Symfonický orchestr hlavního města Prahy FOK zahajuje koncertní řadu s názvem Světová klavírní tvorba klavírním recitálem Martina Kasíka. Program první poloviny bude ryze český. Po pomyslné časové ose se bude pohybovat od Bedřicha Smetany a výběru z jeho Českých tanců přes Vzpomínky Vítězslava Nováka až ke skladateli 20. století Klementu Slavickému, od kterého zazní Tři skladby pro klavír. Vrcholem večera budou Obrázky z výstavy Modesta Petroviče Musorgského v originální verzi. Koncert se bude konat zítra, v sobotu 16. října, v 19:30 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina. V rámci Světové klavírní tvorby dále s FOKem či sólově průběžně až do května příštího roku vystoupí David Fray, Jacques Rouvier, Emmanuel Christien a Audrey Vigoureux na konci října v čistě bachovském programu, v prosinci Tomáš Kačo s autorskými skladbami projektu My Home a se svými úpravami koled, zkraje příštího roku pak Maria João Pires s Lilit Grigoryan ve skladbách Mozarta, Eugen Indjic v březnu zahraje Schumanna a Chopina a v květnu s klasickým repertoárem i se svými skladbami vystoupí Adam Skoumal.
„Met volila tentokrát první verzi opery z roku 1869, bez takzvaných polských obrazů i kromské scény v závěru díla.“
„V inscenaci prvního přenosu do kin z Met fascinoval svým komplexním výkonem René Pape.“
„Provedení bylo, celkově vzato, vynikající, ba excelentní, po všech stránkách. Akcentovat musím výběr výtečných sólistů, jejich vynikající výkony.“
Metropolitní opera v New Yorku zahájila sezónu přenosů do kin 9. 10. 2021 velkolepým dílem Modesta Petroviče Musorgského Boris Godunov, podle Puškinova dramatu. V hlavních rolích se představili René Pape, David Butt Philip, Maxim Paster, Alexej Bogdanov, Ain Anger, Ryan Speedo Green a Miles Mykkanen. Představení řídil Sebastian Weigle.
Monumentální historickou freskou Boris Godunov Modesta Petroviče Musorgského začnou opět po vynucené covidové přestávce přenosy z newyorské Metropolitní opery do kin. Sezóna začne už tuto sobotu 9. října. Do května je pak naplánováno celkem deset představení. Diváci se mohou těšit na klasické opery i moderní kusy a na několik premiér, poprvé v historii MET také zazní opera černošského skladatele. Přenosy The Met: Live in HD kombinují operní umění s nejmodernějšími technologiemi. High Definition svou kvalitou daleko převyšuje kvalitu formátu DVD. Zvuk je přenášen v prostorovém šestikanále 5.1.
Od pátku 1. do neděle 17. října se v Brně bude konat jedenapadesátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Moravský podzim. Ten pořádá Filharmonie Brno. Do druhé padesátky festival vstupuje pilotně se studentskou částí s názvem „Nový svět“, které se zúčastní i projekt ZUŠ Open. Festival se koná ve spolupráci s Hudební fakultou JAMU v rámci projektu Fondu rozvoje vzdělávací a umělecké činnosti JAMU, který nese název Mladé pódium Moravského podzimu.
V pátek 13. srpna začíná Letní hudební akademie pro mladé nadané muzikanty a její doprovodný festival Hudební Kroměříž s programem pro veřejnost. Slavnostní zahajovací koncert se uskuteční ve skleníku Květné zahrady za účasti dirigenta Tomáše Netopila, houslistů Jiřího Vodičky a Romana Červinky a Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín od 19 hodin. Zaznějí skladby Johannesa Brahmse, Niccoly Paganiniho, Pabla de Sarasateho a Modesta Petroviče Musorgského. Mezinárodní vzdělávací projekt s festivalem má před sebou svůj čtvrtý ročník. Na vybrané účastníky čekají lekce, na kterých mohou získat znalosti a zkušenosti od špičkových hudebníků a interpretů. Iniciátorem akademie je uznávaný dirigent a zakladatel LHAK, zmiňovaný kroměřížský rodák Tomáš Netopil.
