„Večerní program je mimořádně sestaven z hudby ‚věčného modernisty‘ Arnolda Schönberga a připravila ho Wanda Dobrovská.“
„Středa večer patří nabídce z Eurorádia a čeká nás písňový recitál Magdaleny Kožené na festivalu v Edinburghu 2022 za doprovodu klavíristy Jefima Bronfmana.“
„Víkendová návštěva patří české klavíristce Barboře Krištofové Sejákové, takže očekávejte koncentrovaný vhled do klavírního repertoáru.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 19. 6. do 25. 6. 2023?
„Středeční večer připomíná, že 28. května uplynulo 140 let od narození Václava Talicha, největší osobnosti českého dirigentského umění.“
„V pátek večer se opakuje blok cele věnovaný geniálnímu francouzskému skladateli Henri Dutilleuxovi…“
„Puccini na Triptychu intenzivně pracoval v letech 1917-1918 a už 18. listopadu 1918 mělo dílo premiéru v newyorské Metropolitní opeře. Ohlas u publika a hudební kritiky byl smíšený…“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 5. 6. do 11. 6. 2023?
Pět abonentních koncertních řad, k tomu mimořádnou koncertní řadu nazvanou Historické reflexe a komorní řadu Kruh přátel hudby – to vše nabídne v příští sezoňě Plzeňská filharmonie. Novinky budou v podobě mecenášského klubu nebo studentského last minute „Na fildu za stovku“. Ty mají cílit na všechny posluchačské generace. Šéfdirigentem zůstává Chuhei Iwasaki.
„Postavení pana Dutilleuxe ve francouzské hudbě bylo hrdě osamocené. Stál mezi Olivierem Messiaenem a Pierrem Boulezem, ale nebyl ovlivněn ani jedním.“
„A pak dvě Dvořákova klavírní tria, Trio č. 1 a Dumky, na té novější v pořadí druhé nahrávce Guarneri tria z roku 2009. Je to pozoruhodný dokument společné sehranosti a zralosti.“
„Netradiční víkendová návštěva. Ta je totiž sestavena z nahrávek, které vznikaly s Českou filharmonií a Jiřím Bělohlávkem během natáčení dvořákovského kompletu i během zkoušek na vybrané koncerty. Zachycuje vzácné období, kdy se Bělohlávek vrátil do čela filharmonie a práce se mu začala dařit.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 22. 5. do 28. 5. 2023?
V Horažďovicích se bude konat pátá Ševčíkova akademie, událost věnovaná smyčcovým nástrojům a osobnosti Otakara Ševčíka. V termínu 6. až 18. srpna akademie přivítá nadějné interprety, ale i uznávané lektory z České republiky a ze zahraničí. Přihlásit se lze ještě tento týden do 19. května, a to do všech oborů.
„Klavírista Trifonov je pohroužen do svého světa, směrem k publiku působí spíše plaše. Z takového světa byl i ztišený bachovský přídavek.“
„Pod vedením Jakuba Hrůši hráli filharmonici pozorně, s plným pochopením toho, co se výsledně má dostat k posluchači.“
„Skladba vyzněla velkoryse, ale přesto nesmírně lidsky. Bez drásavého vyhrocení bolesti. Spíše jako symfonie života než smrti. S vědoucím vyústěním do smírných durových vod.“
Jakub Hrůša u České filharmonie dosáhl opět na vrchol. Jeho středeční abonentní koncert v pražském Rudolfinu přinesl dvě díla z přelomu devatenáctého a dvacátého století. Alexandr Skrjabin, jakkoli bývá vnímán jako excentrik a novátor, vyšel nakonec se svým Klavírním koncertem ze srovnání se Sukovou závažnou expresivní symfonií Asrael jako pouhý romantik. Hodinové dílo Dvořákova žáka a zetě Suka totiž právem stále zřetelněji směřuje do sousedství toho největšího světového repertoáru.
Od 30. června do 21. října proběhne letošní 22. ročník Mezinárodního hudebního festivalu Lípa Musica, který působí na různých lokalitách Libereckého a Ústeckého kraje a tradičně i saského příhraničí. Uměleckou garantkou tohoto festivalového ročníku je klavíristka Jitka Čechová. Její angažmá určuje celkové tematické zaměření dramaturgie v podobě představení klavírního umění v jeho rozmanitých formách a podobách s titulem „Klavír všemi smysly“. Čechová vystoupí na čtyřech koncertech, a to sólově, komorně i za doprovodu orchestru a současně se ujme role garanta oblíbeného projektu se ZUŠ Česká Lípa s názvem Má to smysl, kde pro žáky povede také workshop. Lípa Musica i v letošním roce nabídne koncerty v několika nových lokalitách, bude pokračovat v česko-německém dialogu a představí celou řadu hudebních hostů z domácí i zahraniční scény, nejen v oboru klavír.
