„Zatímco zadýchaný houslista, který skladbu prožívá skutečně celým tělem, ukusuje žíně visící z jeho smyčce, orchestr se přesouvá do druhé věty, která je velmi lyrická.“

„Skutečně jedinečnými skladbami nabitý večer přinesl kromě jiného i výjimečné hosty, dramaturgicky skvěle sestavený program a precizně hrající orchestr.“

„Dynamický, až fanfárově znějící motiv, v němž excelovaly zejména fagoty, hoboje a flétny celou skladbu uzavírá.“

Čtvrteční večer 16. března v Moravské filharmonii Olomouc s podtitulem Jedinečnost hudební kompozice patřil zejména významným hostům. Skladby Felixe Mendelsohna-Bartholdyho, Jeana Sibelia a Edvarda Griega zazněly pod taktovkou Tomáše Braunera, šéfdirigenta Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, bývalého šéfdirigenta Filharmonie Bohuslava Martinů ve Zlíně a hlavního hostujícího dirigenta Plzeňské filharmonie.

Na čtvrtek 16. a pátek 17. března připravila Moravská filharmonie Olomouc program, nazvaný Jedinečnost hudební kompozice. Ten spojuje tvorbu Felixe Mendelssohna-Bartholdyho, Edvarda Griega a Jeana Sibelia. Koncert pro housle a orchestr d moll posledního z trojice autorů přednese slovenský mezinárodně uznávaný houslista Milan Paľa. Orchestr povede dirigent Tomáš Brauner. Koncerty začínají v devatenáct hodin. Besedy s umělci se konají každý den před koncertem od osmnácti hodin v Mozartově sále. Povede je moderátorka Veronika Veber Paroulková.

„Z dirigentky čišela zkušenost, uvolněnost, lehkost a grácie, a to zejména v porovnání s jejími mladšími kolegy.“

„Při gradaci, zhruba v druhé polovině věty, dokonce zahodila taktovku a nechala promlouvat pouze gesta holých, z výjimečného okamžiku třesoucích se rukou.“

„Po doznění poslední skladby, za stálého potlesku publika nastoupili všichni absolventi kurzu a Maestro Martin Sieghart jim po krátkém, německo-anglickém projevu rozdal diplomy.“

Třetí březnový den byla v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc koncentrována veškerá pozornost na dirigenty z Jižní Koreje, Litvy, Polska, Rakouska, Číny, Řecka, Turecka i USA. Ti zde během závěrečného koncertu, jenž byl vrcholem Mezinárodních dirigentských kurzů, předvedli nově nasbírané postřehy a zkušenosti, které jim během lekcí předal umělecký vedoucí a dirigent Maestro Martin Sieghart. Desítka vybraných dirigentů a dirigentek tam společnými silami uvedla Symfonii č. 39 Es dur Wolfganga Amadea Mozarta, Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského a Symfonii č. 4 Johannesa Brahmse.

„Bachovu velikost znovu v plné míře rehabilitoval po téměř stoletém „spánku“ Mendelssohn památným uvedením Matoušových pašijí v roce 1829, zatímco význam zapomenutého Jana Dismase Zelenky si začínáme uvědomovat až nyní.“

„Klavír byl Novákovi nástrojem nejbližším, virtuosně jej ovládal, dokázal jím vytvořit osobitý, harmonicky a melodicky bohatý, ale především stylizačně perfektně vytvořený hudební obraz.“

„Na stanici Český rozhlas D dur máme možnost tento týden vyslechnout tři Novákova díla, každé z jiné tvůrčí periody, každé stylově odlišné.“

Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 6. 3. do 12. 3. 2023?

„Úvodní, bojovně znějící motiv třetí věty, vedený hlavně violoncelly a kontrabasy střídá velmi rychlá sólo pasáž klavíru, zlehka doplněná dechy a smyčci.“

„Druhou skladbou večera bylo orchestrální dílo Rimskij-Korsakova, které v sobě spojuje dva rysy typické pro ruskou hudbu a pro autora zvláště.“

„Že se jednalo o skutečně silně emotivní večer, bylo znát i na mimice a gestice jednotlivých muzikantů.“

Již na první pohled speciální koncert se odehrál ve čtvrtek 23. února, kdy se v Redutě s Moravskou filharmonií představila klavíristka Marie Šumníková, olomoucká rodačka. Ta, jak už napovídal název celého večera, interpretovala slavný Rachmaninovův Druhý klavírní koncert. Pod vedením hlavního hostující dirigenta Christiana Knüsela však zazněla i Šeherezáda Nikolaje Rimského-Korsakova.

