„Do Brna jako místa autentických zážitků dobře zapadá i naše janáčkovská linka.“
„Ideální je spojení s doprovodným programem festivalu Janáček Brno, na kterém se Turistické informační centrum města Brna podílí.“
„Moc by nám pomohlo, kdyby v Brně konečně vzniklo pořádné Janáčkovo muzeum.“
Ve foyeru Lyrické opery v Chicagu doprovázela v listopadu sérii představení Její pastorkyně, v zahraničí hrané pod jménem Jenůfa, výstava představující osobnost Leoše Janáčka, který je dnes ve světě nejhranějším českým operním tvůrcem. Přiblížila skladatelův dlouhý a obtížný boj o uznání i období označované jako Grand Old Age, tedy posledních deset let Janáčkova života v nově vzniklém československém státě, kdy vznikla všechna jeho vrcholná díla. Výstava představila také Janáčkův odkaz v současném Brně a obsahovala i pozvánku na festival Janáček Brno 2024. Rozhovor v té souvislosti poskytla portálu KlasikaPlus.cz muzikoložka Šárka Zahrádková, která je v brněnském Turistickém informačním centru manažerkou projektu Janáčkovo Brno a která s kolegy z Moravského zemského muzea stála i za chicagskou výstavou. Hovoří jak o aktivitách směřujících do zahraničí, tak ale samozřejmě i o těch brněnských.
„Náš program jsme takto sestavili proto, že barokní hudba a jazz mají překvapivě mnoho společného.“
„Povím vám, co se ve mně rozvinulo především. Naprostá víra v to, že hudba má sílu uzdravovat, schopnost měnit lidská srdce.“
„Janáčkova Glagolská mše patřila k tomu, co měl můj otec v hudbě nejraději. Bude tak krásné si na něj zavzpomínat u vás!“
Sobota 9. března nám může připadat jako vzdálená. Opak je pravdou! Jakmile se končící rok překulí po vánocích do ledna, nastane úprk zimou směrem k jaru. A také nedočkavé očekávání koncertu, který v mnoha ohledech slibuje výjimečnost a velký zážitek. V libereckém Šaldově divadle totiž vystoupí superstar současné opery, americká mezzosopranistka Joyce DiDonato. Vystoupení se podařilo zajistit Mezinárodnímu hudebnímu festivalu Lípa Musica, což svědčí o jeho prestiži překračující hranice naší země. Vždyť souběžně získaly pěvkyni na svá pódia tak globálně proslulé koncertní síně jako Musikverein nebo Carnegie Hall.
Košický Dům umění se opět rozezvučí operními melodiemi. Příhody lišky Bystroušky, Čert a Káča či Perníková chaloupka zavedou návštěvníky zpět do dob dětství. Tématický koncert proto dostal název Z pohádky do pohádky. Je však určen pro dospělého diváka. Vedle orchestru Státní filharmonie Košice (ŠFK) se zaskvějí hlasy sopranistky Jany Sibery a mezzosopranistky Václavy Krejčí Houskové. Vše pod vedením šéfdirigenta ŠFK Roberta Jindry. Koncert z abonentního cyklu A se uskuteční ve čtvrtek 7. prosince.
„Můžete si připomenout velkolepé umění dirigenta Claudia Abbada, od jehož narození uplynulo letos devadesát let. V centru pozornosti bude Mahler – nejprve jeho Šestá symfonie s Berlínskou filharmonií.“
„Brilantní je nahrávka Haydnových symfonií s Berlínskými filharmoniky a Herbertem von Karajanem, poslechněte si Symfonii č. 103 Es dur.“
„Velké výročí Marii Callas zrcadlí také tradiční operní večer v neděli v šestnáct hodin, zazní nahrávka kompletní Carmen.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. listopadu do 3. prosince?
Festival si již 29 let klade za cíl uvádět a propagovat hudbu poličského rodáka. Přední čeští umělci na Dnech Bohuslava Martinů představují i méně frekventovaná skladatelova díla. Součástí festivalu je Soutěž Nadace Bohuslava Martinů, která podporuje nastudování skladatelových skladeb nejmladší generací interpretů a pomáhá formovat mladé hudebníky. Na koncertech ve spolupráci s Českou filharmonií a Symfonickým orchestrem Českého rozhlasu každoročně zní také rozsáhlé symfonické skladby v kontextu tvorby českých a světových skladatelů, které s Bohuslavem Martinů pojí historické i stylové vlivy a vztahy. Koncerty se konají v Sále Martinů na pražské HAMU a v Dvořákově síni Rudolfina.
