13

„Jak obtížné je vybudovat „na zelené louce“ velký profesionální sbor, jsem si uvědomil až později.“

„Pěvecká a hudební úroveň zájemců je velmi slabá, většinou nesplní požadavky ani prvního kola konkurzu.

„Přesto, že se nám umělecky daří a že získáváme řadu koncertních nabídek u nás i v zahraničí, naše ekonomická situace je velmi složitá a náročná.“

Český filharmonický sbor Brno si připomene v příštím roce třicet let umělecké práce. Jeho zakladatel, ředitel a sbormistr Petr Fiala v bilančním rozhovoru pro portál KlasikaPlus odpovídá na otázky týkající se minulosti, současnosti i budoucnosti tělesa a přibližuje, v čem spočívá zahraniční renomé sboru, ale hovoří i o své skladatelské práci a dcerách, které se také věnují profesionálně hudbě. Sám přiznává, že vést profesionální sbor, který si musí polovinu prostředků na provoz vydělat vlastní koncertní činností, je práce vyčerpávající, „na dva úvazky“, jak říká. Ale nelituje…

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
8

„Repin dokáže svůj nástroj rozezpívat a naplno zhodnotit dědictví starého italského houslařského mistra.“

„Třetí věta plná imitací všeho druhu měla energii, o kterou se Repin dělil se všemi přítomnými.“

„Repin stvrdil svoji nadvládu nad všemi houslovými technikami. Společně s Korobeinikovem dovedli publikum k nadšenému potlesku.“

Ruský houslista, který je odmalička ve světě považován za jednoho z nejlepších hráčů na svůj nástroj vůbec, zavítal do Obecního domu. Ke spolupráci si přizval klavíristu Andreie Korobeinikova, taktéž skvělého instrumentalistu. Početné pražské publikum mělo možnost si v jejich podání vychutnat díla Debussyho, Prokofjeva, Griega a Ravela. Koncert, přestože už začal na výbornou, dokázal ještě nabrat vzestupnou tendenci a posluchači odcházeli nadmíru spokojení.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
9

„Před očima mi proběhl doslova celý příběh Polednice. Hudba je to nesmírně strhující a dramatická.“

„Pražský filharmonický sbor představil to nejlepší ze svých interpretačních kvalit.“

„Liebreich nikterak nechvátal, nechával zářit jednotlivé impresionistické plochy a široké melodické oblouky.“

První abonentní koncert Symfonického rozhlasu Českého rozhlasu nabídl posluchačům opravdu speciální program. Na vlně mysteriózních představ uvedl Ravela, Prokofjeva a především českou premiéru Polednice Ondřeje Adámka. Mimořádně poutavé kompozici dal duši strhující výkon Pražského filharmonického sboru.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
12

„Ne, prostředí vážné hudby opravdu není podivné, klasika skutečně není nic divného…“

„Úprava je z pera Otomara Kvěcha. Viléma ani Kateřinu nijak nešetřil.“

„V první, kratší části skladby pokus hoboje a harfy vyměnit si role a způsob hry, opuštěný však brzy jako neproveditelný.“

Servírka roznáší mátové čaje a číše vína, zvukař dolaďuje na klikách úroveň, harfistka si chystá noty a hobojista naposledy zkoumá strojky. Nová kavárna Českého rozhlasu zažívá první přímý koncertní přenos. Venku je modrá tma, začíná pršet. Občas někdo z kolemjdoucích nahlédne velkou rozzářenou výlohou dovnitř, do prostoru plného žlutavého světla. Je neděle, osm hodin, po Vinohradské právě projíždí třináctka a Lukáš Hurník bere do ruky mikrofon: Dobrý večer, vážení posluchači…

 
Zveřejněno v ReportážPlus
DSC09682

„Klišé? Ano, ale hezké, ne?“

„Psaní pro harfu je nevyzpytatelné a skláním se před všemi, kteří se do toho pustí.“

