„David Radok se podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf.“
„Nelehkým úkolem pro Kučeru bylo zvolit vhodný hudební jazyk, který by konvenoval s Puccinim a současně byl autentický.“
„Sympatické na Radokově režijním přístupu je zejména to, že používá scénu výtvarně jen strohou, či spíše náznakovou.“
Projekt Don Buoso, Gianni Schicchi měl v pražském Národním divadle 3. listopadu 2023 premiéru a Radok se na něm podílel nejen originálním nápadem, ale hned ve třech divadelních profesích, jako libretista, režisér a scénograf. Tím dobrým nápadem bylo uvedení opery Gianni Schicchi Giacoma Pucciniho v novém inscenačním kontextu. Dříve se tato komická jednoaktovka na operních scénách uváděla ve spojitosti s různými jinými, rovněž jednoaktovými tituly. Nešlo však o spojení pevně ustálená.
Do plzeňského Divadla J. K. Tyla se po více než čtyřiceti letech vrací nejpopulárnější dílo Julese Masseneta. Řeč je o opeře Manon, která v režii současného ředitele Národního divadla moravskoslezského Jiřího Nekvasila a v hudebním nastudování šéfdirigenta Jiřího Štrunce bude mít premiéru 21. října ve Velkém divadle. V titulní roli se představí Soňa Godarská a Jana Sibera, jež právě za Manon na scéně ostravského divadla získala v minulém roce Cenu Thálie.
„K nejen mému potěšení nabrala inscenace spolehlivě vzestupnou tendenci.“
„Aleš Briscein se definitivně rozezpíval v pátém výstupu druhého dějství a dále už jen zářil. Nakonec znamenité, byť o intonaci se u něj stále tak nějak bojím.“
„Kdyby Prodanou nevěstu neměli všichni dávno spolehlivě zažitou, těžko by za daných omezených časových možností příprav vznikla v provedené solidní kvalitě.“
Obnovená tradice Opery v Šárce v neděli 3. září oslavila 110. narozeniny první produkce v tomto přírodním amfiteátru. Volba takřka v předvečer smetanovské výroční sezony padla vcelku přirozeně po pěti letech znovu na operu Prodaná nevěsta, vždyť právě ta zněla v daných místech historicky poprvé.
Tradiční open-air Opera v Šárce se koná od dnešního dne za tři týdny 3. září a opět po pěti letech sáhne k nejhranější opeře Bedřicha Smetany Prodaná nevěsta. V místech původního přírodního divadla v produkci Originálního hudebního divadla Praha vystoupí sólisté, sbor, balet a orchestr opery Národního divadla v Praze. Produkce začíná ve čtrnáct hodin, vstup je zdarma.
„Soubor si za inscenaci zaslouží obdiv, s jakou pokorou a houževnatostí se do realizace opery ponořili. Je to dílo monumentální, největší tíha odpovědnosti leží na orchestru a sboru, jakkoli jsou stěžejní role obtížné.“
„Sbor byl neustále v pohybu, nastupoval za zpěvu přes hlediště, aby dozpívával za scénou a na jevišti zpěváci neustále přecházeli, aby narušovali statičnost scény. Přesto byl jeho zvuk stále vyrovnaný a to jak v dynamice, tak v jednotlivých hlasech, přičemž výkon sboru byl obdivuhodný.“
„Hvězdou večera byla bezesporu německá sopranistka Maida Hundeling, s plným, silným, poněkud tmavším kulatým sopránem, kterého mnohdy zbytečně nadužívala, ale místy prokázala, že dokáže podat i krásná nosná piana. Zastala obě exponované role, roli Alžběty i roli Venuše.“
V opeře divadla Moravskoslezského se uskutečnila ve čtvrtek 27. dubna předposlední premiéra v sezóně, Tannhäuser Richarda Wagnera. Režie se ujal Jiří Nekvasil, hudebního nastudování a provedení Marek Šedivý, autorem scény byl Daniel Dvořák, kostýmy připravila Marta Roszkopfová a sbormistrem byl Juraj Galatenko. V titulní roli Tannhäusera vystoupil Gianiuca Zampieri, Alžbětou i Venuší byla Maida Hundeling, Hermanna, durynského lanckraběte zpíval Martin Gurbaĺ a Wolframa von Eschenbach vytvořil Jiří Hájek. Dílo je uváděno v německém originále a po stranách jeviště jsou k dispozici české a anglické titulky.