„S úvodní částí Mozartovy skladby si smyčcový kvartet pod vedením Julie Fischer poradil na vysoké úrovni, kdy zdůraznil pokrokový ráz díla, aniž by tím opustil snahu o soustavné nalézání srozumitelné formy.“
„Smyčcový kvartet č. 2 ‚Listy důvěrné‘ Leoše Janáčka byl díky drsné a sveřepé hře členů Julia Fischer Quartet temperamentní a expresivní dominantou večera.“
„Hráči zde předvedli, že k takto náročnému a kulturně svéráznému dílu dokáží přistoupit s respektem a obhajitelným interpretačním vhledem.“
Temperamentní, svérázný, a přitom vkusný výkon předvedlo smyčcové těleso Julia Fischer Quartet 20. listopadu v pražském Rudolfinu. Poutavá a neproblematicky fungující souhra ostřílených profesionálních hráčů proměnila chladný podzimní večer v hřejivý prožitek působivého provedení časově rozkročeného, avšak jednotně působícího repertoáru. W. A. Mozart, Leoš Janáček a Bedřich Smetana se v téměř bezchybné interpretaci paradoxně projevili coby tři vzájemně spolu stylově srostlá jména, která sjednocuje pokrokový a moderně nasměrovaný pohled do avantgardou protkaného budoucna.
„Víc než to! Byl jsem Janáčkovými operami hluboce dotčen, byl jsem unesen, byl jsem do nich vtažen, byl jsem jimi pohnut a fascinován!“
„Je krásné, že Janáček a Lyrická opera mají vztah, který sahá opravdu až k začátkům souboru.“
„V Americe si většina lidí myslí, že v Evropě lze jenom snít o umění a přijímat šeky od měst, vlád a států. Lidé v Evropě si naopak myslí, že donátoři v Americe mají nesmyslné nároky. Ani jedno z toho ale není pravda.“
Generální ředitel Lyrické opery v Chicagu Anthony Freud je původem Brit. Do opery ho poprvé vzali, když mu byly čtyři. Postupně se z toho stala životní vášeň a nakonec i manažerská profese. Má za sebou mimo jiné působení ve Velšské národní opeře, kde se poprvé setkal s Janáčkovou hudbou, a tak není divu, že se bezprostředně po novém chicagském uvedení Její pastorkyně s dirigentem Jakubem Hrůšou v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz právě k Janáčkovi několikrát vrací. Osvětluje však i rozdíly mezi evropským a americkým provozem operních divadel a odlišné modely jejich financování.
„Středeční večer připomene nedožité devadesátiny Krzysztofa Pendereckého bohatým výběrem jeho skladeb. Zazní nejen tři jeho díla odkazující na válečné události.“
„Dále poslouchejte Symfonii č. 3 Gustava Mahlera s Bostonským symfonickým orchestrem a Seiji Ozawou a také s Jessyí Norman v altovém sóle.“
„Víkendová Návštěva bude v sobotu a v neděli dopoledne patřit nahrávkám Pražského komorního orchestru, který obvykle hraje bez dirigenta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 20. do 26. listopadu?
Šéfredaktoři světových hudebních časopisů a zástupci mezinárodních kulturních institucí nominovali na ceny ICMA 2024 (International classical music awards). Mezi nominovanými jsou i Česká filharmonie, Pražský filharmonický sbor či Jakub Hrůša. Vítězové letošního ročníku budou oznámeni 18. ledna 2024.
„Skladatel v podstatě prostřednictvím libreta vpisuje intonaci do hudby. Jazyk je neodmyslitelná součást hudby a originál ji maximálně dotváří, a ještě o něco víc u Janáčka.“
„Nina Stemme už Kostelničku zpívala, Lise Davidsen dělala Jenůfu poprvé. Ačkoliv jsem k nim přistupovala s plachostí, měla jsem dveře vždy otevřené.“
„Práce jazykového poradce se se mnou táhne už od Rusalky před devíti lety.“
Janáčkova Jenůfa, po našem Její pastorkyňa, byla v Lyrické opeře v Chicagu uvedena v roce 1957 a pak v roce 2000. Není divu, že třetí premiéru, která se odehrála 12. listopadu 2023 a jako svůj operní debut v Americe ji hudebně nastudoval dirigent Jakub Hrůša, vnímali zasvěcení jako veliký pokus. Aspoň tak to nazvala Klára Moldová, zástupkyně ředitele místní Masarykovy školy, která soubor připravovala jako jazyková poradkyně. V RozhovoruPlus se rozpovídala nejen o přípravách této koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hrané před dvěma lety v londýnské Covent Garden. Lidsky náročné a těžce vstřebatelné téma nakonec místní publikum přijalo s bouřlivými ovacemi, viz. naše ReflexePlus, a čeština vyzněla také na vysoké úrovni.
