Českou studentskou filharmonii už dirigovali Simon Rattle a Semjon Byčkov, který s ní loni na přelomu listopadu a prosince dokonce oslavil své sedmdesátiny. Letos v únoru ji řídil i Giovanni Antonini, další světově uznávaný dirigent, který se k mladým hudebníkům vrací po několika měsících, aby společně nastudovali Haydnovu Symfonii č. 85 „Královna“ a Vivaldiho Koncert pro housle, smyčce a basso continuo D dur „Grosso Mogul“ se sólistou Josefem Špačkem. V druhé půli trojice rudolfinských večerů mezi 29. listopadem a 1. prosincem zazní v podání České filharmonie suita z baletu Don Juan Christopha Willibalda Glucka a Haydnova Symfonie č. 103 „S vířením kotlů“.
„Můžete si připomenout velkolepé umění dirigenta Claudia Abbada, od jehož narození uplynulo letos devadesát let. V centru pozornosti bude Mahler – nejprve jeho Šestá symfonie s Berlínskou filharmonií.“
„Brilantní je nahrávka Haydnových symfonií s Berlínskými filharmoniky a Herbertem von Karajanem, poslechněte si Symfonii č. 103 Es dur.“
„Velké výročí Marii Callas zrcadlí také tradiční operní večer v neděli v šestnáct hodin, zazní nahrávka kompletní Carmen.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 27. listopadu do 3. prosince?
První český orchestr zahájí svou 128. sezonu třemi koncerty, na nichž zazní program složený výlučně z děl Antonína Dvořáka – předehra V přírodě, Houslový koncert a moll a Osmá symfonie. Koncerty jsou zároveň prologem Roku české hudby 2024. Taktovky se chopí šéfdirigent a umělecký ředitel České filharmonie Semjon Byčkov, jenž vkročí již do šesté sezony v čele orchestru. Spolu s ním poprvé vystoupí mladý americko-německý houslista Augustin Hadelich. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina od středy do pátku 27. až 29. září vždy od půl osmé. První koncert bude ve zpožděném přenosu vysílat Česká televize na programu ČT art, třetí koncert bude možné živě sledovat na stanici Mezzo Live.
Koncizní program Hudebního festivalu Znojmo dnes pokračuje dalšími dvěma koncerty. Po včerejším zahajovacím koncertě jubilujícího houslisty Pavla Šporcla jsou na řadě vystoupení Wihanova kvarteta a barokního souboru Ensemble Fantasmi s uměleckým vedoucím, dirigentem a zároveň flétnistou Paulem Leenhoutsem. Vrcholem celého festivalu pak bude čtvrteční premiéra a nedělní derniéra scénického nastudování opery Harmonie planet Antonia Caldary, která už letos zazněla koncertně v Praze a Brně, a to po třech stech letech. V hlavních rolích se ve čtyřech uvedeních díla opět představí Adam Plachetka, Andreas Scholl či Hana Blažíková. Do neděle však návštěvníky festivalu čeká ještě mnoho dalšího – a program pokračuje i potom, až do 30. července.
„Českou filharmonii podle Byčkova v Japonsku milovali snad ještě dříve, než vznikla.“
„Smetanovy dvousté narozeniny oslaví orchestr za rok v březnu vydáním nové nahrávky Mé vlasti pod vedením Semjona Byčkova.“
„Byčkov se vedle českého repertoáru bude věnovat také pokračování mahlerovského projektu – uvádění a natáčení všech jeho symfonií.“
Příští sezonu zasvětí Česká filharmonie výrazněji než jindy české hudbě. Už letos na podzim nabídne sérii koncertů s nejznámějšími díly Antonína Dvořáka, další zvýrazněné programy budou následovat na jaře roku 2024, ve kterém uplyne 200 let od narození Bedřicha Smetany. Tvorbu tuzemských klasiků chce těleso prezentovat v Roce české hudby 2024 i mimo Prahu a v zahraničí. Vedle toho bude orchestr pokračovat v pozornosti věnované Mahlerovým symfoniím a přivítá řadu renomovaných uměleckých hostů. Premiéry současných děl, která soustavně objednává u žijících skladatelů, jsou však plánovány až na další sezóny.
„Bohužel, Česká studentská filharmonie odvedla poněkud nervózní výkon.“
„Koncert C dur pro zobcovou flétnu, smyčce a basso continuo, který si vybral Giovanni Antonini, měl českou premiéru.“
„Pod Antoniniho vedením hráli čeští filharmonici jako o život.“
Česká filharmonie už léta bere vážně svou edukační činnost, která spočívá nejen v organizovaní akcí pro děti a mládež, ale rovněž i ve výchově mladých orchestrálních hráčů. K tomuto účelu má určenou nejen svou Orchestrální akademii České filharmonie, ale i sdružení hudebníků, které se sice schází ad hoc, ale možnost má vystupovat i v abonentních koncertních řadách. Mají pro ně zavazující název, který zní Česká studentská filharmonie. Právě ta zahajovala ve středu 8. 2. 2023 pod vedením dirigenta Giovanni Antoniniho sérii koncertů.