Na jeviště Divadla Antonína Dvořáka v Ostravě se po deseti letech vrací dílo Richarda Wagnera. Volba tentokrát padla na Tannhäusera, velkou romantickou operu o třech dějstvích a čtyřech obrazech. Premiéru má nové nastudování Národního divadla moravskoslezského ve čtvrtek 27. dubna, druhé obsazení přijde na řadu v sobotu 29. dubna. V hlavních rolích se představí renomovaní sólisté Gianluca Zampieri a Hans-Georg Priese jako Tannhäuser, Maida Hundeling a Kateřina Hebelková jako Venuše a Alžběta, Jiří Hájek a Pavol Kubáň coby Wolfram. V hudebním nastudování Marka Šedivého ožijí hrdinové příběhu na scéně Daniela Dvořáka a v kostýmech Marty Roszkopfové. Důležitou úlohu má sbor, pro tento projekt rozšířený. Sbormistrem je Jurij Galatenko. Začátky představení jsou posunuty na osmnáctou hodinu.
„Skutečnost, že hlavní sólistkou díla Lery Auerbach byla Kristina Reiko Cooper, se velmi silně propojuje s faktem, že i Alexander Liebreich má k tématu holokaustu osobně velmi blízko.“
„Nádoby světla jsou pomaleji plynoucí meditativní hudbou, poutavou a podmanivou, naléhavou, ale ne exaltovanou.“
„V Schubertově Symfonii C dur nabídl zralou, propracovanou a přiměřeně emotivní podobu nádherné skladby, která přes všechny klasicizující parametry zcela zřetelně patří hudebnímu romantismu.“
Návrat Alexandera Liebreicha k rozhlasovým symfonikům přinesl v pondělí dvě rozměrná a umělecky závažná díla. V pražském Rudolfinu zazněla pod taktovkou někdejšího šéfdirigenta Schubertova Velká symfonie a v české premiéře čerstvá novinka z pera skladatelky Lery Auerbach – Symfonie č. 6 „Nádoby světla“, vokálně-instrumentální dílo s námětem holokaustu.
Dvě kantáty Johanna Sebastiana Bacha psané pro postní období zazní ve čtvrtek 23. března od půl osmé večer v kostele Českobratrské církve evangelické na Vinohradech, Korunní 60. Společně s komorním sborem EN ARCHÉ a Pražským barokním souborem vystoupí sólisté Alena Hellerová, Marta Fadljevičová, Jaroslav Březina a Jiří Hájek. Řídí Vojtěch Jouza, umělecký vedoucí zmíněných souborů a hobojista České filharmonie.
Národní divadlo Brno v režii Magdaleny Švecové a Martina Packa, v hudebním nastudování Jakuba Kleckera uvede novou operetní inscenaci, a to Veselou vdovu Franze Lehára na libreto Leo Steina a Victora Leóna. Pěveckými a hereckými sólisty budou Veronika Rovná, Jana Šrejma Kačírková, Jiří Hájek, Roman Hoza, Daniel Kfelíř, Ondřej Koplík, Martin Šrejma, Jan Šťáva, Jiří Sulženko, Doubravka Součková, Andrea Široká, Petr Levíček, Vít Nosek, Tadeáš Hoza, Kornél Mikecz, Petr Karas, Alena Sobolová, Jitka Klečanská, Robert Musialek, Martin Pavlíček, Hana Kopřivová Šumpíková, Jana Plachetková, Martin Novotný, Ivo Musil, Jana Hrochová, Jitka Zerhauová, Pavel Čeněk Vaculík a Martin Veselý. Premiéra Veselé vdovy se bude konat v pátek 3. února od sedmi hodin večer v Janáčkově divadle. Reprízy jsou na programu 5. a 26. února, 15. a 29. března, 22. dubna, 27. května a 10. června.
Národní divadlo Brno chystá premiéru Lehárovy operety Veselá vdova. „Předpremiérové kukátko“ se odehraje ve středu 25. ledna v 16 hodin v Janáčkově divadle za přítomnosti inscenačního týmu a sólistů. Vše můžete sledovat i online přes YouTube stream.
