak Patricie Částková. Náročná sborová čísla nastudovali Pavel Koňárek, Michal Vajda a Valeria Maťašová. V hlavní roli Manolia se diváci mohou těšit na Harolda Meerse a Petra Bergera. Postavu Kateřiny ztvární Pavla Vykopalová, Kněze Grigorise Jan Šťáva, Kněze Fotise David Szendiuch. Jannakose se ujal Ondřej Koplík, Kostandise Roman Hoza a Jiří Miroslav Procházka, Lenia Andrea Široká, Panaita Petr Levíček. V roli Ladase diváci uvidí Roberta Musialeka, jako Stařečka pak Josefa Škarku a coby Patriarchu Petra Karase. Michelis bude patřit Dušanu Růžičkovi a Václavu Čížkovi, Andonis Vítu Noskovi, Stará žena Jitce Zerhauové, Nikolios Tadeáši Hozovi a Despinio Tereze Kyzlinkové. V postavě malého Manolia se alternují Boris Trhlík a Kryštof Cholava. V rámci festivalu Janáček Brno se představení budou konat ještě v neděli 7. a v pátek 19. listopadu. Další uvedení Národní divadlo Brno plánuje 19. a 27. března a 10. dubna příštího roku.
„Baladická opera ihned vyvolala velkou pozornost. Nejen jako první nová anglická opera, ale jako mezinárodně srozumitelné, nadčasové, mimořádně působivé hudební divadlo.“
„Brittenova opera je sociálním dramatem, ale ne v prvním plánu. Víc je básní. O lidských osudech, o těžkosti žití… a hodně o moři.“
„Sympatické je, že se David Radok noblesně vyhnul možným náznakům, že rybář své učedníky zneužíval.“
Brittenova opera Peter Grimes se hrála v Brně hned dva roky po světové premiéře. Příští rok to bude už pětasedmdesát let. V Praze byla na programu před čtyřiceti lety. Do třetice teď její návrat před české publikum dostal tu nejlepší možnou podobu. Jednu z nejúžasnějších oper dvacátého století, temný příběh z rybářského městečka na anglickém pobřeží, vypravil režijně a scénograficky David Radok a hudebně Marko Ivanović. Exkluzivní inscenace, která měla v sobotu premiéru, se bude hrát jen několikrát; ale tím spíše je to počin, který svou ojedinělostí i vydařeností může vejít do tuzemské divadelní historie.
Národní divadlo Brno zve na premiéru Brittenovy opery Peter Grimes, která se bude konat v Janáčkově divadle v sobotu 9. října, nezvykle už od 18 hodin. Dílo mělo svou československou premiéru právě v Brně, a to v červnu roku 1947. Nyní se vrací po téměř pětasedmdesáti letech, aby se po úspěšné inscenaci Juliette / Lidský hlas stalo dalším projektem týmu dirigenta Marko Ivanoviće, režiséra Davida Radoka, sopranistky Jany Šrejma Kačírkové a švédského tenoristy Joachima Bäckströma v titulní roli. Dále jsou obsazeni Jana Hrochová, Andrea Široká, Tereza Kyzlinková, Svatopluk Sem, Jitka Sapara Fischerová, Jan Šťáva, Jiří Hájek, Vít Nosek, Petr Levíček, David Nykl a další. Opera bude letos na programu ještě 13., 16. a 26. října a pak 2. prosince.
Open air koncertem slavnostně zahájí 1. září svoji další sezónu Národní divadlo Brno. Nabídne v ní pět operních premiér, tři baletní a k nim festival Dance Brno 2021, Mezinárodní baletní soutěž Brno, Choreografický ateliér, oslavy Mezinárodního dne tance, Open Air představení na Biskupském dvoře, zájezdy a koncerty. Festival Janáček Brno nabídne dovětek roku 2020 a představí ročník 2022 a hudebním svátkem budou i dva mimořádné koncerty věnované oslavě životního jubilea Richarda Nováka.
Janáčkova opera Národního divadla Brno pokračuje v online programu, který pravidelně zveřejňuje na svém YouTube kanálu. Soubor na vánoční svátky a na silvestra připravil tři projekty. Prvním z nich bude speciální „karaoke“ verze slavné České mše vánoční Jakuba Jana Ryby, a to zítra od 15 hodin. Sóla zazpívají sopranistka Pavla Vykopalová, altistka Jana Hrochová, tenorista Ondřej Koplík a basista Jan Šťáva. Orchestr Janáčkovy opery NdB bude řídit Marko Ivanović.
