Barokní památky a barokní hudba se spojí na dalším koncertu festivalu Za poklady Broumovska. O provedení barokních děl se v sobotu 26. srpna od osmnácti hodin v bezděkovském kostele sv. Prokopa postará dvojice cembalistů – představí se Barbara Maria Willi a Martin Hroch. Vstupné je dobrovolné, výtěžek podpoří kostely na Broumovsku.
„Přítomnost je mostem od minulosti do budoucnosti a staré vzory nám mohou být v mnohém užiteční. Kdo nezná své předky, jako by žil ve vzduchoprázdnu."
„Pojem neoklasicismus se poprvé objevil ve výtvarném umění a architektuře, ale zdomácněl i v hudbě."
„Maurice Ravel, významná osobnost francouzského impresionismu, se jako řidič aktivně účastnil první světové války, a její hrůzy a smrt jeho kamarádů jej ovlivnily na celý život."
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 13. 3. do 19. 3. 2023?
„Hned v pondělí je večer k mání koncert z cyklu Živě ze Studia 1, kde se tentokrát představí Kvarteto Apollon.“
„Pro většinu posluchačů asi bude objevem francouzský skladatel a sbormistr Guillaume Bouzignac, z jehož dvou zachovaných manuskriptů zazní šest motet.“
„Oratorium Dětství Ježíšovo, díky němuž se konečně prosadil Hector Berlioz, nádherné, hluboce citové a zbožné dílo, popisuje útěk Marie, Josefa a Ježíška před králem Herodem do Egypta.“
Stanice D-dur Českého rozhlasu vysílá výhradně klasiku, a to 24/7, tedy nepřetržitě. Hudbu vybírají, ohlašují a přibližují konkrétní lidé s jedinečným zázemím, preferencemi a vkusem. Ve všední dny „od čtyř do osmi“ je v projektu Klasika na dosah dokonce prostor pro nenápadné vzdělávání. Stanice s hudebním názvem je pro portál KlasikaPlus.cz synonymem pro „samou hudbu“. Pravidelně proto nahlíží do jejího vysílání. Co tedy D-dur nabízí v týdnu od 9. 1. do 15. 1. 2023?
„Inonu Barnatanovi kreativní myšlení naopak nedělá vůbec problém.“
„Barnatan nemusel hledat lehkost, jeho hra působila hravě a neotřele, jako by tančila na vlnách radosti, důvěry a vlídného zájmu.“
„Brzy jsem se přistihl, že moje mysl odmítá řešit detaily, ale soustředí se na celkovou dramaturgii a její smysl.“
Inon Barnatan se postaral o senzaci v Ostravě. Jeden z nejzásadnějších pianistů své generace vystoupil v rámci prestižního klavírního cyklu Janáčkovy filharmonie. Barnatan přivezl do Slezska svou Suitu cestovatele časem. Spektakulární výlet fascinující minulostí i současností evropské hudby v druhé půli večera americký pianista ozdobil monumentálními Variacemi a fugou na Händelovo téma Johannesa Brahmse.
Předposlední koncert letošní komorní série Collegia Vocale 1704 zavede ve čtvrtek 3. listopadu diváky ve vršovickém Vzletu od 19:30 hodin do Francie Ludvíka XIV. Hráčka na zobcovou a barokní příčnou flétnu Julie Braná, cembalistka Edita Keglerová a hráčka na violu da gamba Mélusine Srovnal nabídnou publiku průlet celým tímto „zlatým věkem“ Francie. S protagonistkami večera se diváci mohou setkat i den před koncertem, ve středu 2. listopadu, od 14 hodin na tradiční Zkoušce na vlastní uši.