„Poté dochází k dramatizaci, o kterou se postaraly zejména výrazné údery tympánů, přecházející až do vznešeně znějícího motivu, který je klimaxem skladby i večera jako takového.”

„Předzvěstí zvratu je dramatický přechod virblu, po němž chromaticky stoupající motiv se zároveň zvyšujícím se tempem eskaluje do úplně nového motivu, který vykreslují smyčce, a je zároveň vrcholem druhé věty.“

„Čtvrtá věta začíná dramaticky s výraznou dynamikou, jež je střídána jemnou, melodickou pasáží s komplexnější hrou smyčců a dechů.“

Páteční podvečer 17. února v Redutě Moravské filharmonie Olomouc patřil podruhé v letošní sezóně studentům hudebních fakult. JAMU a tentokrát i HAMU. Těm filharmonie věnovala celou koncertní řadu, čímž dává mladým a talentovaným hudebníkům šanci osvojit si práci s orchestrem a místním posluchačům zase možnost navštívit cenově přívětivý koncert s méně všedním repertoárem. Koncert s názvem JAMU2 nabídl Symfonii-koncert pro violoncello a orchestr e moll op. 125 Sergeje Prokofjeva a Symfonii č. 5 F dur op. 76 Antonína Dvořáka.

„Přišlo mi symbolické,“ uvedl Pablo Barragán, „že Kramářův koncert provedu s místním orchestrem v kraji, ze kterého skladate pocházel.“

„Brahms, celkově plachý a často o sobě pochybující,“ připomněl šéfdirigent Szolt Hamar, „se dlouho obával poměřit s tvorbou velikánů, které uznával.“

„Kromě tří skladeb, uvedených v programu, zazněly i přídavky; překrásně tklivou náladu získala Piazzollova skladba Oblivion.“

Náhody, jak známo, neexistují. A tak jsem cestou za dvěma obsahově totožnými koncerty Moravské filharmonie Olomouc, které se uskutečnily v sále Reduta 9. a 10. února 2023, vyslechl aktuální zprávu. Ubytovací portál booking.com zveřejnil svůj tip na deset nejzajímavějších míst planety, která by letos stálo za to navštívit. A vedle brazilské megalopole Sao Paulo, tasmánského přístavu Hobart či jihotyrolského Bolzana se na seznamu vyjímá i hanácká Olomouc. Jako by toto sdělení, vonící nečekanou světovostí, předznamenalo personální aspekt obou vystoupení. Jev, který byl zmiňován též v přilehlém Mozartově sále, kde tradičně probíhají debaty s protagonisty.

„Abonentní koncert, který zazněl 9. února 2023, přinesl posluchačům překvapení. Promyšlená dramaturgie postavila koncert tak, aby jednotlivé skladby zvyšovaly náročnost interpretace a aby se stále více zvyšovalo i vnímání publika.“

„Mladý hudebník ze Sevilly žije v současné době v Berlíně a jako vítěz evropských soutěží spolupracuje s mnoha slavnými orchestry.“

„Obecenstvo uváděl do úžasu především rubaty, které hudbu dostávaly do většího napětí a euforie. Byl to skvělý a stylový závěr večera, který předčil veškerá očekávání.“

„Touha po ideálu a věčná cesta k dokonalosti“. Tak zněl název abonentního koncertu, který nabídla svým fanouškům Moravská filharmonie Olomouc ve čtvrtek 9. února. V sále Reduty vystoupil orchestr s maďarským šéfdirigentem Zsoltem Hamarem a nabídli Symfonii č. 35 D dur „Haffnerovu“ Wolfganga Amadea Mozarta, Koncert pro klarinet Es dur Františka Kramáře-Krommera a Symfonii č. 1 c moll Johannesa Brahmse. Sólo hrál španělský klarinetista Pablo Barragán. Obecenstvo si vynutilo přídavek, který ho následně zvedl ze sedadel: Brahmsův Uherský tanec č. 5. Vybuchoval jako šampaňské.

Moravská filharmonie Olomouc ve čtvrtek 9. a v pátek 10. února nabídne od sedmé hodiny večerní program, který snoubí hudbu Mozarta, Kramáře-Krommera a Brahmse. Společným jmenovatelem jejich vybrané tvorby je Touha po ideálu a věčná cesta k dokonalosti. Právě tak zní titul nadcházejících koncertů s šéfdirigentem Zsoltem Hamarem a španělským klarinetistou Pablem Barragánem. Oba večery zahájí beseda s umělci v Mozartově sále s moderátorem Jiřím Vejvodou.

Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka, který právě zveřejnil celý svůj program, letos nabídne hned několik jedinečných zážitků. V rodném kraji skladatele se od 1. června do 1. července setkají rozhlasoví filharmonici ČR i Norska, violoncellista Daniel Müller-Schott, klavírista Christian Ihle Hadland a také další významné osobnosti české klasické hudby.

„Místo za ním krátce na to přijal klavírista a varhaník Marek Kozák, jehož jméno je obvykle spojováno s neomylnou technikou, smyslem pro gradaci, s bohatou paletou rejstříků, obrovskou muzikalitou a vnitřní pokorou k notovému zápisu."

„Po několika vytleskáních a ovacích ve stoje ještě vtipně poukázal na délku skladby, která přesahuje půl hodiny, a jako přídavek zahrál novou verzi Chopinova Valčíku v úpravě Leopolda Godowského."

„Závěrečná část skladby jako by pomocí cressendových a decressendových motivů smyčců s velmi jemnou dynamikou romanticky vykreslovala krásy rakouské krajiny, hor a pastvin. Je zde zřetelný odkaz na Brucknerem opěvovaného Wagnera, ale i Mozarta či Beethovena."

Čtvrteční večer 12. ledna v sále Reduta Moravské filharmonie Olomouc, koncert s podtitulem Hledání kořenů a patriotismu v hudbě,  byl patřičně zahájen skladbou Bedřicha Smetany. Skladatelem, často nazývaným duchem země. Šlo o předehru z opery Tajemství. Orchestr, jenž byl tentokrát veden Robertem Jindrou, který je nejen hudebním ředitelem a dirigentem Opery Národního divadla v Praze, ale také hlavním hostujícím dirigentem Symfonického orchestru Českého rozhlasu, navodil silnými folklorními prvky skutečně patriotickou atmosféru. V sedmiminutové introdukci zazářila zejména smyčcová sekce, konkrétně precizně zahraný cellový part a bezchybná presto hra houslí. Jednotlivá posluchačská místa byla až do posledního obsazena.

Moravská filharmonie Olomouc vystoupí ve čtvrtek 12. ledna od 19 hodin v Redutě, a to pod vedením Roberta Jindry. Stěžejním dílem bude Koncert pro klavír a orchestr f moll, op. 6 Karla Kovařovice, ve kterém se sólového partu ujme Marek Kozák. Koncert orámují skladby Bedřicha Smetany a Antona Brucknera. Veřejná generální zkouška proběhne týž den od 9:30 hodin. Beseda s umělci bude na pořadu od 18 hodin v Mozartově sále.

„Album je ukázkou skutečných citů, které jsou líčeny něžně, ale také s patřičným leskem a velkoplošnou sazbou.“

„Syntézou různých vlivů dospěl Vičar k autorskému projevu přístupnému a srozumitelnému, bez větších kompromisů k vnějškovému efektu či trivializaci využitých prostředků.“

„Vičar svým poutavým vánočním albem přispěl k obohacení nevýrazné produkce hudby s vánoční symbolikou.“

Komerčního hudebního balastu je během Vánoc kolem nás přehršel. Najít v této hromadě omšelých tónů něco osvěžujícího a inspirativního je někdy svízel, ale jde to. Album Vysoko hvězda skladatele Jana Vičara předkládá tři nové kantáty, které se týkají křesťanské spirituality. Na nahrávce zpívá karvinský sbor Permoník (sbormistryně Martina Juríková a Karina Grimová), Jitřenka České Budějovice (sbormistryně Elvira Gadžijeva) a olomoucká Campanella řízená Janou Synkovou. Hraje Janáčkova filharmonie Ostrava pod taktovkou Stanislava Vavřínka a Moravská filharmonie Olomouc s Jakubem Kleckerem. Vičarovo album nelze vymezit jen pokornou a klidnou reflexí Vánoc. Má dramatickou sílu, vzrušující nepokoj a odvahu otevřít se radosti ze zázraku. 

„Jímavý i vášnivý Koncert cis-moll Francise Poulenca svou symfonickou stylizací klavírního doprovodu klade velké nároky na interpreta, pianistka se jich však zhostila velmi úspěšně.“

„Do nejmenších detailů vyvážená i dynamická souhra, vynikla něha, noblesa i virtuozita bicích nástrojů a hluboké vzájemné pochopení obsahu skladby působilo až meditativně.“

„Byl to nádherný večer a dík za úspěšnou spolupráci patří především Moravské filharmonii Olomouc.“

Páteční večer 16. prosince v olomoucké Redutě se nesl ve znamení spolupráce domácí Moravské filharmonie Olomouc s českými akademiemi múzických umění. Zástupcem pražské AMU byl dirigent Václav Dlask, brněnskou JAMU reprezentovali klavíristka Anna-Sofie Mojzešová, dirigenti Marek Madeja a Tomáš Küfhaber a bicista David Paša. Orchestrální koncert nabídl publiku díla Dvořáka, Poulenca a Rautavaary a sklidil u něj velký ohlas.