„Když hudbu, tak preferuji živou. Ten zážitek se nedá ničím nahradit.“

V nové Kavárně Českého rozhlasu pořádají KlasikaPlus.cz a stanice Český rozhlas D-dur jako blízcí partneři v neděli 3. listopadu od 20 hodin společný koncert, po roce v pořadí už druhý. V přímém přenosu zahrají harfistka Kateřina Englichová a hobojista Vilém Veverka skladby Maurice Ravela, Luboše Sluky, Lukáše Hurníka a Clauda Debussyho. A určitě také o sobě a o hudbě, kterou hrají, promluví. Program nese název Impressions a Kateřina Englichová v rozhovoru pro KlasikuPlus uvažuje mimo jiné právě nad hudebním impresionismem. Ale i nad tím, jak hudbu přibližovat slovy.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Členové PKF – Prague Philharmonia prokázali, že jsou dobrými komorními hráči v čísle, kde doprovodili Kaspara Zehndera v náročné dvojroli dirigenta-sólisty.“

„Kaspar Zehnder je skvělý flétnista. Jeho hra zaujme především lahodným tónem, kterému nechybí nejjemnější barevné nuance.“

„Celý koncert měl postupně gradující tendenci, jak v dramaturgické, tak v interpretační rovině.“

Po jedenácti letech se jako dirigent PKF – Prague Philharmonia v rámci orchestrální sezony tohoto orchestru v Rudolfinu představil Švýcar Kaspar Zehnder. Jeho návrat zarámoval koncert s originální dramaturgií představující díla skladatelů přelomu 19. a 20. století Ferruccia Busoniho, Maurice Ravela a Richarda Strausse doplněná o skladbu Johanna Sebastiana Bacha v úpravě Antona Weberna.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

Dvěma programy ve Dvořákově síni Rudolfina otevře orchestr PKF-Prague Philharmonia v sobotu 26. října řadu koncertů pro děti. První se koná v deset a druhý ve dvanáct hodin dopoledne. Na nejmenší posluchače čekají v každé řadě čtyři setkání s malými hrdiny Šímou a Lupi, se kterými se postupně ocitnou ve snu, v pohádce, ve vesmíru a pomocí stroje času budou cestovat do minulosti. Překvapením a netradičním zpestřením sezony bude robot, který bude děti na koncertech doprovázet. Vznikl díky spolupráci s FEL ČVUT v Praze.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
7

„Jediné, čo mi v hlave ostalo, bola opäť len otázka, prečo sa to rozhodol zahrať práve takto.“

„Čo sa Barkarole stalo, z môjho pohľadu, osudným, boli už príliš vyšperkované kantilény, ktoré, okrem poetickej jednoduchosti, strácali aj svoj smer a konštrukcia úsekov sa tak rozpadala.“

„Atmosféru tohto temného, vlastne zľahka hororového klavírneho cyklu plného obrazov nadprirodzených postáv vystihol Pogorelić veľmi presvedčivo.“

Asi v súvislosti so žiadnym klaviristom sa prívlastok „kontroverzný“ neskloňuje tak často, ako s Chorvátom Ivom Pogorelićom. Napokon, ako inak označiť umelca, ktorého príchod na hudobnú scénu sa spája s konfliktom porotcov Súťaže F. Chopina, po ktorom zo jury odstúpila samotná Martha Argerich. Svojej povesti nekonvenčného vykladača klavírneho umenia dostál aj v nedeľu 22. septembra, keď vystúpil v rámci festivalu Dvořákova Praha. Hral diela Bacha, Beethovena, Chopina a Ravela.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
5

