„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“
„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“
„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“
Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou, a tak není divu, že se bezprostředně po novém chicagském uvedení Její pastorkyně s dirigentem Jakubem Hrůšou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz právě k Janáčkovi několikrát vrací. Osvětluje však i rozdíly mezi evropským a americkým provozem operních divadel a odlišné modely jejich financování.
Český dirigent se vrací na americkou půdu. Opakovaně. Nejdříve teď Jakub Hrůša diriguje chicagskou produkci opery Leoše Janáčka – Jenůfa. Do hlavních pěveckých partů jsou tam obsazeny Nina Stemme coby Kostelnička a Lise Davidsen jako Jenůfa. Roli Laci zpívá Pavel Černoch. V roce 2024 Hrůšu čeká Newyorská filharmonie a Chicago Symphony Orchestra.
„Pro mě jako pro interpretku je důležité dát prostor vřelosti, a to dokonce i tehdy, když je dějový a hudební pohyb rychlý.“
„Nevěřím na dirigentskou diktaturu. Zároveň ale vím, že reprezentuju partituru – a občas musím být jejím silným advokátem.“
„Janáček je tak silný skladatel, že mu budoucnost určitě patří.“
Pařížská Opera Bastille hraje do 17. října Janáčkovu Věc Makropulos s nestárnoucí Karitou Mattilou v hlavní roli a s krásně zrajícím Pavlem Černochem v jedné z nejdůležitějších dalších úloh. Dirigentka obnovené inscenace Susanna Mälkki v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o své profesi a o vztahu hudby a divadla v inscenacích, vzpomíná na nedávnou zesnulou operní skladatelku Kaiju Saariaho, chválí pěvecké obsazení projektu i režii Krzysztofa Warlikowského a vyznává se z vášnivého obdivu k Janáčkově odkazu.
„Karita Mattila nabídla postavu čím dál nešťastnější, cynické, životem unavené operní divy vokálně svrchovaně zvládnutou.“
„Susanna Mälkki pojala Janáčkovu partituru tempově i výrazově značně lyrizujícím způsobem.“
„Čapkovo poselství je v inscenaci zastřeno, stejně jako emocionální nárazy Janáčkovy hudby.“
Inscenace Věci Makropulos v Opéra national de Paris, dirigovaná Susannou Mälkki, přesazuje Čapkovu a Janáčkovu hru o nesnesitelné tíze nesmrtelnosti z Čech do Kalifornie, z Prahy, kdysi dávno rudolfinské, do Hollywoodu. Režisér Krzysztof Warlikowski, podpořen scénografkou Małgorzatou Szczęśniak, tak činí pomocí postavy Marilyn Monroe. Škoda, že její jméno alespoň nenabízí stejné iniciály jako Ellian Mac Gregor, Eugenie Montez, Ekaterina Myškina nebo Elsa Müller, což jsou podoby, pod nimiž Elina Makropulos postupně prochází staletími. Takhle jeho nápad působí trochu lacině. V případě sopranistky Karity Mattily jiné iniciály nevadí. Hraje a zpívá Emilii Martu impozantně.
Národní opera v Paříži má na scéně moderní budovy Opéra Bastille na programu od 5. do 17. října pět představení nové inscenace Janáčkovy Věci Makropulos, koprodukčního projektu s madridským Teatro Real. Do hlavní role je obsazena sopranistka Karita Mattila, dirigentkou je Susanna Mälkki, režisérem Krzysztof Warlikowski. Mezi sólisty je jediným českým umělcem tenorista Pavel Černoch.
