„S prvními tóny úvodní pomalejší, poklidné bachovské improvizace s jasným barokním nádechem se před návštěvníky na projekčním plátně rozprostřel nádherný pohled na nově zrekonstruované a čerstvě posvěcené varhany.“
„Cassan v závěrečné gradaci uchvacuje mimořádně rychlou pedálovou hrou, což povzbuzuje pocit strhující interpretace. Tato symfonie je strůjcem nevšedního a neotřelého zážitku.“
„Improvizace neodmyslitelně patří k festivalu a již dávno náleží k vrcholným disciplínám varhanické hry.“
Mezinárodní varhanní festival Olomouc se svým čtvrtým koncertem vrátil do chrámu sv. Mořice. Program s podtitulem Když hranice mezi kompozicí a improvizací mizí byl svěřen do rukou jediného interpreta – eklektického hudebníka s mezinárodní reputací, kritiky uznávaného umělce, vášnivého a kreativního improvizátora, který se s nasazením zabývá celým varhaním repertoárem, se zvláštním zaměřením na dílo Johanna Sebastiana Bacha a francouzské skladatele 19. a 20. století – francouzského varhaníka a klavíristy Davida Cassana. Program sestával ze dvou improvizací na dané téma, jež od sebe oddělila Varhanní symfonie č. 3 fis moll op. 28 Louise Vierna.
„Prostor chrámu ovládl silný, rozsahem fascinující a výrazem i barvou nezaměnitelný, především však naléhavou pokorou naplněný hlas interpreta, který velmi dobře ví, o čem zpívá a jaké poselství předává.“
„Mohutnost i intimita Dvořákova díla zpívaného perfektní češtinou bez jakéhokoli ‚cizího‘ akcentu posluchače doslova uhranula.“
„Už ve svých šestadvaceti letech je Alfred Habermann hráčem ovládajícím královský nástroj perfektní technikou s potřebným citem.“
V rámci sedmého ročníku hudebního festivalu Zlatá Pecka, pořádaného většinově na různých místech Pardubického kraje, se ve středu 30. srpna v kostele svatého Vavřince ve Vysokém Mýtě uskutečnil recitál světoznámého německého basisty Reného Papeho. Rodáka z Drážďan a hosta předních evropských i zámořských operních domů doprovázel hrou na vysokomýtský dvoumanuálový nástroj z dílny Josefa Kobrleho mladý český varhaník Alfred Habermann. Pilířem programu se staly Biblické písně Antonína Dvořáka.
„Polský varhaník Mariusz Wycisk se představil na druhém koncertě cyklu jako reprezentant varhanního mládí.“
„Zaujal výbornou technikou a jistotou projevu.“
„Jako varhaník ze Slezska provedl Slezskou fantasii na ‚Te Deum laudamus‘ polského autora Mariana Sawy.“
Iniciátorka a organizátorka Mezinárodního varhanního festivalu u sv. Jakuba a tamní titulární varhanice Irena Chřibková připravila již osmadvacátý ročník tohoto prestižního cyklu osmi koncertů odehrávajících se v srpnu a září. Pozvala na něj obvyklý počet šesti varhaníků a varhanic z ciziny, jednoho domácího hosta a každoročně na něm i sama vystupuje. Na druhém koncertě 10. srpna dostalo příležitost varhanní mládí v podobě polského hosta Mariusze Wyciska.
„V následujících letech budu pracovat na zlepšení herní kondice, přesnosti a zvládání stresu při hře.“
„Mezi varhaníky všude je Bachova hudba povinným prvkem a jasným základem.“
„Způsob, který traktuje varhany jako symfonický orchestr, je mi velmi blízký.“
Mariusz Wycisk, 10. srpna interpret druhého koncertu Mezinárodního varhanního festivalu v pražské bazilice sv. Jakuba, vystupuje po celém Polsku a je rovněž aktivním liturgickým varhaníkem. Do řady úspěchů si přidal loni na podzim druhou cenu v Mezinárodní varhanní soutěži Petra Ebena v Opavě. Do Prahy přivezl hudbu Johanna Sebastiana Bacha, Camilla Saint-Saënse, Marca Enrica Bossiho, Louise Vierna a polského autora Mariana Sawy, jehož život se uzavřel v roce 2005. Mariusz Wycisk studoval na Střední hudební škole ve slezském Rybniku, pochází z blízké Raciborze. Je ročník 1999 – a je tak nejmladším mezi protagonisty letošních osmi festivalových koncertů. V rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz se vyjadřuje i k této skutečnosti, především však představuje svůj repertoár a charakterizuje vlastní přístup ke zvuku varhan.
„Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich záměr.“
„Důležitost soutěží pro mladé talentované hudebníky zvýraznila přítomnost Daniela Matejči. Ten je totiž ve svých osmnácti letech již ostříleným hráčem, a to i v mezinárodním měřítku.“
„Klidně bych organizátorům Pardubického hudebního jara doporučil, aby takto koncipovaný koncert dávali i ve večerních hodinách.“
Byl to dobrý nápad zpestřit program letošního ročníku Pardubického hudebního jara o dopolední koncert, v němž se představili vítězové soutěže Komorní filharmonie Pardubice „Hraj online“ a přehlídky neprofesionálních varhaníků „Organum Regium“. Hlediště Sukovy síně Domu hudby tentokrát zaplnili, vedle nejzapálenějších generačně starších obdivovatelů klasické muziky, především studenti středních škol. Těm z Konzervatoře Pardubice pouze stačilo obejít dům, ale pro žáky z Gymnázia Přelouč už návštěva koncertu mohla představovat malý výlet. Podle klidu v sále a soustředěného poslechu během jednotlivých vystoupení, ale i na základě vřelého potlesku, jímž byl každý z účinkujících odměněn, lze usuzovat, že se organizátorům festivalu podařilo dokonale naplnit jejich skvělý záměr – přiblížit bez jakéhokoliv podbízení mladým návštěvníkům, co mohou znamenat skutečné umělecké hodnoty.
Druhý koncert letošní sezóny Lieder Company Prague vzdá v neděli 30. dubna hold ženským autorkám – skladatelkám i básnířkám. Ve světové premiéře zazní cyklus skladatelky Sylvy Smejkalové. Interprety tohoto hudebního setkání budou sopranistka Irena Troupová, tenorista Ondřej Holub a sóloharfistka Symfonického orchestru Českého rozhlasu Lydie Härtelová. Akce se bude konat v prostoru Clubu Salsita na pražském Smíchově. Všechny skladby zazní v originálních jazycích, provázeny českými titulky.
„Naplánované matiné významné rakouské varhanice Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni bylo kvůli covidu odloženo a uskutečnilo se až nyní.“
„Převážně drobné skladby autorů 19. století doplnila interpretka uvedením Toccaty francese soudobého rakouského skladatele Augustina Franze Kropfreitera.“
„Pozoruhodné romantické varhany ve Smetanově síni využila Elisabeth Ullmann jen v tišší dynamice a málokdy použila znělejší fortissimo. Matiné mělo proto spíše intimnější charakter.“
Původně plánované varhanní matiné Elisabeth Ullmann ve Smetanově síni se uskutečnilo kvůli covidové epidemii až nyní. Významná rakouská varhanice studovala na hudebních akademiích v Salcburku, Vídni a Londýně. Její mezinárodní kariéru otevřelo vítězství na Mezinárodní bachovské soutěži v Lipsku 1976 a na soutěži Antona Brucknera v Linci 1978. Od roku 1979 se začala uplatňovat pedagogicky. Koncertovala po celé Evropě, USA, Kanadě i Číně. Také počet jejích CD nahrávek je impozantní. Koncert uspořádal první dubnovou sobotu Symfonický orchestr hl. m. Prahy FOK.
Mezinárodně uznávaná rakouská varhanice Elisabeth Ullmann nabídne recitál v rámci komorní řady Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK. Pro svůj program si připravila především díla skladatelů devatenáctého století. Zazní hudba Maxe Regera, Nielse Wilhelma Gadeho, Louise Jamese Alfreda Lefébure-Wélyho, Louise Vierna a Jacques-Nicolase Lemmense. Z novějších děl varhanice zahraje Toccatu Augustina Franze Kropfreitera. Koncert se bude konat v sobotu 1. dubna v jedenáct hodin dopoledne ve Smetanově síni Obecního domu.
Od středy 8. do neděle 26. února naplánovala Filharmonie Hradec Králové čtyři koncertní projekty. Kapela nChant Jazz, která v kavárně Bon Accord Café vystoupí právě ve středu, hraje hravý jazz už od roku 2003. Všechny skladby jsou zpívané v jedno-až čtyřhlasých úpravách. Karla Kotalová, Lada Holaňová a Jana Svobodová tvoří vokální složku a zpívají v mnoha zvukomalebných jazycích na cizí i vlastní poťouchlé texty. Hudební i jiný humor je vůbec nezbytnou složkou každého koncertu. Repertoár sahá od kořínků (swingové standardy) až k moderním výhonkům jazzu. Zakládajícími členy kapely jsou Radek Škeřík a Daniel Vlček. Za bicí soupravou se po Filipu Tománkovi a Vítu Skaličkovi pevně usadil Martin Votava. Další tři únorové koncerty, které se budou konat v Sále Filharmonie Hradec Králové, popisujeme níže.