„Olomoucký varhanní festival vznikl roku 1969 z popudu významné osobnosti zdejšího hudebního života, Antonína Schindlera.“
„První skladbu recitálu představovalo rozsáhlé Offertorium ze Mše pro farnosti Françoise Couperina.“
„Závěr patřil Improvizované mši na Salve Regina, stěžejní mariánské antifoně, vytvořené na půdorysu mešního propria.“
S prvním zářím byl zahájen Mezinárodní varhanní festival Olomouc. V katedrále svatého Václava se prvního recitálu zhostil zdejší regenschori, varhaník a dramaturg Karel Martínek, který se specializuje na francouzskou varhanní tvorbu a také na improvizaci, kterou předvedl na závěr svého vystoupení. Olomoucký dóm byl takřka zaplněn návštěvníky, což není pro tento festival nic neobvyklého. Vyhledávají ho posluchači všech věkových skupin.
Od 1. do 15. září bude Olomouc hostit už čtyřiapadesátý ročník Mezinárodního varhanního festivalu. V katedrále svatého Václava se bude konat celkem pět koncertů v podání interpretů mezinárodního renomé z několika evropských zemí. Olomoucký svátek varhanní hudby letos připomene dvousté výročí narození belgicko-francouzského skladatele Césara Francka, jehož varhanní tvorba patří do kmenového repertoáru pro tento nástroj. Vedle Franckových děl nabídne program festivalu posluchačům skladby od baroka až po současnost. Těšit se mohou i na hudbu inspirovanou severskou lidovou kulturou a na improvizace vystupujících umělců. Všechny koncerty začínají v 19 hodin.
Nokturnem na Dianě v Karlových Varech v pátek 19. srpna od 20:30 hodin odstartuje osmý ročník Mezinárodního hudebního festivalu J. C. F. Fischera. Nokturno se tradičně koná ve spolupráci s Karlovarským symfonickým orchestrem a zazní pod taktovkou Vojtěcha Spurného. Festival s působností zejména v západočeském regionu do října nabídne celkem sedm koncertů.
Ve čtvrtek 11. srpna v prostorách Městského muzea a Galerie Ludvíka Kuby v jezuitské koleje v Březnici od 19 hodin vystoupí cembalistka Edita Keglerová a hráčka na violu da gamba Hana Fleková. Společně v cyklu Březnické hudební večery přednesou skladby Maraise, Couperina, Corelliho, Dollého a Frobergera. Dále organizátoři společně se správou místního zámku připravují koncert Bennewitzova kvarteta v březnické synagoze, který se bude konat v úterý 30. srpna.
„Já jsem přesvědčil pořadatele, aby pozvali tohoto skvělého cembalistu a aby zde hrál i Koncert pro cembalo a orchestr Francise Poulenca, vyznal se po koncertě dirigent Tomáš Netopil.“
„Po úvodu přišel na jeviště neupravený mladý muž, působící jako technický pracovník. K překvapení publika sedl za cembalo a začal na něho hrát způsobem, ze kterého se tajil dech.“
„Výkon cembalisty byl překvapivý, nejen kvůli jeho muzikalitě a brilantní technice, ale především díky krásnému zvonivému zvuku jeho nástroje.“
Mezinárodní hudební festival Leoše Janáčka přirozeně hostil také zahraniční umělce. Rezidenčním umělcem se letos stal francouzský cembalista Jean Rondeau, který vystoupil na dvou večerech: na samostatném recitálu „Jean Rondeau a Johann Sebastian Bach“, který se konal v Piaristickém klášteře ve Stříbře a kde hrál Goldbergovy variace, a druhý den, 21. června, ho slyšeli ostravští posluchači, kteří navštívili koncert v Domě kultury. Ten přivítal nejen francouzského cembalistu, ale také Záhřebskou filharmonii. A před ni se postavil český dirigent, který působí v Essenu a je prezidentem ostravského festivalu – Tomáš Netopil.