Česká vláda na návrh Ministerstva kultury uvolní dvě stě milionů korun na Rok české hudby, jehož největší a nejdůležitější součástí je projekt Smetana 200. Ministerstvo kultury již vypsalo patřičné dotační řízení, do kterého je možné se přihlásit od poloviny října. Rok české hudby zahájí ministr kultury Martin Baxa na Novoročním koncertu České filharmonie pod taktovkou dirigenta Jakuba Hrůši. Celý projekt završí Týden české hudby v New Yorku v prosinci 2024. Významné akce v rámci Roku české hudby chystají kulturní instituce nejen v Praze, Brně, Ostravě a Plzni, ale i v dalších regionech České republiky. Ambasadory Roku české hudby jsou pěvci Gabriela Beňačková a Pavel Černoch, mladá klavíristka Klára Gibišová, dirigent Jakub Hrůša, choreograf Jiří Kylián, houslista Josef Špaček a kvarteto Pavel Haas Quartet.
Lyrická opera v Chicagu chystá na listopad premiéru Janáčkovy Její pastorkyně, hrané v zahraničí pod titulem Jenůfa. S pěvkyněmi Lise Davidsen a Ninou Stemme v hlavních ženských rolích a s Pavlem Černochem jako Lacou ji hudebně nastuduje Jakub Hrůša. Režisérem inscenace, koprodukce s londýnskou Covent Garden, kde se hrála v roce 2021, je Claus Guth. Německý umělec se mezinárodně prosadil zejména s Wagnerovými a Straussovými operami a se současnými operními díly, ale například v Salcburku také s Mozartem. Od 12. do 26. listopadu se uskuteční pět představení Jenůfy. Pro Hrůšu jde nejen o debut v Lyric Opera of Chicago, po newyorské Met druhé nejvýznamnější operní instituci v zemi, ale přímo o operní debut v USA. Ve městě na břehu Michiganského jezera, třetím nejlidnatějším ve Spojených státech, však už spolupracoval s Chicago Symphony Orchestra. Naposledy letos v červnu, kdy třikrát uvedli Mahlerovu Devátou symfonii. Dvaačtyřicetiletý český dirigent, šéf Bamberských symfoniků a designovaný hudební ředitel londýnské Královské opery Covent Garden, tam debutoval v roce 2017 se Smetanovou Mou vlastí, o čtyři roky později v Chicagu dirigoval Dvořákovu Šestou symfonii a díla Samuela Coleridge-Taylora a Samuela Barbera. Hrůša dirigoval už všechny orchestry takzvané Velké pětky amerického kontinentu – proslulá tělesa v Chicagu, Clevelandu, Bostonu, New Yorku a Philadelphii.
Ve věku 91 let zesnul Ivan Sedláček, zakladatel a dlouholetý sbormistr Kantilény, pěveckého sboru dětí a mládeže při Filharmonii Brno. Pod vedením tohoto českého sbormistra a učitele, rodáka ze slovenského Zvolena, umělecky vyrostl například bývalý šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc a také právě Kantilény Jakub Klecker. Nyní sbor vede Michal Jančík. Lidí, kteří prošli „pod rukama“ Ivana Sedláčka, je ale mnohem více: například mezzosopranistky Magdalena Kožená a Veronika Hajnová, tenorista Pavel Černoch či dirigenti Milan Kaňák, Pavel Koňárek a Jaroslav Kyzlink. Sedláček hudbu nikdy nestudoval v rámci hudební instituce, veškeré muzikantství získal soukromou cestou. Základům dirigování se naučil u Zdeňka Kaňáka a dále u sbormistra Libora Coufalíka. V roce 1954 absolvoval na pedagogické fakultě v Brně obor český jazyk – dějepis a na filozofické fakultě ještě v roce 1970 bohemistiku. V letech 1969 až 1997 působil Sedláček jako externí pedagog Janáčkovy akademie múzických umění a vyučoval posluchače dirigování předmět Teorie a praxe řízení dětského sboru. Sbor Kantiléna, založený původně jako Šlapanický dětský sbor ve Šlapanicích u Brna roku 1956, se postupně rozrostl a nabyl na kvalitě, což vyústilo ve