PORTÁL O KLASICKÉ HUDBĚ

„Zajímavostí je, že operu tehdy režírovala mladá Alena Vaňáková, která se na dnešní inscenaci podílela jako pedagog budoucího režiséra Vladimíra Johna.“

„Vizuál inscenace se musel podřídit velikosti a technickým i finančním možnostem školy, což bylo pro realizátory velkou výzvou.“

„U všech účinkujících je nutné vyslovit obdiv za pečlivost a důkladnost, s jakou k přistoupili k práci. Mnohé výkony vykazují parametry profesionální.“

Komorní opera Hudební fakulty JAMU představila veřejnosti další výsledek svého studijního programu. Tentokrát to byla barokní opera Claudia Monteverdiho Korunovace Poppey, ve které se představili studenti i absolventi operního zpěvu, katedry dirigování a operní režie, studenti varhanní a historické interpretace i ostatních nástrojových kateder, to vše ve spolupráci s Divadelní fakultou JAMU. Pod vedením svých pedagogů odvedli poctivou a stylově přesvědčivou inscenaci.

„Perfektně připraveným členům sboru šlo zřetelně rozumět, výrazně vynikaly koncovky i snaha o autentickou německou výslovnost a bylo od počátku evidentní, že jeden naslouchá druhému.“

„V takových momentech si totiž můžeme uvědomovat, že je absolutně jedno, skrze jaký nástroj k nám hudba promlouvá.“

„Její technika působila brilantně a obdivuhodně. Pozoruhodné však bylo, jak dokázala navazovat na konce frází své kolegyně – dynamicky plně a charakterem ještě vypjatějším.“

Koncert s názvem Sólo pro skleněnou harmoniku ve čtvrtek 12. října přilákal do brněnského Besedního domu značné množství zvědavých posluchačů. Ti mohli slyšet takřka neznámá díla Rejchy, Cimarosy nebo Hasseho pro skleněnou harmoniku, na kterou zahrála v doprovodu brněnských filharmoniků pod vedením anglického dirigenta Jonathana Cohena Christa Schönfeldingerová. Netypicky v roli vypravěčky vystoupila Barbara Maria Willi. Dvaapadesátý ročník Moravského podzimu se nachází v půli cesty a nadále představuje výstřední program.

„Podle dobové praxe se k varhanám připojilo i trombónové kvarteto, které tvořili hudebníci Moravské filharmonie Olomouc. Měkkost i znělost jejich nástrojů se velmi dobře zvukově snoubila s citlivým varhanním doprovodem.“

„Zejména pak překvapila hutnost hlubokých basů.“

„Závěrečná skladba byla provedena 25. srpna 1863 v brněnských Lužánkách u příležitosti oslav tisíce let příchodu Cyrila a Metoděje jedenácti sty pěvců a s velkým dechovým orchestrem, který dirigoval sám Pavel Křížkovský.“

Olomoucké barokní slavnosti oživují město Olomouc v letních měsících a lákají publikum do starobylých a krásných prostor. A Pavel Křížkovský (1820–1885), který byl povolán z augustiniánského kláštera do olomoucké katedrály jako dómský kapelník, je osobností, jehož hudba dodnes překvapuje. Na koncertě 8. srpna v rámci zmíněného festivalu dominovalo jeho Requiem in d a v závěru Kantáta Sv. Cyril a Metoděj na text Františka Sušila, kterou Křížkovský napsal a provedl k tisícímu výročí příchodu světců na Moravu.

„V opeře je Salome samostatně uvažující subjekt a do proroka se zamiluje, jakmile ho uvidí. Je úplně jiný, než co až dosud viděla; člověk, který jí, jako dosud jediný, nepochlebuje, ale dokonce odporuje.“

„Linda Ballová je ideální představitelkou ‚šestnáctileté princezny s hlasem Isoldy‘, jak ji charakterizoval Richard Strauss. Její křehký zjev kontrastuje s průrazným hlasem, plným vášně a dramatického napětí.“

„Závěrečná scéna, při které Salome hlavu zkoumá, ochutnává, líbá, dokonce do ní i kope, tiskne ji k sobě, takže se celá potřísní krví, stále víc a víc graduje jak v hudbě, tak ve výrazu.“

Operu Richarda Strausse Salome uvedlo v sobotu 17. června Národní divadlo v Brně jako poslední operní premiéru sezóny. Na jevišti Janáčkova divadla operu inscenoval režisér David Radok a hudebně ji nastudoval Marko Ivanović. Inscenace se setkala s nadšeným přijetím publika.