Produkce pražského barokního orchestru Collegium 1704 připravuje večer písňové tvorby českých, polských a rakouských mistrů – Fryderyka Chopina, Franciszka Maklakiewicze, Mieczysława Karłowicze, Ignace Paderewského, Antonína Dvořáka, Ericha Wolfganga Korngolda a Leoše Janáčka. V kulturním centru Vzlet v pražských Vršovicích 16. listopadu od půl osmé vystoupí dva polští pěvci, sopranistka Natalia Rubiś a tenorista Krystian Adam. Klavírní doprovod zajistí Karel Košárek. Sopranistku zná české publikum díky Hudebnímu festivalu Znojmo, kde vystoupila s Czech Ensemble Baroque v roli Meráb v Händelově oratoriu Saul, i z nahrávek oper Stanisława Moniuszka. S Collegiem 1704 zpívala Bachovy kantáty v Drážďanech a v Praze, natočila DVD s Requiem Gaetana Donizettiho a CD s operou Krakowiacy i górale Jana Stefaniho. Tenorista na sebe upozornil v Mozartově opeře Idomeneo v Covent Garden pod vedením Marca Minkowského a v titulní roli Monteverdiho Orfea s dirigentem Johnem Eliotem Gardinerem v USA, na BBC Proms v Londýně a ve Versailles; s Collegiem 1704 se představil tuzemskému publiku například v Myslivečkově opeře L‘Olimpiade, v Bachově Mši h moll, při řadě provedení Händelova Mesiáše včetně první kompletní české nahrávky a pak i v inscenaci Händelovy Alciny v koprodukci Národního divadla Brno, Opéra Royal ve Versailles a Théatre de Caen. Podílel se rovněž na nahrávaní hudby k filmu Petra Václava Il Boemo... „Chcete vědět, co předchází koncertu? Zajímá vás, jak se zpěváci a hudebníci chystají na své výkony?“ čte návštěvník webových stránek orchestru. Pořad nazvaný Písně střední Evropy totiž diváci mohou slyšet už o den dříve odpoledne od čtrnácti hodin při otevřené „zkoušce na vlastní uši“.
„Jakub Hrůša podtrhuje v symfonickém charakteru partitury tempově i výrazově lyrické momenty.“
„Lise Davidsen dokonale ovládá hlas v širokém spektru od jímavých pianissim po skutečně vypjatá sdělení. Její Jenůfa je dramatičtější, má vznešenost i sebevědomí. Je však uvěřitelná i v intimnějších pasážích.“
„Guthova inscenace takovou sílu nemá, ať už je důvodem režisérova poetika pohybující se trochu jinými, šedivějšími cestami, než kterými jde hudba, nebo scéna, jejíž strohost se typově míjí s expresivní naléhavostí příběhu.“
Lyrická opera v Chicagu se po dlouhé době vrátila k Janáčkově Jenůfě. Koprodukční inscenace režiséra Clause Gutha, hraná už před dvěma lety v londýnské Covent Garden, se stala příležitostí pro americký operní debut Jakuba Hrůši. Návratů k orchestrům ve Spojených státech, včetně Chicago Symphony Orchestra, má za sebou i před sebou řadu, teď mu zbývá po chicagské, druhé největší a nejdůležitější americké operní scéně, už jen Metropolitní opera.
„A ve 14:10 je na programu jedna ze skvostných nahrávek mladého Krystiana Zimermana, Brahmsův Klavírní koncert č. 2 B dur“
„Středeční večer pravidelně patří koncertům z nabídky Evropské vysílací unie. Tentokrát to bude Orchestr italského Švýcarska pod taktovkou nejvýznamnějšího polského dirigenta mladší generace Krzysztofa Urbanského“
„O víkendu budeme na návštěvě u Jana Mikuška, hráče na cimbál, kontratenoristy, sbormistra, dirigenta a zvukového mistra.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. do 19. listopadu?
Velkolepý benefiční koncert připomene národní hrdiny. Koná se v sobotu 11. listopadu ve svatovítské katedrále v Praze od půl sedmé večer a pořádají ho společně Paměť národa a Český rozhlas u příležitosti Dne válečných veteránů. Vstupné se pohybuje v rozpětí 200 – 5000 Kč a veškerý výtěžek z prodeje vstupenek půjde na sbírku projektu Paměť národa. Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod taktovkou Petra Altrichtera zahraje skladby, které odkazují na českou minulost, symfonické básně Bedřicha Smetany Má vlast, Tábor a Blaník a Janáčkovu Sinfoniettu, kterou skladatel zamýšlel jako poděkování za první roky života v samostatném demokratickém Československu a kterou věnoval všem vojákům. Součástí koncertu bude i slavnostní nástup v podání Hudby hradní stráže a Policie ČR. Mezi hosty nebudou chybět váleční veteráni, účastníci 3. odboje a další významné osobnosti politického a společenského života.