„Program představil dalšího Maďara, pro změnu coby sólistu. Byl jím Hamarův mladší krajan, klavírista József Balog.“

„Bartókův Koncert pro klavír a orchestr E dur byl dárkem čtyřiašedesátiletého skladatele jeho výrazně mladší ženě, klavíristce Dittě Pásztory.“

„Moravská filharmonie Olomouc se svého úkolu zhostila, myslím, víc než dobře. S šéfdirigentem si rozumí, vyhoví mu, mezi ním a orchestrem přeskočila pozitivní jiskra.“

Zajímavým souběhem své práce a svého soukromí se koncem října ujal taktovky nový šéfdirigent Moravské filharmonie Olomouc, Budapešťan Zsolt Hamar. Hned poté, co oslavil své čtyřiapadesátiny, uchopil taktovku při dvou inauguračních koncertech, věnovaných připomínce vzniku samostatného Československého státu. (Ponechme stranou poťouchlý paradox, že přitom jeho rodné Maďarsko tehdy přišlo o kus území v náš prospěch; netřeba zdůrazňovat, že Zsolt Hamar – coby rozumný Evropan dneška – je nad dávné rozmíšky povznesen.) Uplynulo několik týdnů a Hamar, který doma stíhá i vyučovat a vést mezinárodní dirigentské kurzy, se do Olomouce vrátil. Opět ke dvěma vystoupením, tentokrát ovšem ukotveným v rámci symfonických cyklů, prolínajících se celou koncertní sezónou. Proběhly 1. a 2. prosince 2022.

„Marek Keprt předvedl jak skladatelský um s vynikajícím citem pro rovnováhu mezi poměrně tradiční motivičností a soudobou atonalitou, tak i precizní práci s nástrojem.“

„Koncertu dominovala meditační až temně snivá atmosféra, kterou dokreslovalo i nasvětlení Kaple Božího Těla, jež se postupně ztemňovalo.“

„Skladba měla tak dostatečnou sílu, aby zbořila náš dům, který autorka popisuje jako vzduchotěsnou a zvukotěsnou pevnost v nás, kterou se chráníme před okolním světem a bolestí.“

Čtrnáctý ročník festivalu soudobé hudby MusicOlomouc, který proběhl ve velmi krátkém období mezi 25. říjnem a 3. listopadem v prostorách Uměleckého centra Univerzity Palackého v Olomouci a v Redutě Moravské filharmonie Olomouc, nabídl celkem devět světových a několik českých premiér. S podtitulem INTO THE DARKNESS se jednalo o putování sny, nocí a temnem, často doslova. Část programu byla inspirována nocí a vším, co se během ní odehrává, například snění či zvuky nočních krajin. Temno je však zobrazováno i v dekadenci a v našich fantaskních představách.

Moravská filharmonie v pátek 11. listopadu zahájí multižánrovou koncertní řadu. Prvním hostem bude slavné slovenské seskupení Cigánski Diabli, držitelé třech ocenění Grammy Slovenské hudební akademie. Program nazvaný Ohnivá klasika nabídne melodie z Bizetovy Carmen a originální fúze hudebních žánrů pod vedením uznávaného slovenského dirigenta Adriána Kokoše.

„Potěšila hudba slovenského skladatele Jána Cikkera, která se v našich zemích téměř nehraje, a je to škoda.“

„Houslového partu se ujal renomovaný houslista Ivan Ženatý. Využil všech příležitostí a dal koncertu oduševnělost i dramatickou žalostnost.“

„Dirigent má zájem objevovat a přinášet divákům díla, která jsou méně známá, ale neméně krásná.“

Moravská filharmonie Olomouc uvedla k 104. výročí republiky slavnostní koncert, který věnovala inauguraci nového šéfdirigenta. Je jím maďarský dirigent z Budapešti, nedávný hudební ředitel Maďarské národní filharmonie a profesor dirigování na Hudební akademii Ference Liszta v Budapešti, Zsolt Hamar, nositel Rytířského kříže Řádu Maďarské republiky.

Orchestry a divadla v České republice reagují na Den vzniku samostatného československého státu svými koncerty a představeními. V Praze je 28. října na programu jak Smetanova Má vlast, tak jeho slavnostní opera Libuše. V Brně hrají Prodanou nevěstu. A co se dává v Olomouci, Zlíně, Hradci Králové nebo Karlových Varech?