V Horažďovicích se bude opět konat Ševčíkova akademie, událost věnovaná smyčcovým nástrojům a osobnosti Otakara Ševčíka. V termínu 6. až 18. srpna přivítá již pátá akademie nadějné interprety, ale i uznávané lektory. Z českých hudebníků jsou to zakladatelé Ševčíkovy akademie, houslista Josef Špaček a violoncellista Tomáš Jamník, houslisté Jan Fišer, violista Jiří Kabát, kontrabasista Tomáš Karpíšek nebo hostující lektorka, mezzosopranistka Markéta Cukrová. Ze zahraničí se akademie pravidelně účastní například violista Allan Nilles, člen Berlínské filharmonie, nebo kontrabasista Wies de Boevé. Vzácným hostem akademie je každoročně dirigent Jakub Hrůša, který vede festivalový orchestr. K účinkování jsou letos přizváni i dva mladí talentovaní dirigenti Alena Jelínková a Jan Sedláček. Ševčíkova akademie je určena pro mladé interprety od šestnácti do osmadvaceti let, nedílnou součástí je také juniorská kategorie pro vybrané talenty do věku patnácti let.
„V rámci projektu Smetana200 Janáčkova opera představí Prodanou nevěstu, kterou obohatí o loutkové postavy.“
„Režisér David Radok poprvé v Čechách nastuduje Rusalku.“
„Závěr sezony bude patřit světové premiéře. Skladatelce Ľubici Čekovské se stala námětem novela Orlando spisovatelky Virginie Woolfové.“
Oslavy Roku české hudby, 170. výročí narození Leoše Janáčka, 100. výročí premiéry jeho opery Liška Bystrouška i 140 let brněnského Národního divadla představují hlavní tematické prvky operních plánů pro nadcházející sezónu souboru Janáčkovy opery i festivalu Janáček Brno. Baletní soubor brněnské scény nabídne nové choreografie, Gala proti rakovině i další ročník festivalu Dance Brno, činohra uvede devět premiér. Novou sezónu zahájí open air koncert na piazzettě před Janáčkovým divadlem s ochutnávkou operní nabídky. Další mimořádný koncert pořadatelé plánují na listopad při příležitosti představení programu festivalu Janáček Brno, v prosinci uvedou Českou a moravskou mši vánoční. Chybět nebudou ani tradiční „off programy“, diskuse s inscenátory, pořady pro rodiny s dětmi a interaktivní programy pro zvídavé diváky.
„Rejchova skladba měla pod taktovkou Radka Baboráka uměřenost i vzruch, ušlechtilost a vznešenost.“
„Ondřej Brousek napsal vděčnou hudbu, ve které se neustále něco děje a která se opravdu dobře poslouchá.“
„Beethovenův Houslový koncert vyzněl bez pochybností – přesto, že suchá akustika sálu nezaoblila a neskryla nic.“
Cyklus Rok na 4 doby pokračoval v Mladé Boleslavi v pondělí ambiciózním projektem – Beethovenův Houslový koncert tam přednesl Josef Špaček a zazněla také současná kompozice z pera Ondřeje Brouska, ve které byli sólisty Miroslav Sekera a Ivana Dohnalová-Švestková. Dějištěm koncertu se stalo Škoda Muzeum. Byla to další příležitost pro vystoupení orchestru Radka Baboráka, který od loňska aktuálně nese název Ukrajinsko-Česká Sinfonietta.
Spolek 4ART, který v Mladé Boleslavi a okolí pořádá cyklus Rok na 4 doby, přichystal další ze svých koncertů. Tentokrát bude místem hudebního setkání mladoboleslavské Škoda Muzeum, a to v pondělí 13. března od devatenácti hodin. Vystoupí zde orchestr Ukrajinsko-Česká Sinfonietta s dirigentem Radkem Baborákem a hosty. Josefem Špačkem, který se ujme sólového partu v Beethovenově Houslovém koncertu D dur, a klavíristou Miroslavem Sekerou, jenž za vznikem cyklu stojí. Ujme se také klavírního partu v Sinfoniettě “La Petite Joie” Ondřeje Brouska. V této skladbě se představí i harfistka Ivana Dohnalová - Švestková. Úvod koncertu bude patřit Ouvertuře C dur Antonína Rejchy.
„Program Vídeňských filharmoniků a Jakuba Hrůši budou z Prahy vysílat desítky rozhlasových a televizních stanic do padesáti zemí světa.“
„Festival chystá další pokračování postupného souborného uvedení Dvořákových smyčcových kvartetů.“
„Dvořákova Praha nabídne finálová kola soutěže Concertino Praga v komorní i sólové kategorii a vystoupení stipendistů Akademie komorní hudby.“
Podzimní festival Dvořákova Praha zvýrazní tvorbu Johannesa Brahmse, od jehož narození uplyne letos v květnu 190 let. Figuruje vedle hudby Antonína Dvořáka i v programu koncertu Vídeňských filharmoniků, které má v Rudolfinu řídit Jakub Hrůša. Bude to poprvé, kdy s nimi v tuzemsku vystoupí český dirigent. Dalšími světoznámými zahraničními tělesy jsou ve festivalové nabídce Izraelská filharmonie a Tonhalle-Orchester Zürich. Od 7. do 25. září se uskuteční tři desítky koncertů.