Mezinárodní hudební festival Dvořákova Praha pomalu vrcholí. Dnes večer nabídne výjimečnou událost, koncertní verzi raného díla z odkazu Antonína Dvořáka, první podobu opery Král a uhlíř. Od zítřka do pondělí pak ještě čtyři koncerty. Klavírní recitály budou mít Boris Giltburg a Ivo Pogorelich. Ještě jednou vystoupí Česká filharmonie a jako její host tentokrát houslista Renaud Capuçon. Závěrečný koncert bude potom v režii Estonského národního symfonického orchestru pod taktovkou Neeme Järviho.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
8

„Brněnský soubor má na co navazovat. Jak v klasickém baletu, tak v baletu moderním. To bylo smyslem i nové koncepce Letního baletního koktejlu 2019.“

„Balet Romeo a Julie Sergeje Prokofjeva měl světovou premiéru před 80 lety v Brně a v uplynulé sezóně to brněnský balet velice oslavoval.“

„Walking Mad spolu s Korzárem patřily k vrcholům Letního baletního koktejlu 2019.“

Už třetím rokem zahajuje balet Národního divadla Brno svou sezónu Letním baletním koktejlem. Ten letošní se přesunul z letní scény na hradě Špilberk do komornějšího prostředí Biskupského dvora. Změna baletu prospěla. Krásné renesanční arkády dvora a nad nimi se tyčící majestátní barevně osvětlený Petrov vytvořily výbornou kulisu. A k atmosféře přispělo i nové hlediště, které připomíná to otáčivé v Českém Krumlově, pouze je statické. Škoda jen, že poslední den čtyřdenní přehlídky, 2. září, muselo být představení kvůli dešti zrušeno.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

Originální a jedinečné spojení vážné hudby a architektonických skvostů UNESCO v Kroměříži, festival Hudba v zahradách a zámku, letos oslaví jubilejní dvacátý ročník. Dvouměsíční cyklus sedmi koncertů letos nově doplní beseda s operním pěvcem Adamem Plachetkou a přednáška psychiatra Cyrila Höschla o odvrácené straně osobností slavných skladatelů.  Přehlídku zahájí dnes v 19:00 hodin Moravská filharmonie Olomouc a dirigent Tomáš Netopil, který je zároveň dramaturgem festivalu. Ve skleníku Květné zahrady zazní Houslový koncert a moll, Op. 53 a koncertní předehry V přírodě, Karneval a Othello Antonína Dvořáka. Sólového partu se ujme houslista Jiří Vodička.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
pondělí, 03 červen 2019 09:10

V Dobříši zazněla světová premiéra

6136796123114261322808191089791837612277760o

„Jana Boušková hrála Händela s mimořádnou chutí i nasazením.“

„Za Debussyho Tance pro harfu a orchestr vděčíme konkurenčnímu boji výrobců harf.“

„Petr Koronthály vykročil úspěšně svou skladbou na trochu jinou cestu než dosud.“

Bohatý kulturní život se neodehrává pouze v Praze nebo Brně. V Čechách i na Moravě jsou desítky festivalů, které přinášejí klasickou hudbu i do malých městeček. Jedním z nich je i Hudební festival Antonína Dvořáka Příbram, jehož 51. ročník se široko rozkročil do okolí. Jeden z koncertů proběhl 30. května na zámku v Dobříši a pro návštěvníky si připravil dokonce mimořádnou lahůdku – světovou premiéru. Napsal ji Petr Koronthály. Interprety byli Jana Boušková, Komorní orchestr Quattro a dirigent Marek Štilec.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
00

„Louis Langrée má teorii, že francouzská hudba je na rozdíl od jiných vysoce barevná. Měli jsme možnost slyšet červeného Berlioze, modrého Ravela a žlutého Francka.“

„Ke klavíru usedl španělský virtuóz Javier Perianes. Předcházela ho výtečná pověst, kterou bezezbytku potvrdil.“

„V přídavku Javiera Perianese sál objala Griegova melancholie, snové tóny hladily po duši.“