spolupráci s brněnským Janáčkovým divadlem roku 1965 (prvně sbor účinkoval v opeře Bohéma Giacoma Pucciniho) a zapříčinilo přesun zkoušek sboru ze Šlapanic do Brna a nakonec i změnu názvu tělesa na současnou Kantilénu. Se změnou názvu se sbor stal přísně výběrovým. V sedmdesátých a na počátku osmdesátých let Sedláček s Kantilénou, vedle jiného, zvítězil v celostátní soutěži ve Svitavách a na několika mezinárodních soutěžích (např. Neerpelt, Celje, Arezzo) a natáčel také pro rozhlas a televizi. Dále účinkoval na samostatném koncertu na kongresu Mezinárodní společnosti pro hudební výchovu v síni Varšavské filharmonie a v roce 1981 získal absolutní vítězství na Concorso polifonico Quido di Arezzo. Od roku 1984 je sbor přidružen k Filharmonii Brno a v současné době čítá 150 zpěváků ve věku pět až devatenáct let. Spolupráce se soudobými autory (Petr Eben, Věroslav Neumann, Miroslav Raichl, Klement Slavický, Evžen Zámečník aj.) a skladby, které napsali z podnětu sbormistra, obohatily českou sborovou tvorbu o více než pět desítek význačných děl. Ivan Sedláček byl členem Odborné rady informačního a poradenského střediska ARTAMA Praha pro dětské sbory a za svůj život získal četná státní ocenění, z nichž nejvýznamnější jsou Cena Jihomoravského kraje (2012), Cena města Brna (2021) a medaile Za zásluhy prvního stupně (2022). Narodil se 15. dubna 1932 a zemřel 20. července 2023.
Nejvýznamnější rakouský operní stánek zveřejnil program pro příští sezónu. Nabídne celkem šest operních premiér, a to Pucciniho triptych Plášť, Sestru Angeliku a Gianni Schicchiho v režii Tatjany Gürbacy v hudebním nastudování Philippa Jordana, Ligetiho Le grand macabre v režii Jana Lauwerse pod taktovkou Pabla Herase-Casada, dále to bude Pucciniho slavný titul Turandot, který bude výsledkem inscenačního týmu, pěvců, režiséra Clause Gutha a dirigenta Franze Welsera-Mösta. Operu na orwellovský námět Farmu zvířat od Alexandera Raskatova nastudují režisér Damiano Michielotto s dirigentem Alexanderem Soddym, Wagnerova Lohengrina pak režijní dvojice Jossi Wieler a Sergio Morabito pod hudebním vedením Christiana Thielemanna. Poslední operní premiérou nové sezóny bude inscenace Mozartovy Così fan tutte z dílny Barrieho Koskyho a Philippa Jordana. Více informací najdete zde.
„Obě inscenace se hrály před vyprodaným hledištěm za velkého zájmu berlínského operního publika.“
„V Berlíně se rozhodli pro tradiční zakončení Turandot Francem Alfanem s Toscaniniho škrty.“
„Romeo Castelucci se soustředil svou scénou (vlastní návrh) a vedením postav spíš na duševní pocit opuštěnosti Daphne, což nevlídná zimní krajina jen podtrhuje.“
V německé metropoli Berlíně mají milovníci opery k dispozici tři operní divadla. Nedávno zcela zrekonstruovanou Stání operu Pod lipami, Německou operu (v bývalém Západním Berlíně) a na rekonstrukci čekající Komickou operu, proslavenou působením Waltera Felsensteina nebo Barrie Koskyho. Přestože se repertoár operních scén, zejména v nejhranějších titulech protíná, každé divadlo je vyprofilované a přináší také opery (v případě Komické opery i operety a muzikály), které se jinde nevidí. Dne 17. a 18. března 2023 se v berlínské Státní opeře Pod lipami hrály opery Turandot Giacoma Pucciniho a Daphne Richarda Strausse. Jedná se o poměrně nové inscenace. Turandot měla premiéru 18. června 2022 a Daphne 19. února letošního roku. Obě inscenace se hrály před vyprodaným hledištěm za velkého zájmu berlínského operního publika.
