511891023362c15d9bfbbk

„Doposud působil především ve Skandinávii a v Polsku.“

„Jeho otec a čtyři sourozenci jsou spojeni s chrámovou hudbou na Velehradě a v Kroměříži.“

„Vítězství v mezinárodní dirigentské soutěži mu vyneslo místo asistenta u Národního symfonického orchestru Polského rozhlasu v Katovicích.“

Debut Pražského jara patří dnes večer mladému dirigentu Františku Mackovi. Ve Smetanově síni Obecního domu bude řídit Symfonický orchestr Českého rozhlasu. Na programu je mimo jiné Píseň bohatýrská od Antonína Dvořáka a Violoncellový koncert Roberta Schumanna. Vystoupení se uskuteční s obecenstvem v sále. Bude také v přímém přenosu vysíláno na festivalovém webu a na sociálních sítích, včetně facebooku portálu KlasikaPlus.cz.

 
Zveřejněno v MladíPlus
809

„Pracujeme na všech variantách koncertního provozu, které mohou od podzimu nastat.“

„K Leningradské symfonii má šéfdirigent Semjon Byčkov rodinné vazby.“

„Velké turné po evropských městech má orchestr na jaře 2022 zavést do Rakouska, Německa a Británie.“

Česká filharmonie se už v květnu začne prakticky připravovat na příští sezónu, a to tak, že uskuteční pilotní koncert s testovaným publikem. V červnu chce uspořádat takové koncerty i pro své abonenty. Cílem pokusu je, aby mohl orchestr ve 126. sezoně, kterou má otevřít koncem září, hrát za jasně stanovených opatření ve Dvořákově síni Rudolfina už opravdu pro posluchače.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
001

„Bylo obdivuhodné, kolika různých výrazových, dynamických i barevných fazet sólisté i orchestr v proslulé druhé větě Brahmsova dvojkoncertu dokázali docílit.“

„Orchestr byl pro sólisty oporou, ne protivníkem. Nepřeháněl v kontrastech, na niternost, zahloubanost sól odpovídal jemným, měkkým nasazením, ve vzrušených, dravých souhrách sólistů byl adekvátním partnerem.“

„Přímočará tanečnost, jásavost, zářivost a zvonivost Suity A dur doprovázené něžnou lehkostí a podbarvené vřelostí jako by zaplnily prázdnotu Dvořákovy síně.“

Třetí koncert České filharmonie v adventu, v přímém přenosu přenášený Českou televizí, přivedl v neděli 13. prosince k dirigentskému pultu Petra Altrichtera a k sólovým výkonům vyzval dva členy orchestru – koncertního mistra Jana Mráčka (housle) a zástupce koncertního mistra violoncell Ivana Vokáče. K Brahmsovu Dvojkoncertu pro housle, violoncello a orchestr a moll připojil Petr Altrichter Dvořákovu Suitu A dur.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
2

„V Griegovi dovedl Manfred Honeck smyčce k rozmáchlým, rozklenutým melodickým frázím zahraným lahodným plným tónem.“

„Buchbinderova interpretace Mozartova koncertu byla z rodu těch, kdy se těšíte na to, co přijde v následujícím taktu, kam až umělec posluchače dovede.“

„První Beethovenova symfonie byla čistá radost z nekomplikované hudby, navíc podpořená viditelným souzněním a oboustrannými sympatiemi dirigenta a orchestru.“

Jestliže první z adventních koncertů České filharmonie přitahoval pozornost jménem dirigenta, který dlouho Prahu nenavštívil – byl to Sir John Eliot Gardiner, druhý z nich byl očekáván jako návrat domů. Rakouský dirigent Manfred Honeck byl léta hlavním hostujícím dirigentem našeho prvního orchestru, velmi dobře ho zná a mezi ním a hráči panuje obapolné souznění. Jak vyzněl večer, kde vedle hudby Edvarda Hagerupa Griega zazněl nejtklivější Mozartův Klavírní koncert d moll a První symfonie Ludwiga van Beethovena?