„Pařížské radnici patří obdiv za to, že letos už podeváté vsadila na klasickou hudbu, respektive operní gala.“
„14. července 2014 se mezi davy stojících diváků ještě tísnil prezident François Hollande; o dvanáct měsíců později už o čemsi podobném nemohlo být ani řeči.“
„Tak, jako je úvod koncertu vyhrazen Uherskému pochodu, zůstává neměnný také závěr. Všichni účinkující se sejdou na jevišti, aby společně zazpívali Marseillaisu.“
Za týden bude Paříž místem tradičních oslav pádu Bastily, který odstartoval Velkou francouzskou revoluci. Při této příležitosti je každý rok uspořádán gala koncert přímo v srdci francouzského hlavního města. Letos se budou moci velkolepé akce zúčastnit diváci opět přímo pod Eiffelovou věží – a kdo se na daný večer do Paříže nedostane, má příležitost sledovat ho prostřednictvím televizního přenosu.
Kroměříž od 12. do 20. srpna ožije klasickou hudbou. Mezinárodní letní hudební akademie Kroměříž přinese program pro širokou veřejnost pod názvem Hudební Kroměříž. Tento festival klasické hudby nabídne orchestrální i komorní koncerty, besedy či kulturní fórum. Na koncertech či besedách se představí řada hudebních osobností a lektorů akademie, jako Kateřina Kněžíková, Jiří Vodička, Barbara Maria Willi nebo Tomáš Netopil. Detailní program je k dispozici na hudebnikromeriz.cz. Více informací také na www.academykromeriz.com.
„Jan Malík patří svým datem narození do takzvané zlaté generace české opery, která vstupovala do praxe operních divadel v letech poválečných.“
„Jan Malík vynikl ve světovém repertoáru v obrovské šíři románského, ruského i německého repertoáru.“
„S Janem Malíkem odchází poslední ze zlaté generace pěvců, narozených ve dvacátých letech minulého století.“
Dne 18. června zemřel tenorista Jan Malík, jeden z nejlepších českých tenoristů hrdinného oboru druhé poloviny minulého století, narozen roku 1924. V loňském roce mohl ještě „v hodině dvanácté“ převzít Cenu Thálie za celoživotní mistrovství. Podstatu dlouhé pěvecké kariéry prožil v Divadle F. X. Šaldy v Liberci, v letech 1953–1985. Často hostoval v Národním divadle v Praze, byl minimálně dvakrát jen krůček od angažmá ve zlaté kapličce, kam patřil svojí interpretační úrovní a vzácnou stabilitou svých výkonů. Řadě jeho výkonů jsem byl svědkem, tudíž se vůbec nejedná o zdvořilostní fráze. Viděl jsem Jana Malíka v Liberci, Plzni, i na scéně Národního divadla v Praze, vždy jsem byl nadšen mimořádnými pěveckými kvalitami i jevištní přesvědčivostí všech sledovaných výkonů. Naposledy vystoupil Jan Malík v Liberci roku 1987, již ve věku penzijním, nadšenému publiku se naposledy příznačně představil svým úspěšným Lukášem ze Smetanovy Hubičky.
Košická filharmonie dnes pro své publikum zahraje po dlouhé době naživo, a sice v místním Domě umění. V úvodu prvního koncertu pro veřejnost, který bude dirigovat šéfdirigent Zbyněk Müller, zazní Gershwinův Klavírní koncert. V něm se sólového partu zhostí Ladislav Fančovič. Druhá půlka pak bude patřit Musorgského Obrázkům z výstavy v instrumentaci Maurice Ravela. Radost z živého koncertu zažije publikum od 19 hodin.
Státní filharmonie Košice uvede v tomto měsíci dva koncerty pro publikum, a to poprvé po více než pěti měsících. Mezitím orchestr nezahálel a nabídl řadu streamů, o kterých jsme vás informovali. Brány Domu umění se otevřou ve čtvrtek 13. května, aby se návštěvníci mohli od 19 hodin zaposlouchat do hudby George Gershwina a Modesta Musorgského pod vedením šéfdirigenta Zbyňka Müllera. Sólistou večera bude klavírista a skladatel Ladislav Fanzowitz. Druhý májový koncert ve čtvrtek 20. května, opět se Zbyňkem Müllerem, nabídne hudbu Sergeje Prokofjeva a Josefa Suka. Jako sólista se představí houslista Milan Paľa.
