„Libreto k opeře Rozbitý džbán připomíná Gogolova Revizora, jen v něm není tolik satiričnosti a špílců. Je napsán na libreto Petra Kleista a měl premiéru v roce 1942, následně byl skladatel deportován i s rodinou do Terezína.“

„Císař Atlantidy aneb Odepření smrti je rovněž jednoaktovkou, která vznikala již v Terezíně. Hlavním nositelem příběhu je Smrt, která už je unavena a znechucena válkou, odmítá spolupracovat a trpící ranění na bojištích nemohou zemřít.“

„Režie je překvapivě velmi uměřená a spíš akcentuje hloubku poselství. Diktátor zůstává sám, bez pomoci ostatních, když vypadne z invalidního křesla. Smrt si klade podmínku, že lidé zase budou moci zemřít, ale nejprve musí zemřít sám diktátor.“

Viktor Ullmann a jeho jednoaktové opery Rozbitý džbán a Císař Atlantidy aneb Odepření smrti, uvedené v premiéře v Divadle A. Dvořáka 16. února, jsou další položkou cyklu Národního divadla moravskoslezského nazvaného Opery terezínských skladatelů. Cyklus je součástí širšího projektu pražského Národního divadla s názvem Musica non grata. Ostravskému publiku se díla představila v režii slovinského režiséra Rocca, který je rovněž autorem scény, a pod taktovkou dirigenta Jakuba Kleckera. V obou jednoaktovkách byli obsazeni stejní protagonisté, barytonista Boris Prýgl, basista Martin Gurbaĺ, tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro, sopranistky Michaela Zajmi a Markéta Klaudová a barytonista Roman Vlkovič. Kostýmy vytvořila Belinda Radulovič a českého překladu se úspěšně zhostil Jaromír Nohavica, neboť Viktor Ullmann, který je i autorem obou libret, psal německy.

Cyklus Musica non grata, který pořádá Národní divadlo, nabídne zajímavou konfrontaci dvou operních titulů, které spojuje stejné období vzniku a podobný životní osud jejich autorů. Národní divadlo moravskoslezské uvede v neděli 20. listopadu ve Státní opeře Zásnuby ve snu Hanse Krásy a na stejné jeviště se vrátí v posledních dvou reprízách ve čtvrtek 17. a v sobotu 26. listopadu opera Plameny Erwina Schulhoffa, inscenace čerstvě nominovaná na prestižní ocenění International Opera Awards.

„Jednoznačně, podle tradičních nacionálních kritérií, nebyl nikde pevně ukotven. Byl Středoevropan. Donedávna by bylo možné takovéto zjištění označit za něco nemístného.“

„Charakter osobního vyznání měl na konferenci příspěvek Ireny Troupové, která pohled teoretiků rozšířila o postřehy interpretační.“

„Tvůrčí metoda této inscenace spočívá v odkryté akci loutkoherců, kteří jsou divákům, stejně jako i všechny rekvizity, neustále na očích. Výkon byl ukázkou vskutku obdivuhodné práce nejen na nekonvenčním pódiu, ale i přímo mezi publikem.“

Český Těšín a Cieszyn byly od 21. do 24. dubna dějištěm již třetího ročník Ullmannovských slavností, festivalu nesoucího jméno Viktora Ullmanna (1898-1944). Ten první se z iniciativy Jany Galášové a Magdaleny Živné konal na podzim roku 2018 u příležitosti 120. výročí narození skladatele, druhý, v roce 2020, k 75. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi. Na třetím ročníku bylo vzpomenuto 80. výročí od nástupu skladatele a těšínského rodáka do vyhlazovacího terezínského transportu.

„Krásova opera měla premiéru v roce 1933 a poté se její partitura ztratila ve sklepení nakladatelství Universal Edition, kde ji objevil dirigent Israel Yinon.“

„Krásova hudba v opeře na první poslech zaujme svou dynamičností, proměnlivostí, nápaditostí, muzikalitou, ale i jakousi povědomostí.“

„Režisér podtrhl nadsázku a parodii, která přinesla do inscenace vtip a lehkost. Scénograf mu připravil půdu jednoduchou, puristickou scénou, s několika překvapivými nápady.“

Hudba, operu nevyjímaje, se už mnohdy v dějinách stala předmětem politické manipulace a zatracení. V nedávné minulosti se to stalo především židovským autorům, kteří po nástupu Hitlera prošli ponižováním, až k fyzické likvidaci v Osvětimi, přes pobyt v Terezíně. Viktor Ullmann, Gideon Klein, Pavel Haas, Hans Krása jsou dnes označováni jako „terezínští autoři“, a protože i komunisté označili Židy za nepřátele, můžeme jejich díla objevovat až dnes... Jako v případě Krásovy opery Zásnuby ve snu, připravené v koprodukci Národního divadla moravskoslezského a pražského Národního divadla. 

