Netradiční projekt přináší Národní hudební fórum (NFM), kulturní institut polského města Wrocław. V průběhu čtyř večerů v rámci letních měsíců se představí čtyři různí varhaníci, aby doprovodili svým uměním improvizace promítání němých filmů z dvacátých let 20. století. Všechny produkce akce zvané NFM Organ Cinema se uskuteční v Sala główna, hlavním sále institutu.

„Už prvním kusem předvedl svou brilantní techniku, která mísila prvky klavírní a varhanní hry.“

„Touto skladbou jako by se interpret teprve pomalu sžíval s prostorem.“

„Použitím hřmotných zvukových efektů, barevného přelévání a clusterů dokonale vyjádřil hořící a dýmící chvějivou horu, pod níž se Izrael nemohl než celým tělem bát Hospodina.“

Pátý zářijový den uvítala olomoucká katedrála svatého Václava jednoho z nejvýraznějších světových představitelů mladé varhanické generace, Francouze polského původu Karola Mossakowského. V pořadí druhý koncert Mezinárodního varhanního festivalu Olomouc nesl titul Mystérium varhanní improvizace.

„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“

„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“

„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“

S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.

Od 1. do 15. září bude Olomouc hostit už čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále svatého Václava se bude konat celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene dvousté výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců. Všechny koncerty začínají v 19 hodin.

„Premiéra oratoria Quo vadis v amsterdamském sále Concertgebouw v roce 1909 přinesla Nowowiejskému mezinárodní uznání, následovaly desítky provedení po Evropě i v Americe.“

„Úvahy, jestli avantgardu svým úkrokem k postmodernímu neoromantismu takzvaně zradil, nebo jasnozřivě opustil, můžeme nechat otevřené. Penderecki patří a bude v hudebních dějinách patřit do sousedství Beethovena a Mahlera.“

„Do trojice polských skladatelů druhé poloviny 20. století, kteří respektovaným způsobem, výraznějším než většina ostatních autorů ze střední Evropy, spoluutvářeli charakter a stylový vývoj moderní hudby, patří vedle Pendereckého a Lutosławského ještě Górecki.“

Feliks Nowowiejski je dobrým příkladem toho, jak málo známe své severní sousedy. Polsko se svou kulturou nebylo a není pro Čechy tak zajímavé jako Západ, jako Německo, Rakousko. Říká se dokonce, že Poláky nemáme rádi. Ať už to má nějaké důvody, nebo nemá, ať už je to pravda, nebo ne, skutečností je, že toho o nich víme méně, než bychom mohli. A platí to i o polské hudbě. Penderecki, Lutosławski, Górecki, Kilar… to jsou komponisté, jejichž význam v hudbě druhé poloviny dvacátého století si snad uvědomujeme. Totéž v případě Szymanowského a první poloviny století. A Moniuszka (a samozřejmě Chopina) ve století devatenáctém. Ale skladatel Feliks Nowowiejski, od jehož úmrtí právě dnes uplynulo pětasedmdesát let? Ten je jménem, o jehož existenci tuší v Česku málokdo. Že zrovna jeho teprve teď znovu objevují i sami Poláci, není příliš velkou polehčující okolností.

„Už když jsem byl hodně mladý, tak jsem věděl, že chci jít studovat do Paříže.“

„Pro improvizaci je samozřejmě důležité mít dobrý materiál. Pokud ne, tak to může být dost těžké.“

„Je úžasné, když se můžete také dotýkat kláves u varhan, na které hrál Vierne.“

Mladý polský umělec Karol Mossakowski po pražském recitálu na Mezinárodním varhanním festivalu v rozhovoru pro portál KlasikaPlus.cz uvažuje o francouzské hudbě a pařížských varhanách, o hudbě Felikse Nowowiejského, kterou v Čechách představil, o soutěžích, kterých se úspěšně zúčastnil, i o nástroji v bazilice svatého Jakuba. S obdivem a uznáním hovoří také o svých učitelích, mezi nimiž byl i Olivier Latry. Reflexi pražského koncertu čtěte ZDE.

„Nástrojová technika Karola Mossakowského nemá hranice a dovoluje zahrát cokoliv z varhanní literatury v nejrychlejších tempech.“

„Improvizace na chorál Svatý Václave byla naprosto ve francouzském duchu.“

„Z díla polského pozdního romantika Felikse Nowowiejského zvolil Mossakowski krátké preludium. Škoda, že nezvolil rozsáhlejší skladbu.“

Letos třicetiletý polský špičkový varhaník Karol Mossakowski není v Praze neznámým jménem. V roce 2013 zvítězil v Mezinárodní varhanní soutěži Pražského jara a o rok později v rámci festivalu vystoupil na recitálu v kostele sv. Ignáce. Vyrostl v hudebnické rodině, jeho otec je varhaníkem. Po studiích v Poznani pokračoval na Pařížské konzervatoři a získával další první ceny – při Mezinárodní varhanní soutěži Felikse Nowowiejského v Poznani už v roce 2010 a ve velmi prestižní mezinárodní soutěži, Velké ceně v Chartres roku 2016. V současné době je titulárním varhaníkem katedrály v Lille, vyučuje improvizaci na Vysoké hudební škole ve španělském San Sebastianu a loňského roku byl jmenován rezidenčním varhaníkem Radia France v Paříži.

Bazilika svatého Jakuba v Praze je od 6. srpna do 24. září dějištěm pětadvacátého ročníku Mezinárodního varhanního festivalu Audite Organum. V rámci přehlídky rozezní největší pražské varhany interpreti z Francie, České republiky, Ruska, Polska a Rakouska. Řadu osmi koncertů zahájí francouzský varhaník David Cassan, závěrečný koncert bude patřit ředitelce festivalu Ireně Chřibkové. Ke čtvrtstoletí své existence vydává festival DVD mapující poslední roky festivalových vystoupení.