Jméno trumpetistky, dirigentky a skladatelky Štěpánky Balcarové je v poslední době spojeno především s bigbandem Concept Art Orchestra, který spoluzaložila a dodnes je jeho uměleckou vedoucí, dirigentkou i manažerkou. Umělkyně je držitelkou dvou Cen Anděl v jazzové kategorii a dvou dalších nominací na tuto cenu.
„Hasiči tu lednovou noc roku 1996 bojovali s ohněm marně, v nejbližších kanálech zrovna nebyla voda…“
„La Fenice bylo místem světových premiér Verdiho oper Ernani, Attila, Rigoletto, Traviata a Simone Boccanegra.“
„Poprvé v Itálii tam byl uveden Rienzi a pak také celý Prsten Nibelungův, jen dva měsíce poté, co Wagner v Benátkách zemřel.“
Benátské divadlo La Fenice před pětadvaceti lety, 29. ledna 1996, shořelo. Už podruhé ve své čtvrttisícileté historii. Historická budova na nevelkém náměstí v jedné z nejstarších částí města, západně od náměstí sv. Marka, naproti kostelu San Fantino, je obnovena opět od roku 2003. Nyní je však kvůli opatřením proti pandemii už mnoho měsíců bez operního a baletního provozu. Příležitostně se v ní konají jen streamované koncerty bez publika. Ty nejbližší, jediné dva v únoru, mají dirigovat Antonello Manacorda a Juraj Valčuha.
Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK chystá mimo svých dalších aktivit na adventní období sérii tří komorních koncertů. Ty navíc pomohou sbírce s názvem Podpořme společně muzikanty na volné noze, jejímž hybatelem je hornista a dirigent Radek Baborák. Úterní koncerty bude FOK živě streamovat z kostela sv. Šimona a Judy. Hudební setkání se souborem Cappella Mariana a varhaníkem Jaroslavem Tůmou, které se mělo uskutečnit v listopadu v rámci cyklu Stará hudba, bude k vidění online 8. prosince. Následující úterý 15. prosince dojde na koncert souboru PhilHarmonia Octet Prague s klavíristou Martinem Kasíkem a třetí koncert, na němž nebudou chybět vánoční melodie, se uskuteční 22. prosince s Baborák Ensemble. Příspěvky na sbírku bude možné zasílat pomocí platformy Donio. Všechny přenosy budou ke zhlédnutí zdarma na YouTube kanálu Pražští symfonikové FOK.
Metropolitní opera v New Yorku přichystala sérii záznamů svých představení online. Každý den je na webových stránkách Met k vidění stream ze série Live in HD, přičemž každé představení je k dispozici po dobu třiadvaceti hodin do následujícího dne od publikování videa. Program zahrnuje vynikající kompletní produkce z posledních čtrnácti let kinematografických přenosů, v nichž hlavní role hrají nejvýznamnější operní pěvci z celého světa. Zhlédnutí opera nabízí zdarma, avšak je možné Met podpořit formou peněžního daru či zakoupením virtuálního vstupného na řadu Met Stars Live in Concert, v níž pořadatelé přinášejí přímé přenosy recitálů pěvců z různých koutů světa. Týdenní přehled oper, které Met připravila na tento týden, lze navštívit zde. Řadu pro tento týden pořadatelé nazvali Politika v opeře. Dnes to bude Verdiho Don Carlos, zítra Händelova Agrippina, ve středu Verdiho Simon Boccanegra, čtvrtek bude patřit opeře Nixon in China skladatele Johna Adamse a v pátek opera nabídne Musorgského Borise Godunova. Na víkend dramaturgie vybrala moderní díla, a to The Ghosts of Versailles Johna Corigliana a Glassovu operu Satyagraha.
Po přehledu představení v drážďanské Semperoper přinášíme informace o projektech, které nabízí Landestheater v rakouském Linci, kde už dnes večer a v pondělí od půl osmé hrají Beethovenova Fidelia. V roli Florestana alternují Marco Jentzsch a Matjaž Stopinšek, Leonoru ztvárňuje Erica Eloff, Rocca zpívají Dominik Nekel nebo Michael Wagner. Představení mělo premiéru 19. září a bude se průběžně dávat i nadále.