Od středy 8. do pátku 10. února, vždy od půl osmé večer, se ve Dvořákově síni Rudolfina před Českou studentskou filharmonii a před Českou filharmonii postaví Giovanni Antonini, mezinárodně uznávaný dirigent a odborník na hudbu doby baroka a klasicismu. S mladými hudebníky nastuduje Mozartovu Symfonii č. 40 g moll a s Českou filharmonií Symfonii č. 41 C dur „Jupiter“. Mezi oběma symfoniemi, v koncertu Georga Philippa Telemanna, který Česká filharmonie provede poprvé, se Giovanni Antonini představí i jako sólista na zobcovou flétnu. Na pozici koncertního mistra před orchestry debutově předstoupí houslista Stefano Barneschi.
Sedmdesáté narozeniny oslaví šéfdirigent a hudební ředitel České filharmonie Semjon Byčkov třemi koncerty. První je na programu přímo v den jubilea, ve středu 30. listopadu, další pak ve čtvrtek a v pátek. Zazní dvě páté symfonie, Ludwiga van Beethovena, kterou provede Česká studentská filharmonie, a Pátá Dmitrije Šostakoviče – ta s Českou filharmonií. Studentská filharmonie se do abonentního programu České filharmonie zapojí vůbec poprvé. Koncerty se konají ve Dvořákově síni Rudolfina vždy od půl osmé večer.
„Nahrávka Houslového koncertu D dur Ermanna Wolf-Ferrariho vzbudila v mezinárodním odborném tisku mimořádný ohlas.“
„Nominace na cenu Opus Klassik jsou rozvrženy do 27 kategorií, v některých je až několik desítek titulů. S Beikircherem jsou ve stejné kategorii také Kahánek a Šporcl.“
„S Jakubem Hrůšou, úspěšným s nahrávkou tří verzí Brucknerovy Romantické, jsou mezi nominovanými v kategorii Dirigent roku například Gardiner, Barenboim, Petrenko, Pappano, Rattle nebo Thielemann.“
Plzeňská filharmonie se objevila v nominacích na prestižní německou hudební cenu Opus Klassik. V Německu vydané CD s díly italského skladatele Ermanna Wolf-Ferrariho, jehož sólistou je houslista Alban Beikircher a dirigentem Chuhei Iwasaki, je zařazeno ve dvou kategoriích postihujících instrumentální sólistické výkony a koncertní snímky. Jde o stejné ceny za významné nahrávací počiny v oblasti klasické hudby, na které jsou nominováni také dirigent Jakub Hrůša, pianista Ivo Kahánek a houslista Pavel Šporcl.
Česká filharmonie vstupuje do své 127. sezony. Hrát bude pod vedením šéfdirigenta a hudebního ředitele Semjona Byčkova, hlavních hostujících dirigentů Jakuba Hrůši a Tomáše Netopila nebo také pod taktovkou Johna Eliota Gardinera a Manfreda Honecka. Rezidenčními umělci budou Simon Rattle a Magdalena Kožená, jako sólisté vystoupí Daniil Trifonov, Lisa Batiashvili nebo Leonidas Kavakos.
„Značka Komorní orchestr České filharmonie pro ty příležitosti skrývá různá proměnlivá složení, nikoli stálou sestavu.“
„Houslista a dnes už hlavně dirigent Goebel je legendou a velkou autoritou historicky poučené interpretace staré hudby.“
„Publikum se může těšit na další Haydnovy symfonie a skladby neoklasického typu a s Manfredem Honeckem na program sestavený z částí Mozartova Requiem a Schubertových Litanií.“
Mimořádný předvánoční koncert Komorního orchestru České filharmonie s barokním programem řídil v sobotu v Rudolfinu Reinhard Goebel. Během několika dní byl po Giovannim Antoninim už druhou mimořádně vlivnou osobností ze světa staré hudby, která si před filharmoniky takto stoupla. Je to dobře, ale zároveň není třeba vyvozovat žádné dalekosáhlé závěry.
„Orchestr, který dnes sklízí nadšené recenze za ztvárnění děl Dvořáka, Janáčka, Čajkovského či Mahlera, se zde svým zvukem takřka blížil historickým nástrojům!“
„Maestro Antonini, vůbec o tom nepochybuji, musel na zkouškách pracovat velmi pečlivě, analyticky, možná i pedantsky. Ale na pódiu to tak nepůsobilo. On nenutil, nehlídal, nekontroloval – on inspiroval.“
„Úplně jiné vyznění má nedokonalost vzniklá ze strachu (ztuhlosti, roztřesení), že něco udělám špatně, nebo neudělám, a naopak zcela odlišně působí chyba vzniklá ve snaze jít na hranu technického rizika za účelem maximální intenzity výrazu. Jak říkal slavný dirigent Nikolaus Harnoncourt – „za takovou chybu jsem muzikantovi naopak vděčný.“ Myslím, že podobně se na to díval i pan Antonini…“