„Stavební práce potrvají deset měsíců, památkáři si je nemohou dovolit přerušit je na dobu konání festivalu.“
„Připraveny jsou koncerty ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty, uvedena bude brněnská inscenace Verdiho Otella a ostravská produkce Prodané nevěsty..“
„Program akcentuje umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu 19. a 29. století.“
Letošní červnový festival Smetanova Litomyšl nemůže využít kvůli začínající roční rekonstrukci zámku jeho nádvoří. Organizátoři museli pro hlavní největší koncertní programy zvolit jako náhradní scénu moderní multifunkční halu v městském sportovním areálu. Prostor, kam s výjimkou výsuvné střechy přenesou celé obvyklé auditorium, využijí i pro opery.
„Krásné časy končí, když přestaneme vnímat harmonii zázraků kolem sebe.“
„Operní inscenace na nádvoří ani příští rok kvůli částečné rekonstrukci zámku v programu nebudou. Nahradí je operní galakoncerty.“
„Posluchači se vedle hvězd mohou těšit na pořad Gala Puccini nebo na koncertní průřez dvěma operami Bohuslava Martinů – Řecké pašije a Hry o Marii.“
Koncert ke stému výročí tuzemského rozhlasového vysílání, operní galakoncerty Národních divadel, Česká filharmonie s Tomášem Netopilem, operní pěvci Pavel Černoch a Maria Agresta, z velkých děl Janáčkova Glagolská mše, Schönbergovy Písně z Gurre, Dvořákova Stabat Mater či Smetanova Triumfální symfonie… – to jsou zatím jen některé položky v předstihu zveřejněné menší části programu festivalu Smetanova Litomyšl. Jeho 65. ročník se uskuteční od 15. června do 2. července 2023 a bude akcentovat umění z doby Belle Epoque, tedy z přelomu století.
„Vyprávění o svatém Grálu bylo opravdu vyprávěním, byť překrásným hlasem. Pavel Černoch si na toto číslo přinesl noty a byl až příliš v jejich otěžích, v nich byl ovšem i David Švec.“
„Árii Vidino divná, přesladká přednesli s takovým entusiasmem… Pavel Černoch byl naprosto ve své kůži a konečně mu jeho ‚belcantové‘ výrazivo sedlo, a to v plné míře!“
„Přídavkem byla slavná árie ze Země úsměvů Franze Lehára. Ta opět zvedla publikum ze sedadel a oběma protagonistům se dostalo další, zasloužené nálože potlesku.“
Letošní sezónu Českého spolku pro komorní hudbu zahájili v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina mezinárodně úspěšný tenorista Pavel Černoch a klavírista David Švec, který je zároveň šéfdirigentem Jihočeského divadla v Českých Budějovicích. Ti společně dali publiku nahlédnout do skladeb Beethovena, Brahmse, Webera, Wagnera a v druhé půli recitálu pak Liszta, Smetany, Dvořáka, Janáčka a Italů Verdiho a Leoncavalla. Došlo i na přídavek v podobě operety. Tenorista Pavel Černoch prokázal své kvality, pro něž je zván do světových operních domů, zaujal zejména neslýchaným hlasovým témbrem.
Český spolek pro komorní hudbu připravil pro svou stou dvacátou osmou sezónu osmadvacet koncertů v pěti cyklech. První koncert, operně laděný recitál, nabídne už v neděli 9. října ve Dvořákově síni Rudolfina přední český tenorista Pavel Černoch s klavíristou Davidem Švecem.
Sólový recitál mezinárodně úspěšného tenoristy Pavla Černocha se koná v neděli 9. října v 17:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. Za doprovodu klavíristy Davida Švece uvede známé i méně známé operní árie domácích i zahraničních klasiků, například Richarda Wagnera, Ludwiga van Beethovena, Antonína Dvořáka nebo Bedřicha Smetany. Koncert se koná v rámci programové řady Českého spolku pro komorní hudbu.
