pondělí, 24 únor 2020 16:29

Trojice koncertů PKF-Prague Philharmonia

1

PKF-Prague Philharmonia představí na svých nejbližších koncertech vítěze 13. ročníku soutěže Talent Prahy 5, v programu pro děti zahraje díla hudebních klasiků a nabídne i komorní program v podání koncertního mistra orchestru, violoncellisty Lukáše Pospíšila a klavíristy Marka Šedivého. Jako host vystoupí flétnista Kaspar Zehnder.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 23 únor 2020 19:46

Pražský filharmonický sbor v Zarjaďje

107

„Velký symfonický orchestr P. I. Čajkovského je tělesem s bohatou a dlouhou historií.“

„Sál je už na pohled velmi elegantní a jeho akustické podmínky jsou opravdu výjimečné.“

„Pražský filharmonický sbor dělal čest sobě i svému sbormistru velmi inteligentní interpretací a kromě toho i dokonalou výslovností.“

Naše přední profesionální sborové těleso navštívilo v uplynulých dnech Moskvu, kde ve spolupráci s Velkým symfonickým orchestrem P. I. Čajkovského a Vladimirem Fedosejevem zahájilo v sobotu večer festival k výročí narození Ludwiga van Beethovena a Petra Iljiče Čajkovského. Stalo se tak teprve třetím českým interpretem, který vystoupil v nové chloubě ruské metropole – koncertním sále v Zarjaďje.

 
Zveřejněno v ReportážPlus
4

„Mým cílem bylo vypracovat právě dokonalý zvuk, protože dokonalou techniku mají všichni.“

„Od té doby jsem pochopil, že samotné ruce o hudbě hodně řeknou.“

„Čajkovskij nikdy nebyl sentimentální, ale západní umělci jej tak často interpretují.“

Vladimir Fedosejev letos oslaví 88. narozeniny. Je tedy jen o dva roky mladší než orchestr, u kterého, a to už přes 45 let, zastává pozici šéfdirigenta. S Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského pořádá koncerty po celém světě a v posledních letech se opakovaně objevoval i v České republice. S Pražským filharmonickým sborem jsou v podstatě už staří známí. Společně se představí také při dnešním zahájení Festivalu hudby Beethovena a Čajkovského v moderním moskevském Koncertním sále Zarjaďje. V rozhovoru po portál KlasikaPlus pan dirigent uvažuje o zvuku svého tělesa, o ruské dirigentské škole i o hudbě obecně. Nelze bez ní žít, říká…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
2

„Teď, když slavíme 90 let, jsme nachystali tři velké zájezdy do Číny, Japonska a Koreje.“

„Náš orchestr premiéroval celou řadu děl. V tom chceme pokračovat, a proto hrajeme skladby autorů 20. a 21. století.“

„Náš orchestr byl jediný, který zůstal tady v Moskvě v roce 1941 a hrál a posílal své nahrávky na frontu vojákům.“

Pražský filharmonický sbor v rámci hostování v Moskvě spolupracuje s Velkým symfonickým orchestrem Petra Iljiče Čajkovského. Těleso bylo založeno v roce 1930 jako Moskevský rozhlasový orchestr a až v roce 1993 přijalo současný název. S Taťjanou Nazarbekovovou, jeho uměleckou ředitelkou, jsme si v pátek v den orchestrální zkoušky, v předvečer společného koncertu, povídaly o minulosti i budoucnosti orchestru. Nemusela jsem ani pokládat první otázku – vše, co jsem si mohla přát vyzvědět, mi vylíčila sama a jedním dechem…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
pondělí, 10 únor 2020 14:00

Mozart a ti druzí. Pocta klasikům

7

„Mistrovský kus. Aniž by se uchýlil k postupům blízkým neoklasicismu, vyhmátl Jan Klusák něco jedinečného.“

„Marián Lapšanský zahrál Mozarta introvertně, mírně, neokázale a nenápadně.“

„Beriova skladba stojí na pomezí epoch, zajímavě rozkročena mezi dva světy.“

Pátý abonentní koncert orchestru PKF-Prague Philharmonia měl promyšlenou dramaturgii. Publikum i hráči sice v jejím důsledku setrvali v Rudolfinu o půl hodiny déle než jindy, ale stálo to za to. Program sahal od klasiků po žijící autory a točil se hlavně kolem Mozartova jména. Opravdu nikdo si nemůže stěžovat, že by si v neděli večer dostatečně nezahrál nebo plně neužil hudby.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
0