 
Zveřejněno v ReflexePlus
8

„Pověstný Gardinerův smysl pro výstavbu díla a lpění na detailu doplněný vstřícností a kvalitami orchestru zaujal a vyvolal očekávání, co bude následovat.“

„První věta z Voříškovy symfonie je v Gardinerově pojetí zvukově bohatá, až monumentální, dirigent vede orchestr k vyjádření dynamických kontrastů, dechberoucí jsou propracované fráze dohrané do zlomku sekundy.“

„Ivo Kahánek na sebe nestrhával pozornost, ale tu se stával součástí orchestru, onde zas dával vyniknout klavírnímu partu s energickými akordy a rychlými pasážemi.“

Česká filharmonie zahájila v době covidové novou tradici – televizní přenosy adventních koncertů. O první adventní neděli 29. listopadu přivítala jednoho z nejlepších současných dirigentů – Angličana Sira Johna Eliota Gardinera. Pod jeho vedením hrála skladby Jana Václava Huga Voříška a Bohuslava Martinů. Třetí opus – Janáčkovo Capriccio – řídil Ondřej Vrabec. Koncert přenášely ČTart a do zahraničí německá digitální platforma Takt1. KlasikaPlus koncert vyslechla přímo v Dvořákově síni Rudolfina, tentokrát s absencí publika.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
F-TV

Česká filharmonie uspořádá během nadcházejících adventních nedělí čtyři mimořádné koncerty, a to ve spolupráci s Českou televizí. Náš přední orchestr si pozval dirigenty Johna Eliota Gardinera, Manfreda Honecka, Petra Altrichtera, Tomáše Netopila a Ondřeje Vrabce. Sólové party zahrají klavíristé Rudolf Buchbinder z Rakouska a Igor Ardašev, houslisté Jan Mráček a Josef Špaček, violoncellista Ivan Vokáč a trumpetisté Stanislav Masaryk a Walter Hofbauer. Koncerty bude živě vysílat televize na programu ČT art vždy od 20:15 hodin, ke zhlédnutí budou i na Facebooku České filharmonie a dalších partnerů. Provázet všemi večery bude Marek Eben.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
006

Mezinárodní festival klasické hudby Pražské jaro v neděli 1. listopadu zahájí osmý ročník Klavírního festivalu Rudolfa Firkušného. Sérii pěti klavírních recitálů odstartuje rodák ze švýcarského Locarna Francesco Piemontesi. Koncert ve Dvořákově síni pražského Rudolfina se s ohledem na platná vládní opatření uskuteční bez diváků. Ti jej však budou moci od 20 hodin bezplatně sledovat na webových stránkách festivalu. Průvodcem hudebním večerem bude klavírista Ivo Kahánek.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
6

Českou filharmonii čeká 125. sezona. Otevře ji Mahlerovou Pátou symfonií. V souladu s epidemiologickou situací zatím budou platit mimořádná hygienická opatření, omezení počtu posluchačů a upravený režim pro vstup do Rudolfina. Ohlášené programy se ale nemění. Pouze byla zrušena některá zahraniční turné.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
0

„Každoroční Evropský koncert Berlínských filharmoniků se uskutečnil v Praze hned třikrát.“

„Hrůšovi viditelně i slyšitelně bohatý a mnohovrstevnatý zvuk berlínského orchestru sedí.“

„Pelléas a Mélisanda Clauda Debussyho z prosince 2015 je dokonalou ukázkou specifického scénického provedení, jež Simon Rattle v Berlíně uváděl.“

Hudba českých skladatelů má u Berlínských filharmoniků důležité místo. Z její pokladnice pravidelně vybírají jak stálí šéfdirigenti, tak i ti, co u tohoto slavného orchestru jen hostují. A nejde jen o Novosvětskou nebo o předehru z Prodané nevěsty. Stále častěji jsou uváděna méně populární díla jako třeba Symfonie Asrael Josefa Suka. A pak jsou tu čeští umělci, co jsou do Berlína zváni. Digital Concert Hall je stále zdarma, a protože koronavirová krize nadále trvá, přináším další výběr zajímavých interpretačních počinů z berlínského sálu Filharmonie. Tentokrát s českou stopou.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
9

„Manfred Honeck by se jistě neurazil, když prohlásím, že jsme již zaběhlý tandem.“

„Dá se říct, že posluchač mohl slyšet Beethovena, jak jej ještě nikdo nikdy neslyšel.“

„Spolupráce s nakladatelstvím Bärenreiter je již dlouhodobá. Momentálně se soustředíme především na kytarovou školu.“

Tomáš Ille je hudební skladatel a především ve světě oceňovaný aranžér. Dlouhodobě spolupracuje s dirigentem Manfredem Honeckem, jeho práce publikují taková nakladatelství jako Bärenreiter, Schott Music nebo Universal Edition. O velikonočním víkendu měl společně s Vídeňskými symfoniky oslavit Beethovenovo výročí novým projektem. Jak moc Tomáše ovlivňuje současná situace, co mu nyní nejvíc chybí a na co se naopak těší, až se vše vrátí do normálu?