„Geniální dílo Césara Francka bylo publikem nadšeně přijato, dokonce zaznělo ‚Bravo!‘ Za mě osobně to byl nejlepší kus celého večera.“
„Obdivuji koncertního mistra Jana Fišera, s jakým entusiasmem a vervou táhl celou sekci k virtuozitě a k rychlosti, kterou pan dirigent nastavil.“
„Emmanuel Villaume několikrát k publiku během koncertu promlouval a já jsem si připadal jako na výchovném koncertě. Dostatečně nevysvětlil a ani neobhájil svůj úmysl – dramaturgii.“
Francouzsko-německými hudebními dialogy zakončil v neděli 12. června aktuální sezónu ve Dvořákově síni Rudolfina orchestr PKF – Prague Philharmonia. Těleso vedl jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume. V neobvykle dlouhém programu zazněly skladby Debussyho, Francka, Wagnera, Berlioze, Glucka, Rameaua, Couperina a Bacha – tedy v časově opačném pořadí. Dramaturgie byla velmi náročná, jak pro publikum, tak pro orchestr, zejména pro lesní rohy a skupinu dřevěných nástrojů. Klobouk dolů před nimi!
Francouzsko-německými hudebními dialogy zakončí v neděli aktuální sezónu PKF — Prague Philharmonia. Poslední abonentní koncert se odehraje 12. června ve Dvořákově síni Rudolfina. Orchestr povede jeho šéfdirigent Emmanuel Villaume. Zazní skladby Debussyho, Francka, Wagnera, Berlioze, Glucka, Rameaua, Couperina a Bacha.
„Martin Daněk upoutal svým jistým, měkkým, sametovým tónem s bezpečnou intonací, v taneční sarabandě se zaskvěl krásnými melodickými oblouky a libým frázováním.“
„Ozdobami a rokokovou hravostí naplněná čtvrtá věta se závěrečným vtipem byla dokladem, jak se výborní hráči vyrovnávají s náročnou skladbou – s lehkostí a samozřejmostí.“
„Zajímavě se propojující hlasy těchto tří nástrojů vytvářely dojem akvarelu – jako by se jejich barvy do sebe vpíjely.“
Během Víkendu komorní hudby se v sobotu v podvečer představil vítěz soutěže Pražského jara z roku 2019 Martin Daněk. Ta nejcennější odměna za vítězství – vystoupení na samostatném pražskojarním koncertě – se sice kvůli pandemii dva roky odkládala, ale čekání stálo za to. Martin Daněk se svými kolegy koncert jaksepatří rozehráli a publikum ve vyprodaném sále Anežského kláštera jejich výkony přijalo s nadšením.
„François Couperin je dneska nejznámějším představitelem couperinovské rodinné dynastie.“
„Obě sólistky se vypjaly k výtečnému výkonu.“
„Jednotlivé lekce byly prokládány skladbami z Třetí knihy skladeb pro violu Marina Maraise.“
V celé dlouhé historii hudby najdeme pouze dvě rodinné dynastie, které ovlivnily svými mnoha členy vývoj hudby. Kupodivu obě rodiny žily takřka ve stejné době a hrály a skládaly podobnou hudbu. A třebaže všichni členové byli výkonnými umělci a většinou i skladateli, vždy byl v jejich středu jeden člen, který byl mimořádný. Tou první rodinou jsou samozřejmě Bachovi. Hudební tradice rodu Bachů je dlouhá přes dvě staletí a ve dvou liniích, erfurtské a arnstadtské, v ní najdeme více než osmdesát hudebníků. Druhou rodinou jsou Couperinovi, jejichž rodinná hudební tradice je podstatně kratší, omezuje se v podstatě na tři generace. Právě z ní pochází autor Leçons de ténèbres, které přednesly ve středeční večer Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.
Vyhlašujeme VÝHERCE vstupeney na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.
Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.
Vyhlašujeme soutěž o vstupenky na středeční koncert souborů Collegium 1704 a Collegium Vocale 1704.
Collegium Vocale 1704 zahájí ve středu 23. února už čtvrtou sezónu komorní řady. Úvodní koncert se koná od půl osmé večer ve vršovickém Vzletu. Cyklus Leçons de ténèbres zahájí sólistky Collegia Vocale 1704 Tereza Zimková a Pavla Radostová. Kromě Couperinových vokálních děl budou na programu také skladby pro violu da gamba M. Maraise a R. de Visée. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem od půl sedmé.