V programu inspirovaném tvorbou Wolfganga Amadea Mozarta a Franze Schuberta vystoupí PKF - Prague Philharmonia pod vedením svého šéfdirigenta Emmanuela Villauma. V neděli 9. února provedou soudobou skladbu Stesk po Mozartovi Jana Klusáka, Mozartův Klavírní koncert č. 20 d moll se slovenským sólistou Marianem Lapšanským, Čajkovského Suitu č. 4 G dur „Mozartiana“ a Rendering Luciana Beria. Dalším sólistou večera bude první hobojista orchestru Jan Souček. Koncert začíná od půl osmé ve Dvořákově síni Rudolfina.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Celkem patnáct klasických koncertů, dvě operní představení pro děti, komponovaný pořad věnovaný vlivu Antonína Dvořáka na americkou hudbu a open air projekt Den s Antonínem Dvořákem s dvacítkou koncertních vystoupení a edukativními programy - to vše nabídne 52. ročník Hudebního festivalu Antonína Dvořáka Příbram. Koná se na nejrůznějších místech Příbramska od 25. dubna do 4. června.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
3

„Kdo je mým vzorem? Opravdu pravdivá odpověď je, že vedle Jiřího pro sebe dodnes objevují i mnoho dalších českých osobností.“

„Zájem o českou hudbu ve světě je obrovský“

„Pokud interpret má jméno, tak myslím, že je jeho zodpovědností, aby program nezapadal do rutinních kolejí.“

Jakub Hrůša dnes patří mezi přední světové dirigenty. Působil u mnoha světových orchestrů včetně Berlínských a Vídeňských filharmoniků, je šéfdirigentem Bamberských symfoniků, stálým dirigentem České filharmonie a hostem významných operních domů. Zároveň je ale nadšeným a neutuchajícím propagátorem české hudby. A ta je také hlavním tématem druhé části RozhovoruPlus. Tu první si můžete přečíst ZDE.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 23 leden 2020 14:30

Fantastický koncert Svátků hudby

100

„Technicky neuvěřitelně těžkou skladbu přednesla Friederike Herold také přímo neuvěřitelně.“

„Jan Schulmeister hrál Mozartův Klavírní koncert A dur s nádhernou barevností a výtečnou plasticitou.“

„Friederike Herold za violoncellem a Jan Schulmeister u klavíru, to byl gejzír perfekcionismu a hudební projev nejvyšší kvality.“

Koncerty Svátků hudby dokáží vždy překvapit. Ať už dramaturgií nebo interprety. Koncert 21. ledna v sále Pražské konzervatoře překvapil obojím. Návštěvníci měli šanci slyšet světovou premiéru Dvořákovy Humoresky v aranžmá pro housle, violoncello a smyčcový orchestr a dva nadějné interprety, kteří sice věkem ještě patřili do základní školy, ale technikou hry už do posledních ročníků Akademie múzických umění.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9

„Jozef Benci obdařil písně pochopením a vystižením jejich ducha, vzorovou deklamací a velmi znělými hloubkami.“

„Brittenovu hudbu, vyňatou z přímo opery a vděčným způsobem vyvolávající asociace směřující k moři, modeloval Svárovský plasticky, s velkou fantazií.“

„A že se publikum opět, potisící, i tentokrát nechalo v Patetické nachytat a začalo tleskat po třetí větě…? Není v lidských silách tomu zabránit.“

Rusko-britský večer rozhlasových symfoniků, první abonentní koncert v novém kalendářním roce, měl sofistikovanou dramaturgii a štěstí na interprety. Na programu byli Britten, Šostakovič a Čajkovskij. Hostující dirigent Leoš Svárovský vnesl do všech skladeb přesvědčivou energii a prokázal sílu k jejich zřetelnému vytvarování. Aniž by přeháněl okázalý patos, bezpečně předal všechnu naléhavost hrané hudby – trojí různou. Basista Jozef Benci k tomu přidal šesti Šostakovičovým písním pravou ruskou duši.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
4

„K málokdy hraným dílům patřil i Vojevoda, symfonická balada Petra Iljiče Čajkovského.“

„Anton Stěpanovič Arenskij nepatří k ruským skladatelům, kteří by se na našich koncertních pódiích objevovali často.“

„Pokud byl výkon Mariuse Stravinského v první půli večera poněkud matný, na Čajkovského symfonii si spravil reputaci.“