Letošní Pražské jaro je zasvěceno francouzské hudbě. Dramaturgie chtějí velice často po dirigentech hudbu jejich vlasti. Po českých dirigentech je to Dvořák a Janáček, snad občas i Martinů. Těžko se z této škatulky vystupuje. Nicméně něco na tom je. Kdo by měl rozumět české hudbě lépe než dirigent český, francouzské hudbě lépe než francouzský dirigent. Zvláště pokud je pro ni tak zapálený jako Louis Langrée (rozhovor s ním čtěte ZDE), který dirigoval na koncertě Pražského jara 31.5. Českou filharmonii.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
3

„Takové ovládnutí všech houslových technik, které Milan nestaví na odiv, ale prostě je „jen“ používá, jsem patrně v jednom večeru neslyšela.“

„Je problém, jak hodnotit celkový zážitek z koncertu. Zárukou působivosti je kontrast. A ten se během nokturna neobjevil.“

„Pro Milana Al-Ashhaba je Adam Skoumal jako hudební partner požehnáním.“

Velkou pozornost přitáhlo první vystoupení Milana Al-Ashhaba - loňského vítěze soutěže Fritze Kreislera ve Vídni a soutěže houslistů do 35 let New York Concert Artists and Associates v New Yorku na Pražském jaru. Poté co v únoru vystoupil v sále Berlínské filharmonie jako vítěz newyorské soutěže, představil se ve středu 29. května v nokturnu ve Dvořákově síni pražského Rudolfina. Přestože koncert začínal o půl desáté, naslouchal mu téměř do posledního místa vyprodaný sál. To svědčí o tom, že Milan Al-Ashhab má nejen své fanoušky, ale jeho jméno je už natolik usazené v povědomí posluchačů, že nelení ani v pozdní hodině přijít na jeho koncert. A nutno zmínit i jméno klavíristy, který ho doprovází a svým uměním dotváří výsledný dojem – Adama Skoumala.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
1

„Komořina je hodně důležitá nejen pro hráče, ale je to slyšet i v orchestru. Je velkým přínosem, ať pokud jde o ladění, nebo o souhru.“

„My všichni jsme vyrůstali za socialismu a trochu nám ujel vlak v oblasti hudebního managementu.“

„Víme, že tzv. „vážná“ hudba je řadě lidí odcizená. A když dokážeme zaujmout děti, které pak chtějí jít ještě na koncert, je to krásná odměna.“

Původně se sešli v orchestru – tehdejší Pražské komorní filharmonii. Pět hráčů na dechové nástroje – Jan Brabec na klarinet, Jiří Ševčík na flétnu, Vladislav Borovka na hoboj, Václav Fürbach na fagot a Jan Musil na lesní roh – si řeklo, že vedle orchestrální hry by bylo příjemné svůj muzikantský život ještě rozšířit, a založili dechový kvintet. Ani po letech je společné hraní v komorním souboru bavit nepřestalo. Před aktuálním koncertem v břevnovském klášteře v úterý 14. května jsem hovořila s hobojistou Vladislavem Borovkou a flétnistou Jiřím Ševčíkem.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
201863Ji-Brta

Už dvanáctý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Kutná Hora proběhne od 1. do 9. června v Kutné Hoře a blízkém okolí. Dramaturgem a uměleckým ředitelem je violoncellista Jiří Bárta. I přes finanční problémy se pořadatelům podařilo naplánovat deset koncertů.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
BaletNdBPetiteMortoficialniFOTO1IvanPinkava

„Jde o  chvíli, o  pocit, kdy člověk dosáhl cíle svého snažení a ví, že dál už žádná cesta nevede.“

„Jiří Kylián vybral pomalé části ze dvou nejkrásnějších a nejoblíbenějších Mozartových klavírních koncertů.“

„Mário Radačovský uvede celý večer choreografií Spolu, mikropříběhem o vítězstvích a prohrách.“

Balet Národního divadla Brno nabídne od příští soboty 11. května první choreografii Jiřího Kyliána po rekonstrukci Janáčkova divadla - mistrovskou Petite Mort. Kromě té přinese stejnojmenný baletní večer i premiéru dalšího skvělého choreografa současnosti, Johana Ingera, jeho zatím nejslavnější Walking Mad na hudbu Ravelova Bolera. Kromě toho uvedou svá díla i choreografové, pro které je Jiří Kylián velkým vzorem a které spojuje společná zkušenost s působením v Nederlands Dans Theater pod jeho vedením.