Soubory Collegium Vocale 1704 a Collegium 1704 ve středu 23. února vystoupí od 19:30 hodin ve vršovickém Vzletu. Společně zde zahájí čtvrtou sezónu komorní řady prvního jmenovaného uskupení. Během koncertu bude znít magická hudba komponovaná pro liturgii „temných hodinek“ Svatého týdne, která vzešla z pera francouzského barokního skladatele Françoise Couperina, jehož jméno je spjato především s tvorbou pro cembalo. „Couperinova nepříliš rozsáhlá vokální tvorba je dokladem jeho jedinečného citu pro barvu lidského hlasu a mimořádné melodické invence,“ uvádějí soubory. Dílo budou protkávat instrumentální skladby Marina Maraise a Roberta de Visée. Coby sólistky vystoupí sopranistky Tereza Zimková a Pavla Radostová. Vše bude řídit Václav Luks. Koncertu předchází Ouvertura s Václavem Luksem, a sice od půl sedmé. Zkouška na vlastní uši se bude konat zítra od 14 hodin.
„Samozřejmě je dobré poznat vše ohledně autora a jeho zázemí a konsekvencích.“
„S odstupem času jsem si uvědomil, jaké zadostiučinění to bylo. Že ta několikaletá práce a příprava na soutěž nepřišla vniveč.“
„Bohuslav Martinů má rozhodně velice ojedinělé místo v mém životě.“
Hobojista Martin Daněk vyhrál v roce 2019 první cenu a Cenu Bohuslava Martinů na mezinárodní soutěži Pražské jaro. V letošním roce vydal tento přední český hobojista nahrávku, která jeho famózní úspěch připomíná a dokumentuje. Album je živým záznamem soutěžního vystoupení Martina Daňka v rámci Pražského jara 2019 a obsahuje pozoruhodné skladby v nevšední interpretaci.
Pořadatelé Hudebního salónu Café crème zvou na dva blízké koncerty, které se budou konat tuto a příští neděli. 14. listopadu bude na pořadu ze zdravotních důvodů přesunutý program s názvem Hudba a filosofie francouzského osvícenství s pěvkyní Barborou Kabátkovou, hráčkou na violu da gamba Hanou Flekovou a cembalistkou Monikou Knoblochovou. Ty spolu připravily kantáty a sólové skladby pro violu da gamba i cembalo z hudby autorů francouzského vrcholného baroka: Michela Pignoleta de Montéclaira, Josepha Bodina de Boismortiera, Jeana-Philippa Rameaua, Françoise Couperina a dalších. Hudbou se propletou úryvky z filosofických myšlenek a nových životních postojů francouzských osvícenců i jejich kritiky dosavadního způsobu života. Následující týden, v neděli 21. listopadu, zazní program z děl Carla Philippa Emanuela Bacha. Na klasicistní příčnou flétnu zahraje Jana Semerádová, na housle a violu Dagmar Valentová a za fortepiano usedne Monika Knoblochová. Oba koncerty se odehrají tradičně od 19:30 hodin v kostele svatého Vavřince pod Petřínem.
„Hewitt je ve svém pojetí velmi precizní a věrná originálním požadavkům.“
„Nalezla svůj vlastní přístup, který je velmi oddaný původnímu textu, ale pracuje s dynamikou, artikulací a plasticitou hlasů, které by na původním nástroji možné nebyly.“
„Volba repertoáru jejích koncertů rozhodně nevychází z idey zalíbit se posluchačům. To ji staví do nelehké situace, a i přesto posluchače dokáže okouzlit.“
Namísto dlouho očekávané portugalské klavíristky Marie João Pires, která se zotavuje z úrazu, dorazila do Prahy na Firkušného festival kanadská pianistka Angela Hewitt. A náhrada to byla více než adekvátní. Pražskému publiku se představila v dílech Françoise Couperina, Wolfganga Amadea Mozarta a samozřejmě Johanna Sebastiana Bacha.