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
3

„Oslavu výročí založení jsme pojali jako celoroční hudební svátek.“

„John Eliot Gardiner v listopadu koncertně nastuduje Janáčkovu operu Příhody lišky Bystroušky.“

„Šéfdirigent Semjon Byčkov bude s filharmoniky postupně nahrávat symfonie Gustava Mahlera.“

Stopětadvacáté výročí bude slavit Česká filharmonie v příští sezóně v Rudolfinu i v hlavních městech Evropy. Její první koncert dirigoval 4. ledna 1896 Antonín Dvořák. Ve stejný den v roce 2021 sice orchestr podle zveřejněného plánu koncert nemá, ale významnou oslavou bude Silvestrovský a Novoroční koncert s díly Antonína Dvořáka, Bedřicha Smetany, Josefa Suka, Oskara Nedbala a dalších českých tvůrců. Jubilejní sezónu otevře šéfdirigent Semjon Byčkov 23. a 24. září skladbami Dmitrije Šostakoviče a Gustava Mahlera, jehož symfonie bude s filharmoniky postupně nahrávat.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

Celkem pětkrát v tomto a následujícím týdnu mohou diváci stanice Mezzo Live HD zhlédnout záznam Německého requiem Johannesa Brahmse. Pod taktovkou Manfreda Honecka a po boku Izraelské filharmonie v něm účinkují Pražský filharmonický sbor, sopranistka Sunhae Im a barytonista Shenyang. Nahrávka byla pořízena během desetidenního turné sboru po Izraeli loni v dubnu.

 
Zveřejněno v VýhledPlus
1

„Dokonce jednáme už o vystoupeních na roky 2023 a 2024.“

„Provize by zvedly náklady řádově o několik desítek procent, čímž by se stal sbor do zahraničí prakticky neprodejný.“

„Lukáš Vasilek je pro sbor naprosto nepostradatelný.“

Za tři nejsilnější stránky Pražského filharmonického sboru považuje Radim Dolanský jeho originální zvukovou barvu, flexibilitu a spolehlivost - to vše garantované osobností hlavního sbormistra Lukáše Vasilka, jehož umělecké vedení a směrování sboru je podle něj vůbec největší devizou tělesa. Radim Dolanský byl dosud manažerem tělesa, od 1. září se po Evě Sedlákové ujal funkce ředitele. V RozhovoruPlus hledí hlavně dopředu. I když nezamlčuje, že uplynulá sezóna byla hodně zajímavá. Díky pozvání České filharmonie sbor zažil v Mahlerově Druhé symfonii debut v newyorské Carnegie Hall – a pak se podařilo spojit nespojitelné – těleso přeletělo z Ameriky rovnou do Ruska, kde zpívalo Glagolskou mši. V zimě se do Moskvy, do tamní nové koncertní síně, ostatně vrací. A krásných úkolů je před ním mnoho dalších. Tolik, že se jejich počet za sezónu už asi nedá ani zvyšovat.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
Rigoletto-scena-6683643423049274028774143946789853684826112o

„Pražský filharmonický sbor je rozhodně jeden z těch nejlepších sborů, které v Evropě máme.“

„S Vídeňskými filharmoniky jde o přátelské soutěžení. A také je to často rodinná záležitost - někdo z rodiny hraje v jednom tělese, někdo v tom druhém.“  

„Hudební Vídeň by bez Čechů - a bez Maďarů - nebyla Vídní.“

Bregenz je třicetitisícové hlavní město spolkové země Vorarlbersko. Leží na nejzápadnějším konci Rakouska na břehu Bodamského jezera a je proslulé mimo jiné svým letním festivalem, k jehož „nej“ patří jednak Jezerní scéna pro velkolepá operní představení s hledištěm pro sedm tisíc lidí, jednak také už více než sedmdesátiletá spolupráce s jedním hudebním tělesem. Rezidenčním orchestrem jsou na Bregenzer Festspiele od samého počátku, tedy od roku 1946, Vídeňští symfonikové. Jejich intendant Johannes Neubert v rozhovoru pro portál KlasikaPlus říká, že Bregenz, kam někteří současní hráči jezdívali jako děti s rodiči, když byli členy orchestru ještě oni, je krásná výjimka přidaná k běžné každodenní práci.