Národní divadlo moravskoslezské přichází s novým dramaturgickým počinem, a sice s cyklem nazvaným Opery terezínských skladatelů. Nastudováním opery Zásnuby ve snu, v originále Verlobung im Traum, skladatele a pražského rodáka Hanse Krásy pořadatelé cyklus otevřou, a to ve čtvrtek 17. února v 18:30 hodin v Divadle Antonína Dvořáka. Jedinou velkou celovečerní operu Hanse Krásy uvidí ostravští diváci vůbec poprvé. Z jeho díla zatím inscenovala opera NDM v roce 2001 pouze jeho známější dětskou operu Brundibár. Hudebního nastudování se ujali Adam Sedlický a Marek Šedivý. Orchestr opery NDM bude Adam Sedlický řídit při premiéře, ale i při prvním uvedení druhého obsazení v sobotu 19. února. V hlavních rolích se alternují Marta Infante a Lucie Hilscherová (matka Marja Alexandrovna), Veronika Rovná a Miroslava Časarová (její dcera Zina), Irena Parlov a Roksana Wardenga (Marjina švagrová), Martin Bárta a Pavol Kubáň (Kníže), Jorge Garza a György Hanczár (Pavel), Petr Urbánek a Roman Vlkovič (archivář) a další. Sborová čísla nastudoval Jurij Galatenko. Divadlo operu uvádí v němčině s českými a anglickými titulky.

Národní divadlo moravskoslezské vydalo dvě operní nahrávky ze svého repertoáru. V roce 2015 nahrál Český rozhlas Ostrava v Divadle Antonína Dvořáka záznam opery Tři přání aneb Vrtkavosti života Bohuslava Martinů a v roce 2019 to byl Osud Leoše Janáčka. CD nejsou určena k prodeji, jsou spíše sběratelskou edicí a poslouží například jako prezentační předměty NDM. Obě díla byla uvedena v rámci dramaturgické řady NDM Operní hity 20. století a mají společné to, že jejich světové premiéry se odehrály v Brně až po smrti autorů a i dnes patří k málo uváděným opusům obou skladatelů. Už dříve divadlu vyšla CD s operami Armida Antonína Dvořáka a Věc Makropulos Leoše Janáčka.

Téměř všechny soubory Národního divadla moravskoslezského začaly intenzivně zkoušet. Opera zatím jako jediná čeká na přesnější specifikaci podmínek. Pro operní příznivce tak Divadlo pod rouškou nabídne v nejbližší době alespoň záznamy představení Zneuctění Lukrécie a Lady Macbeth Mcenského újezdu. Online program virtuálního divadla je připraven až do června.

Za měsíc poznáme vítěze třetího ročníku Moravskoslezských kulturních Cen Jantar za rok 2019. Galavečer se koná v neděli 15. března ve vítkovické aule Gong. V šestnácti kategoriích odborné poroty nominovaly celkem 48 umělců nebo uměleckých seskupení. Za artificiální hudbu to jsou klavíristé Ivo Kahánek a Jan Bartoš, houslistka Hana Kotková a hudební tělesa Benda Quartet, Camerata Janáček a Ostravská banda. Klasickou hudbu bude reprezentovat i opera. Nominováni jsou Kateřina Kněžíková, Jana Sibera a Doubravka Součková a mezi muži Jorge Garza, Luciano Mastro a Jiří Přibyl.

„Tiše doufám, že budu mít možnost postupně přidávat do svého repertoáru i další role tohoto geniálního skladatele.“

„S Michelem se rozhodně setkáme. A to dost kontaktně.“

„Po Juliettě mě v nové sezóně čekají tři role na jevišti a několik koncertních bonbónků.“

Dnes vůbec poprvé se v Ostravě objeví na repertoáru lyrická opera Julietta od Bohuslava Martinů. Druhou premiéru pak chystá Národní divadlo moravskoslezské na 13. dubna. Režie se ujali Martin Kukučka a Lukáš Trpišovský, známí jako SKUTR, a hudebního nastudování dosavadní šéf operního souboru Jakub Klecker. Snícího, hledajícího, toužícího, naivního a trpícího knihkupce Michela zazpívají tenoristé Jorge Garza a Luciano Mastro. Titulní roli Julietty alternují sopranistky Doubravka Součková a KATEŘINA KNĚŽÍKOVÁ, kterou KlasikaPlus.cz zastihla těsně před dnešní premiérou.