Mezinárodní hudební festival České doteky hudby každý rok zařazuje do programu díla ruských skladatelů. V letošním roce byl závěrečný festivalový koncert obzvláště zajímavý. Na programu byl sice Petr Iljič Čajkovský, byla to však díla, která jsme doposud buďto vůbec neslyšeli, nebo slýchali jen velmi zřídka. Přidáme-li k tomu ještě jméno Antona Stěpanoviče Arenského, který se na našich koncertních pódiích téměř neobjevuje, pak bylo jasné, že půjde o zcela mimořádný koncert.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9

„Galakoncert ke znovuotevření divadla hýří jmény skladatelů a zajímavých interpretů, program připomíná momenty z historie operních souborů, které tu působily.“

„Zahájení patří, stejně jako v roce 1888, Wagnerovým Mistrům pěvcům norimberským.“

„Defilé stylů, řada příslibů, vždyť například právě Fidelio má obnovenou premiéru už tento týden.“

A chraňte ji a inspirujte ji, patří ještě do citátu ze slavnostního znovuotevření pražského operního divadla, aby oslovení múz užité v titulku bylo úplné. Jsou to slova spisovatele Pavla Kohouta, která v posledním z několika vstupů završila jeho veskrze lakonické vystižení uplynulých 132 let historie budovy, kultury v Praze a politického vývoje v zemi. Státní opera, od roku 1888 do druhé světové války scéna pražských Němců, prošla v posledních třech letech zásadní technologickou i památkovou rekonstrukcí. Pavel Kohout svým slovem doprovázel nedělní galakoncert, který vrátil divadlo umělcům z Národního divadla a veřejnosti.

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
čtvrtek, 02 leden 2020 13:31

Plzeň v gala

5

„Michaela Katráková se představila jako umělec s velmi srozumitelným a dynamickým projevem.“

„Plzeňská filharmonie hrála od prvních tónů soustředěně.“

„Katráková v Chambre séparée zaujala temnou barvou hlasu. Její podání nejvyššího dvoučárkovaného „h“ bylo naprosto přesvědčivé.“

Také Plzeň vítá první den v roce již asi podesáté spolu se svým orchestrem. Plzeňská filharmonie připravila pod taktovkou svého šéfdirigenta Ronalda Zollmana zajímavý program napříč žánry a navíc obohacený o vokální složku – k letošnímu „Novoročnímu gala 2020“ byla přizvána jako sólistka mladá operní pěvkyně Michaela Katráková.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
amahl01

„Konzul je dodnes považovaný za Menottiho mistrovský opus, za který získal Pulitzerovu cenu za hudbu a cenu New York Drama Critic's Circle Award.“

„Zhruba hodinová jednoaktovka Amahl and the Night Visitors měla takový úspěch, že se stala pravidelnou součástí vánočního programu televize NBC.“

„Alastair Willis řídí početný soubor se zjevnou znalostí Menottiho kompozičního stylu i smyslem pro budování dynamické a zvukové vyrovnanosti vokálně instrumentálního díla.“

Vánoční příběh se odráží v řadě hudebních děl, menších i větších. Jedním z nich je i jednoaktovka Amahl a noční návštěvníci, která byla z anglického originálu přeložena do italštiny, němčiny, francouzštiny i polštiny a ve světě je už od roku 1951, kdy měla premiéru, nesmírně populární. V České republice však zatím na svůj debut čeká. Kouzelný příběh o chromém chlapci, kterého navštíví tři králové putující do Betléma, zvěčnil nahrávkou Alastair Willis s Nashville Symphony Chorus, Chicago Symphony Chorus, Nashville Symphony Orchestra a sólisty Ike Hawkersmithem, Kirsten Gunlogson, Toddem Thomasem, Bartem LeFanem a Kevinem Shortem.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
0

„Filharmonici nám díky své energické a velmi barevné hře vykouzlili na pódiu čtyřicetiminutovou hudební pohádku plnou zábavných, živých, romantických, ale i dramatických výjevů.“

„S nekompromisním tahem, energií a zaujetím hráli až do konce suity a publikum se hudbou bavilo spolu s orchestrem.“

„Sboristé na nic netlačili, ani zvukově, ani výrazově, o to pěknější náladu dokázali vytvořit a předat.“