Pod hlavičkou souboru Camerata 2018 se bude v neděli 25. prosince od 16 hodin ve Dvořákově síni Rudolfina konat Vánoční koncert. Kromě tradiční České mše vánoční Jakuba Jana Ryby zazní také Pastorela „Hej, hej, jeden i druhej“ Tomáše Norberta Koutníka a české koledy. Účinkovat budou sopranistka Alena Hellerová, mezzosopranistka Marta Fadljevičová, tenorista Aleš Voráček, basista Jiří Hájek, komorní sbor EN ARCHÉ, Smíšený pěvecký sbor Česká píseň a Komorní orchestr Vladimíra Sommera pod taktovkou Vojtěcha Jouzy.
„Orchestr hrál skvěle a dílo vyznělo ve své plné kráse.“
„Sólové hlasy zněly velmi vyrovnaně a výborně artikulovaly.“
„Jiří Štrunc s Plzeňskou filharmonií nespolupracuje až tak často, ale s orchestrem si výborně porozuměl.“
Slavnostním uvedením Haydnovy Mše d moll "Nelsonmesse" a jeho Třetí symfonie se uzavřel v katedrále svatého Bartoloměje v Plzni letošní jubilejní třicátý ročník Haydnových hudebních slavností. Koncert Plzeňské filharmonie byl zároveň dalším v nové Chrámové abonentní řadě, a tak není divu, že byl kostel zcela zaplněn.
„Všichni čtyři hlavní protagonisté byli opravdu vynikající – pěvecky bezchybní, herecky zcela přesvědčiví.“
„Králem večera se však stal jednoznačně Daniel Matoušek, který kdykoliv se objevil na jevišti (což bylo velmi často), zcela ho ovládl.“
„Přijďte na Ples v Savoyi, je to jízda!“
Do pražské Státní opery zavítala nefalšovaná třicátá léta minulého století, a to se vší noblesou a pozlátkem, jak je známe z dobových filmů. Premiéru nejznámější operety maďarského skladatele Paula Abrahama a libretistů Fritze Löhner-Bedy a Alfreda Grünewalda „Ples v hotelu Savoy“ tam uvedlo 16. září v českém překladu Vlasty Reittererové Národní divadlo v režii Martina Čičváka po neuvěřitelných devětaosmdesáti letech. Hudebního nastudování se ujal dirigent Jan Kučera, choreografie Laco Cmorej a Silvia Beláková. Opereta je uváděna v rámci operního a koncertního cyklu Musica non grata, který je věnován hudbě skladatelů pronásledovaných režimem. Kromě Orchestru a Sboru Státní opery v inscenaci spoluúčinkuje také Balet Národního divadla. Druhou premiéru měla inscenace v neděli 18. září.
Ve dvou premiérách v pátek 16. a v neděli 18. září bude po osmdesáti devíti letech ve Státní opeře uvedena revuální opereta Ples v hotelu Savoy maďarského skladatele Paula Abrahama. Představení režijně zpracoval Martin Čičvák, hudebního nastudování se ujal Jan Kučera. Abraham byl nazýván „králem jazzové operety“ a jeho závratnou kariéru v roce 1933 ukončil nástup nacismu. Premiéra Plesu v hotelu Savoy zahájí podzim cyklu Musica non grata. Dále se diváci se mohou těšit na pohádkovou operu Švanda dudák, návrat Zásnub ve snu a na poslední tři reprízy surrealistických Plamenů. To vše se odehraje na scénách Národního divadla. Cyklus tak připomene tvorbu Paula Abrahama a česko-německých „nežádoucích“ skladatelů Jaromíra Weinbergera, Hanse Krásy a Erwina Schulhoffa.
Zahajovacím koncertem na piazzettě před Janáčkovým divadlem Národní divadlo Brno pozvalo ve středu veřejnost k nové divadelní sezoně. Zazněly ukázky z připravovaných premiér, jako je Lehárova Veselá vdova, ale i ukázky z oper Otello, Alcina či Řecké pašije jako ohlédnutí za výsledky a úspěchy minulé sezóny. Vystoupili sólisté souboru Janáčkovy opery Jana Šrejma Kačírková, Pavla Vykopalová, Roman Hoza, Ondřej Koplík, Tadeáš Hoza, Jan Šťáva a Václava Krejčí Housková i hosté jako Anastasiya Martyniuk či Doubravka Součková. K opernímu orchestru a sboru se připojil Český akademický sbor a Dětský sbor Brno, dirigoval Marko Ivanović.