 
Zveřejněno v VýhledPlus

 

Musorgskij-Pedrotti-R-1734524-1476473980-8688

„Ravelova instrumentace je jedinečný umělecký počin, chceme-li však Musorgského prožít se všemi jeho příznačnými atributy, rádi se vracíme k původnímu klavíru.“

„Nahrávka Obrázků z výstavy pod taktovkou Antonia Pedrottiho dokazuje světovou úroveň tehdejší České filharmonie.“

„Obdivujeme skvělé instrumentalisty, kteří se dokázali obdivuhodně vypořádat se svými často ne špičkovými nástroji.“

Dnes před 180 lety – 21. března 1839 – se narodil skladatel Musorgskij. Vybrat referenční orchestrální nahrávku Obrázků z výstavy, když jich jsou stovky a když stejně setkání se skutečným Musorgským nejlépe zprostředkuje původní klavírní verze skladby? Není to lehké. Bohuslav Vítek se přesto pokouší - a vysvětluje, proč nakonec dává přednost monofonnímu snímku České filharmonie z poloviny padesátých let, pořízenému s jejím tehdy častým dirigentským hostem Antoniem Pedrottim.

 
Zveřejněno v NahrávkaPlus
DSC5739

„Albrecht Mayer boří ustálené normy a se zvukem přímo kouzlil.“

„Williamsův Koncert pro hoboj a orchestr je velmi působivý.“

„V žádné jiné symfonii není Beethoven tak lyrický a poetický jako v Pastorální.“

Pietari Inkinen, šéfdirigent Symfonického orchestru hl. města Prahy FOK, se dlouhodobě snaží o vysokou uměleckou úroveň orchestru. K tomu patří i hra pod taktovkou významných dirigentů a hra se špičkovými sólisty. Inicioval proto i pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky, díky které mohli Pražané osobně zažít třeba houslistu Daishina Kashimota, kontrabasistu Janne Saksalu nebo flétnistu Matthieua Gauci-Ancelina. Ve středu 30.1. se ve Smetanově síni představil další ze špičkových členů Berlínských filharmoniků – hobojista Albrecht Mayer.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
středa, 30 leden 2019 07:25

FOK pozval mistra hoboje Albrechta Mayera

AlbrechtMayercKlausWeddig

„Nemělo by se plýtvat tituly, ale Albrecht Mayer je král hoboje.“

„O hoboji se říká, že je svým tónem nejblíž zvuku lidskému hlasu.“

„Pozvání Albrechta Mayera navazuje na pravidelnou spolupráci s Berlínskými filharmoniky.“

První hobojista Berlínských filharmoniků, uznávaný sólista i vyhledávaný komorní hráč ALBRECHT MAYER vystoupí ve středu a ve čtvrtek v pražském Obecním domě spolu se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK a pod taktovkou Tomáše Braunera, který zaskočí za nemocného šéfdirigenta Pietari Inkinena. Pražskému publiku zahraje 30. a 31. ledna napřed hobojový koncert Ralpha Vaughana Williamse a také skladbu Náhrobek Couperinův Maurice Ravela. Dílo bylo upraveno Joachimem Schmeisserem právě pro Albrechta Mayera a smyčcový orchestr a v této verzi zazní v Česku vůbec poprvé. Třetím bodem v programu pak bude Pastorální symfonie Ludwiga van Beethovena.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
Strana 1 z 2