Hlavní hostující dirigent České filharmonie Tomáš Netopil vybral na nadcházející koncerty ve Dvořákově síni Rudolfina ryze český repertoár. Ve světové premiéře zazní suita z opery Leoše Janáčka Věc Makropulos, aranžovaná Tomášem Illem. Houslista a umělecký partner České filharmonie Josef Špaček se ujme sólového partu v Rapsodii pro violu a orchestr Bohuslava Martinů. Jako třetí skladba zazní Slovácká suita Vítězslava Nováka. Koncerty se budou konat od středy 15. do pátku 17. února, vždy od půl osmé večer.
Na začátku ledna se Pražský komorní orchestr účastnil hudebního festivalu v kolumbijské Cartageně. Těleso tam odehrálo sedm koncertů, které byly věnovány národní hudbě střední a východní Evropy. České, ruské, maďarské, rumunské a polské skladby s PKO zahráli sólisté ze všech koutů světa. Na některé koncerty se můžete podívat na oficiálním Youtube kanálu samotného festivalu. Do konce sezóny 2022/2023 nabídne PKO pražskému publiku ještě sedm koncertů. O těch informujeme níže.
V pondělí 9. ledna ve Velkém sále České národní budovy v New Yorku společně vystoupí violoncellista Tomáš Jamník a houslista Josef Špaček. Akci s hudbou Leoše Janáčka, Bohuslava Martinů, Gideona Kleina a Erwina Schulhoffa pořádá České centrum New York ve spolupráci s Generálním konzulátem ČR v New Yorku. Událost souvisí s třicátým výročím vzniku samostatné České republiky a nese název Cesty (Paths) Tomáše Jamníka a Josefa Špačka.
„Myslel jsem, že natočím film o slavném houslistovi a zajímavém člověku, ale ve výsledku je především poctou manželství, říká režisér Patrik B. Ulrich.“
„Televizní štáb vyrazil s Hudečkem do míst jeho dětství a raného mládí; pracoval také s archivními záběry.“
„Použije-li v dokumentu někdo takzvaně velká slova, je to houslistova žena Eva; jako herečka se ale na kameru umí vyhnout patosu.“
Na kalendáři byl pátek, 23. září 2022, když do posledního místa zaplněný velký sál Nové scény Národního divadla v Praze vstal a – pro tentokrát nikoli v duchu módního návyku, ale opravdu srdečně – zahrnul ovacemi zbrusu nový televizní dokument režiséra Patrika B. Ulricha. Pod názvem „Múzy Václava Hudečka“ nejenže mapuje sedm dekád života, ale i neuvěřitelných pětapadesát let na pódiích čelného českého virtuosa.
„Dirigent tuto spolupráci označil za jeden z nejhezčích narozeninových dárků, který mohl dostat!“
„Naslouchat jedinečné souhře tělesa, naprosto přesnému, transparentnímu zvuku smyčců, akordům, které zařezávají jak seknutí sekerou… je pokaždé výjimečným zážitkem.“
„Jsem přesvědčen, že ať dnes filharmonici hostují na kterémkoli světovém pódiu, jejich výkony musí všude bez výjimky vzbuzovat mimořádný ohlas!“
Sedmdesáté narozeniny, které připadly na 30. listopadu, oslavil šéfdirigent České filharmonie Semjon Byčkov třemi výjimečnými koncerty. Na pódium Rudolfina si totiž kromě svého orchestru přizval Českou studentskou filharmonii, talentované hudebníky, studenty a absolventy hudebních škol – gymnázií, konzervatoří a akademií. Nabitá Dvořákova síň tak prožila jedinečné sváteční dny (hodnotíme druhý večer 1. 12.), které pod taktovkou jubilanta přinesly úžasnou konfrontaci vrcholného umění našeho prvního orchestru a neuvěřitelného, spontánního zaujetí nejmladší muzikantské generace, na níž spočívá budoucnost a kvalita naší orchestrální interpretace.
„Hlavními lákadly mají být Alexander Melnikov, Charles Castronovo nebo Vadim Gluzman.“
„Festival se oproti minulým letů odklání od crossoverových projektů a prvoplánové prezentace největších světových hvězd.“
„Doprovodný program ve Festivalové zóně nabídne zdarma koncerty dalších žánrů a hudební pikniky a výtvarné, pohybové i vzdělávací aktivity.“
Osmnáct koncertů hlavního programu na jedenácti různých místech a rozšíření paralelního doprovodného programu situovaného druhým rokem do Festivalové zóny v Klášterní zahradě, takový má být dvaatřicátý ročník Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov v létě roku 2023. Jeho hlavními znaky zůstává prolínání uměleckých žánrů a podpora mladých hudebníků. Pořadatelé chtějí také nabídnout víc příležitostí místnímu publiku a zapojit lokální instituce.