„Vynikající soustředěný výkon orchestru.“
„Svrchované vedení Jiřím Štruncem, výborně připravený sbor sbormistrem Jakubem Zichou.“
„Hřejivě měkce a pojivě působily hlasy sólistky opery v Plzni Radky Sehnoutkové a někdejšího sólisty opery v Plzni, nyní působícího v Národním divadle Praha, Jiřího Hájka.“
Haydn je autorem tří velkých oratorií. V roce 1796 mělo ve Vídni premiéru dílo Sedm posledních slov Vykupitele na kříži, roku 1798 dokončil práci na Stvoření a v roce 1801 měly premiéru Roční doby. V dílech je znát inspirace a detailní znalost podobných děl Georga Friedricha Händela, která poznal za svých cest do Anglie. V Plzni je právě inscenováno koncertní provedení oratoria Stvoření. Hudební nastudování a řízení všech uvedení (poslední v této sezóně bylo 4. 6.) svrchovaným způsobem provedl stálý dirigent opery Divadla J. K. Tyla v Plzni Jiří Štrunc. Dílo je nastudováno v německém originále. Diváci mají před sebou na titulkovacím zařízení jak německý text libreta Gottfrieda van Swietena, tak jeho český překlad Marty Ulrychové.
„Vzdálený zvuk je dílem, které výrazně dokresluje směřování, charakter a niveau německojazyčné kultury první třetiny dvacátého století, které však mělo i se svým autorem dějinnou smůlu.“
„Postava Fritze vyžaduje přesně ten hlas, který Aleš Briscein může nabídnout a nabízí.“
„Schreker svůj zvukový ideál, který hledá jeho Fritz, rozhodně našel. Místy přináší opravdu hudbu dosud neslyšenou.“
Století a dva roky nás dělilo od prvního a také posledního pražského uvedení opery Vzdálený zvuk Franze Schrekera. V neděli se stalo skutečností novodobé nastudování díla. V pražské Státní opeře se hraje díky financím z česko-německého projektu Musica non grata, umožňujícího oživovat umění zavržené nebo umlčené nacistickým režimem. Schreker byl mezi válkami vedle Richarda Strausse nejúspěšnějším evropským operním autorem a připomenutí díla na stejné scéně, na které se hrálo, tehdy to bylo Nové německé divadlo, je logické. Ale nejde o pouhou pietu. Opera o hledání tvůrčí inspirace je plná opojné hudby a i scénicky je víc než životná.
„Dvořákova síň se ponořila do šera a pódium ovládla herečka, deklamující monolog zhrzené ženy.“
„Zuzana Stivínová fascinované publikum nekompromisně vtáhla do výjevu a už nepustila.“
„S Tomášem Netopilem se Tom Borrow příjemně potkal v přístupu, který Mozarta vidí skutečně neromanticky.“
Pro abonentní koncerty v tomto týdnu se Česká filharmonie proměnila v nevelké těleso mozartovského typu. Hudba Wolfganga Amadea Mozarta a Jiřího Antonína Bendy jí pod taktovkou Tomáše Netopila slušela ve středu velmi pěkně. Zajímaví byli však i sólisté: v první polovině mladičký pianista Tom Borrow a v druhé polovině, v Bendově melodramu Medea, herečka Zuzana Stivínová.
„Od předehry až po poslední tóny je z orchestřiště slyšet přesná hra, plná detailních akcentů a vzruchů, bravurní, vtipná, živá, lyrická i dramatická.“
„V roli Fiordiligi dominovala premiérovému představení Kateřina Kněžíková, nejzkušenější ze sólistů.“
„Takové že jsou všechny? Proboha, proč to zjišťovat!“
Opera pražského Národního divadla má od soboty na repertoáru druhé ze tří děl, která zkomponoval Wolfgang Amadeus Mozart na libreta Lorenza Da Ponte: mistrovské hudební divadlo s názvem Così fan tutte – Takové jsou všechny. Dirigent Karsten Januschke inscenaci podpírá mimořádně zřetelným a detailně dokonalým hudebním nastudováním. Ani trochu nejde jen o lehkovážnou buffu. Možná v první polovině. Později aktérům nebezpečné hry s city trochu tuhne úsměv a režisérka Tatjana Gürbaca traktuje hru tak, že znejistí i posluchače.