„Jiří Bárta po úvodu měkce znějících dřevěných dechových nástrojů rozezpíval kouzelně sladké téma v kultivovaných, měkkých a promyšleně vedených frázích.“
„Celkově musím poznamenat, že mne Svárovského interpretace nadchla!“
„Festival vykročil do netypického pozdního ročníku velmi pěkně. Přesvědčivě.“
Proslulý Mezinárodní festival v Českém Krumlově zahájil svůj 29. ročník v pátek 18. září 2020 vstupním slavnostním koncertem s Filharmonií Bohuslava Martinů ze Zlína, dirigentem Leošem Svárovským a violoncellistou Jiřím Bártou. Koncert v Zámecké jízdárně měl atraktivní program z oblíbených děl mistrů hudby 19. století – Antonína Dvořáka a Modesta Petroviče Musorgského.
Ještě před zahájením 75. koncertní sezóny Filharmonie Bohuslava Martinů Zlín se odehraje v tamním Kongresovém centru ve středu 16. září od 19 hodin koncert přesunutý z jara letošního roku. Na programu má dvě slavná díla, a sice Dvořákův Violoncellový koncert h moll, kde se sóla ujme Jiří Bárta, a Musorgského Obrázky z výstavy. Řídit bude Leoš Svárovský. 24. září začíná téměř měsíční festival Harmonia Moraviae, který publiku nabídne celkem sedm hudebních zážitků.
„Timur Chaliullin a jeho vystoupení dlouho setrvají ve vzpomínkách obecenstva, neboť jeho výkon byl posluchačský zážitek.“
„Jistá paralela s dramaturgií koncertů populárních kapel, které dostanou publikum ‚do varu‘ a následně mu hrají známé hity, aby si koncert pořádně užilo.“
„Fyzicky náročná skladba, kde se nohy Chaliullina míhaly ve stepařském tempu a přitom hlasy i harmonie zůstaly jasné a přesné.“
Ve čtvrtek 10. září se konal třetí koncert již 52. ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc. Program sliboval příjezd Timura Chaliullina, který patří mezi „nejlepší ruské varhaníky současnosti“. Název koncertu, Ruské inspirace, přibližoval autorův původ i dramaturgický záměr. Pořádat hudební festival v současnosti se blíží adrenalinovému sportu, dramaturg festivalu Karel Martínek se v úvodní řeči zmínil i o možných dopadech vládních nařízení. Není se čemu divit, na předchozí koncert nemohl přijet americký varhaník Nathan J. Laube a organizátoři byli nuceni zajistit náhradní program. Přes všechny možné problémy a hrozivé zprávy o smrtícím viru se kostel sv. Václava zaplnil téměř do posledního místa a koncert k radosti všech proběhl podle programu.
Dvaapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu v Olomouci přivítá během září interprety z tuzemska a ze čtyř dalších zemí. Třímanuálové varhany z dílny bratří Riegrů v katedrále sv. Václava rozezní varhaníci Karel Martínek, Američan Nathan J. Laube, Rus Timur Chaliullin a Francouz Vincent Dubois. V chrámu Panny Marie Sněžné zahraje německý varhaník Bernhard Klapprott, který se během koncertu představí i jako hráč na cembalo. Festival připomene 150. výročí narození francouzského varhaníka a skladatele Louise Vierna a vzpomene i svého zakladatele Antonína Schindlera.
„Při pátrání po tom, proč je Pogorelichova hra tak progresivní, se vyplatí věnovat trochu času příběhu o jeho účasti v Chopinově soutěži ve Varšavě v roce 1980.“
„Pogorelich předložil alternativu, která se ale blíží hříchu.“
„Hlavní část Marche funèbre je svižnější, krajnímu tématu vrací Pogorelich tragickou vznešenost.“
Virtuozita Ivo Pogoreliche je nepopiratelná. Nikdo, kdo poslouchá některé z jeho alb, byť je největší tradicionalista, nemůže popřít, že každý tón, každá fráze, která vzniká pod jeho rukama, přináší neustálá překvapení a vzrušení. Bouřliváka, co před čtyřiceti lety rozvrátil Chopinovu soutěž, si připomínáme chopinovským albem o pět let mladším, z roku 1985. A ponecháváme při tom mezinárodně užívanou podobu jeho příjmení, které ovšem v originále vypadá a zní slovanštěji – Pogorelić.