V této předvánoční době jeden někdy neví, kam dřív. Hlavně stihnout nakoupit všechny dárky, napéct cukroví, uklidit své příbytky, setkat se s přáteli na vánočních trzích. Hudebníci však v prosinci prožívají poněkud odlišný shon – naplnit pomalu všechny tyto potemnělé dny hudbou, neboť vědí, že člověk se nemůže sytit jen klobásami, trdelníky a svařáky, ale potřebuje též dopřát potravu a oddych duši a zklidnění své často ustarané mysli. Také Filharmonie Brno se tento týden pilně stará o své posluchače. V pátek 20. 12. jim připravila krásné adventní osvěžení s hudbou Petra Iljiče Čajkovského, Bély Bartóka a Otto Nicolaie.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Přesně za čtrnáct dní, v neděli 5. ledna, bude po rekonstrukci znovu otevřena Státní opera. Slavnostní operní galakoncert v režii Alice Nellis s podtitulem Státní opera v proměnách času bude v přímém přenosu vysílat Česká televize i německý kanál ARTE. První operní premiéra chystaná na duben příštího roku bude Szymanowského Král Roger, baletní soubor nastuduje ve druhé polovině května Čajkovského Spící krasavici.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
neděle, 15 prosinec 2019 12:45

Vánoce v podání Slovenské filharmonie

1

Také u našich sousedů se v předvánočním čase natrvalo usídlila adventní klasika Jakuba Jana Ryby Česká mše vánoční. Do svého cyklu ji zařadil Slovenský komorní orchestr. Se slavnostním Vánočním programem pak naváže Slovenská filharmonie čtyřmi po sobě jdoucími koncerty.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
227

„Existuje tolik úžasné hudby od žen nebo skladatelů z menšin, která byla dlouho opomíjená.“

„Čím víc lidí nadchne skladatelská činnost, tím víc krásné hudby budeme mít.“

„Zahraničním skladatelům můžu nahrávání s orchestrem v Česku jen doporučit.“

Mladý americký dirigent a skladatel William White dokládá, že i na druhé straně světa má česká hudba a čeští interpreti skvělou pověst. Povídali jsme si ale nejen o české hudbě a o jeho zkušenosti s nahráváním vlastních skladeb Janáčkovou filharmonií Ostrava. V rozhovoru pro KlasikuPlus jsme se mimo jiné dotkli i momentálních poměrů skladatelů a dirigentů ve Spojených státech nebo tlaku na genderovou vyváženost v koncertních programech.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
1

„Kabeláč, kterého v Berlíně na jeho návrh přijali okamžitě, bude zcela určitě objevem.“

„Bartók je jedním z jeho nejoblíbenějších skladatelů dvacátého století, velmi blízko Leoše Janáčka.“

„Pochopitelně jsem skákal radostí a nesmírně si toho vážím, prohlásil poté, co dostal nečekaně rychlé nové pozvání.“

Jakub Hrůša diriguje v tomto týdnu Berlínské filharmoniky. Druhé pozvání přišlo brzy po jeho loňském podzimním debutu u tělesa považovaného mnohými za nejlepší na světě. Do německé metropole veze Hrůša Dvořáka, Berlioze, Bartóka a jako skrytý trumf Mysterium času Miloslava Kabeláče. Osmatřicetiletý český dirigent má za sebou čerstvě koncertní debut s Vídeňskými filharmoniky. Dá se proto asi říci, že už řídil v Evropě, Americe a Japonsku opravdu všechny slavné orchestry.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Nebudu daleko od pravdy, když řeknu, že jinde ten festival prostě být nemůže.“

„Z Jezerní scény přicházejí do rozpočtu největší peníze.“

„Se Salcburkem nesoupeříme.“

V létě 2020 se bude na festivalu Bregenzer Festpiele druhým rokem hrát v amfiteátru na břehu Bodamského jezera Verdiho Rigoletto. Naplánováno je bezmála třicet představení. Vedle toho se chystá do sálu ve Festspielhausu Boitova opera Nero, do Operního studia Haydnova Armida a premiéru bude mít komická opera buffa Impresario Dotcom, kterou podle Goldoniho předlohy napsala slovenská autorka Ľubica Čekovská. Na programu jsou i koncerty. U mnohého z toho bude opět Pražský filharmonický sbor, který dnes v Praze slaví na koncertě v Rudolfinu 85. výročí a který si v Bregenzu na samém západě Rakouska letos o prázdninách připomínal deset let pozice rezidenčního tělesa. Že tam s ním pořadatelé počítají i nadále, potvrzuje v rozhovoru pro portál KlasikaPlus i umělecká ředitelka přehlídky Elisabeth Sobotka.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Strana 1 z 4