„Pianistka dokázala svou duchovní ‚prorostlost‘ s příjmením Páleníček.“
„Dílo s temným námětem a ponurého vyznění hrála citlivě i s rozmyslem, přesto však mohla sušší pedalizací podtrhnout jeho naturalismus.“
„Tzv. ‚perličkovou‘ techniku a schopnost rovné hry v závratném tempu Jitka Čechová projevila v kratší Toccatě Jaroslava Ježka. Kratší, o to více však hutné.“
Nejen Klavírní festival Rudolfa Firkušného v těchto dnech sytí Prahu klavírním uměním. 6. listopadu se v Anežském klášteře o slovo přihlásil i bechsteinovský cyklus Hybatelé rezonance, představující tuzemské pianistické špičky, a tentokrát program obstarala Jitka Čechová, známá specialistika přes dílo Bedřicha Smetany. V poslední době se však „první dáma českého klavíru“ vydává i do mladších českých vod a právě poslední pondělí představila pečlivě dramaturgicky vystavěný recitál zahrnující například i skladbu Josefa Páleníčka, jejího tchána.
Český dirigent se vrací na americkou půdu. Opakovaně. Nejdříve teď Jakub Hrůša diriguje chicagskou produkci opery Leoše Janáčka – Jenůfa. Do hlavních pěveckých partů jsou tam obsazeny Nina Stemme coby Kostelnička a Lise Davidsen jako Jenůfa. Roli Laci zpívá Pavel Černoch. V roce 2024 Hrůšu čeká Newyorská filharmonie a Chicago Symphony Orchestra.
„Martin Glaser a šéf opery Jiří Heřman připravili velké entrée ministru kultury Martinu Baxovi, aby společně, před zraky publika, stvrdili podpisem Memorandum o spolupráci.“
„Na jevišti seděli členové orchestru Janáčkovy opery a čekali na svoji příležitost se konečně ukázat v záři reflektorů, zatímco jindy jsou bezpečně ukryti v příšeří orchestřiště.“
„Zdá se, že Festival Janáček Brno 2024 má dobře našlápnuto a je se na co těšit, ta smršť světových Janáčkovských inscenací v hvězdném provedení, to v Brně ještě nebylo!“
Festival Janáček Brno je bienále, které bude realizováno v listopadu roku 2024, tedy v roce České hudby. Jeho „nastartování“ koncertem už v sobotu 4. listopadu 2023 však mělo své důvody. Byla odtajněna dramaturgie festivalu a jednotlivé tituly jdou již do prodeje a představitelé Národního divadla v Brně, kteří jsou organizátory, dostali dar od Ministerstva kultury – memorandum o spolupráci pro rok 2024 i 2026 a zajištěné financování. Tohle velkorysé startovné přijel stvrdit ministr kultury osobně.
Osud a Výlety páně Broučkovy je název novinky muzikologa Jiřího Zahrádky. Kniha navazuje na předchozí Příběh Janáčkovy Její pastorkyně, dílo stejného autora vloni ve Velké Británii ověnčené cenou Prestomusic Awards v kategorii kniha roku. Zahrádkův nový počin s podtitulem Opery Janáčkových nadějí a zklamání se zabývá operami na „Jenůfu“ navazujícími a leckdy přehlíženými.
„Dnes je budova pro koncertní provoz velmi žádaná a přitahuje návštěvníky do města i jako architektonická rarita.“
„Jednotlivé nástroje srozumitelně artikulovaly a přitom se ve skupinách prolínaly do kompaktní materie, která se s ostatními nástroji propojovala do jednotného, barevně se lesknoucího proudu.“
„Postludium varhaník Petr Kolář zahrál s neuvěřitelným nábojem na místních nových varhanách, mohutná vlna zalila prostor a valila se na posluchače, kteří zůstávali ohromeni.“
V polské Wroclavi hostovala 3. listopadu 2023 Filharmonie Brno. V novém koncertním sále brněnští hudebníci uvedli Glagolskou mši Leoše Janáčka. Zpívali Pavla Vykopalová, Jana Hrochová, Aleš Briscein a Jozef Benci a Chór Národoweho Fóra Muzyki se sbormistrem Lionelem Sowem. Pod vedením dirigenta Dennise Russella Daviese zazněla ještě Symfonie č. 7 Antonína Dvořáka.