Herecká asociace ve čtvrtek 8. září vyhlásila v Praze nominace na prestižní divadelní Ceny Thálie. Přinášíme přehled nominovaných umělců v oborech Opera, Balet, tanec a pohybové divadlo a Muzikál, opereta a jiné hudebnědramatické žánry. V nominacích si úspěšně vedlo pražské Národní divadlo, Národní divadlo moravskoslezské, Divadlo F. X. Šaldy Liberec, Divadlo J. K. Tyla Plzeň, Národní divadlo Brno či Jihočeské divadlo České Budějovice. Vyhlášení se bude konat v živém přenosu z Národního divadla v Praze 8. října ve 20 hodin na ČT1.
Nastupující hudební ředitel Opery Národního divadla Robert Jindra vykročí do sezóny sérií čtyř scénických uvedení Dvořákovy opery Rusalka. Následovat bude dvojí koncertní provedení Janáčkovy Věci Makropulos. Oba tituly chystá v interpretaci předních evropských pěvců. Představení Rusalky se budou konat v neděli 28. srpna a 9., 24. a 28. září, Věc Makropulos je na programu 11. a 14. září. Na konci prázdnin Jindra také studiově natočí pro Český rozhlas Smetanovu operu Dvě vdovy.
„Hudba se při tomto typu akcí stává součástí komplexního letního zážitku.“
„Dirigent Valentovič modeloval hudbu v doprovodu pozorně a tam, kde mohl, přidal výstižnou a zajímavou agogiku.“
„S tím bylo nutné se smířit a s vědomím těchto daností poslouchat.“
V pátek v poledne třiatřicet, v sobotu večer patnáct a méně. Teplota v Českém Krumlově ze dne na den spadla o mnoho stupňů. Ostatní parametry počasí však byly pořadatelům tamního hudebního festivalu nakloněny, a tak dojem ze závěrečného operního galakoncertu už nic dalšího negativně neovlivňovalo. V Pivovarské zahradě se o přízeň publika ucházeli pěvci Jana Šrejma Kačírková, Pavel Černoch a Boris Prýgl. V téměř tříhodinovém programu nabídli i s přídavky patnáct árií a duetů.
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov dnes, v sobotu 6. srpna, vyvrcholí v Pivovarské zahradě od 20:30 hodin Operním gala s hudbou Mozarta, Verdiho, Pucciniho, Smetany a dalších. V dojemných i rozverných áriích se představí pěvci Jana Šrejma Kačírková, Boris Prýgl a Pavel Černoch. V doprovodu PKF – Prague Philharmonia pod taktovkou Petera Valentoviče zakončí poslední galavečer i celý čtyřtýdenní festival slavný duet Prince a Rusalky ze stejnojmenné opery Antonína Dvořáka. „Příhodně se tak po zahajovacím koncertu, který se odehrál na hladině zámeckého jezírka, opět vrátíme do vodní říše, kde se festival uzavře,“ uvádějí pořadatelé.
„Náš festival je vnímán tak, že hodně saháme k multižánrovým programům, ale není to pravda.“
„Mezi pravidelnými návštěvníky jsou i takoví, kteří k nám jezdí celých třicet let.“
„Myslím, že město něco takového, jako jsou doprovodné programy Festivalové zóny, potřebovalo.“
Mezinárodní hudební festival Český Krumlov, který na sobotu chystá do Pivovarské zahrady závěrečný operní galakoncert s pěvci Janou Šrejmou Kačírkovou, Pavlem Černochem a Borisem Prýglem, vede od letošního jedenatřicátého ročníku Gabriela Rachidi. Převzala odpovědnost za pořádání od otce – od Jaromíra Boháče, jednoho ze zakladatelů této přehlídky. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz shrnuje své vize. Nová ředitelka chce nadále v zaměření na klasickou hudbu nabízet komorní koncerty, velká symfonická díla i operu. Jedno ze specifik vidí ve variabilitě a množství koncertních míst. Ráda by propojovala hudbu s taneční složkou a unikátní scénografií, chtěla by uvádět premiéry a zapojovat mladé hudební talenty. A za neodmyslitelnou součást programu považuje doprovodné aktivity v rámci Festivalové zóny.