 
Zveřejněno v RozhovorPlus
čtvrtek, 11 duben 2019 16:57

Kde se potkávají Rusalka a Asrael

DSC6632

„Tam, kde je jako hlavní hit vtělena árie o měsíčku, dospěli autoři suity nejdál od Dvořáka a až k hranicím.“

„Oproti pozdním romantikům je Suk v Asraelovi chvílemi romantičtější než oni, ale v některých momentech hledí také jinudy a dál.“

„V místě, kde Suk nechá problesknout láskyplnou vzpomínku na milovanou bytost, se náhle otvírá další hudební dimenze.“

Pražští symfonikové ohlásili Tomáše Braunera jako příštího šéfdirigenta. Ujme se funkce na podzim roku 2020. Koncertní program, který s orchestrem připravil do Smetanovy síně na čtvrtek a na dnešek, ukazuje, že by jeho příští období vůbec nemuselo být špatné. Sukova Symfonie Asrael vyzněla jednoznačně pozitivně – v obou smyslech slova. Jak v závěrečné katarzi, završující ve skladbě předchozí vyjádřené zápasy, tak v tom zásadnějším pohledu, to znamená interpretačně.   

 
Zveřejněno v ReflexePlus
190117Honeckwebres01cPetraHajska

„Ještě nikdo nevyužil schopností Pražského filharmonického sboru tak jako nyní on v Mozartově Requiem.“

„Jemné nuance, agogické proměny… – vše bylo prostoupeno kultivovanými emocemi, aniž by dirigent sklouzl k náznakům romantismu.“

„Večer skončil v naprostém tichu tak, jak začal i v úvodu Pärtovy skladby – skoro neslyšnými údery zvonu.“

Dlouho dopředu to vypadalo jako anachronismus. Dušičkový program v lednu. Mozartovo Requiem přerušované mluveným slovem. Nakonec se však z neobvykle koncipovaného abonentního večera hostujícího dirigenta Manfreda Honecka vyloupl komplexní umělecký projekt, jaký nemá v programech České filharmonie obdoby. A Mozartovo Requiem, které tvořilo jeho podstatnou část, jsme takhle úžasně zahrané a zazpívané asi ještě nikdy neslyšeli.

 
Zveřejněno v ReflexePlus
neděle, 23 prosinec 2018 13:03

Starší hudba komorně ve filharmonii

Reinhard-Goebel-cyklus-K-foto-Wolf-Silveri-2

„Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu.“

„Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby.“  

„Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu a s Manfredem Honeckem na program sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií.“

Mimořádný předvánoční koncert Komorního orchestru České filharmonie s barokním programem řídil v sobotu v Rudolfinu Reinhard Goebel. Během několika dní byl po Giovannim Antoninim už druhou mimořádně vlivnou osobností ze světa staré hudby, která si před filharmoniky takto stoupla. Je to dobře, ale zároveň není třeba vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry. 

 
Zveřejněno v ZazněloPlus
pátek, 14 prosinec 2018 08:00

Česká filharmonie pohledem studentů AVU

181212vernisazAVU07cPetraHajska

„Neveřejné zkoušky patří k pracovní každodennosti filharmoniků.“

„Studenti se na chvíli stali pozorovateli pro ně neznámého světa.“

„Výstava ukazuje specifickou atmosféru zkoušek a výsostné působení hudby jako takové.“

Studenti Akademie výtvarných umění zachytili hráče České filharmonie při jejích zkouškách. Výsledkem je výstava, která právě probíhá v přízemním respiriu Dvořákovy síně Rudolfina. Posluchači různých ateliérů tvořili na neveřejných koncertních zkouškách, které vedli dirigenti Jiří Bělohlávek, Semjon Byčkov a Manfred Honeck.

 
Zveřejněno v SouvislostPlus
DP182109PetraHajska21

„Rusalkou se prošli napřeskáčku, se značnou fantazií a opravdu s odvahou.“

„Kontemplativnost upozadil ve prospěch okázalé velebnosti a výrazové intenzity.“

„Koruna za posledními tóny, aniž by se kdokoli pohnul, je nezapomenutelná.“

Dvořákovu Prahu uzavřela vynikajícím vystoupením Staatskapelle Dresden, těleso stejně tak dobré na koncertním pódiu, jako v orchestřišti drážďanské Semperovy opery. Totožným programem a také s dirigentem Manfredem Honeckem si dnes večer v domovském městě připomíná své 470. výročí.

 
Zveřejněno v ReflexePlus