„Zvláštním problémem Studeného půvabné inscenace Smetanova Tajemství je až fatální pronásledování koronavirovými vlnami.“
„Dirigent Martin Peschík vedl představení se zájmem, snažil se pozorně a soustředěně o symbiózu všech složek.“
„Peter Malý vytvořil spolu s jevištně půvabnou Blaženkou pěvecky disponované Lucie Kašpárkové milenecký pár, kde mládí je prvořadou a ničím nezastupitelnou hodnotou.“
Opera Jihočeského divadla v Českých Budějovicích uvedla inscenaci Smetanova Tajemství, jehož premiéra proběhla v březnu, leč nastupující první vlna koronaviru uzavřela brzy poté provoz divadla. Vydařená inscenace režiséra Tomáše Studeného a dirigenta Martina Peschíka, na scéně Davida Janoška tedy neměla šanci dočkat se očekávaných repríz. Podstatný titul ze Smetanova odkazu se tak objevuje po dlouhé pauze až nyní v září, ve dvou reprízách po sobě.
„Tato opera byla po své premiéře natolik úspěšná, že za dva roky dosáhla devadesáti plně navštívených repríz.“
„Představitelé hlavních rolí odvedli vesměs excelentní výkony.“
„Dobrá věc se podařila a doufejme, že coronavirus dovolí i reprízování této zdařilé inscenace.“
Národní divadlo Brno uvedlo premiéru opery Evžena Zámečníka Ferda mravenec, která se podle původního plánu měla odehrát již v červnu. Nečekané průtahy však, zdá se, inscenaci neuškodily a dílo nastudované pod vedením dirigentů Jakuba Kleckera a Pavla Šnajdra slavilo i mezi dětským publikem po svém prvním uvedení úspěchy.
„Hlasy Dětského sboru Brno jsou křišťálově čisté a souzvuk byl dokonalý.“
„Hudební zpracování a libreto se v Monumentu dokonale protkly.“
„Slova autorů o neuvěřitelném dramatickém potenciálu příběhu byla naplněna.“
Opera Národního divadla Brno uvedla svou třetí premiéru sezóny: Monument. Pod operou v desíti obrazech jsou podepsáni šéfdirigent opery Marko Ivanović jako skladatel a David Radok, který je současně autorem libreta a scény a režisérem. Příběh inspirovaný životním údělem sochaře Otakara Švece, autora Stalinova pomníku v Praze, zformovali do působivé, hodinu a půl trvající inscenace.
„Janáček je nakonec vždy svůj, je realističtější i básnivější, úsečnější i intenzivnější.“
„Mužská část sboru ve strhující scéně před závěrem dala dramatické expresi maximum dynamiky, naprosté přesnosti i silně intenzivního výrazu.“
„S Osudem měl Janáček smůlu. Operu nikdy neslyšel.“
Na Festivalu hudebního divadla Opera 2020 se v pražském Národním divadle v sobotu zavřela poslední opona za ostravskou inscenací Janáčkova Osudu. Derniéra připomněla, že se v Národním divadle moravskoslezském dělají dobré operní projekty, a potvrdila, že Janáček je i v méně frekventovaných dílech autorem svérázným, pozoruhodným a mimořádným.
„V podání Richarda Strausse a libretisty Huga von Hofmannsthal je to dojemně krásné.“
„Neokázalou hvězdou páteční premiéry byla Václava Krejčí Housková.“
„Režisér nemá potřebu dílo přehnaně přeznačovat. A poslouchá hudbu.“
Poprvé je růže v etuji stříbrná, jen s kapkou vůně, ale na konci, kdy je ve hře opravdová láska, jde už o živou květinu. Maličkost, která v případě nové brněnské inscenace Straussova Růžového kavalíra charakteristicky dotváří promyšlenou a směrem k závěru opery čím dál emotivnější režii Jiřího Heřmana. Páteční premiéra byla jasným potvrzením skutečnosti, že je možné se pustit i do velkého a nelehkého díla světového repertoáru a že soubor Janáčkovy opery Národního divadla Brno je dobře veden. V jeho čele stojí umělec s velkou imaginací, s lidskou hloubkou a se zralou odvahou.
„V Pilařově podání to byla spíše féerie, nikoliv opereta.“
„Největší průšvih je ovšem scéna a kostýmy Aleše Valáška.“
„Operetní hudba má své specifikum, a to se Jakubu Kleckerovi podařilo dobře vystihnout.“
Ach, kde jsou ty doby, kdy se v brněnské Redutě hrály operety prakticky denně. V 90. letech byl brněnský operetní soubor, mimochodem mimořádně kvalitní, převeden do Městského divadla Brno, kde se kromě muzikálů měly dávat i operety. Jenže nedávají. Soubor se rozpadl a z operet v Městském divadle zůstaly jen proklamace. I když v Brně stále existuje pro operetu obecenstvo. Situaci zahraňuje tu s větším, tu s menším úspěchem operní soubor Národního divadla Brno, který se čas od času do operety pustí. V březnu 2014 vkročila na prkna Janáčkova divadla slavná Polská krev. V rámci zahájení sezóny 2019/2020 blokem představení na hradě Špilberk uvedlo divadlo poslední srpnový den i její reprízu.