„Pocházel z valonského Liége, neboli Lutychu. A to nebyla v Paříži v té době žádná výhoda. Spíše naopak.“
„I na základě pouhého tuctu hlavních varhanních děl je dnes považován za největšího varhanního skladatele po Bachovi.“
„Za klíčový moment ve svém hudebním životě považoval Louis Vierne den, kdy jako chlapec slyšel poprvé hrát v chrámu sv. Klotyldy v té době šedesátiletého Césara Francka.“
César Franck byl přes třicet let varhaníkem v novogotickém pařížském kostele sv. Klotyldy, dvě desetiletí profesorem varhanní hry a improvizace na konzervatoři a až na konci života plně uznaným skladatelem. Je autorem skvělé varhanní hudby, ale také velkých duchovních děl, několika zdařilých komorních skladeb a jedné jediné, zato velmi oblíbené symfonie. Narodil se 10. prosince 1822, před dvěma sty lety, v Liége. Byl Belgičan – a žil v Paříži. Ne zcela ideální kombinace…
Zajímavý varhanní koncert se dnes koná ve Staré Boleslavi. Tamní informační centrum a Kapitula sv. Kosmy a Damiána pořádají řadu kulturních akcí. Během letních měsíců se konal ve spolupráci s Hudební a taneční fakultou AMU cyklus koncertů pro varhany v kombinaci s dalšími nástroji nebo s hlasy – s violoncellem, flétnou, cembalem, houslemi, tenorem a sopránem. Rozezněly se při nich všechny tři varhanní nástroje, kterými staroboleslavské poutní chrámy disponují: nově postavené varhany v barokním stylu v bazilice sv. Václava, restaurovaný barokní pozitiv u oltáře v bazilice Nanebevzetí P. Marie a na kůru této baziliky stojící velké varhany Bohumila Paštiky z roku 1917. Právě na posledně jmenovaný vrcholně romantický nástroj zahraje tuto neděli Marek Vrábel, ředitel Církevní konzervatoře v Bratislavě a přední slovenský varhanní virtuos. Vedle děl Boëlyho, Mendelssohna-Bartholdyho či Vierna zahraje také rozsáhlou Fantazii-Sonátu slovenského skladatele Jána Levoslava Belly. Koncert začíná v 16 hodin a je věnován odkazu sv. Anežky České, jejíž svátek se právě 13. listopadu slaví.
Od 1. do 15. září bude Olomouc hostit už čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále svatého Václava se bude konat celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene dvousté výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců. Všechny koncerty začínají v 19 hodin.
„Stěžejními částmi programu byly čtyři improvizace nazvané poeticko-filosoficky Zahrada zrození, Zahrada života, Zahrada smrti a Zahrada věčnosti.“
„V improvizacích Marie Zahrádková ukázala své umění v nejlepším světle. Byla stručná a forma jejích improvizací byla velmi jasná a přehledná.“
„Viernův Carillon de Westminster zakončil její vystoupení.“
Další z řady koncertů, který se konal ve čtvrtek 18. srpna, přivítal u svatého Jakuba v Praze Marii Zahrádkovou-Esslovou. Tato varhanice je výrazným talentem mladé generace. Studovala varhanní hru na konzervatoři v Českých Budějovicích u Miroslavy Svobodové a na pražské AMU u Jaroslava Tůmy. Své vzdělání si ještě doplnila na Vysoké hudební škole ve Stuttgartu u Jürgena Essla. Zvítězila na mezinárodní varhanní soutěži Josefa Gablera v Ochsenhausenu a na improvizační soutěži Lions Club ve Stuttgartu. Na svých koncertech zajímavým způsobem kombinuje pečlivě vybraná díla varhanní literatury s vlastními improvizacemi tak, aby tvořila smysluplný celek zcela podle svých představ.
„Aleš Nosek je jistým a technicky zdatným hráčem. Byl velice dobře připraven, prokázal pevné nervy a jasný interpretační názor.“
„Svůj program zvolil velmi vhodně k romantickému zvuku svatovítských varhan. A připomněl záslužně u nás trochu opomíjeného Josefa Kličku provedením jeho Legendy.“
„Pavel Svoboda oslnil technicky neomylnou hrou, vynikajícím rytmickým cítěním a v neposlední řadě naprostým přizpůsobením chrámové akustice.“
Na čtvrtém koncertě mezinárodního festivalu „Svatovítské varhanní večery“ vystoupil regenschori a varhaník biskupského kostela v Plzni Aleš Nosek. O týden později, 2. srpna, převzal závěrečný koncert festivalu jeden z nejúspěšnějších varhaníků mladé generace Pavel Svoboda. Ten dělí svoji činnost na koncertní, pedagogickou, organizační – je ředitelem Komorní filharmonie Pardubice – a veřejnou: je poslancem Parlamentu České republiky.
„Brilantní zahrání pasáží i vkusné rejstříkování vytvořilo dojem dokonalé interpretace.“
„Lefebvre si dával záležet na krásných melodických frázích a subtilním tvarování rytmu v duchu hudby – takto varhany zpívají jen málokomu!“
„Celá improvizace vůbec nebyla virtuózní. Spíše měla ukazovat improvizátorovo mistrovství v harmonii, kontrapunktu i tematické práci, tedy čisté umění bez laciných gest a příkras.“
Mezinárodní varhanní festival s příznačným názvem Svatovítské varhanní večery, který se koná už pojedenácté v katedrále svatých Víta, Václava a Vojtěcha, nabízí v průběhu července a začátku srpna celkem pět koncertů. Na ten zahajovací přizvali pořadatelé jednoho z nejlepších francouzských varhaníků, konkrétně člena trojice hráčů působících v katedrále Notre Dame v Paříži u velkých varhan, Philippa Lefebvra. Tuto funkci zastává Mistr už od roku 1985, nicméně ze známých důvodů se tam nyní nehraje. Jeho pražský program, ke kterému se vracíme i druhou ReflexíPlus, sestával z ryze francouzské hudby, obsahoval i jednu jeho vlastní transkripci a vyvrcholil znamenitou improvizací. Pravděpodobně se jednalo o stěžejní událost varhanní Prahy letošního léta.
„Program koncertu byl sestaven výhradně z francouzské varhanní hudby a zakončen brilantní improvizací.“
„Svoje vystoupení Lefebvre obohatil velmi zdařilou vlastní úpravou Debussyho Svitu luny z jeho klavírní Suity bergamasque.“
„Velký večer zralého umění.“
Od začátku července probíhá v pražské katedrále už jedenáctý ročník mezinárodního festivalu Svatovítské varhanní večery. Využívá stávající Mölzerův nástroj, a to v netrpělivém očekávání nových velkých varhan Gerharda Grenzinga, dokončených už delší dobu v jeho katalánské varhanářské dílně a připravených k přesunu do Prahy. Bylo šťastným počinem pořadatelů Metropolitní kapituly u svatého Víta, Kanceláře prezidenta republiky a Správy Pražského hradu pozvat na zahajovací večer cyklu pěti koncertů renomovaného francouzského varhaníka, třiasedmdesátiletého Philippa Lefebvra, vítěze Mezinárodní varhanní soutěže v Chartres 1973, později titulárního varhaníka v tamní katedrále i v Notre Dame v Paříži.
Svatovítské varhanní večery, 11. mezinárodní festival v katedrále sv. Víta, obsahuje od 5. července do 2. srpna koncerty pěti umělců. Pořádá je Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu. Prvním je přední francouzský varhaník Philippe Lefebvre, posledním bude Pavel Svoboda, se kterým vystoupí trumpetista Jiří Houdek.
Rodiny s dětmi zve Slovenská filharmonie na dnešní odpoledne od 16 hodin do své Koncertní síně. Tématem edukativního koncertu budou žesťové nástroje. „Členovia orchestra Slovenská filharmónia – hráči na plechové dychové nástroje vytvorili komorné zoskupenie s názvom Slovak Brass Quintet v zložení – Rastislav Suchan, trúbka, Ľubomír Kamenský, trúbka, Karol Nitran, lesný roh, Albert Hrubovčák, pozauna, Nikolaj Kanišák, tuba,“ představují umělce pořadatelé. V neděli ve stejný čas na stejném místě zahraje na varhany titulární varhaník Jezuitského kostela ve Vídni, Roman Hauser. Ten přednese díla francouzských skladatelů Marcela Duprého a Louise Vierna. „Mysterium fascinosum od mladého rakúskeho skladateľa Philippa Manuela Gutmanna premiéroval Roman Hauser v októbri 2017. Kultová symfonická báseň Danse macabre od Camilla Saint-Saënsa sa pravidelne uvádza v klavírnej i organovej verzii,“ doplňuje program, který zazní, dramaturgie. Roman Hauser absolvoval mistrovské kurzy u osobností, jako jsou Olivier Latry, Bernhard Haas, Jon Laukvik či Jean Guillou. Pedagogicky působí na Universität für Musik und darstellende Kunst Wien.
Příspěvková organizace Za Trojku přichystala na sobotu v žižkovském Atriu od 15 hodin varhanní koncert. Zdena Košnarová zahraje na nástroj z dílny Rieger-Kloss skladby významných skladatelů, kteří byli současně virtuózními hráči na klávesové nástroje. Na programu budou skladby Johanna Sebastiana Bacha, Felixe Mendelssohna-Bartholdyho či Louise Vierna. Zazní také Chorální fantasie od J. Šindlera mladšího a závěr bude patřit tvorbě českého varhaníka a skladatele Bedřicha Antonína Wiedermanna, jehož skladba Impetuoso patří k vrcholným číslům varhanního repertoáru.
